Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.
Česko i celá EU čelí výraznému nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost, což představuje jednu z největších výzev současnosti, uvedl Petr Procházka z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Z toho důvodu patří zajištění odborníků mezi jednu z hlavních priorit aktualizovaného dokumentu Národní strategie kybernetické bezpečnosti, kterou vláda schválila na konci léta.
Bývalý generální ředitel antivirové firmy Avast Ondřej Vlček založil start-up Aisle, který se bude zabývat kybernetickou bezpečností s využitím umělé inteligence. Firma v utajení rok připravovala produkt, který je schopen autonomně identifikovat, diagnostikovat a po schválení člověkem i opravovat zranitelná místa v komplexních softwarových aplikacích a IT systémech.
Firmy a stát by se měly intenzivně začít zabývat riziky spojenými s kvantovými počítači. Technologie by na digitálních zařízeních mohly do pěti let prolomit dnes nejvíce využívané asymetrické šifrování, což by znamenalo, že by přestala být bezpečná většina internetové komunikace, od bankovnictví a e-mailů až po státní tajemství, uvedli zástupci společností IBM a ITS a Českého vysokého učení technického v Praze. Připravenost Česka na tuto hrozbu je podle nich zatím velmi malá.
K veřejné Wi-Fi se dnes lze připojit už téměř všude. Bývá na tramvajové zastávce, v hotelu či restauraci nebo třeba ve škole a na letišti, a to nejen v Česku, ale už i v exotických destinacích. Ne vždy jsou sice tyto sítě nejrychlejší, ale jsou zdarma, a proto se k nim většina lidí připojuje. Jen málokdo přitom podle IT odborníků ví, jak se na takovýchto otevřených připojeních k internetu chovat, aby tím neohrozili vlastní bezpečnost.
Pro Evropu podle českého prezidenta představují stejnou hrobu. Rozdíl je podle odborníků v tom, že ačkoliv Čína i Rusko podnikají kybernetické útoky podobné intenzity, jejich povaha se liší. Rusko se více zaměřuje na poškozování infrastruktury a Čína se silněji soustředí na shromažďování dat, která mohou poškodit pověst oponentů.
Češi se kybernetických útoků sice bojí, ale pro efektivní ochranu často nedělají ani minimum. Vyplývá to z průzkumu, který vznikl ve spolupráci EY a společnosti NMS Market Research. Šetření zároveň odhalilo nízkou míru osobní odpovědnosti – jen pětina dotázaných se domnívá, že za svou bezpečnost odpovídají pouze oni sami.
Kybernetická bezpečnost se stává největší výzvou bank a dalších institucí. Jejich klienti totiž často čelí stále sofistikovanějším podvodům, které je mohou připravit o značné množství peněz. Případy již řeší policie.
Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy korun) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky. Unijní exekutiva o tom informovala ve svém prohlášení.
Nejen častější práce z domova, ale také stále sofistikovanější kybernetické hrozby nebo rostoucí důraz na zapojení umělé inteligence nutí firmy investovat do hardwaru a softwaru. Oproti loňskému roku vzrostl objem nebankovního financování v této oblasti o padesát procent. Trojnásobné jsou pak meziročně investice přímo do digitální bezpečnosti. Vyplývá to z dat společnosti SG Equipment Finance, dceřiné společnosti KB.
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině tam rozhodně svůj původ mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Americký prezident Donald Trump označil rozsudek nejvyššího soudu, který se vyslovil proti prezidentovým plošným globálním clům, za hluboké zklamání a dodal, že se velmi stydí za soudce, kteří hlasovali proti.
Premiér Andrej Babiš (ANO) k dnešku vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie. Babiš to napsal na sociální síti X. Má za to, že dostál nárokům práva pro střet zájmů, doplnil.
Sleva na jízdném 75 procent pro seniory a studenty, kterou má současná vláda v programovém prohlášení, by měla začít platit od 1. ledna 2027. Uvedl to ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Studenti do 26 let a senioři starší 65 let mají aktuálně slevy na jízdném ve výši 50 procent. Loni stát dopravcům na kompenzacích za slevy vyplatil přes pět miliard korun.
Policie v kauze ovlivňování zakázek v pražské motolské nemocnici zajistila majetek za 500 milionů korun. Uvedla to mluvčí úřadu evropského veřejného žalobce Paula Telo Alvesová. V kauze čelí stíhání pět firem a 19 lidí, mimo jiné dlouholetý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, tehdejší provozně-technický náměstek Pavel Budinský či vlivný advokát a bývalý šéf České unie sportu Miroslav Jansta.
Americký nejvyšší soud poměrem šesti ku třem označil mechanismus, kterým prezident Donald Trump zavedl plošná globální cla, včetně těch recipročních, za nezákonný, informuje agentura AP.
Tempo růstu ekonomiky Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalilo a bylo mnohem nižší, než se čekalo. Hrubý domácí produkt v celoročním přepočtu vzrostl o 1,4 procenta, ve třetím čtvrtletí stoupl o 4,4 procenta. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu.
Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Vyplývá to z informací, které sdělila mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Premiér Andrej Babiš považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při představení hospodářské strategie svého kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Mezi nejdůležitější témata dokumentu, který vláda schválila v pondělí, zařadil také zdravotnictví či výstavbu kvůli zvýšení dostupnosti bydlení.
Ministerstvo kultury předloží letos v červnu návrh zákona o financování médií veřejné služby 📺📺📺 obsahující zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Plánuje také změnu zákona o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Účinnost by měl nabýt začátkem roku 2027.
