Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Češi omezují cukr i alkohol. Zejména mladí jsou posedlí zdravím

Pivo se z běžného nápoje stává přepychem
iStock
Lukáš Kovanda

Nová data ČSÚ ukazují největší životní stylový posun za desítky let. Spotřeba alkoholu i cukru padá na historická minima. Podle ekonoma Lukáše Kovandy za to mohou krize, demografie i nové zdravotní trendy.

Češi loni snědli nejméně cukru od roku 1950, kdy byl ještě na příděl, a vypili nejméně piva od roku 1963. Za poklesem jsou ekonomické krize, stárnutí obyvatelstva i změna přístupu ke zdraví.

Loni Češi zkonzumovali tak málo cukru a vypili tak málo alkoholických nápojů jako už dlouho ne. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil ČSÚ. Jde o příznivý vývoj, neboť jak cukr, tak alkohol představují látky, které zdraví člověka zrovna dvakrát nesvědčí. Aby bylo možné definitivně konstatovat, že Češi markantně a trendově dále ozdravují svůj jídelníček, bude třeba potvrzení příznivého vývoje v dalších letech.

Češi přestávají holdovat alkoholu

V přepočtu na osobu Češi loni vypili 156 litrů alkoholických nápojů. To je nejméně od roku 1967. V přepočtu na čistý líh činila jejich konzumace 8,9 litru, což je nejméně „jen“ od roku 1990. I tak však lze tedy konstatovat, že Češi loni vypili nejméně alkoholických nápojů a také nejméně čistého lihu za celou dobu existence samostatné České republiky.

Milan Kubek

V IKEM vám transplantují cokoliv kamkoliv, ale padesát kilometrů od Prahy neseženete pediatra, říká Milan Kubek

Milan Kubek se 8. listopadu stal už popáté prezidentem České lékařské komory. Šéfem organizace, v níž musí být registrován každý český lékař, je od roku 2006. S nastupující vládou bude opět bojovat o více peněz pro zdravotnictví. Chce zvýšit zdravotní pojištění. „Pokud vám chybějí velké peníze, je třeba hledat opatření, která se asi nebude nikomu líbit,“ říká Kubek.

Přečíst článek

Spotřeba cukru nejnižší od roku 1950

Zrovna tak zkonzumovali nejméně cukru za dobu existence ČR, a to 30,8 kilogramu na osobu. Je to nejmenší množství nejen od roku 1993, ale dokonce od roku 1950. V roce 1950 se přitom na území dnešní ČR ještě uplatňovaly potravinové lístky, a to i ty právě na cukr. Přídělový systém skončil v někdejším Československu až v květnu 1953.

Z alkoholických nápojů klesá výrazně spotřeba piva. Loni se jej vypilo 130,5 litru na osobu, což je nejméně od roku 1963. Přitom v rekordním roce, co se konzumace piva týče, v roce 2005, činila jeho spotřeba 163,5 litru. První těžkou ránu zasadila konzumaci piva světová finanční krize, kdy v jejím důsledku klesla spotřeba na 142,5 litru roku 2011. Konzumace „zlatavého moku“ se pak už nikdy nezotavila na předkrizovou úroveň, než jí další ránu zasadila zejména covidová pandemie. Ani z té se už tedy nevzpamatovala.

Krize spotřebu piva vždy srazí

Ekonomické krize tak mají na konzumaci piva vlastně příznivý efekt, alespoň tedy z hlediska veřejného zdravotnictví. Po uplynulých dvou klíčových krizích – největší hospodářské propady své historie zažila samostatná ČR za světové finanční krize v roce 2009 a pak během pandemie roku 2020 – se spotřeba piva už nevrátila na předkrizovou úroveň.

Byť krize pochopitelně nejsou jedinou příčinou poklesu spotřeby piva a alkoholických nápojů. Roli hraje také proces demografického stárnutí (starší lidé obecně konzumují méně a nezdravé potraviny jim leckdy „zakazuje doktor“), lepší osvěta obyvatelstva ohledně zdravotních rizik potravin a nápojů a jejich složek, nejen alkoholu a cukru, ale i dalších látek, a také změněné vzorce chování nejen u mladé generace stran přístupu k vlastnímu zdraví a konzumaci potravin a nápojů.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Lukáš Kovanda: Éra extrémně levných nákupů z Číny končí. Nejvíc to odnesou nízkopříjmové domácnosti

Lukáš Kovanda: Éra extrémně levných nákupů z Číny končí. Nejvíc to odnesou nízkopříjmové domácnosti
Profimedia
Lukáš Kovanda

Clo na malé zásilky, které EU zavede od ledna, ukončí éru extrémně levných nákupů z Číny. Clo a nový administrativní poplatek zdraží většinu zboží z Temu, Shein či AliExpressu. Dopad na české domácnosti se odhaduje na téměř 10 miliard korun.

