Územní plánování v Česku připomíná jazyk, kterému rozumí jen úzká skupina úředníků. Partner PRK Partners a starosta Roman Pečenka v talkshow Na kus řeči s právníky vysvětluje, proč systém selhává a jaké změny by mohly vrátit plánování smysl i lidem.
V novém díle talkshow Na kus řeči s právníky se advokátka Martina Javorová zaměřila na téma, které zásadně ovlivňuje rozvoj českých měst a obcí, přestože často zůstává skryto pod nánosem byrokracie. Jejím hostem byl partner advokátní kanceláře PRK Partners Roman Pečenka, který do diskuse vnesl unikátní pohled experta na právo nemovitostí i praktické zkušenosti z výkonu funkce starosty. Společně rozebírají, proč je současné územní plánování pro běžného občana i volené zástupce nesrozumitelné a jakým způsobem by se mělo proměnit, aby přestalo být vnímáno jako pouhá „úřednická technika“ a stalo se skutečným nástrojem pro budoucnost.
Roman Pečenka v rozhovoru kritizuje současné terminologické nastavení stavebního zákona, které proces plánování zbytečně odcizuje lidem. Navrhuje odklon od rigidního pojmosloví směrem k „vizi pro území“, která by srozumitelnou češtinou definovala strategický směr rozvoje každé obce.
Diskuse se dotýká i neefektivity aktuálního systému, kdy stejná procesní pravidla platí pro metropoli typu Prahy i pro ty nejmenší obce, což vede k paralýze rozvoje a neúměrně dlouhým lhůtám pro schvalování jakýchkoliv změn. Územní plán by podle něj neměl končit v zaprášené skříni, ale měl by být živou společenskou smlouvou mezi obcí, jejími občany a vlastníky pozemků.
Významná část debaty je věnována také konkrétním dopadům regulace na náš každodenní prostor. Hosté se zamýšlejí nad tím, jak přísná pravidla pro ochranu zemědělské půdy či technické normy pro bezpečnost chodců někdy paradoxně brání vzniku funkčních a estetických řešení.
video
AI v právu: pomocník i hrozba. Nejhorší jsou přesvědčivě znějící, ale falešné právní dokumenty, říká expert
Nový díl talkshow Na kus řeči s právníky se zabývá praktickým nasazováním umělé inteligence v právnické praxi, hostem je Daniel Vejsada, associate partner PRK Partners, specializující se na praktické i právní stránky umělé inteligence. Moderátor tohoto dílu je Tereza Erényi, advokátka PRK Partners.
Velkým tématem je i aktuální absence regulace oplocení v novém stavebním zákoně. Roman Pečenka varuje před nekontrolovaným nárůstem betonových ohrad, které vznikají kvůli ohýbání významu slov a nedostatečné ochraně veřejného prostranství. Celý díl nabízí hlubší vhled do toho, jak by se mělo moderní plánování vyvíjet, aby podporovalo komunitní život a udržitelné prostředí, místo aby jej pouze svazovalo nehybnými paragrafy.
Na závěr Roman Pečenka prozradí své plány týkající se nového podcastu, který se zaměří zejména na téma metropolitního plánu a územního plánování.
Aktuální epizoda podcastu Na kus řeči s právíky se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na podcastových platformách. Jsme na Spotify i Apple Podcasts.
PRK Partners, užito se svolením
video
Delší zkušebka, kratší výpovědi. Právníci hodnotí klíčové změny zákoníku práce
V nejnovějším dílu talkshow „Na kus řeči s právníky“ advokátní kanceláře PRK Partners moderátorka Kristýna Faltýnková vyzpovídala nového associate partnera Daniela Vejsadu na téma připravované flexinovely zákoníku práce, která vstoupí v účinnost od 1. června 2025. Tato novela přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
video
Čtyři roky stál v čele advokátů. Je čas dát prostor mladší generaci, říká Robert Němec
Zanedlouho začne volební kongres Občanské demokratické strany. V éteru přibývají vpravdě děsivé výroky. Diskuse naznačují dilema, zda se strana chce odebrat zpět do 90. let, nebo... Nebo kam vlastně?
