Evropu zneklidňují ruské drony. Ubrání je plánovaná „zeď“ na východní hranici?
Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.
Vznik této myšlenky, která zatím nezískala konkrétní obrysy, urychlily záříjové události, kdy ruské drony pronikly na území Polska a Rumunska a menší neidentifikované stroje se objevily i nad dánskými letišti. Impuls pro společný postup dala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která ve svém projevu o stavu Unie označila projekt za „základ věrohodné obrany“. Německý ministr obrany Boris Pistorius však varoval, že vytvoření účinné obranné sítě potrvá nejméně tři až čtyři roky, uvedla agentura Bloomberg.
Rostoucí dronová hrozba z Ruska
Nejobávanějším typem ruského dronu je Geran-2, kopie íránského útočného stroje Šáhid. Tento pomalu letící bezpilotní letoun, de facto levnější verze řízené střely, má dolet přes 1 900 kilometrů a nese nálož o hmotnosti až 50 kilogramů. Vedle něj Rusko nasazuje i levnější Gerbery, které slouží jako návnady k zmatení protivzdušné obrany.
Součástí ruského arzenálu jsou také průzkumné drony Orlan-10, schopné samostatného letu po předem určené trase, a menší kvadrokoptéry, které je těžké odhalit a často slouží k monitorování cílů nebo k přenosu senzorů.
Evropská obrana: mezi realitou a vizí
Evropské státy sice disponují moderní protivzdušnou technikou – například systémy IRIS-T, NASAMS, Skyranger či Gepard – ty jsou však primárně určeny k likvidaci pilotovaných letadel a střel. V případě levných a malých dronů je jejich použití ekonomicky nevýhodné: cena jedné střely často mnohonásobně převyšuje hodnotu cíle.
Při zářijovém incidentu sestřelily stíhačky NATO několik z devatenácti dronů, které narušily polský vzdušný prostor, ale ukázalo se, že alianci chybí zbraně vhodné pro hromadné nasazení proti rojům levných bezpilotních prostředků.
Ukrajinská zkušenost jako inspirace
Projekt „dronové zdi“ má podle Evropské komise vzniknout ve spolupráci s Ukrajinou, která má s bojem proti dronům nejvíce zkušeností. Ukrajinská armáda používá mobilní radary, sítě akustických senzorů i aplikaci Air Alert, prostřednictvím níž civilisté hlásí pozorované stroje. Využívá rovněž interceptorové drony, které své cíle ničí přímým nárazem, a levné zbraně s optickým naváděním.
Podle analytiků by evropská obranná zeď měla propojit různé radarové a senzorové systémy s prostředky pro elektronický boj, které by umožnily včasnou detekci a neutralizaci bezpilotních hrozeb na tisíce kilometrů dlouhé východní hranici NATO – od Barentsova až po Černé moře.
Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vstupuje do segmentu high-tech obranných technologií. Nově založená společnost AviaNera Technologies má zastřešit vývoj, výrobu a obchod s bezpilotními prostředky - Unmanned Aerial Systems (UAS) a zbraňovými systémy.
Strnad zakládá AviaNeru, české centrum vývoje vojenských dronů
Zprávy z firem
Technologické a finanční výzvy
Vybudování tak rozsáhlé sítě bude finančně náročné. Část prostředků má pocházet z evropského obranného fondu SAFE ve výši 150 miliard eur. Zapojují se i startupy a univerzity – například mnichovská Tytan Technologies pracuje na vývoji AI řízených interceptorových dronů, které mají být levnější než tradiční protivzdušné systémy.
Evropa zároveň zvažuje využití laserových zbraní, jejichž provoz je levný, i když jejich technologická spolehlivost zatím nedosahuje požadované úrovně.
Nový bezpečnostní projekt má být podle von der Leyen klíčovým pilířem evropské obrany proti hybridním hrozbám z východu. „Dronová zeď“ by se tak mohla stát nejen symbolem vojenské spolupráce v Evropě, ale i testem její schopnosti reagovat na měnící se charakter moderní války.
