Skupina ČSOB považuje kybernetickou bezpečnost za samozřejmou součást svého fungování. Rizikem jsou podle ní ale i finanční firmy s nižšími bezpečnostními standardy, jejichž služby klienti využívají. „Je to de facto součást naší licence, abychom mohli dělat dobře naši práci,“ říká šéf ČSOB Aleš Blažek.
O peníze nechce přijít nikdo. Jak se ale vyhnout tomu, abyste naletěli kyberpodvodníkům, kteří jsou nejen o několik kroků před vámi, ale zároveň vystupují mile, ochotně radí a „pomáhají“, co máte dělat? Takto však banka ani policie, za které se kyberšmejdi často vydávají, nejednají. Proto jsme se zeptali bankovních expertů, jaká je šance, že vám banka ukradené peníze vrátí, pokud jste platby sami potvrdili, a jak se chránit, abyste se nestali obětí kyberpodvodníků.
Spoluzakladatel a výkonný šéf firmy Whalebone Richard Malovič nemá malé ambice. Pokud se tato brněnská kyberbezpečnostní firma dostane na někdejší úroveň Avastu, jak jí mnozí předpovídají, Malovič by si představoval jiné vyústění jejího podnikatelského příběhu. „Já bych si také býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Malovičovým krédem je realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným.
Česko i celá EU čelí výraznému nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost, což představuje jednu z největších výzev současnosti, uvedl Petr Procházka z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Z toho důvodu patří zajištění odborníků mezi jednu z hlavních priorit aktualizovaného dokumentu Národní strategie kybernetické bezpečnosti, kterou vláda schválila na konci léta.
Bývalý generální ředitel antivirové firmy Avast Ondřej Vlček založil start-up Aisle, který se bude zabývat kybernetickou bezpečností s využitím umělé inteligence. Firma v utajení rok připravovala produkt, který je schopen autonomně identifikovat, diagnostikovat a po schválení člověkem i opravovat zranitelná místa v komplexních softwarových aplikacích a IT systémech.
Firmy a stát by se měly intenzivně začít zabývat riziky spojenými s kvantovými počítači. Technologie by na digitálních zařízeních mohly do pěti let prolomit dnes nejvíce využívané asymetrické šifrování, což by znamenalo, že by přestala být bezpečná většina internetové komunikace, od bankovnictví a e-mailů až po státní tajemství, uvedli zástupci společností IBM a ITS a Českého vysokého učení technického v Praze. Připravenost Česka na tuto hrozbu je podle nich zatím velmi malá.
K veřejné Wi-Fi se dnes lze připojit už téměř všude. Bývá na tramvajové zastávce, v hotelu či restauraci nebo třeba ve škole a na letišti, a to nejen v Česku, ale už i v exotických destinacích. Ne vždy jsou sice tyto sítě nejrychlejší, ale jsou zdarma, a proto se k nim většina lidí připojuje. Jen málokdo přitom podle IT odborníků ví, jak se na takovýchto otevřených připojeních k internetu chovat, aby tím neohrozili vlastní bezpečnost.
Pro Evropu podle českého prezidenta představují stejnou hrobu. Rozdíl je podle odborníků v tom, že ačkoliv Čína i Rusko podnikají kybernetické útoky podobné intenzity, jejich povaha se liší. Rusko se více zaměřuje na poškozování infrastruktury a Čína se silněji soustředí na shromažďování dat, která mohou poškodit pověst oponentů.
Češi se kybernetických útoků sice bojí, ale pro efektivní ochranu často nedělají ani minimum. Vyplývá to z průzkumu, který vznikl ve spolupráci EY a společnosti NMS Market Research. Šetření zároveň odhalilo nízkou míru osobní odpovědnosti – jen pětina dotázaných se domnívá, že za svou bezpečnost odpovídají pouze oni sami.
Kybernetická bezpečnost se stává největší výzvou bank a dalších institucí. Jejich klienti totiž často čelí stále sofistikovanějším podvodům, které je mohou připravit o značné množství peněz. Případy již řeší policie.
Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy korun) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky. Unijní exekutiva o tom informovala ve svém prohlášení.