Občanská demokratická strana je jednou z posledních stálic naší politické scény. Dokázala přežít korupční kauzy z doby Václava Klause, vznik konkurenční TOP 09, kritické události roku 2013 i nástup Andreje Babiše. Ačkoliv to možná nepůsobí tak dramaticky, i nyní se nachází na jednom ze zásadních rozcestí.
Na kongresu, který v podání české pravice vždy býval politickou obdobou střílečky Counter-Strike, budou o moc soupeřit různé směry. V zásadě půjde o to, zda ODS zůstane nadále umírněnou a jestli v nějaké formě bude počítat s partnery ze Spolu, nebo zda se vydá hledat cestu „sebevědomé a autentické“ pravice, ať už to znamená cokoliv.
Některé argumenty pro druhou variantu jsou v pravdě děsivé. Třeba šéf senátorů z ODS Zděněk Nytra se podle Deníku N nechal slyšet, že ODS byla vůči koaličním partnerům „zbytečně slušná“. Pokud toto vyjádření budeme brát jako černý humor, pak se Nytrovi vtip povedl. Pokud je to myšleno vážně, těžko se hledají slova k reakci.
Karel Pučelík: Bohatí by měli platit víc. Začíná to docházet i jim samotným?
Veřejné rozpočty a sociální systémy po celém světě už delší dobu nahlíží do propasti. Jak to vyřešit? Ať bohatí platí víc. Autorem tohoto návrhu není žádný komunista, ani socialistický starosta New Yorku, nýbrž vlivný republikán a bývalý uchazeč o Bílý dům Mitt Romney (na snímku), sám ultrabohatý. V Americe, kde nejbohatší lidé platí nižší daně než zbytek národa, je na podobná prozření nejvyšší čas.
Je třeba si to říct na rovinu. ODS nikdy nebyla „zbytečně slušná“, mnohdy nebyla ani bazálně slušná. ODS je celá desetiletí symbolem pro brutální politiku ostrých loktů, a to včetně měst, obcí i regionů, kde se v jejích řadách elegantně snoubí politická moc s tou ekonomickou. Morálce, ideálům a „slušnosti“ se spíše už od Klause „modří“ posmívají ze svých slonovinových věží.
Ostatně i to slavné Spolu nevzniklo z nějaké filozofické myšlenky obecného dobra. Kdyby se to ODS nevyplatilo, nikdy by do takového projektu nešla. Nesmíme zapomínat, že právě spojení do širší koalice jim pomohlo do vlády a k funkci premiéra. Kdyby v roce 2021 kandidovala samostatně, skončila by v opozici. Žádná slušnost, ale kalkul.
Konzervativní revoluce? Spíš Waterloo
Je tedy otázkou, z čeho pramení sebevědomí čelných představitelů. Bez Spolu jsou jen středně velkou stranou s ani ne 20 procenty. Byť možná je ODS v českých podmínkách jednookou královnou, sama o sobě může reálně jen těžko pomýšlet na jiné vládnutí, než ve formě široké a patrně díky tomu bezzubé koalice. Sebevědomí a přeceňování vlastních šiků nepřipomíná konzervativní revoluci Thatcherové a Reagana, ale spíše Napoleona u Waterloo.
Nic nenaznačuje, že by se tato pozice měla v dohledné době změnit. Politici ODS se pasují do role zachránců pravice i Česka, ale preference strany stagnují. Stručně řečeno, málokdo o jejich záchranu stojí.
Vidíme to i v zahraničí. Liberální pravicové strany nejsou v kurzu. Podstatnou část voličstva jim uloupila krajní pravice. Například dánské Venstre nebo španělští či němečtí lidovci – kdysi hegemoni, dnes partaje bez ukotvení a životně závislé na svých partnerech.
Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany
Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
Podobnému problému čelí ODS. Zdá se, že apelování na podnikatele dostatečný balík hlasů nepřinese. Ono přesvědčení, že kdo pracuje, ten se bude mít skvěle, pod tíhou empirie ztratilo svůj devadesátkový lesk. Kdo ostatně bude volit stranu pro podnikatele, když podstatná část občanů pracuje, aby horko těžko splatila nájem? Český „podnikatel“ je často zaměstnanec, kterému šéf odmítá dát smlouvu. Takhle stranu s masovou podporou vytvořit nelze. Kdo to nechápe, měl by skončit tam, kde je jeho místo – mimo parlament nebo v malém koutku Poslanecké sněmovny, určeném pro bizarní a nerelevantní straničky.
