Jedním z oborů, které nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa trpí nejvíce, je věda a výzkum. Mnozí vědci dokonce přesouvají své výzkumy do zahraničí. Zdá se však, že ztráta pro Spojené státy, může být příležitostí pro Evropu.

Vztah mezi Donaldem Trumpem a moderní vědou je přinejlepším platonický. Mnoho jeho kroků, ať už se jedná i ekonomiku, mezinárodní politiku nebo třeba užívání paracetamolu, postrádá logiku, kterou by věda a výzkum mohly poskytnout. Přesto se v médiích objevují pokusy americkou politiku nějakým způsobem vysvětlit. Musí přece sledovat nějaký plán, že ano?

Je ale čím dál tím pravděpodobnější, že žádný takový proces v Bílém domě neprobíhá. „Ne, Trump a jeho lidé nehrají čtyřrozměrné šachy, zní odpověď – jsme prostě svědky důsledků toho, že jsme do nejvyššího úřadu pustili vyšinutého člověka, podporovaného skupinkou mdlých a nekvalifikovaných kumpánů,“ konstatuje v eseji publikovanou deníkem The Guardian sociolog a ekonom William Davies.

Vláda, která svolává generály, aby jim řekla, že mají cvičit a hubnout, nebo tvrdí, že autismus lze vyřešit vysazením paracetamolu v těhotenství, a z konspiračního teoretika a blouznivce typu Roberta Kennedyho udělala ministra zdravotnictví, patrně nebude světovým lídrem ve vědě a výzkumu. To se v praxi začíná projevovat už nyní, jen pár měsíců po Trumpově nástupu.

Vládní „shutdown“ je obrazem americké politiky. Bude ještě hůř?

Názory

Americká vyhrocená politika vyústila po letech do rozpočtového provizoria. Statisíce rodin budou bez výplat a státní aparát jede na autopilota. Děsivé kulisy doplňuje ještě rétorika Donalda Trumpa, která dělá z běžné politické strategie záškodnictví. Ukazuje se jediné, pro amerického prezidenta není politika uměním možného, ale tvrdé autoritářské zakleknutí.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Peníze pro americké akademiky

Americký prezident se hned od začátku svého mandátu pustil do univerzit, mnohým institucím hrozí, že přijdou o peníze, a podmínky pro akademiky se obecně výrazně zhoršily. Problémy mohou nastat i v tak klíčových oborech, jako je vývoj léků. Ve Spojených státech proto začal akademický brain drain. Vědci začínají balit kufry.

Co je ztrátou pro USA se však zdá být ziskem Evropy. Řada výzkumníků si začíná hledat svůj akademický domov jinde, přičemž jejich klidným přístavem začínají být evropské instituce. Příklad uvádí magazín Politico, prestižní evropský grant zaznamena vysoký nárůst počtu amerických žadatelů.

Magazín uvádí, že se jedná o vítězství předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která se o dobré podmínky pro přijetí amerických výzkumníků měla osobně zasazovat. Evropská rada pro výzkum, která je zodpovědná za podporu výzkumu v EU, nabízí nově dvojnásobek peněz akademikům, kteří se chtějí přesunout z USA na do EU.

Žadatelé mohou dostat během pěti let až 4,5 milionu eur, což je atraktivní pobídka. Podle informací Politica počet uchazečů ze Spojených států vzrostl oproti minulému roku o 400 procent.

Karel Pučelík: Nesnášíte vládu, migranty a Ukrajince? Poslechněte si můj návrh

Názory

Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Přínos pro rakouskou vědu

Podobnou zkušenost mají i ve Vídni. Tamní akademie věd minulý týden oznámila, že pod hlavičkou jejich čtyřletého programu přijde do Rakouska pětadvacítka vědců z amerických institucí. Seznam pracovišť, na kterých tito výzkumníci působil, obsahuje i prestižní Harvard, Princeton nebo MIT.

„Díky našemu stipendijnímu programu se podařilo přivést tyto vynikající osobnosti z USA do Rakouska. Přinášejí nové myšlenky, nové perspektivy a mezinárodní sítě - to je velký přínos pro rakouskou vědu a důležitá podpora zviditelnění našeho výzkumného pracoviště v zahraničí. Díky Trumpovi jsme svědky tohoto přílivu mozků,“ konstatoval prezident akademie Heinz Faßmann.

Akademie věd má i vládní podporu. „V době, kdy politické zásahy a autoritářské tendence stále více zasahují do výzkumu a výuky, zaujímáme pevný postoj,“ dodala ministryně pro ženy, vědu a výzkum Eva-Maria Holzleitnerová.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké činitele. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes v reakci na tyto informace podle státní agentury TASS řekl, že USA sdílejí s Ukrajinou zpravodajské informace nepřetržitě a není to nic nového.

Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s těmito útoky, a Američané se obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. WSJ uvádí, že toto rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě.

Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.

Zelenskyj: Putin chce expanzi války. O přežití rozhodují zbraně a silní spojenci

Leaders

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil ruskou hlavu státu Vladimira Putina z toho, že chce válku rozšířit i na další země mimo Ukrajinu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku také vyjádřil přesvědčení, že jenom zbraně a silní partneři, a nikoliv mezinárodní právo rozhodují o tom, kdo přežije.

ČTK

Přečíst článek

Frustrace z Putina

Trump souhlas dal krátce před tím, než minulý týden v příspěvku na sociální síti projevil svoji frustraci z ruského prezidenta Vladimira Putina. K překvapení mnohých tehdy napsal, že Ukrajina by mohla získat zpět veškeré své území, jež v současnosti okupuje Rusko.

WSJ také píše, že Spojené státy uvažují o tom, že Ukrajině dodají střely Tomahawk a Barracuda a další americké střely odpalované ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů. Zástupci Trumpovy administrativy nicméně podotkli, že žádné rozhodnutí v této věci ještě nepadlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny prozradil, že Trumpa požádal o střely Tomahawk, které patří k nejpřesnějším americkým zbraním. Americký viceprezident J.D. Vance následně řekl, že Spojené státy žádost Ukrajinců zvažují.