Člověk lovem ohrožuje tisíce druhů ryb. Sám se ale v online éře stává lovnou zvěří
Přírodní rozmanitost není jen bohatstvím sama o sobě, je i zásadní pro ekonomiku. Lidstvo si už leccos na toto téma dovede spočítat. Jaká je bilance rybolovu a co nám o způsobu zemědělského hospodaření říkají ptáci? Které neblahé důsledky má druhý život v digitálním světě a jak naopak prodloužit život veřejných peněz na podporu ekonomiky? Nejen to se řešilo v podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr z dalších osmi dílů nabízí následující souhrn.
Zůstávala na pozadí zájmu za uhlíkovou stopou, v poslední době ale i firmy věnují biodiverzitě rostoucí pozornost. Proč je to na místě, dobře ukazuje dopad lidské činnosti na populace ryb. „Od roku 1950 jsme navýšili produkci průmyslovým komerčním rybolovem šestinásobně, z nějakých 20 milionů tun ryb na 120 milionů tun,“ říká děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Tomáš Policar. Rybí populace jsou tak pod obrovským tlakem. K němu se přidávají dopady změn klimatu a znečištění vod.
Mezi Tureckem a Řeckem se opět rozhořel spor o území v Egejském moři.
Spor o Egejské moře. Řekové tam chtějí rezervaci, Turkové si nárokují půlku na rybolov
Politika
Zejména vyspělé státy si naštěstí podle Policara problém uvědomují a už minimálně 30 let se snaží o chovatelsko-ochranářské aktivity. Patří mezi ně regulace lovu i vývoj technologií pro reprodukci ryb. „Je ale ještě velmi brzy říct, zda je naše úsilí dostatečné,“ říká expert Jihočeské univerzity. Na Zemi dnes podle něj žije zhruba 35 tisíc druhů ryb, z toho asi 20 tisíc v mořích a 15 tisíc ve sladkých vodách. Mezi mořskými druhy je přitom lidskou činností ohroženo deset až 15 procent, mezi sladkovodními dokonce celá čtvrtina. „Jde o tisíce ohrožených druhů, což je stále obrovské číslo,“ podotýká Policar.
Nejnovější díly podcastu Trendy v udržitelnosti
Ačkoli se zdá, že jsou obvykle všude kolem, ani ptáci to nemají s člověkem jednoduché. V Česku zaznamenaly největší propad již v minulém století druhy spjaté se zemědělskou krajinou a jejich populace nadále převážně klesají. Příznivěji jsou na tom ptáci lesní. V minulosti je sice také postihly poklesy, ale u některých později přišel silný růst, takže celková situace je dnes více méně stabilní, konstatuje Josef Rutterle, správce Ptačího Parku Mnišské louky.
Projekt Ptačích parků České společnosti ornitologické má v tuzemsku již dvacetiletou historii. Jde o nestátní ochranu přírody zaměřenou na vybrané ohrožené ptáky. Jejím cílem je pečovat o území tak, aby se tam navrátila hnízdiště cílových druhů, obnovily se jim vstřícné biotopy. Zároveň se parky snaží ukázat vzorovou péči a hospodaření.
Jako šéf Transparency International se David Ondráčka dostal ke kauzám, které mohly Česko připravit o stovky miliard korun. Někdy napomohl jejich odkrytí, jindy byl protikorupční aktivismus bezzubý. Proč? Protože porazit ten systém musí i jiní, politici, policie, soudci. Nyní Ondráčka vydává knihu Kauza Česko, v níž popisuje celou řadu kauz a problémů, které tento „systém“ způsobuje. A nabízí i možnou alternativu. „Polistopadový systém v Česku se vyčerpal, potřebujeme změnu. Říkám tomu druhá polistopadová republika, nad níž bychom měli začít co nejdříve uvažovat,“ říká Ondráčka, který své komentáře publikuje na newstream.cz.
David Ondráčka napsal knihu o Česku. Žijeme v oligarchii, říká
Leaders
Ptáci jsou nedílnou součástí biologických řetězců a procesů. Vzhledem k pohybu na velké vzdálenosti například rozšiřují semena rostlin nebo drobné organismy. Člověku ale zároveň mohou velmi dobře sloužit jako lakmusový papírek, jak na tom je životní prostředí, podotýká Rutterle.
Raději dlouhé než krátké peníze
Hlavním cílem udržitelného snažení zůstává boj s klimatickou změnou, v rámci nějž je třeba snižovat emise uhlíku. Obor, kde se to Evropě nedaří, představuje doprava. Řešením má být přechod k elektrickému pohonu vozidel. Ten je ovšem pomalejší, než se původně očekávalo. Letos tržní podíl bateriových vozů v EU zatím přesahuje 16 procent, loni ale meziročně klesl na 13,6 procenta. Výraznější nástup mohou přinést levnější vozy, na které trh podle zasvěcených čeká. „Odborníci se shodují, že rozpětí atraktivní pro širokou veřejnost je 600 až 800 tisíc korun,“ říká Arnošt Barna, generální ředitel Kia Czech. Stále víc automobilek podle něj míří tímto směrem.