Různě po Evropě selhávají pravicově-liberální strany dnes a denně, a to nemusí bojovat s tak negativním historickým nánosem jako ODS. Pachuť korupce, papalášství a image regionálních politických řezníků, se jen tak nesmaže. Nemají nakonec pravdu ti, kteří tvrdí, že ODS není reformovatelná? Jestli by nebylo lepší začít znovu – a pokud možno lépe. Na troskách ODS vytvořit středopravé uskupení, které neskončí zastydlé v devadesátkách.
Související
Volební diář Davida Ondráčky: Povolební praní špinavého prádla u méně úspěšných stran
Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.
S výjimkou roku 2021, kdy na burzy masivně vstoupily takzvané SPAC společnosti, může být rok 2026 skutečným zlatým věkem pro investory i pro emitenty akcií. V letošním roce se totiž na burzu chystají firmy, které v důsledku řady geopolitických i technologických událostí v posledních letech dorostly do obří velikosti a bez externího kapitálu již nedokážou skokově růst. A jsou to většinou firmy působící v rapidně rostoucích odvětvích, jako je umělá inteligence, zbrojní průmysl nebo finance.
Rok 2025 navíc ukázal, že investoři na nové akcie čekají. „Po letech nejistoty se situace na trhu IPO konečně uklidnila a investoři přenastavili své chování na nové podmínky. I díky tomu jsou vyhlídky pro další období ‚opatrně optimistické‘,“ uvádí IPO report 2025 poradenské společnosti EY. „Situace na trhu IPO vloni byla ovlivněna nelineárním, zrychleným, volatilním a propojeným (NAVI) prostředím, protože dynamika trhu se stala složitější,“ stojí dále v reportu.
Velké startupy jdou na burzu
Ale to je právě prostředí, které může firmám skutečně dobře připraveným na vstup na burzu přihrát mimořádné příjmy z primárního úpisu akcií, shodují se analytici napříč trhem.
„V tomto dynamickém prostředí je připravenost klíčová. Společnosti, které jsou disciplinovaně připraveny, budou mít dobrou pozici k tomu, aby mohly rychle a strategicky reagovat na příznivé příležitosti na trhu,“ připomíná Rachel Gerring z EY sledující zejména americký trh IPO.
A právě obří firmy, kterým se povedlo mimořádně využít změn posledních let, se nyní dostaly do fáze, že si jdou na burzu pro peníze na další růst. Zde jsou nejočekávanější IPO pro letošní rok, z nichž některá jsou již ohlášená, o dalších se zatím stále spekuluje.
Tohle se může Donaldu Trumpovi vymstít. Americké burzy vynášejí hůř než zbytek světa, Praha je naopak v čele
Akcie zahrnuté do indexu S&P 500 v letošním roce nabídly průměrný výnos 17,4 procenta. To je sice solidní, ale ve srovnání s dalšími světovými burzami jde o nejhorší výsledek od roku 2009. Naopak výrazně lépe se dařilo pražské burze.
SpaceX se v poslední části roku 2025 stal největší privátně vlastněnou společností světa. Interní prodej akcií firmu nacenil na 800 miliard dolarů, což se mimo jiné výrazně podepsalo na růstu majetku zakladatele společnosti Elona Muska.
Vesmírný startup již oficiálně zveřejnil záměr vstoupit na burzu v roce 2026. Původně se spekulovalo, že by na burzu šla část akcií celé firmy s cílem vybrat zhruba 30 miliard dolarů, což by celou firmu nacenilo na více než 1,5 bilionu dolarů. Později se ale začaly rojit spekulace, že Musk nakonec vyčlení telekomunikační část SpaceX Starlink a na burzu pošle akcie samostatného Starlinku.
Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin
Oficiální žádost o primární úpis akcií téměř potichu podala komunitní síť Discord. Na přípravách vstupu na burzu spolupracuje s bankami Goldman Sachs Group a JPMorgan Chase. Chatovací platforma Discord, oblíbená hlavně u hráčů a programátorů, měla podle prosincového prohlášení více než 200 milionů měsíčních uživatelů.
