Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Podle tiskových agentur to novinářům řekl americký prezident Donald Trump několik hodin po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Během tohoto napjatého rozhovoru Zelenskému sdělil, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím, napsal web Axios s odvoláním na dva zdroje.
„Uděláte to podle bojové linie, ať je kdekoliv, jinak je to příliš komplikované,“ řekl podle agentury AP Trump novinářům po příletu na Floridu, kde bude trávit víkend. Trump přitom nedávno vyjadřoval zklamání nad přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina k jednáním o možném příměří a hovořil o tom, že Ukrajina by mohla získat zpět svá území okupovaná Ruskem. Nyní se s Putinem podle Washingtonu i Moskvy chce do dvou týdnů sejít v Budapešti a opět probrat možné ukončení války. Od jejich srpnového setkání na Aljašce se přitom ruský vůdce, na jehož rozkaz ruská vojska na Ukrajinu v únoru 2022 vtrhla, nenechal přesvědčit k žádným ústupkům a Rusko pokračuje v intenzivních leteckých útocích i snaze o pozemní ofenzivu.
Ukrajinský prezident jednání s Trumpem označil za produktivní, odmítl však hovořit o tom, zdali se mu dostalo konkrétní odpovědi na žádost o tomahawky. „Je dobře, že prezident Trump neřekl ne, ale dnes neřekl ani ano,“ dodal následně v rozhovoru se stanicí NBC bez dalších podrobností.
Nejsem žádný břídil, hájí se Trump. A deník NYT žaluje o 15 miliard dolarů
Americký prezident Donald Trump znovu podal žalobu na deník The New York Times (NYT), tentokrát v upravené podobě. Požaduje odškodnění ve výši 15 miliard dolarů (přes 317 miliard korun) za údajnou pomluvu. Trump tvrdí, že deník publikoval články, které měly poškodit jeho pověst úspěšného podnikatele a televizní osobnosti.
Střely by Ukrajině umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí včetně Moskvy a Rusko jejich možnou přítomnost v ukrajinském arzenálu označilo za eskalaci ze strany USA. Trump Zelenskému podle zdrojů Axiosu sdělil, že přinejmenším nyní je Kyjev nedostane.
Ukrajina stejně jako většina evropských zemí vyzývá Rusko, aby stáhlo svá vojska, která ovládají asi pětinu ukrajinského území. To Moskva odmítá a požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny“ války. Za ty Moskva dlouhodobě označuje například možnost Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Požaduje také mezinárodní uznání jednostranné ruské anexe okupovaných území, z nichž část Moskva plně nekontroluje.
Související
Trump a Putin se mají sejít v Budapešti. Orbán mluví o „mírové misi“
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
Americká společnost Commonwealth Fusion Systems vznikla v roce 2018 jako spin-off z Massachusettského technologického institutu s cílem komerčně vyrábět elektřinu s využitím jaderné fúze. Nedávno oznámila, že získala dalšího významného zákazníka pro produkci plánované elektrárny, která má pracovat ve Virginii.
Tímto budoucím zákazníkem je italský energetický gigant Eni, jedna z největších světových ropných a plynárenských společností. Teď ovšem podepsal smlouvu v hodnotě přesahující miliardu dolarů, podle níž odebere elektřinu z budoucího fúzního zařízení. Tím vyjadřuje důvěru v tuto technologii i firmu Commonwealth Fusion, a pomáhá jí tak získat další kapitál od investorů (Eni je ostatně také mezi investory).
Už v létě získala Commonwealth Fusion jiných téměř 900 milionů dolarů od investorů, mezi nimiž jsou technologická společnost Nvidia a investiční banka Morgan Stanley. Souběžně také uzavřela dohodu se společností Google, že pro ni zajistí stabilní dodávku (příkon) 200 megawattů na provoz umělé inteligence.
Celkově od svého vzniku získala Commonwealth Fusion téměř tři miliardy dolarů na svůj rozvoj.
Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Pozoruhodné je, že její fúzní reaktor ve Virginii, který má elektřinu dodávat, ještě neexistuje. Nepracuje ani menší reaktor, který má být postavený jako první, aby demonstroval, že vše může fungovat podle plánu.
A neexistují ani komerčně využitelné fúzní reaktory třeba společností Helion nebo Zap Energy, které obě sídlí v americkém státě Washington a také získávají investory i budoucí zákazníky.
Podporu fúzní energetice vyslovuje americká administrativa, jež ji vidí jako perspektivnější než větrné nebo sluneční elektrárny (které, na rozdíl od fúze, už dávno dobře fungují). Ministr energetiky Chris Wright dokonce soudí, že už brzy bude jaderná fúze pohánět celý svět.
Kdyby měl pravdu, bylo by to skutečně výborné. Ovšem lidé z okolí prezidenta Donalda Trumpa zatím projevují až vzácnou neschopnost vědecké poznání dobře pochopit.
Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii
V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.
Jaderná fúze je postup napodobující dění ve Slunci. Liší se od jaderné reakce v dnešních atomových elektrárnách, v nichž se srážkou s neutrony rozvíjejí jádra těžkých prvků, nejčastěji uranu, čímž se uvolňuje obrovská energie. Při fúzi se naopak slučují jádra lehkých atomů, zpravidla vodíku, a opět se uvolňuje energie.
Teoreticky je to jasné. Špičkoví vědci na uchopení fúzní reakce pracují od padesátých let minulého století. Lidstvo umí spustit neřízenou fúzní reakci ve vodíkové bombě, jejíž pokusné vojenské výbuchy potvrdily obrovský energetický potenciál. Ale zatím se nedaří fúzní reakce řízená.
