Zanedlouho začne volební kongres Občanské demokratické strany. V éteru přibývají vpravdě děsivé výroky. Diskuse naznačují dilema, zda se strana chce odebrat zpět do 90. let, nebo... Nebo kam vlastně?
Lidé považují za nejlepšího porevolučního prezidenta i nadále Václava Havla. Druhý nejlepší je nově nynější prezident Petr Pavel, který od minulého hodnocení z letošního jara předstihl Václava Klause. Čtvrtou příčku obsadil Pavlův předchůdce Miloš Zeman. U současné hlavy státu lidé hodnotí pozitivně hlavně vystupování na veřejnosti a to, jak reprezentuje české zájmy v zahraničí. Při známkování jako ve škole by dostal horší dvojku. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila agentura STEM/MARK.
Porušuje zákony, a také tradiční představy o tom, jak se má politik chovat. Filip Turek na vlně ostré protiliberální rétoriky a obdivem k duu Klaus-Trump docestoval do Evropského parlamentu. A nyní se pokouší dovést stranu Motoristé sobě do Poslanecké sněmovny. Uspět by mohl zejména u mužských prvovoličů, ostatně u studentů učňáků je populárnější než Tomio Okamura. A to není málo.
Ten rozdíl v přístupu je markantní. Babiš dělá mítink za mítinkem, Petr Fiala chystá kampaň. Je otázkou, do jaké míry se to promítne ve volebním výsledku. Jestliže si ve Spolu myslí, že v září otočí volební preference a porazí Andreje Babiše, může být už pozdě.
Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta Česka vnímají stále Václava Havla. Jako druhý nejlepší vychází v průměru Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Petr Pavel a čtvrtou pak jeho předchůdce Miloš Zeman, uvedl průzkum agentury STEM/MARK. Současného prezidenta lidé pozitivně hodnotí za způsob vystupování na veřejnosti či reprezentaci a obhajobu českých zájmů v zahraničí. Prostor pro zlepšení je stále u řešení sporů na tuzemské politické scéně, uvedli autoři průzkumu.
Když Václav Klaus odcházel v březnu 2013 po deseti letech ve svých dvaasedmdesáti letech z prezidentského úřadu, řada lidí si myslela, že odchází do pomyslného důchodu, sepisovat paměti. Do Institutu Václava Klause, založeného po vzoru amerických prezidentů.
Čtvrtou svíci, řečenou andělská a představující mír a pokoj, na adventním věnci zapálili – aby se neřeklo, i politici. Jinak ale všechno po starém.
Bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus v nedělní Partii Terezy Tománkové v televizi CNN Prima News kritizovali státní rozpočet na příští rok. Klaus ho označil za špatný a šílený a uvedl, že naplánovanému schodku 241 miliard korun nemůže tleskat. Zeman zpochybnil jako nerealistický odhad růstu ekonomiky, se kterým rozpočet v příštím roce počítá.
Klaus sobě, to je skutečný a jediný cíl retro projektu Motoristé sobě. Je to pokus o mocenský návrat Václava Klause a jeho devadesátkového gangu zpět do politiky. Nejde o Turka, jde o Klause. Tak to je třeba chápat, všechny řeči mají jen odvést pozornost od této podstaty. Jejich zakladatel Macinka to sám říká: „my nejsme béčko Andreje Babiše, my jsme áčko Václava Klause“.
Exprezident Václav Klaus si přeje, aby se Motoristé sobě otevřeně přihlásili k pravici a aby se za to nestyděli. Bude to podle něj revolucí na domácí politické scéně. Řekl to na jejich sjezdu v Praze. Popřál jim úspěch a upozorňoval je, že plnohodnotná strana nesmí zůstat u jednoho tématu.
Klíčový architekt české postkomunistické reality Václav Klaus při své řeči na Vysoké škole ekonomické představil svůj názor na současnost. Do éteru se dostala zejména teze, že společnost je v současnosti blíž padesátým letům než étosu revolučních dní roku 1989. A v tom je mnoho pravdy. Jen v poněkud jiné, než se exprezident domnívá.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Nový kabinet původně nepočítal s pokrytím programu, protože podle něj předchozí vládní koalice nadhodnotila výnosy z prodeje emisních povolenek, z kterých je program financován.
Číst víceAmerický prezident Donald Trump oznámil, že plánuje vyslat do Grónska nemocniční loď. Rozhodl tak v rámci svého pokračujícího úsilí o kontrolu nad arktickým ostrovem spadajícím pod Dánsko, který je podle něj zásadní pro národní bezpečnost a obsahuje nerostné bohatství, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