Evropská unie přesně za měsíc, od 1. ledna 2026, zavádí clo na zásilky ze třetích zemí, zejména z Číny, které se mu dosud vyhýbaly. Čechům tak včera začal „odtikávat“ poslední levný „čínský adventní čas“. Pokud ještě chtějí objednat čínské zboží, aby doputovalo letos, mají nyní posledních několik dní. I tak riskují, že se to nestihne. Chtějí-li jej mít přímo pod stromečkem, riskují ještě více.

Nejvíce zdraží levné spotřební zboží

Nejvíc od příštího roku kvůli zavedení cla zdraží levné spotřební zboží jako oblečení, elektronika či domácí potřeby, které tvoří většinu dovozů z čínských platforem jako Temu, Shein nebo AliExpress. Tyto balíčky do 150 eur (zhruba 3 600 korun) dosud nepodléhaly clu, jen DPH a případně poplatku za celní deklaraci (celní deklaraci lze ovšem u nich provést zdarma na webu Celní správy ČR). Osvobození od DPH, a tedy i od poplatku za celní deklaraci, bylo u zásilek do 150 eur zrušeno už v říjnu 2021.

Zrušení celní výjimky od roku 2026 přidá clo nejčastěji v pásmu od 2 do 12 procent podle kategorie (např. sportovní obuv má clo 17 %, elektronika 0 až 7 procent), plus administrativní poplatek, který bude nejspíše činit paušálně dvě eura. Tento poplatek by měl zahrnovat poplatek za celní deklaraci, který se nyní váže vždy v nenulové hodnotě k zásilkám nad 150 eur. 

Čínské e-shopy si dělají co chtějí a stát hledá obranu pomalu, míní čeští obchodníci

Čínské e-shopy Temu a Shein rychle získávají české zákazníky díky extrémně nízkým cenám, agresivnímu marketingu a rychlé logistice. Jejich obchodní praktiky však vyvolávají otázky ohledně kvality, férové konkurence a plnění daňových povinností. Evropské instituce i český stát začínají hledat způsoby, jak tuto situaci regulovat a ochránit domácí trh. „Je strašné, jak české kontrolní orgány nechávají čínská tržiště a e-shopy dělat, co chtějí,“ komentuje situaci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Přečíst článek

Zdražení až o polovinu

Výsledkem bude zdražení miliard malých zásilek, nejčastěji v rozsahu od 10 do 50 procent. I zboží, které má nulovou celní sazbu, jako jsou například bezdrátová sluchátka, zdraží, a to kvůli zmíněnému administrativnímu poplatku. Takové zdražení se bude týkat vskutku miliard zásilek ročně. Například loni do EU doputovalo 4,6 miliardy takových balíků (hned dvojnásobek počtu roku 2023), z toho 91 procent z Číny. Nárůst cen zasáhne především nízkopříjmové spotřebitele, kteří vyhledávají extrémně levné alternativy.

Češi zaplatí o 10 miliard více

Studie Copenhagen Economics odhaduje, že pro průměrného online nakupujícího v EU to znamená roční navýšení výdajů o 62 eur (zhruba 1 500 korun). V Česku letos online nakupuje už zhruba šest milionů lidí ve věku 16 až 75, vyplývá z dat Eurostatu. V online nákupech patří přitom Češi ke špičkám v EU. Mají ovšem stále nižší kupní sílu než obyvatelé řady zemí západní části EU. I tak lze předpokládat, že roční navýšení výdajů bude pro Čechy mírně nadprůměrné v porovnání se zbytkem EU, odhadem 1 600 korun. V souhrnu tak Češi zaplatí za zboží zejména z čínských e-shopů v příštím roce o takřka 10 miliard korun více než letos.