O detailech případného úpisu zatím neexistují informace. Poslední valuace firmy se uskutečnila v roce 2021, tehdy byl Discord naceněn na 15 miliard dolarů, krátce předtím přitom vedení společnosti odmítlo nabídku Microsoftu na převzetí ve výši 12 miliard dolarů. Již tehdy firma uvedla, že svou budoucnost vidí v burzovním financování.
Discord zároveň neustále bojuje s nedostatečnou ochranou zejména mladších uživatelů a bývá často uváděn jako platforma pro šíření závadného obsahu a potenciálně nebezpečného chování.
Discord napadli hackeři, pronikli k údajům některých uživatelů
Hackerům se podařilo proniknout k údajům některých uživatelů populární komunikační platformy Discord, a to prostřednictvím kybernetického útoku na jednoho z poskytovatelů služeb pro tuto platformu.
Tvůrce populárního chatbota Claude patří k nejrychleji rostoucím firmám světa. Aktuální spekulace a probíhající kola financování naznačují, že Anthropic cílí na valuaci mezi 300 a 350 miliardami dolarů, přitom ještě vloni v březnu činilo nacenění „pouhých“ 60 miliard dolarů.
Anthropic si pro vstup na burzu najal prestižní právnickou firmu Wilson Sonsini, která v minulosti realizovala IPO pro Google nebo Teslu.
Startup bývalých členů OpenAI nabral další miliardy
Startup Anthropic, tvůrce populárního chatbota Claude, právě získal další miliardy. Jeho hodnota se více než zdvojnásobila na 183 miliard dolarů (3,9 bilionu korun).
Česká zbrojařská a strojírenská společnost Czechoslovak Group (CSG) zvažuje, že uvede až 15 procent svých akcií na burzu. Agentuře Reuters to řekl její majitel a předseda představenstva Michal Strnad. Získané prostředky by firma využila na další fúze a akvizice.
Co se případného nacenění české zbrojařské jedničky týče, podle výpočtů Reuters by v případě ocenění na úrovni Rheinmetallu mohla mít CSG podnikovou hodnotu mezi 34 a 50 miliardami eur, a to ještě před uplatněním případné slevy. Bloomberg dříve s odkazem na své zdroje uvedl, že cílová hodnota CSG se pohybuje kolem 30 miliard eur (zhruba 725 miliard korun).
O možnost investovat do CSG je mezi českými i evropskými investory mimořádný zájem, jak ukázaly například poslední emise dluhopisů, po kterých se doslova zaprášilo. Není tedy překvapení, že Strnad zvažuje uvést akcie podniku na některou z velkých evropských burz, zatím je nejpravděpodobnější Amsterdam.
Zbrojař Strnad zvažuje, že otevře CSG investorům. Ve hře je burza v Amsterdamu
Miliardář Michal Strnad zvažuje, že pošle svůj zbrojní gigant CSG na burzu. Prodejem menšinového podílu chce financovat další expanzi. Zalistování by mělo proběhnout na burze v Amsterdamu.
Do fáze, kdy je zralý vstoupit na burzu, se dostal také estonský startup Bolt. Jeho CEO a zakladatel Markus Villig opakovaně potvrdil, že cílem firmy je být připraven k IPO v roce 2025/2026. Nyní tedy lze počítat s rokem 2026.
Bolt si již najal poradenskou firmu PJT Partners a zajistil si úvěrový rámec ve výši 220 milionů eur od konsorcia bank (včetně Citi, Goldman Sachs a JPMorgan), který slouží primárně jako polštář pro hladký proces vstupu na burzu.
Poslední velké investiční kolo v roce 2022 ocenilo firmu na 8,4 miliardy dolarů. Díky nárůstu tržeb a zlepšení ziskovosti v roce 2025 se očekává, že při IPO bude tato hodnota výrazně vyšší. Firma by se tak mohla obchodovat na úrovni 12 až 15 miliard dolarů.
Konec elektrokoloběžek v Praze: Bolt odchází, Lime sází na kola
Společnosti poskytující sdílené elektrokoloběžky se se zákazem poskytovat tuto službu v Praze popasovaly různě. Zatímco Bolt s mikromobilitou úplně končí, Lime v Praze plánuje dále nabízet sdílená elektrokola.
