Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Tusk: Ruské provokace vůči Polsku jsou už téměř každodenní

Polský premiér Donald Tusk
ČTK
 ČTK

Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.

Šlo o ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, které nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu. Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb a mluvčí ministerstva vnitra na společné tiskové konferenci uvedli, že polská pohraniční stráž ve středu ráno zaznamenala ruský kutr nedaleko od podvodního plynovodu, nad kterým se asi na 20 minut zastavil. Rusové pak uposlechli radiového pokynu, aby okamžitě odpluli. Podrobností se mluvčí zdrželi, uvedli jen, že každý měsíc se stává několik podobných incidentů.

Týž deník dnes zveřejnil rozsáhlou zprávu, podle které ruská vojenská rozvědka GRU mohla připravovat diverzní akce v Polsku, Německu a Litvy za použití dronů a plechovek s nálepkami kukuřice, obsahujícími ale výbušniny. Připravované akci předcházelo rozesílání balíčků, které vznítily ve skladech v Anglii a Německu. Většinu podezřelých se následně polským a litevským úřadům podařilo zadržet.

Česku hrozí po volbách změna západního směřování

Německý tisk varuje: Česku hrozí po volbách změna západního směřování

Česko by mohlo po nadcházejících parlamentních volbách změnit dosud jasný prozápadní kurz a obrátit se po vzoru Slovenska na východ. Rýsuje se totiž vítězství politického chameleona Andreje Babiše, jehož možní koaliční partneři jsou otevřeně proruští, píší v komentářích k českým volbám německá média, včetně listů Frankfurter Rundschau či Sächsische Zeitung. Z Česka by se podle nich mohl stát nový problémový člen Evropské unie. Proto budou volby ostře sledované nejen v Bruselu, ale také v Kyjevě, Moskvě a v Berlíně. Volby do české Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října.

Přečíst článek

Polský vzdušný prostor narušily v polovině září dvě desítky ruských dronů, kvůli jejichž likvidaci zasahovaly vzdušné síly NATO. Polsko od té doby hovořilo o několika menších incidentech a opakovaně nasazovalo stíhačky k ochraně svého území při ruských útocích na západě Ukrajiny. Podobné ruské akce hlásily také další země jako Estonsko či Rumunsko.

Součástí evropské reakce na pokračující ruskou válku na Ukrajině, o jejíž ukončení usiluje americký prezident Donald Trump i ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj, musí být podle Macrona větší tlak na flotilu plavidel, která Moskvě pomáhá obcházet sankce zaměřené na vývoz ruské ropy. EU uplatňuje sankce vůči desítkám těchto lodí, podle kritiků však účinně nebrání obcházení sankcí.

Francouzští vojáci ve středu u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle francouzských úřadů součástí této ruské flotily, a zadrželi dva členy posádky.

Související

Mír? Nic takového. Rusko chce rozdělit Evropu, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a britský premiér Keir Starmer
ČTK
 ČTK

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně. Rusko není hrozbou jen pro Ukrajinu, ale pro nás všechny, zdůraznila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která schůzku pořádá.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení před evropskými vůdci Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Americký prezident Donald Trump

Putin a Zelenskyj by se měli setkat, řekl Trump v projevu generálům

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.

Přečíst článek

Nikdo nesmí být naivní

Dánská premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Stále intenzivnější jsou podle Frederiksenové i ruské hybridní hrozby. „Jednou jsou to vojenské drony, jindy migranti na hranicích, útoky na kritickou infrastrukturu, rozsévání dezinformací či snahy ovlivnit demokratické volby,“ vyjmenovala šéfka dánské vlády.

Politici by podle ní ale měli svým občanům pomoci zajistit i ekonomickou bezpečnost, například pracovní místa či dostupné bydlení, a ulehčit jim v každodenních těžkostech. „Musíme budovat i ekonomicky silnější Evropu,“ dodala. Za další důležité téma označila boj s nelegální migrací.

