Japonci otestují těžbu vzácných kovů na mořském dně, víc než pět kilometrů pod hladinou
Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
Vzácné zeminy je skupina 17 nerostů používaných při výrobě široké škály produktů - od elektromobilů přes větrné turbíny a spotřební elektroniku až po vojenské vybavení. Čína se na těžbě vzácných zemin podílí téměř dvěma třetinami a zajišťuje až 92 procent jejich finální úpravy pro použití v průmyslu, ukazují údaje Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Japonská vědecká loď pro hlubinné vrty nazvaná Chikyu bude od ledna provádět zkušební plavbu s cílem získat sedimenty z mořského dna, které obsahují prvky vzácných zemin, řekl Išii. Test získávání sedimentů z hloubky 5500 metrů je podle něj první svého druhu na světě. Cílem plavby je otestovat funkčnost veškerého těžebního zařízení, takže na množství získaných sedimentů nebude záležet.
Chikyu bude vrtat v japonských ekonomických vodách kolem odlehlého ostrova Minami Torišima v Tichém oceánu, který je nejvýchodnějším bodem Japonska a slouží také jako vojenská základna.
Desítky tun bahna, dva kilogramy vzácných kovů
Japonský list Nikkei uvedl, že cílem mise je vytěžit z mořského dna za tři týdny 35 tun bahna. Každá tuna by měla obsahovat asi dva kilogramy vzácných zemin, které se často používají k výrobě magnetů a které jsou nezbytné v moderní elektronice.
Těžba surovin z mořského dna se stala geopoliticky citlivým tématem. Sílí hlavně obavy z tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na urychlení těžby v mezinárodních vodách. Peking od dubna vyžaduje licence na vývoz vzácných zemin z Číny. Tento krok je součástí rozsáhlého obchodního sporu mezi USA a Čínou.
Ochránci životního prostředí varují, že těžba v hlubokém moři ohrožuje mořské ekosystémy a naruší mořské dno. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) se koncem tohoto měsíce sejde, aby projednal globální kodex pro regulaci těžby v hlubinách oceánu. ISA je mezinárodní organizace, která spravuje využívání nerostných zdrojů na mořském dně v oblastech mimo národní jurisdikci, tedy na dně mezinárodních vod. Uděluje licence na průzkum a těžbu surovin v mezinárodních vodách a zároveň má chránit mořské prostředí.
Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.
Čína se stane největším světovým těžařem lithia
Zprávy z firem
V době, kdy se zásoby kameniva a písku po celém světě tenčí, získává recyklace stavebního odpadu stále větší význam – a Česká republika zaujímá v tomto směru čelní pozici. 
Demolicí to nekončí. Čeští stavbaři stále častěji recyklují stavební materiály, řadí se ke světové špičce
Zprávy z firem
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