Nafta zdražuje, emisní mýto roste a tlak na snižování emisí sílí. V Domažlicích se mezitím objevuje technologie, která může kamionovou dopravu posunout novým směrem. Místní řidič v seriálu Obyčejná práce popisuje své první zkušenosti s elektrickým tahačem, zatímco vedení firmy mluví o změnách, které může elektrifikace přinést dopravcům.
Z kabiny ticha: Jak řidič z Domažlic zažívá revoluci v nákladní dopravě
Zprávy z firem
V tuzemsku letos tržní podíl aut čistě do zásuvky dosáhl zatím nebývalých 5,6 procenta. „Předpokládám, že budeme následovat se zpožděním evropský trend a nárůst podílu elektromobilů bude zrychlovat,“ říká Barna. Pozorovat to lze i v jiných částech EU, kde je nástup elektromobility pomalejší. Zlom by podle Barny mohla přinést výraznější státní podpora, která bude mít dlouhodobý charakter. Krátkodobé pobídky, ke kterým stát sáhnul v minulých letech, totiž pomohou nárůstu v daném roce, ale po jejich ukončení se trh vrací zpátky.
I v udržitelnosti je tak třeba za kdečím hledat peníze. Ty veřejné lze na podporu ekonomiky použít jednorázově nebo opakovaně. Druhému způsobu dává přednost Národní rozvojová banka, která poskytuje úvěrové garance nebo zvýhodněné úvěry. „V období, kdy je veřejných zdrojů i na evropské úrovni rok od roku méně, a bude to tak i v následujícím programovacím období, je třeba s nimi hospodařit efektivněji,“ zdůrazňuje ředitelka udržitelného financování v NRB Andrea Ferjenčíková.
Aleš Burger, zkušený český podnikatel a zakladatel crowdfundingové platformy Hithit, hovořil na prestižním kongresu Good Company Circle 2025. Na konferenci v Praze představil svou vizi byznysu s hlubším smyslem – propojení komunity, udržitelnosti a spolupráce mezi různými sektory společnosti. Je také dalším hostem moderátorky Sary Polak v sérii Podcast dobré společnosti.
Byznys není jen o zisku, ale o hodnotě, kterou společnosti vrací, říká zakladatel platformy Hithit Aleš Burger
Leaders
S pomocí veřejných zdrojů podle ní banka zároveň mobilizuje soukromý kapitál. Typicky jde o záruční programy, které umožňují bankovní financování v situacích, kdy by jej komerční banky podle vlastních pravidel, z hlediska rizikovosti, poskytnout nemohly.
Drtivá většina programů banky je už dnes podle Ferjenčíkové udržitelná z pohledu sociálního nebo socioekonomického. Zároveň v její nabídce přibývají zelené programy zaměřené například na energetické úspory v segmentu malého a středního podnikání, ale také na podporu fotovoltaik nebo elektromobility. Banka chce do budoucna k financování udržitelnosti přistoupit systematičtěji. Poprvé proto zpracovala svou strategii udržitelnosti.
Kyberpastí přibývá
Udržitelnost zahrnuje širokou paletu oblastí a stále více firem do ní řadí kyberbezpečnost. Ředitel pro korporátní bezpečnost ve společnosti T-Mobile Jakub Ludvík se jí zabývá dlouhá léta a zažil mnohé. Útočníci ovšem vždy hledají cestu nejmenšího odporu, a tak přišli na starou IT pravdu, že „slabina se vždy nachází mezi klávesnicí a židlí“. Snahu vpašovat oběti do počítače škodlivý software tak do značné míry vystřídaly podvody. Stojí na tom, že velká většina lidí o sobě zanechává spoustu informací v online prostoru. S jejich pomocí lze líčit na míru ušité pasti s cílem vylákat z dotyčného peníze.
O peníze nechce přijít nikdo. Jak se ale vyhnout tomu, abyste naletěli kyberpodvodníkům, kteří jsou nejen o několik kroků před vámi, ale zároveň vystupují mile, ochotně radí a „pomáhají“, co máte dělat? Takto však banka ani policie, za které se kyberšmejdi často vydávají, nejednají. Proto jsme se zeptali bankovních expertů, jaká je šance, že vám banka ukradené peníze vrátí, pokud jste platby sami potvrdili, a jak se chránit, abyste se nestali obětí kyberpodvodníků.
Jak nenaletět kyberšmejdům. A jakou máte šanci, že vám ukradené peníze banka vrátí
Money
„Ten trend je neskutečně vzrůstající,“ říká Ludvík. Jestliže loni bylo policií zaznamenáno dvacet tisíc podvodů, letos to bude podle něj opět více, přičemž růst je v zásadě exponenciální. Expert T-Mobilu navíc zdůrazňuje, že statistika pracuje s odhalenými trestnými činy, ale reálně budou různých podvodných útoků statisíce, a to dost možná nikoli ročně, ale měsíčně. Nejlepší prevencí proti kyberpodvodům je podle Ludvíka osvěta a vzdělávání směřující k větší obezřetnosti uživatelů. Rezignovat ale nelze ani na ochranu hardwaru.