Dobrou zprávou je, že konstrukce používaných reaktorů neumožňují destruktivní explozi, protože se do nich vodík vpouští v limitovaném množství. Špatnou zprávou je však skutečnost, že fúzní reakce v reaktoru pořád „zhasíná“ chviličku po svém spuštění. O standardních dodávkách tepelné energie potřebné pro komerční výrobu elektřiny si prostě zatím musíme nechat jenom zdát.
Afrika má díky potenciálu obnovitelné energie šanci stát se výkladní skříní zelených technologií. Anebo také varovným příkladem toho, co se může pokazit, pokud nedokáže vynikající příležitost správně uchopit.
Největší světový projekt pro ověření možností jaderné fúze se jmenuje Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER). Spojily se v něm nejvýznamnější státy světa včetně Evropské unie jako celku. Dohoda o jeho společné stavbě ve francouzském výzkumném středisku Cadarache, asi 60 kilometrů od Marseille, byla podepsána v roce 2006 s tím, že experimenty začnou v roce 2016. Stavba měla přijít na pět miliard eur, provoz do roku 2040 měl spolknout přibližně stejnou sumu (v cenách z roku 2000).
Dnes reaktor stále ještě nefunguje. Měl by snad být v provozu v příštím desetiletí. Jenom cena výstavby by měla oficiálně překročit dvacet miliard eur, a to ještě kdo ví jestli, už se spekuluje i o násobcích této částky. A pozor: Ani ITER není připravován tak, aby mohl elektřinu komerčně vyrábět. Má jen ověřit principy reakce, pak se teprve budou zkoumat a ověřovat, jak by mohla fúzní elektrárna fungovat.
Snad budou soukromé firmy šikovnější. Vcelku uznávaní investoři tomu věří a dávají peníze, aby se to mohlo povést. Avšak myšlenka, že jaderná fúze brzy nahradí obnovitelné zdroje, určitě neplatí. Třeba Financial Times na základě dat Mezinárodní energetické agentury konstatuje, že navzdory klackům, které pod nohy jejich rozvoje začala házet Trumpova administrativa, rozvoj energetiky v USA i ve světě dnes zajišťuje v drtivé většině slunce a vítr.
Fyzikové pokročili v úsilí napodobit Slunce. Jejich objev může změnit energetické i průmyslové technologie
Hned dva až neuvěřitelné průlomy zvěstovaly zprávy ze světa vědy v uplynulých třech týdnech, a to v oborech fúzních reaktorů a supravodivosti. Výsledkem by měl být nevyčerpatelný zdroj čisté energie, lepší elektrická vedení i počítače. Kdo by si to nepřál. Pochybnosti však zatím zůstávají.
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Energetická krize je i příležitostí. Třeba pro vývoj malých jaderných reaktorů
Americký prezident Donald Trump při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pátek prohlásil, že jak Vladimir Putin, tak i Zelenskyj si přejí konec války. Dodal však, že věří v možnost ukončit konflikt bez nutnosti dodávek amerických střel Tomahawk na Ukrajinu. Zelenskyj ale trvá na tom, že Rusko k ukončení bojů musí být donuceno a že Kyjev potřebuje jasné bezpečnostní záruky.
Trump, který s Putinem mluvil ve čtvrtek více než dvě hodiny po telefonu, uvedl, že do dvou týdnů se s ruským prezidentem setká osobně v Budapešti. Zároveň ale upozornil, že k osobnímu setkání Putina se Zelenským tam zřejmě nedojde. „Myslím, že se to vyvíjí poměrně dobře,“ řekl Trump k jednání s Putinem, ale odmítl naznačit, zda by ukončení války znamenalo územní ústupky ze strany Ukrajiny.
Na pracovním obědě se Zelenským Trump poznamenal, že dodání střel dlouhého doletu Ukrajině by Putin považoval za eskalaci. „Snad půjde válku ukončit bez Tomahawků,“ dodal americký prezident s úsměvem. Zelenskyj reagoval, že Ukrajina má pro USA „velkou nabídku s našimi drony“, což Trump ocenil slovy: „Vyrábějí moc dobré drony.“
Ukrajinský prezident zároveň znovu zdůraznil, že nejdůležitější jsou pro jeho zemi bezpečnostní záruky. „NATO by bylo nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou klíčoví,“ řekl Zelenskyj. Dodal, že Putin mír nechce, a proto je nutné na něj vyvinout tlak.
Zelenskyj také uvedl, že jednal se zástupci amerických energetických firem, které chtějí po skončení války na Ukrajině investovat. Ocenil rovněž Trumpovu roli při zprostředkování příměří v Pásmu Gazy, které podle něj může být inspirací i pro ukončení ruské agrese.
Trump kromě plánovaného summitu s Putinem v Budapešti oznámil i nadcházející setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. Bílý dům chce podle něj s Čínou jednat nejen o obchodních vztazích, ale také o možnostech, jak přispět k míru na Ukrajině. Trump rovněž zopakoval, že Indie přestane nakupovat ruskou ropu – podle něj to indický premiér Naréndra Módí přislíbil, aby omezil financování ruské válečné mašinérie.
Trump a Putin se mají sejít v Budapešti. Orbán mluví o „mírové misi“
Budapešť se může stát dějištěm nejvýbušnějšího summitu posledních let. Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek oznámil, že Maďarsko začalo připravovat setkání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, které se má podle něj týkat míru. Informaci přinesla agentura Reuters.
