Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Dálnice v Česku čeká velká proměna. Díky digitalizaci si vozovka sama řekne o opravu

Výstavba dálnice
ČTK
Michal Nosek

České silnice a dálnice čeká proměna. Na letošní Silniční konferenci v Brně se ukázalo, že už nejde jen o to, kde se postaví nový úsek dálnice, ale také o to, jak budou silnice „chytřejší“ díky digitalizaci.

Řidiči ze zkušenosti vědí, jak umí výtluky nebo uzavírky zkomplikovat cestu. Nové digitální dopravní systémy ale slibují, že v budoucnu to bude jiné. Silnice totiž budou pravidelně monitorovány a jejich stav se bude vyhodnocovat pomocí speciálních programů. Ty dokáží předpovědět, kde a kdy se začne vozovka zhoršovat – a správci ji opraví ještě dřív, než se objeví hluboké díry nebo praskliny. To znamená méně uzavírek, rychlejší opravy a také nižší náklady. A hlavně – bezpečnější a plynulejší provoz pro všechny řidiče.

FOTOGALERIE: Jak se staví dálnice D7 v okolí Slaného

„Digitalizace přináší revoluci do správy dopravní infrastruktury. Nejde jen o sběr dat, ale především o chytré propojení různých typů údržby a efektivní koordinaci dodavatelů, kteří spravují dopravní infrastrukturu. Díky tomu mohou správci komunikací efektivně plánovat zásahy, minimalizovat dopady na provoz a zajistit plynulost dopravy. Digitální nástroje propojují jednotlivé úseky i zapojené subjekty, což umožňuje optimálně využívat čas, pracovní kapacity i rozpočty,“ uvedl Tomáš Miniberger, generální ředitel a předseda představenstva společnosti VARS Brno, která se vývojem dopravních infrastrukturních systémů zabývá.

Co čeká dopravu po roce 2050

Také ministerstvo dopravy již představilo vizi, jak by mohla dálniční síť vypadat po roce 2050. Do té doby by měla být hotová základní kostra dálnic spojující hlavní města a regiony. Poté se počítá s dalším rozšiřováním – novými trasami, objízdnými tahy a propojeními mezi kraji. Cílem je, aby doprava byla plynulejší, aby se ulevilo přetíženým místům a aby měli řidiči více možností, kudy jet.

Šéf ŘSD: S původním rozpočtem bychom nedokončili ani už rozestavěné dálnice

České dálnice a silnice čeká složitý boj o peníze. Původní návrh rozpočtu ministerstva dopravy na příští rok, tak jak jej předložilo ministerstvo financí, by nestačil ani na rozjeté stavby, varoval šéf ŘSD Radek Mátl. Podle něj i ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyňka Hořelici už je ale situace o něco lepší, oba věří, že se podaří vyjednat výrazné navýšení rozpočtu. Ministr dopravy Martin Kupka žádá o 60 miliard korun navíc, aby se udrželo tempo výstavby a Česko mohlo do roku 2033 dokončit základní dálniční síť.

Přečíst článek

Digitalizace se však netýká jen neové výstavby a oprav. Díky centrálním databázím a chytrým systémům budou mít úřady i stavební firmy lepší přehled o tom, co se kde dělá. Zjednoduší se plánování staveb, sníží se zbytečné uzavírky a lépe se využijí peníze z rozpočtu nebo evropských fondů.

Digitalizace umožňuje sledovat stav komunikací v reálném čase a předvídat, kde a kdy budou opravy potřebné. Nástroje na strategické plánování se posunují k mnohem efektivnějšímu účelu, nástroji provoznímu – data a jejich propojení samy povedou k efektivnější údržbě,“ doplnila Marie Filakovská, ředitelka divize Hospodaření s pozemními komunikacemi. A její kolegyně Martina Procházková připomněla, že systém je také významným přínosem pro hospodaření a úspory. Dokáže vyhodnotit, zda se například z nákladového hlediska vyplatí danou komunikaci či její část opravit nyní, za rok nebo za dva.

Digitální budoucnost

Samozřejmě, digitalizace dopravní infrastruktury nebude zadarmo. Moderní technologie i výstavba nových úseků vyžadují velké investice. Také je potřeba, aby se různé digitální systémy mezi sebou dokázaly propojit a fungovaly spolehlivě. A aby se podařilo vyřídit všechny povolení a plánování bez zbytečných průtahů.