Mírný, ale měřitelný kladný dopad to může mít i na celkovou inflaci v ČR – v rozsahu 0,1 až 0,3 procentního bodu v roce 2026. Půjde však o jednorázový efekt, který se nemusí přetavit do trvalejšího inflačního tlaku, takže jej Česká národní banka bude primárně nahlížet právě jako jednorázový a svoji měnovou politikou reagovat až na jeho případné trvalejší promítání do úrovně hladiny spotřebitelských cen v ČR.

Stát by měl být k čínským e-shopům důslednější a přísnější. Obcházejí pravidla, říká Tomáš Prouza

Umělá inteligence mění svět e-commerce od základů. Přináší revoluci do personalizace nákupního zážitku, zefektivňuje logistiku a otevírá cestu k novým obchodním modelům.

Přečíst článek

U některých druhů zboží, zejména velmi levného, hrozí zdražení v násobcích původní ceny. Například ochranné sklo na mobil za 50 korun může zdražit až na více než trojnásobek, 167 korun. U dražších položek, jako jsou třeba některé typy elektroniky, cenová výhodnost čínských e-shopů ovšem přetrvá i po zavedení cla a administrativního poplatku. Pokud například bezdrátová sluchátka mají zdražit jen o zhruba deset procent, není zdražení takové, aby od jejich dalšího nákupu české zákazníky kompletně odradilo.

Lze čekat v souhrnu snížení poptávky nejčastěji v rozsahu jen nižších desítek procent, u některých druhů zboží ovšem ani to ne. Čínské e-shopy navíc mohou reagovat intenzivnějším budováním skladů přímo v EU, aby se tak clu vyhnuly nebo jeho dopad minimalizovaly.

Čínské platformy už hledají cesty, jak clo obejít

Čínské platformy jako Temu a Shein už investují do evropských skladů, jimiž clo u malých zásilek obejdou. Zboží bude dováženo ve velkém a distribuováno uvnitř EU už bez cla. Příkladem je i AliExpress s centrem v Jenči u Prahy. Ovšem pozor: dojde ke snížení ceny díky levnější dopravě a obejití cla, ale vytvoří se tlak na její zvýšení o 5 až 10 procent, a to kvůli vyšším skladovým nákladům.

Po zavedení cla však Češi také budou bedlivěji hlídat, zda nejde o padělky, kterými jsou čínské e-shopy zvláště poslední dobou pověstné – parazitují i na českých značkách, jako je Škoda Auto, Jawa, Kofola či Sparta Praha, a to třeba zneužitím jejich loga. To může dále omezit poptávku po zboží z čínských e-shopů, které už do letoška stihly připravit své české konkurenty o zhruba 15 procent tržeb v ČR.

Celkovým výsledkem bude zřejmě smíšený efekt: nastane částečný přeliv k českým e-shopům (nejvýše o 10 až 15 procent), ale celkově dojde ke snížení spotřeby o 5 až 10 procent v segmentu levného zboží. Nízkopříjmoví spotřebitelé totiž sníží své nákupy celkově, kvůli rozpočtovým tlakům, jimž budou nově čelit.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Strnad míří na další pražskou pětihvězdu. Po Four Seasons chce i Augustine

hotel Augustine
Zdeněk Pečený / Newstream
 nst
nst

Zbrojařský magnát Michal Strnad, šéf skupiny CSG a jeden z nejagresivnějších českých investorů posledních let, pokračuje ve své tiché, ale vytrvalé expanzi do luxusního ubytovacího byznysu. Poté, co letos získal zhruba třetinový podíl v pražském hotelovém paláci Four Seasons, se podle informací serveru Seznam Zprávy, zaměřil na další pražskou ikonu: hotel Augustine na Malé Straně.

Pokud by k transakci došlo, Strnad by si připisoval další „trofejní“ zářez – a zároveň jednu z nejzajímavějších hotelových nemovitostí v celé střední Evropě. Augustine totiž patří mezi architektonické unikáty. Sídlí v bývalém augustiniánském klášteře ze 13. století, jeho pokoje zdobí původní fresky, kamenné oblouky či dřevěné trámy, a provozně jej zastřešuje síť Marriott International. Letos si navíc vysloužil prestižní ocenění Michelin Key, které dostávají jen mimořádně kvalitní hotely.

