Firmy čeká další zpřísňování kybernetické bezpečnosti. Kvůli levným AI nástrojům totiž mohou vznikat virtuální klony vrcholných manažerů, které mohou podvodníci zneužít pro narušení bezpečnostní hráze podniku a způsobit obří škody.
Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.
Skupina CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada se chce víc věnovat umělé inteligenci. Letos vytvořila novou entitu CSG AI, která má veškeré aktivity s AI zastřešovat. Jejím šéfem se stal Tomáš Richtr, který v rozhovoru pro newstream.cz popisuje plány pro další roky i výhody působení ve velké skupině působící v několika strategických odvětvích.
Přírodní rozmanitost není jen bohatstvím sama o sobě, je i zásadní pro ekonomiku. Lidstvo si už leccos na toto téma dovede spočítat. Jaká je bilance rybolovu a co nám o způsobu zemědělského hospodaření říkají ptáci? Které neblahé důsledky má druhý život v digitálním světě a jak naopak prodloužit život veřejných peněz na podporu ekonomiky? Nejen to se řešilo v podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr z dalších osmi dílů nabízí následující souhrn.
O peníze nechce přijít nikdo. Jak se ale vyhnout tomu, abyste naletěli kyberpodvodníkům, kteří jsou nejen o několik kroků před vámi, ale zároveň vystupují mile, ochotně radí a „pomáhají“, co máte dělat? Takto však banka ani policie, za které se kyberšmejdi často vydávají, nejednají. Proto jsme se zeptali bankovních expertů, jaká je šance, že vám banka ukradené peníze vrátí, pokud jste platby sami potvrdili, a jak se chránit, abyste se nestali obětí kyberpodvodníků.
Spoluzakladatel a výkonný šéf firmy Whalebone Richard Malovič nemá malé ambice. Pokud se tato brněnská kyberbezpečnostní firma dostane na někdejší úroveň Avastu, jak jí mnozí předpovídají, Malovič by si představoval jiné vyústění jejího podnikatelského příběhu. „Já bych si také býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Malovičovým krédem je realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným.
Česko i celá EU čelí výraznému nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost, což představuje jednu z největších výzev současnosti, uvedl Petr Procházka z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Z toho důvodu patří zajištění odborníků mezi jednu z hlavních priorit aktualizovaného dokumentu Národní strategie kybernetické bezpečnosti, kterou vláda schválila na konci léta.
Bývalý generální ředitel antivirové firmy Avast Ondřej Vlček založil start-up Aisle, který se bude zabývat kybernetickou bezpečností s využitím umělé inteligence. Firma v utajení rok připravovala produkt, který je schopen autonomně identifikovat, diagnostikovat a po schválení člověkem i opravovat zranitelná místa v komplexních softwarových aplikacích a IT systémech.
Firmy a stát by se měly intenzivně začít zabývat riziky spojenými s kvantovými počítači. Technologie by na digitálních zařízeních mohly do pěti let prolomit dnes nejvíce využívané asymetrické šifrování, což by znamenalo, že by přestala být bezpečná většina internetové komunikace, od bankovnictví a e-mailů až po státní tajemství, uvedli zástupci společností IBM a ITS a Českého vysokého učení technického v Praze. Připravenost Česka na tuto hrozbu je podle nich zatím velmi malá.
K veřejné Wi-Fi se dnes lze připojit už téměř všude. Bývá na tramvajové zastávce, v hotelu či restauraci nebo třeba ve škole a na letišti, a to nejen v Česku, ale už i v exotických destinacích. Ne vždy jsou sice tyto sítě nejrychlejší, ale jsou zdarma, a proto se k nim většina lidí připojuje. Jen málokdo přitom podle IT odborníků ví, jak se na takovýchto otevřených připojeních k internetu chovat, aby tím neohrozili vlastní bezpečnost.
Pro Evropu podle českého prezidenta představují stejnou hrobu. Rozdíl je podle odborníků v tom, že ačkoliv Čína i Rusko podnikají kybernetické útoky podobné intenzity, jejich povaha se liší. Rusko se více zaměřuje na poškozování infrastruktury a Čína se silněji soustředí na shromažďování dat, která mohou poškodit pověst oponentů.