„Není to ale jen výstavba a provoz. Nemalé investice míří rovněž do procesu digitalizace a zavádění moderních systémů, které usnadňují a zefektivňují přípravu a realizaci projektů a posléze samozřejmě správu stávající dálniční a silniční sítě. V tomto případě jde o rozvoj metody BIM, která získává data důležitá zejména pro správu majetku. ŘSD je v rozvoji BIM velmi aktivní a pomocí pilotních projektů ho rozvijí ve všech fázích životnosti stavby,“ uvedl Radek Mátl, generální ředitel ŘSD s tím, že řidiči ocení rozvoj telematiky, která se stala nedílnou součástí silniční infrastruktury. Telematika využívá inteligentní systémy, které kombinují informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím a zvyšují úroveň monitorování dopravy.

Digitalizace a moderní technologie mohou zásadně změnit i přístup k údržbě silnic. Česká digitalizace správy silnic tak nejen dohání svět, ale zároveň ukazuje cestu, jak využít moderní technologie pro praktický prospěch občanů a regionů. Přínosem bude zlepšení jízdního komfortu a zvýšení bezpečnosti, shodli se účastníci konference.

Pokud se plány podaří, může se česká doprava během pár desítek let výrazně proměnit. Cesty mezi městy budou rychlejší, bezpečnější a komfortnější, ať už půjde o dálnice, nebo silnice první třídy. Digitalizace pomůže ušetřit čas i peníze – a to nejen státu, ale i řidičům.

stavba dálnice ilustrační foto

Běchovice, Újezd nad Lesy a Úvaly se dočkají obchvatu za necelé čtyři miliardy

Ředitelství silnic a dálnic začalo stavět obchvat pražských městských částí Běchovice a Újezd nad Lesy a středočeských Úval. Přeložka silnice I/12 dlouhá 12,6 kilometru přímo navazuje na rozestavěný úsek Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1. Stavba vyjde na 3,78 miliardy korun bez DPH, zprovoznit by se měla společně s novým úsekem Pražského okruhu na přelomu let 2027 a 2028, uvedl  Václav Koblenc z ŘSD.

Přečíst článek

Dálnice D3

Středočeská část dálnice D3 se začne stavět za tři roky

Stavba středočeské části dálnice D3 by měla začít v roce 2028. Mohla by vzniknout i formou takzvaného PPP projektu, tedy za pomoci soukromých peněz. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos začne v celé budoucí trase vykupovat pozemky, všechny úseky by se měly budovat najednou, řekl dnes v podcastu generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Vedro mění chutě Čechů: ležáky nemají šanci, vládne nealko

Zákazníci si pivo vybírají dle počasí
iStock
Michal Nosek

Když rtuť teploměru v Česku stoupne nad třicet stupňů, mění se i pivní zvyklosti. Zatímco klasický ležák zůstává pevně spojený s chladnějšími dny, horké počasí žene spotřebitele k lehčím a nealkoholickým variantám. Tento trend potvrzují jak průzkumy pivovarů, tak i prodejní data obchodních řetězců.

Při teplotách do 19 stupňů volí nealkoholické pivo necelá třetina lidí. Jakmile se ale oteplí na 20 až 29 stupňů, sahá po nealku už polovina konzumentů. Při tropických dnech nad třicet stupňů se podíl spotřebitelů preferujících nealko vyšplhá až na 77 procent. Naproti tomu obliba ležáků klesá z více než 55 procent v chladnějších dnech na pouhých 18,5 procenta během veder.

FOTOGALERIE: Jak se smolí sudy v plzeňském pivovaru

Mění se i čísla prodejů

Z aktuálních dat průzkumu Ipsos Instant Research pro Plzeňský Prazdro vyplývá, jak výrazně se mění i prodejní čísla. „Každý stupeň navíc či méně oproti průměru znamená posun prodejů čepovaného piva o zhruba 1,5 až 3 procenta,“ říká Roman Trzaskalik z Plzeňského Prazdroje. Obchodní řetězce hlásí, že vlny veder zvyšují zájem o balená piva, zejména výčepní a nealkoholická, spolu s vodou a melouny. Naopak hospody v tropických dnech často zaznamenávají úbytek hostů, kteří se vracejí až večer, kdy teploty klesají.

„Spotřeba nealkoholických piv se s rostoucí teplotou v létě rapidně zvyšuje, navíc nealko piva reagují na výkyvy počasí mnohem silněji než ležáky, svrchně kvašená piva nebo desítky. S trochou nadsázky lze říct, že popularitě nealko piv v posledních dekádách nahrává nejen změna životního stylu, ale také klimatická změna. Vidíme to i na prodejích, před 20 lety tvořil tento segment procento našich tuzemských prodejů, loni to bylo už 12procent,“ dodává Trzaskalik.

