Česká ekonomika loni výrazně zrychlila a zařadila se mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Táhla ji především spotřeba domácností, kterou podpořil svižný růst reálných mezd, přesto Češi zůstávají při utrácení opatrní a dál výrazně spoří. Letos by měl růst hospodářství mírně zpomalit – mimo jiné kvůli slabší dynamice mezd a méně příznivému vývoji v zahraničním obchodě.
Spotřeba vína v posledních letech neustále klesá napříč celým světem, což donutilo vinařský průmysl hledat nové cesty k zákazníkům. Více se věnují výrobě bio a oranžových vín, vymýšlejí nealkoholické varianty a propagují své prvotřídní ročníky. V těchto segmentech je totiž patrný růst poptávky.
Finanční situace českých domácností se podle průzkumu Provident Financial třetím rokem zlepšuje. Třetina z tisícovky respondentů hodnotí letošní rok za finančně úspěšný, v roce 2022 to bylo 25 procent. Pětina se musela letos v utrácení omezovat, loni to byla čtvrtina Čechů. Méně lidí se omezuje v běžných výdajích a výdajích na zábavu, sport a dovolenou.
Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který ČNB zveřejnila v pátek. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
Čínští prodejci automobilů čelí po celé zemi od začátku roku ztrátám za 138 miliard jüanů (zhruba 452 miliard korun). Zákazníci odkládají velké nákupy a vozidla se hromadí na prodejních plochách. S odkazem na sdělení Čínské asociace prodejců automobilů o tom informuje agentura Bloomberg.
Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí letošního roku stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 4,25 miliardy korun, tedy o osm procent, na 59,94 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci června činila 10,621 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 640 miliard korun.
Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak výroba z fotovoltaik či větrných elektráren vzrostla. Nejvíc elektrické energie i tak vyprodukovaly tradičně jaderné a parní elektrárny, a to dohromady 81 procent. Spolu s výrobou letos klesla i spotřeba, u elektřiny meziročně o 2,3 procenta a u plynu o 7,9 procenta. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ).
Když začátkem roku 2022 vytáhla ruská vojska na Ukrajinu a Západ uvalil tvrdé sankce, mělo to okamžitý efekt, prudce propadl rubl, burza, zahraniční obchod, s ruskými dluhopisy se přestalo obchodovat a centrální banka musela prudce zvýšit úrokové sazby. Panovalo přesvědčení, že Rusko zkrachuje. Uběhlo dva a půl roku a vše je jinak. Tedy ekonomicky.
Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle předběžného odhadu zaostal za většinou expertních očekávání. Hospodářství přidalo meziročně 0,4 procenta, mezičtvrtletně pak rostlo o 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů růst o 0,6, respektive 0,5 procenta.
Spotřeba plynu v Česku loni klesla na nejnižší hodnotu od roku 1992. Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Spotřebu omezily všechny skupiny odběratelů, nejvýrazněji domácnosti. Drtivá většina plynu přitekla do Česka přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Evropské akcie 📉 klesly, když investory znepokojilo sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal 1,19 procenta 607,06 a uzavřel na 607,06 bodu.
Bulharský prezident Rumen Radev dnes oznámil, že podá ❌ demisi, uvedly tiskové agentury. Šéf státu podle agentury Reuters svým krokem vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu. Zemi čekají předčasné parlamentní volby.
Česká zbrojařská a strojírenská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vstoupí na burzu v Amsterodamu již v pátek při ohodnocení 2️⃣5️⃣ miliard eur (607 miliard korun), uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Společnost původně zvažovala ohodnocení až 30 miliard eur.
Poslanecký klub ODS bude znovu volit své vedení nejpozději do poloviny března, uvedl nový předseda občanských demokratů 👨 Martin Kupka. Podle čerstvě zvoleného místopředsedy nejsilnější opoziční strany Karla Haase by se mohla volba odehrát v únoru, nevylučuje však ani již příští týden.
Maďarský petrochemický koncern MOL a ruská společnost Gazpromněfť se 🤝 dohodly na odkupu ruského podílu v srbské ropné společnosti NIS. Podle agentury Tanjug to dnes uvedla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovičová Handanovičová. Smlouvu podle ní budou nyní posuzovat Spojené státy.
Prezident 👨 Petr Pavel vyjádřil soustrast rodinám a blízkým v souvislosti s dnešní střelbou v Chřibské na Děčínsku, která má jednu oběť a šest zraněných. Podle prezidenta šlo zřejmě o zoufalý čin jedince a takovým incidentům je velice těžké zabránit. Pavel to řekl novinářům ve Vatikánu po setkání s papežem Lvem XIV.
Dánsko kvůli napjaté situaci týkající se Grónska ❌ odřeklo účast na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, které tam začíná dnes. Informovala o tom agentura Bloomberg, které to sdělili organizátoři tohoto významného ekonomického summitu. Dánsko podle televize TV2 otázku Davosu zatím nekomentovalo.