Rusko je připraveno na eskalaci konfliktu

Nedávná narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem a nasazení ruských dronů v Polsku podle ukrajinského prezidenta ukazují, že se něco podobného může stát kdekoli v Evropě. „Incidenty s drony v celé Evropě jasně ukazují, že Rusko je připraveno válku eskalovat a že se nikdy nejednalo jen o Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj evropským lídrům na summitu EPS v Kodani. Poznamenal, že Ukrajina má kvůli válce bohaté zkušenosti s bojem proti dronům. „Jsme připravení Dánsku i dalším zemím pomoci,“ řekl.

Rusko má podle Zelenského stále zdroje potřebné k tomu, aby ve válce pokračovalo, i proto je třeba vyvinout na Moskvu další tlak. Konkrétně hovořil o potřebě zasáhnout proti tankerům s ropou z takzvané ruské stínové flotily, jak jsou označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení. „Je potřeba rovněž podpořit výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa a přestat kupovat ruskou ropu a plyn,“ dodal s tím, že této výzvě by mělo bedlivě naslouchat „zejména Maďarsko“.

Právě Budapešť a Bratislava mají dlouhodobě námitky proti postupu EU ohledně ukončení energetického dovozu z Ruska. Evropská komise navrhla přestat do roku 2027 dovážet veškeré ruské energie.

Maďarský premiér Viktor Orbán

Orbán: Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

Přečíst článek

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina, ale i Moldavsko či země západního Balkánu nadále usilují o členství v EU a že je zapotřebí, aby v tomto ohledu „bylo v přístupovém procesu dosaženo určitého pokroku“. „Jsme připraveni otevřít první klastr,“ dodal ukrajinský prezident s odkazem na soubory, které při vyjednávání vždy zahrnují několik tematických přístupových kapitol.

Předseda Evropské rady António Costa se snaží o prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa by chtěl ale prosadit prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předseda unijních summitů svůj návrh představil ve středu na neformálním summitu EU v Kodani a „počáteční zpětná vazba byla konstruktivní s výjimkou Maďarska, které vyjádřilo nesouhlas“, nechal se slyšet unijní zdroj.

Oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem byl dojednán již v první polovině roku 2024 za belgického předsednictví. Varšava doufala, že se během polského předsednictví v letošním prvním pololetí podaří otevřít úvodní kapitoly těchto jednání, nicméně se tak nestalo a patová situace trvá.

Související

Trump slibuje Ukrajině zpravodajské informace pro útoky na ruské rafinerie

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké činitele. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes v reakci na tyto informace podle státní agentury TASS řekl, že USA sdílejí s Ukrajinou zpravodajské informace nepřetržitě a není to nic nového.

Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s těmito útoky, a Američané se obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. WSJ uvádí, že toto rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě.

Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.

Zelenskyj: Putin chce expanzi války. O přežití rozhodují zbraně a silní spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil ruskou hlavu státu Vladimira Putina z toho, že chce válku rozšířit i na další země mimo Ukrajinu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku také vyjádřil přesvědčení, že jenom zbraně a silní partneři, a nikoliv mezinárodní právo rozhodují o tom, kdo přežije.

Přečíst článek

Frustrace z Putina

Trump souhlas dal krátce před tím, než minulý týden v příspěvku na sociální síti projevil svoji frustraci z ruského prezidenta Vladimira Putina. K překvapení mnohých tehdy napsal, že Ukrajina by mohla získat zpět veškeré své území, jež v současnosti okupuje Rusko.

WSJ také píše, že Spojené státy uvažují o tom, že Ukrajině dodají střely Tomahawk a Barracuda a další americké střely odpalované ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů. Zástupci Trumpovy administrativy nicméně podotkli, že žádné rozhodnutí v této věci ještě nepadlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny prozradil, že Trumpa požádal o střely Tomahawk, které patří k nejpřesnějším americkým zbraním. Americký viceprezident J.D. Vance následně řekl, že Spojené státy žádost Ukrajinců zvažují.

Související

Doporučujeme