Hodnota objektu se podle lidí z byznysu může pohybovat mezi 1,5 a 2,2 miliardy korun, v závislosti na stavu nemovitosti a výkonu hotelu. Seznam Zprávy přitom s odkazem na zdroje z trhu upozorňují, že Augustine je na trhu už delší dobu, a právě Strnad může být jedním z mála kupců, kteří si tak velkou akvizici mohou dovolit bez většího váhání.

Riverside Karlin

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Přečíst článek

„Hotel Augustine se 101 pokoji (z toho šestnáct apartmánů) v prestižní lokaci na Malé Straně by mohl mít hodnotu 1,8 až 2,2 miliardy korun,“ odhadl pro Seznam Zprávy Jan Adámek, majitel společnosti Jan Hospitality. 

„Cena by se mohla pohybovat ve výši 15 až 18 milionů korun za jeden pokoj. To by ocenilo Augustine na částku mezi 1,5 až 1,8 miliardy korun,“ řekl Seznam Zprávám zdroj z finančních kruhů, který si nepřál být jmenován. 

FOTOGALERIE: Podívejte se, jak vypadá brunch v hotelu Augustine

CSG má letos rekordní výsledky: tržby za tři čtvrtletí vyskočily o 82 procent na 4,49 miliardy eur, provozní zisk překročil 26 miliard korun. Investice do hotelů tak pro Strnada představují jednak prestižní vizitku, jednak logickou diverzifikaci byznysu, který stojí především na obranném průmyslu.

Strnad si nákupem hotelů buduje portfolio míst, kde může ubytovat zahraniční partnery, vládní návštěvy a významné delegace, které do Prahy míří kvůli jeho podnikání. Augustine by tak doplnil Four Seasons a další reprezentativní adresy, které už jeho skupina vlastní.

Z PPF je největší hoteliér v Česku. Byznys je to ztrátový, zatím

Po miliardových investicích a změně vlastníka dostal Hilton Praha nové jméno i směr. Největší hotel v Česku, který nyní patří skupině PPF Renáty Kellnerové, loni navýšil tržby a snížil ztrátu. A čeká jej další etapa proměny. Hilton není jediným realitním úlovkem skupiny PPF, letos v březnu koupila také pražský hotel Four Seasons, také jeho ekonomická situace se zlepšuje.

Přečíst článek

Český kapitál se vrací na nejprestižnější adresy

Pražský hotelový trh v posledních dvou letech výrazně ožil a přitahuje kapitál silných českých investorů. Největší transakce provedla PPF, která za poslední období nakoupila hotely Hilton, Diplomat a podíl ve Four Seasons. Patria investiční společnost koupila hotel Ibis Na Poříčí, skupina Atlanis zase získala budovu s hotelem Ramada a knihkupectvím Luxor na Václavském náměstí. Po letech, kdy pražské hotely ovládaly převážně zahraniční fondy, se tak situace mění – a český kapitál se vrací na nejprestižnější adresy v metropoli.

Augustine mezitím zůstává jednou z nejvyhledávanějších pražských pětihvězdiček. Kombinace historie, polohy a provozu pod silným mezinárodním brandem dělá z hotelu unikátní aktivum, které se na trhu objeví jen výjimečně. Není divu, že kolem něj krouží Strnad, jehož skupina se připravuje i na další zásadní krok – plánovaný vstup na burzu v prvních měsících roku 2026.

Pokud akvizice dopadne, Strnad potvrdí, že jeho investiční strategie je jednoduchá: kupovat to nejlepší, co Praha nabízí. A měnit tím mapu tuzemského luxusního hotelového trhu.

PPF získá další pražský hotel, za 1,8 miliardy korun kupuje dejvický Diplomat

Renáta Kellnerová rozšíří hotelové impérium. PPF Real Estate může koupit pražský hotel Diplomat

Společnost PPF Real Estate může koupit hotel Diplomat v pražských Dejvicích. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval v tiskové zprávě. PPF hotel kupuje od thajské firmy Rabbit Holdings. Investiční skupina PPF, kterou vlastní Renáta Kellnerová s dcerami, za hotel zaplatí 73 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Michal Strnad, majitel skupiny CSG

CSG jde na burzu. Od IPO si Strnad slibuje miliardy na další růst i globální věhlas

Přečíst článek
Doporučujeme