Česká ekonomika loni výrazně zrychlila a zařadila se mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Táhla ji především spotřeba domácností, kterou podpořil svižný růst reálných mezd, přesto Češi zůstávají při utrácení opatrní a dál výrazně spoří. Letos by měl růst hospodářství mírně zpomalit – mimo jiné kvůli slabší dynamice mezd a méně příznivému vývoji v zahraničním obchodě.
Spotřeba vína v posledních letech neustále klesá napříč celým světem, což donutilo vinařský průmysl hledat nové cesty k zákazníkům. Více se věnují výrobě bio a oranžových vín, vymýšlejí nealkoholické varianty a propagují své prvotřídní ročníky. V těchto segmentech je totiž patrný růst poptávky.
Finanční situace českých domácností se podle průzkumu Provident Financial třetím rokem zlepšuje. Třetina z tisícovky respondentů hodnotí letošní rok za finančně úspěšný, v roce 2022 to bylo 25 procent. Pětina se musela letos v utrácení omezovat, loni to byla čtvrtina Čechů. Méně lidí se omezuje v běžných výdajích a výdajích na zábavu, sport a dovolenou.
Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který ČNB zveřejnila v pátek. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
Čínští prodejci automobilů čelí po celé zemi od začátku roku ztrátám za 138 miliard jüanů (zhruba 452 miliard korun). Zákazníci odkládají velké nákupy a vozidla se hromadí na prodejních plochách. S odkazem na sdělení Čínské asociace prodejců automobilů o tom informuje agentura Bloomberg.
Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí letošního roku stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 4,25 miliardy korun, tedy o osm procent, na 59,94 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci června činila 10,621 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 640 miliard korun.
Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak výroba z fotovoltaik či větrných elektráren vzrostla. Nejvíc elektrické energie i tak vyprodukovaly tradičně jaderné a parní elektrárny, a to dohromady 81 procent. Spolu s výrobou letos klesla i spotřeba, u elektřiny meziročně o 2,3 procenta a u plynu o 7,9 procenta. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ).
Když začátkem roku 2022 vytáhla ruská vojska na Ukrajinu a Západ uvalil tvrdé sankce, mělo to okamžitý efekt, prudce propadl rubl, burza, zahraniční obchod, s ruskými dluhopisy se přestalo obchodovat a centrální banka musela prudce zvýšit úrokové sazby. Panovalo přesvědčení, že Rusko zkrachuje. Uběhlo dva a půl roku a vše je jinak. Tedy ekonomicky.
Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle předběžného odhadu zaostal za většinou expertních očekávání. Hospodářství přidalo meziročně 0,4 procenta, mezičtvrtletně pak rostlo o 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů růst o 0,6, respektive 0,5 procenta.
Spotřeba plynu v Česku loni klesla na nejnižší hodnotu od roku 1992. Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Spotřebu omezily všechny skupiny odběratelů, nejvýrazněji domácnosti. Drtivá většina plynu přitekla do Česka přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, který se zaměřuje hlavně na zbrojní průmysl, nabízí na burze Euronext v Amsterodamu akcie za přibližně 3️⃣,3️⃣ miliardy eur (téměř 80,2 miliardy korun). Při případném navýšení může celkový objem akcií dosáhnout zhruba 3,8 miliardy eur (asi 92,3 miliardy korun).
Francouzská automobilka Renault v loňském roce 📈 zvýšila prodej o 3,2 procenta na 2,34 milionu vozů. Nárůst celoročního prodeje tak vykázala už potřetí za sebou. Za loňským růstem stála silná poptávka po osobních automobilech, zejména mimo Evropu, která kompenzovala výrazný pokles prodeje dodávkových vozů na evropském trhu, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina potřebuje 🙏 naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském nočním útoku, který podle ukrajinských úřadů opět způsobil rozsáhlé výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla přes 5600 výškových budov a část města ležící na východním břehu Dněpru nemá dodávky vody.
Firma staví v Doksanech na Litoměřicku větrnou elektrárnu. Starosta Jaroslav Joska (SNK Doksany) řekl, že jde o ☝ ilegální stavbu a obrátil se na soud či krajský úřad. Firma má za to, že postupuje podle zákona, uvedl její zástupce Miroslav Beneš. Krajský úřad naplánoval na dnešek stavební kontrolu, informovala mluvčí kraje Magdalena Fraňková.
Cena zlata poprvé 📈 překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.
Europoslanci dnes budou debatovat o napětí kolem Grónska, které eskaluje kvůli výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti získat tento ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, pro Spojené státy. Na plénu ve Štrasburku vystoupí šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová, která se vyjádří i k situaci v Íránu a Venezuele.
Americký prezident 👴 Donald Trump v noci na dnešek uvedl, že přizval ruského prezidenta Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala agentura Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin do Rady míru obdržel pozvánku, informoval již v pondělí.
Ruský dronový a raketový útok na Kyjev v noci na dnešek zranil nejméně jednoho člověka, způsobil výpadky elektřiny a ❌ narušil dodávky vody. S odkazem na starostu ukrajinské metropole Vitalije Klička o tom informuje agentura Reuters.