Prvních 100 dní vlády Andreje Babiše (ANO) se podle politologů nevyznačuje koncepčním řízením. Odborníci upozorňují na návrat premiérova stylu založeného na mikromanagementu a obtížně předvídatelném rozhodování. Tento přístup se podle nich projevil i při dosud největší krizi kabinetu – organizaci repatriačních letů po útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské odvetě.

Podle politologa Davida Jágra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vláda nastoupila s výrazným, místy až „trumpovským“ elánem a slibem rychlých legislativních změn. Realita je však podle něj odlišná. „Dosavadní vývoj spíše než systematickou práci připomíná bouři ve sklenici vody,“ uvedl s tím, že kabinet teprve nyní schvaluje plán legislativních prací na letošní rok.

Na pokračující personalizovaný styl řízení upozorňuje i politolog Aleš Michal. Podle něj se koncentrování rozhodování do rukou premiéra projevuje chaotičtějším fungováním vlády. Tento přístup byl patrný zejména při organizaci repatriačních letů z Blízkého východu. „Komunikace vlády byla chaotická,“ uvedl Michal a přirovnal postup kabinetu k řešení covidové pandemie.

Vítězem voleb by se teď podle průzkumu STEM stalo ANO. Vládní Motoristé by ostrouhali

Politika

Hnutí ANO by i nyní zvítězilo v případných volbách do Poslanecké sněmovny. Druhou nejsilnější stranou by se stalo STAN, které by předčilo ODS. A naopak by se do sněmovny a tedy ani do vlády nedostali Motoristé, byť těsně. Vyplývá to z průzkumu STEM pro CNN Prima News.

ČTK, nst

Přečíst článek

Razantní škrty

V prvních měsících vlády se podle Jágra projevily také spory s prezidentem, například kolem nejmenování Filipa Turka ministrem. Upozornil rovněž na vymezování se vůči neziskovému sektoru a ekologickým iniciativám či na vládní škrty, které mohou mít podle něj v delším horizontu negativní dopady. Situaci podle něj doprovázejí personální změny ve veřejné správě i časté názorové obraty.

Podle Michala si část agendy, zejména na ministerstvu životního prostředí, fakticky řídí představitelé Motoristů v čele s Petrem Macinkou a Filipem Turkem. Premiér se naopak soustředí na řízení škrtů ve státní správě, které podle politologa probíhají velmi razantně.

Fiala dal, Babiš vzal. Anebo obráceně. Kdo je vítězem a poraženým souboje o letošní rozpočet?

Money

Vedle financování obrany, na níž současná vláda pro letošek vyčlenila o 21 miliardu méně než zamýšlela její předchůdkyně, táhnou nový a starý kabinet hot a čehý i v jiných oblastech. Například zemědělcům chtěla Fialova vláda čtyři miliardy ubrat a Babišova jim naopak čtyři miliardy přidala.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Menší koaliční partneři ANO – SPD a Motoristé – zatím podle Jágra nepřicházejí s výrazným vlastním programem a v klíčových momentech jsou přehlasováni hnutím ANO. Michal upozorňuje, že ústupky ze strany premiéra se objevují spíše v oblastech, které pro ANO nepředstavují zásadní náklady. Příkladem je debata o zákoně o evidenci neziskových organizací, kde tlak veřejnosti podle něj vede k úpravám návrhu.

Na evropské scéně vláda podle Michala balancuje mezi domácími sliby a snahou vystupovat konstruktivně. Zatím podle něj nelze jednoznačně říct, že by se Babiš přiklonil k politice Viktora Orbána či Roberta Fica. Vývoj může ovlivnit i výsledek maďarských voleb a budoucnost projektu Patrioti pro Evropu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si posteskl, že Spojené státy se především soustředí na válku proti Íránu, zatímco na Floridě skončily dvoudenní rozhovory mezi vyjednávači z Kyjeva a Washingtonu týkající se ukončení války Ruska proti Ukrajině, upozornila agentura AFP. Zelenskyj také naznačil, že by mohly pokračovat výměny válečných zajatců mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Celkově je podle Zelenského jasné, že Rusko nechce ukončit válku, pokračující pátým rokem.

„Je zřejmé, že pozornost americké strany se v této době soustředí především na situaci kolem Íránu a v tomto regionu, ale i válka Ruska proti Ukrajině musí skončit,“ uvedl Zelenskyj v pravidelném projevu na sociálních sítích.

„Je důležité zajistit, aby agresor nebyl za tuto válku odměněn. A je důležité, aby nikdo z nás nebyl nucen se za pár měsíců nebo let znovu bojovat ve válce, a to znamená, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a pro celou Evropu musí být dostatečné, aby zajistily spolehlivý mír,“ zdůraznil ukrajinský prezident s tím, že podrobnosti očekává po návratu ukrajinských vyjednávačů.

„Jsou signály, že by mohly být možné další výměny (zajatců), a to by skutečně byla velmi dobrá zpráva a potvrzení, že diplomacie funguje. Doufáme, že k tomu dojde,“ poznamenal. Současně je ale podle Zelenského naprosto jasné, že ruský vůdce Vladimir Putin nechce válku ukončit. „Klíčové ale je, co chce svět. Musíme všichni společně udělat vše, co je v našich silách, abychom válku ukončili,“ dodal.

Lukáš Kovanda: Trumpova nejnovější hrozba se jeví být projevem zoufalství

Názory

Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Konstruktivní“ jednání

Zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff na sociální síti X napsal, že jednání na Floridě, vedená v sobotu a neděli, byla „konstruktivní“.

Dřívější verze jeho příspěvku krátce zmínila i „průlom“ v jednáních „o klíčové humanitární otázce“, než byla tato část zprávy odstraněna, napsala AFP.

O pokroku v jednáních se zmínil i ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle kterého se rozhovory zaměřily na otázku spolehlivých bezpečnostních záruk a na humanitární rozměr, zejména výměnu zajatců a návrat ukrajinských občanů do vlasti.

Jsou signály, že by mohla být možná další jednání. Doufáme, že k tomu dojde, dodal Zelenskyj.

Evropská unie chce dát Ukrajině půjčku 90 miliard eur i přes odpor Maďarska

Politika

Evropská unie se snaží prosadit masivní finanční pomoc pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Plánovanou půjčku ve výši 90 miliard eur však blokuje Maďarsko. Spor mezi členskými státy se tak vyostřuje a otevírá otázku, jak daleko může zajít jednotlivý stát při brzdění společných rozhodnutí.

nst

Přečíst článek

Americká diplomatická iniciativa zaměřená na ukončení nejkrvavější konfliktu v Evropě od druhé světové války ustrnula, jakmile USA a Izrael koncem února zahájily společné údery proti Íránu, válce a válka zachvátila celý Blízký východ. Vzhledem k rostoucím cenám ropy Washington nedávno zmírnil některá omezení na vývoz a prodej ruské ropy ve snaze stabilizovat trh, poznamenala AFP.

Ruská strana se jednání na Floridě nezúčastnila.

Naposledy se ukrajinští, ruští a američtí vyjednávači sešli 17. a 18. února v Ženevě. Předtím se dvě kola odehrála v Abú Zabí. Klíčovým sporným bodem zůstává požadavek Ruska na vydání celého ukrajinského Donbasu, včetně té části, kterou ruská armáda od začátku invaze přes vysoké ztráty nedokázala dobýt. Ukrajina se vzdát svého území odmítá a příměří navrhuje na základě stávající linie fronty. Tři kola rozhovorů dosud k žádnému průlomu nevedla.