Počasí přitom není jen krátkodobým faktorem. Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že počet tropických dnů v tuzemsku dlouhodobě roste. V 90. letech jich bývalo sotva deset za rok, zatímco letos jich bylo už 35, loni 48 a rekordní zůstává rok 2018 se šedesáti dny nad třicet stupňů. Rostoucí četnost horkých období tak výrazně mění strukturu pivní spotřeby.

Pivovary proto řeší nový trend pružné reakce na rychle se měnící poptávku, rozšiřovat nabídku lehčích i ochucených variant a posilovat logistiku, aby dokázaly zvládnout skokové nárůsty zájmu během letních veder. „Zdá se, že s pokračujícími klimatickými změnami bude mít počasí na český pivní trh ještě větší vliv než dosud,“ uvedl jeden z oslovených hospodských.

I dnes si mohou zájemci vyzkoušet, jak vypadala sklizeň chmele před desítkami let

Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje

Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.

Přečíst článek

Kam na nejlepší pivo v Praze? Čepuje ho žena, nedaleko náměstí Republiky

Pivní bar Pult se nachází v centru Prahy a kromě minimalistického pivního pultu od předního architektonického studia Olgoj Chorchoj ho také zdobí umění tamní výčepní.

Přečíst článek

Související

OBRAZEM: Holešovická tržnice získala novou dominantu

Holešovická tržnice získává nové umělecké dílo: monumentální sousoší Trh a jatka
Libor Galia, užito se svolením
Jiří Frydlewicz
fry

Severní vstup do Holešovické tržnice zdobí nové sousoší nazvané Trh a jatka, které vytvořili Adam Trbušek a Artur Magrot z Akademie výtvarných umění (AVU). Nahradilo interaktivní dřevěnou instalaci Karlínský vor od Adama Kovalčíka, které zde bylo do letošního jara. Nynější umělecké dílo zůstane na místě jeden rok.

Trbušek je hlavním technologem AVU, Magrot je specialistou na digitální modelování ve 3D středisku akademie. Podle galerie je medvěd, který kvůli plástvím rozbíjí podstavec, na němž stojí, v přímém dialogu s ikonickým býkem stojícím při vchodu do tržnice z karlínské strany. „Na vítězném návrhu Adama Trbuška jsme ocenili promyšlenou komunikaci s existující sochou býka. Autor propojení obhajuje ekonomickým modelem, tzv. býčím a medvědím trhem, kdy obě strany společně popisují vzestupné a klesající tendence trhu,“ uvedla vedoucí Oddělení umění ve veřejném prostoru GHMP Marie Foltýnová.

Podstavec sochy slouží také jako místo k posezení a tento funkční prvek ocenila hodnotící komise jako originální doplnění silného vizuálního a symbolického účinku sousoší.

To vzniklo v rámci programu Umění pro město, který spadá pod Galerii hlavního města Prahy. „Mám radost, že se nám i letos podařilo zapojit do programu Umění pro město a pokračujeme tak ve spolupráci dvou městských organizací na oživení veřejného prostoru uměleckými intervencemi. A mám radost z podoby vítězného díla, které skvělým způsobem reaguje na původní sochařskou výzdobu Holešovické tržnice a staví ji do světla současného světa, ve kterém nic není jisté. Moc se těším na reakce návštěvníků,“ uvedl programový ředitel Holešovické tržnice Michal Tošovský.

Rozhledna v Litomyšli je z lodních kontejnerů.

Česko země rozhleden. V Litomyšli mají novou z lodních kontejnerů, místo hromosvodu je socha

Litomyšl není jen městem festivalů a renesančního zámku. V posledních letech se město stalo také symbolem kvalitní současné architektury, které citlivě pracuje s krajinou a veřejným prostorem. Projekt „Cíle cest“ dokazuje, že i příměstská pole a luční cesty mohou nabídnout nové cíle procházek.

Přečíst článek

Vila v Troji se prodává za téměř 200 milionů korun

OBRAZEM: Jak vypadají a za kolik se prodávají nejdražší vily v Praze?

Různá místa a odlišné architektonické styly. Přesto mají tyto vily něco společného. A sice to, že patří k těm nejdražším nemovitostem na pražském realitním trhu.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Na obchodní dům Máj v Praze dělníci přidělali druhého motýla od Černého

OBRAZEM: Tak už i druhý motýl. Obchodní dům Máj zdobí díla od výtvarníka Černého

Přečíst článek
Doporučujeme