Odpovědnost k okolí…
Ve zkratce ESG hned druhé písmeno symbolizuje společenskou odpovědnost. Ta bývá ve firmách někdy opomíjena. Finanční dům Uniqa se ji naopak snaží dostávat do popředí pozornosti. Příkladem jsou jeho projekty v oblasti duševního zdraví nebo osvěty v paliativní a hospicové péči. „Když jsme se před lety začínali oblasti společenské odpovědnosti věnovat, bylo toto téma zcela okrajové. Byznys, v kterém působíme, z podstaty souvisí s lidským zdravím, bezpečím, ochranou majetku. Už tehdy jsme si všímali, že duševní zdraví je obrovské téma, a tak jsme ho pojali jako své ústřední,“ vysvětluje Sustainability & CSR Expert firmy Katarína Strýčková
CSR strategie Uniqa staví na myšlence podpůrného ekosystému pro jednotlivce i rodiny. „Rodina je pro většinu lidí místem přijetí a bezpečí. Když se člověk potýká s problémem, prvním krokem bývá o něm mluvit – a nejlépe právě v blízkém a bezpečném prostředí,” říká Strýčková. Dalším krokem je podle ní odborná pomoc, kterou zajišťují partneři z neziskového sektoru – v Česku například Linka bezpečí, mobilní hospic Cesta domů nebo Fórum mobilních hospiců, na Slovensku Liga za duševní zdraví či Nadace pro děti Slovenska.
V druhém ročníku Impakt Awards by newstream byly dnes slavnostně v Nové Spirále vyhlášeny laureátky, které svými příběhy, odvahou i konkrétními činy ukazují, že lidskost s vizí dokáže proměnit společnost. Cenu poroty získaly Gabriela Kabátová, která staví mosty tam, kde doposud byla jen zeď, Alena Votavová, průkopnice hospicové péče v Karlovarském kraji a Kateřina Šédová, která s organizací Loono bojuje proti tabu zdravotní prevence. Cenu partnera ocenění, kterým je společnost JTI, převzala Dana Pavlousková, která skrze Oděvní banku propojuje sociální pomoc s ekologickou odpovědností. V soutěži Impakt Awards hlasovala také veřejnost, u níž zvítězila Alena Votavová.
Impakt Awards 2025: Mají odvahu měnit svět. Newstream ocenil čtyři výjimečné ženy
Filantropie
V obchodním řetězci Lidl se zase zaměřili na pomoc rodinám s nemocnými dětmi. Pravidelná podzimní sbírka Srdce dětem, kterou ve spolupráci s Lidlem pořádá obecně prospěšná společnost Život dětem, za dobu své existence vybrala a rozdělila stovky milionů korun. „Pomáháme dětem s cystickou fibrózou, onkologicky nemocným, skutečně odpornou a krutou chorobou je mukopolysacharidóza, kdy zdánlivě zdravé dítě postupně ztrácí vše, co se naučilo. V deseti až patnácti letech tak končí na hadičkách a umírá,“ přibližuje ředitelka organizace Život dětem Maria Křepelková.
Sbírka spočívá v prodeji samolepek srdíček, které si zákazníci mohou v prodejnách Lidl zakoupit za 30 korun. Přispět mohou ale i více, a to prostřednictvím vícero cest. „Vybrané peníze potom organizace Život dětem rozděluje rodinám,“ konstatuje vedoucí projektů pro prodejny společnosti Lidl Petra Baldová. Loni se vybralo 38 milionů, což je více než desetinásobek proti premiéře před 13 lety. Podle Marie Křepelkové však nejde jen o peníze, ale i o vědomí, že na to rodiny s těžce nemocnými dětmi nejsou samy.
… i k vlastní firmě
Poslední a snad nejméně debatované je ve zkratce ESG „G“ označující řízení firmy. Na příkladu společnosti Philip Morris lze přitom ilustrovat, jak v udržitelné agendě vše se vším souvisí. Nadnárodní kolos v posledních letech do značné míry proměnil své fungování. Souvisí to především s přechodem zákazníků na bezdýmné varianty konzumace nikotinových výrobků. Vývojem prošla i firemní kultura, kde se teď podle HR manažerky Lucie Benešové klade větší důraz na flexibilitu, vynalézavost a spolupráci.
Nositelem této kultury jsou manažeři, na které to klade nemalé nároky. Jedním ze strategických pilířů Philip Morris je vychovat si lídry z vlastních řad. „Talentové plánování považujeme za jednu z priorit,“ říká HR expertka a upozorňuje na benefit, který v korporátním světě není pravidlem. „Každý zaměstnanec si u nás může nastavit individuální rozvojový plán. A to včetně aktivit, na kterých chce pracovat, a témat, která se chce naučit,“ přibližuje. Philip Morris také cílí na nastupující generaci, pro niž vytváří i absolventské programy nebo láká na možnost atraktivních zahraničních stáží. Jedním z dalších „žolíků“ je i certifikát platové rovnosti Equal Salary.
Zjistit více o projektu [ta] Udržitelnost
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