Jako nadějná působí možnost, že by se začalo veřejně obchodovat s akciemi evropské neobanky Revolut. Ta totiž za dekádu od svého vzniku učinila celou řadu důležitých kroků včetně vytváření čistých zisků a nyní se již zdá jako připravená na vstup na burzu.
Poslední interní obchody s akciemi firmu nacenilo na 75 miliard dolarů, odhaduje se, že IPO by hodnotu banky povýšilo k hranici sto miliard, možná i výš. To by Revolut zařadilo v žebříčku všech světových bank kamsi na 30. příčku (aktuálně se pohybuje na konci první padesátky).
Nicméně zakladatel a CEO Revolutu Nikolaj Storonsky v prosinci 2025 naznačil, že IPO v roce 2026 není prioritou a nově se spekuluje, že firma na burzu vstoupí až v příštím či přespříštím roce.
Revolut je hodnotnější než většina evropských bank
Původně fintechový projekt Revolut se za posledních několik let vyšvihl mezi největší finanční startupy světa. Nyní pro zaměstnance chystá možnost prodeje jejich interních akcií s cenovkou 1381 dolarů. Celou banku to přitom naceňuje na 75 miliard dolarů. Tím by se Revolut stal 41. nejhodnotnější bankou světa.
K nejočekávanějším IPO posledních let spolu se SpaceX patří také OpenAI. I o něm se spekuluje, že by se v nějaké podobě mohl objevit na burze ještě v letošním roce, nicméně brání tomu celá řada nejistot. Těmi hlavními jsou přitom složitá vlastnická struktura, která vychází z původně neziskové orientace firmy, dále pak dávná investice Microsoftu, který má právo na výrazný podíl ve firmě.
Vyřešit tyto problémy byl hlavní úkol spoluzakladatele a CEO OpenAI Sama Altmana v minulém roce. A do velké míry se mu to podařilo. Hlavní zisková část se změnila na Public Benefit Corporation (PBC). To je typ firmy, která má sice generovat zisk, ale v zákonných stanovách má zakotveno, že musí upřednostňovat veřejné blaho (poslání AGI pro všechny) před zájmy akcionářů.
Původní nezisková organizace stále existuje. Už ale firmu přímo neřídí tak rigidně jako dřív. Místo toho drží v ziskové části podíl (cca 26 procent), který má dnes hodnotu přes 130 miliard dolarů. Tento podíl bude nadace využívat na filantropii a výzkum bezpečnosti AI.
V nové struktuře také padly limity na to, kolik mohou investoři vydělat, což byl klíčový krok, aby firma mohla v roce 2026 vůbec uvažovat o IPO. Pokud by k tomu došlo, odhaduje se, že by nacenění zcela jistě dosáhlo částky 1 bilionu dolarů.
Co se vztahu s Microsoftem týče, došlo k jasnému vydefinování několika zásadních podmínek. Tou hlavní je vlastnický podíl, Microsoft nově drží přibližně 27 procent firmy. Microsoft má dále práva na technologie OpenAI (jako GPT-5 nebo Sora) až do roku 2032. Má také exkluzivitu na poskytování těchto modelů přes API na svém cloudu Azure.
Ve smlouvě je však také doložka, že veškerá práva Microsoftu zanikají v momentě, kdy OpenAI (nebo nezávislá komise) prohlásí, že dosáhla AGI (obecné umělé inteligence). Microsoft pak k těmto „božským“ modelům nebude mít automatický přístup.
Amazon chce podíl v OpenAI. Nabízí až deset miliard dolarů
Po Microsoftu by mohl do OpenAI vstoupit další technologický gigant. Amazon jedná s vývojářem chatovacího systému ChatGPT o investici ve výši 10 miliard dolarů.
Souboj dvou AI společností - OpenAI a xAI - je zároveň soubojem dvou předních postav v technologickém světě. Sam Altman, stojící za OpenAI, a Elon Musk, šéf xAI, se vzájemně opravdu nemusí. A spor mezi nimi se nyní ještě vyostřuje, protože Altman pro svou společnost ulovil bývalého Muskova finančního ředitele Mikea Liberatoreho.
