Japonci otestují těžbu vzácných kovů na mořském dně, víc než pět kilometrů pod hladinou
Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
Vzácné zeminy je skupina 17 nerostů používaných při výrobě široké škály produktů - od elektromobilů přes větrné turbíny a spotřební elektroniku až po vojenské vybavení. Čína se na těžbě vzácných zemin podílí téměř dvěma třetinami a zajišťuje až 92 procent jejich finální úpravy pro použití v průmyslu, ukazují údaje Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Japonská vědecká loď pro hlubinné vrty nazvaná Chikyu bude od ledna provádět zkušební plavbu s cílem získat sedimenty z mořského dna, které obsahují prvky vzácných zemin, řekl Išii. Test získávání sedimentů z hloubky 5500 metrů je podle něj první svého druhu na světě. Cílem plavby je otestovat funkčnost veškerého těžebního zařízení, takže na množství získaných sedimentů nebude záležet.
Chikyu bude vrtat v japonských ekonomických vodách kolem odlehlého ostrova Minami Torišima v Tichém oceánu, který je nejvýchodnějším bodem Japonska a slouží také jako vojenská základna.
Desítky tun bahna, dva kilogramy vzácných kovů
Japonský list Nikkei uvedl, že cílem mise je vytěžit z mořského dna za tři týdny 35 tun bahna. Každá tuna by měla obsahovat asi dva kilogramy vzácných zemin, které se často používají k výrobě magnetů a které jsou nezbytné v moderní elektronice.
Těžba surovin z mořského dna se stala geopoliticky citlivým tématem. Sílí hlavně obavy z tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na urychlení těžby v mezinárodních vodách. Peking od dubna vyžaduje licence na vývoz vzácných zemin z Číny. Tento krok je součástí rozsáhlého obchodního sporu mezi USA a Čínou.
Ochránci životního prostředí varují, že těžba v hlubokém moři ohrožuje mořské ekosystémy a naruší mořské dno. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) se koncem tohoto měsíce sejde, aby projednal globální kodex pro regulaci těžby v hlubinách oceánu. ISA je mezinárodní organizace, která spravuje využívání nerostných zdrojů na mořském dně v oblastech mimo národní jurisdikci, tedy na dně mezinárodních vod. Uděluje licence na průzkum a těžbu surovin v mezinárodních vodách a zároveň má chránit mořské prostředí.
Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.
Čína se stane největším světovým těžařem lithia
Zprávy z firem
V době, kdy se zásoby kameniva a písku po celém světě tenčí, získává recyklace stavebního odpadu stále větší význam – a Česká republika zaujímá v tomto směru čelní pozici. 
Demolicí to nekončí. Čeští stavbaři stále častěji recyklují stavební materiály, řadí se ke světové špičce
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
