Dálnice v Česku čeká velká proměna. Díky digitalizaci si vozovka sama řekne o opravu

České silnice a dálnice čeká proměna. Na letošní Silniční konferenci v Brně se ukázalo, že už nejde jen o to, kde se postaví nový úsek dálnice, ale také o to, jak budou silnice „chytřejší“ díky digitalizaci.
Řidiči ze zkušenosti vědí, jak umí výtluky nebo uzavírky zkomplikovat cestu. Nové digitální dopravní systémy ale slibují, že v budoucnu to bude jiné. Silnice totiž budou pravidelně monitorovány a jejich stav se bude vyhodnocovat pomocí speciálních programů. Ty dokáží předpovědět, kde a kdy se začne vozovka zhoršovat – a správci ji opraví ještě dřív, než se objeví hluboké díry nebo praskliny. To znamená méně uzavírek, rychlejší opravy a také nižší náklady. A hlavně – bezpečnější a plynulejší provoz pro všechny řidiče.
FOTOGALERIE: Jak se staví dálnice D7 v okolí Slaného
„Digitalizace přináší revoluci do správy dopravní infrastruktury. Nejde jen o sběr dat, ale především o chytré propojení různých typů údržby a efektivní koordinaci dodavatelů, kteří spravují dopravní infrastrukturu. Díky tomu mohou správci komunikací efektivně plánovat zásahy, minimalizovat dopady na provoz a zajistit plynulost dopravy. Digitální nástroje propojují jednotlivé úseky i zapojené subjekty, což umožňuje optimálně využívat čas, pracovní kapacity i rozpočty,“ uvedl Tomáš Miniberger, generální ředitel a předseda představenstva společnosti VARS Brno, která se vývojem dopravních infrastrukturních systémů zabývá.
Co čeká dopravu po roce 2050
Také ministerstvo dopravy již představilo vizi, jak by mohla dálniční síť vypadat po roce 2050. Do té doby by měla být hotová základní kostra dálnic spojující hlavní města a regiony. Poté se počítá s dalším rozšiřováním – novými trasami, objízdnými tahy a propojeními mezi kraji. Cílem je, aby doprava byla plynulejší, aby se ulevilo přetíženým místům a aby měli řidiči více možností, kudy jet.
České dálnice a silnice čeká složitý boj o peníze. Původní návrh rozpočtu ministerstva dopravy na příští rok, tak jak jej předložilo ministerstvo financí, by nestačil ani na rozjeté stavby, varoval šéf ŘSD Radek Mátl. Podle něj i ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyňka Hořelici už je ale situace o něco lepší, oba věří, že se podaří vyjednat výrazné navýšení rozpočtu. Ministr dopravy Martin Kupka žádá o 60 miliard korun navíc, aby se udrželo tempo výstavby a Česko mohlo do roku 2033 dokončit základní dálniční síť.
Šéf ŘSD: S původním rozpočtem bychom nedokončili ani už rozestavěné dálnice
Politika
Digitalizace se však netýká jen neové výstavby a oprav. Díky centrálním databázím a chytrým systémům budou mít úřady i stavební firmy lepší přehled o tom, co se kde dělá. Zjednoduší se plánování staveb, sníží se zbytečné uzavírky a lépe se využijí peníze z rozpočtu nebo evropských fondů.
„Digitalizace umožňuje sledovat stav komunikací v reálném čase a předvídat, kde a kdy budou opravy potřebné. Nástroje na strategické plánování se posunují k mnohem efektivnějšímu účelu, nástroji provoznímu – data a jejich propojení samy povedou k efektivnější údržbě,“ doplnila Marie Filakovská, ředitelka divize Hospodaření s pozemními komunikacemi. A její kolegyně Martina Procházková připomněla, že systém je také významným přínosem pro hospodaření a úspory. Dokáže vyhodnotit, zda se například z nákladového hlediska vyplatí danou komunikaci či její část opravit nyní, za rok nebo za dva.
Digitální budoucnost
Samozřejmě, digitalizace dopravní infrastruktury nebude zadarmo. Moderní technologie i výstavba nových úseků vyžadují velké investice. Také je potřeba, aby se různé digitální systémy mezi sebou dokázaly propojit a fungovaly spolehlivě. A aby se podařilo vyřídit všechny povolení a plánování bez zbytečných průtahů.
„Není to ale jen výstavba a provoz. Nemalé investice míří rovněž do procesu digitalizace a zavádění moderních systémů, které usnadňují a zefektivňují přípravu a realizaci projektů a posléze samozřejmě správu stávající dálniční a silniční sítě. V tomto případě jde o rozvoj metody BIM, která získává data důležitá zejména pro správu majetku. ŘSD je v rozvoji BIM velmi aktivní a pomocí pilotních projektů ho rozvijí ve všech fázích životnosti stavby,“ uvedl Radek Mátl, generální ředitel ŘSD s tím, že řidiči ocení rozvoj telematiky, která se stala nedílnou součástí silniční infrastruktury. Telematika využívá inteligentní systémy, které kombinují informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím a zvyšují úroveň monitorování dopravy.
Digitalizace a moderní technologie mohou zásadně změnit i přístup k údržbě silnic. Česká digitalizace správy silnic tak nejen dohání svět, ale zároveň ukazuje cestu, jak využít moderní technologie pro praktický prospěch občanů a regionů. Přínosem bude zlepšení jízdního komfortu a zvýšení bezpečnosti, shodli se účastníci konference.
Pokud se plány podaří, může se česká doprava během pár desítek let výrazně proměnit. Cesty mezi městy budou rychlejší, bezpečnější a komfortnější, ať už půjde o dálnice, nebo silnice první třídy. Digitalizace pomůže ušetřit čas i peníze – a to nejen státu, ale i řidičům.
Ředitelství silnic a dálnic začalo stavět obchvat pražských městských částí Běchovice a Újezd nad Lesy a středočeských Úval. Přeložka silnice I/12 dlouhá 12,6 kilometru přímo navazuje na rozestavěný úsek Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1. Stavba vyjde na 3,78 miliardy korun bez DPH, zprovoznit by se měla společně s novým úsekem Pražského okruhu na přelomu let 2027 a 2028, uvedl Václav Koblenc z ŘSD.
Běchovice, Újezd nad Lesy a Úvaly se dočkají obchvatu za necelé čtyři miliardy
Zprávy z firem
Stavba středočeské části dálnice D3 by měla začít v roce 2028. Mohla by vzniknout i formou takzvaného PPP projektu, tedy za pomoci soukromých peněz. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos začne v celé budoucí trase vykupovat pozemky, všechny úseky by se měly budovat najednou, řekl dnes v podcastu generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Středočeská část dálnice D3 se začne stavět za tři roky
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.