Ministerstvo práce a sociálních věcí už zhruba před měsícem spustilo mobilní aplikaci, která má usnadnit čerpání příspěvků od státu. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) nyní její první fázi fungování představil veřejnosti. Vedení ministerstva si od nového nástroje slibuje nárůst podílu digitálně podávaných žádostí.
Nejstarším z nich je letos 29 let a k pojištění přistupují jinak než jejich rodiče či prarodiče. To ale neznamená, že by generace Z byla méně zodpovědná než ty předchozí, jak dokazuje nejnovější průzkum společnosti Deloitte. Klasická pojištění (života, zdraví, bydlení aj.) zoomeři, jak se lidem narozeným po roce 1996 také přezdívá, vnímají v životě jako klíčové, ale zatím jsou bez závazků, takže ve svém věku si často pořizují primárně cestovní pojištění nebo „niche“ pojištění – například domácích mazlíčků či elektroniky.
Obchodníky s kryptoaktivy čekají nové povinnosti. Nově už i v Česku platí zákon, který jejich fungování upravuje a nastavuje obdobná pravidla jako pro jiná aktiva. Stát tím konečně dává najevo, že i kryptoaktiva mají své místo na finančním trhu a že je třeba chránit spotřebitele před nekalými obchodníky a danit i tyto investice. Investiční riziko však zůstává i nadále na každém investorovi. Přečtěte si, jaké změny novela přináší a jak se orientovat na rostoucím trhu kryptoaktiv.
Elektronický podpis i pro soukromé účely, ověřování, jak služba bankovní identity funguje i rozšiřování jejího využití v knihovnách, zdravotnictví, u dodavatelů energií nebo mezi zemědělci žádajícími o dotace. To jsou některé z letošní novinek v digitálním ověřování totožnosti, které novinářům představil Matěj Růžička, šéf společnosti Bankovní identita.
Statistický úřad vždy dodává údaje o dva měsíce později za reálným životem. Není se tomu co divit. Tak třeba, koupíte trdelník na Staroměstském náměstí za osmdesát korun. Než se tato informace dostane k některému z tisíce zaměstnanců statistického úřadu, než ji založí do tabulky, a než je schopen poskládat celkový obrázek o vývoji ekonomiky, dva měsíce jsou vlastně jako když luskne prsty.
Z vicepremiéra a šéfa strany se stal vyvrhel a vyděděnec. Ivan Bartoš prožil hodně těžký rok. Zpackal digitalizaci povolování staveb, následně, patrně kvůli předvedené neschopnosti prohrál krajské volby. Čestně odstoupil z vedení Pirátů, dva dny poté ho premiér Fiala vykopnul z vlády.
Dušan Kunovský, miliardář, majitel společnosti Central Group, největší stavitel bytů v Česku, jeden z nejbohatších Čechů, vymyslel dobrý koncept, jak komunikovat s médii, s veřejností. Pořádá jednou za půl roku setkání s novináři u jídla. Pozve je do nějaké hospody, uspořádá prezentaci čísel.
Počet datových schránek, které si dobrovolně zřídily nepodnikající osoby, přesáhl jeden milion. Dalších 3,46 milionu schránek mají povinně ze zákona podnikatelé, firmy nebo státní úřady. Uvedla to Digitální a informační agentura v tiskové zprávě, která má službu na starosti.
Stavební úřady zřejmě budou moci i nadále využívat své systémy pro stavební řízení, které mohly používat do letošního 1. července. Stavebníci budou předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě. Počítá s tím novela stavebního zákona, kterou ve středu večer ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila sněmovna. Novela má překlenout potíže s digitalizací stavebního řízení. Má začít platit den po vyhlášení ve sbírce. Nyní ji dostane k projednání Senát.
Manažer digitální strategie pro korporátní klienty Raiffeisenbank Jaroslav Kravčenko vysvětluje, proč se při vývoji nových digitálních produktů nechávají inspirovat právě svými klienty a popisuje, v jakých oblastech banka firmám ulehčuje život právě díky digitalizaci procesů
Umělá inteligence a digitalizace proniká do všech oblastí našeho života, a ne jinak tomu je i v případě pojišťovacího byznysu. Komunikuje s klienty i pojišťováky. Přečtěte si, ve kterých případech se v českých pojišťovnách můžete například setkat s umělou inteligencí a kdy a kde bude možné třeba autonehodu už hlásit digitálně.
Rusko v noci podniklo rekordní útok proti Ukrajině, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 728 dronů, sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zničit 714 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu.
