Loňský rok přinesl solidní růst a silné evropské umístění. Letos však tempo zpomalí. Reálné mzdy porostou pomaleji a domácnosti zůstanou opatrné. Navíc se projeví negativní dopady cel.

Česká ekonomika loni přidala solidních 2,5 procenta, jak v pátek uvedl Český statistický úřad. To by ji řadilo – vyjdeme-li z údajů agentury Bloomberg a Mezinárodního měnového fondu – na deváté místo v žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik EU, za Irsko, Maltu, Polsko, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Litvu a Španělsko. V celé Evropě by se pak ocitla na dvanáctém místě, když by se před ní umístily ještě navíc Kosovo, Albánie a Severní Makedonie.

Česká ekonomika má za sebou nejsilnější růst od roku 2022

Money

Česká ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Jde o téměř dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je také nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Spotřeba domácností jako hlavní motor růstu

Tahounem české ekonomiky byla loni spotřeba domácností, kterou poháněl růst reálných mezd, jenž se za celý rok 2025 přiblížil k pětiprocentní úrovni. Přitom české domácnosti měly prostor svou spotřebu ještě navýšit, neboť jejich míra úspor zůstala poměrně vysoká. Za první tři čtvrtletí loňska v průměru přesáhla 18 procent, zatímco v roce 2019 činila necelých 12 procent.

Domácnosti tedy stále neutrácejí tak velkou část svých prostředků, které mají pro utrácení k dispozici. V porovnání s rokem 2019 uspoří průměrně o více než padesát procent více. Důvodem jsou změněné vzorce spotřebního chování po covidu, obava z možného dalšího výrazného nárůstu inflace či snaha spořením „dohnat“ to, co předešlá etapa vysoké inflace vzala, a konečně zrušení zdanění na bázi superhrubé mzdy z roku 2020, které od roku 2021 nechává v kapsách více peněz zejména vysokopříjmovým domácnostem s obecně vyšším sklonem k úsporám.

Letos přijde zpomalení

V letošním roce růst česká ekonomika zpomalí na 2,4 procenta, když poměrně vysoká míra úspor domácností víceméně přetrvá. Reálné mzdy přitom již z důvodu vyšší základny meziročního srovnání porostou pomaleji než loni, o 3,5 procenta, což se projeví utlumenějším růstem spotřeby domácností.

Zahraniční obchod bude negativněji než loni poznamenán zaváděním cel v roce 2025, protože už opadne například s ním související efekt předzásobení americké ekonomiky, který neblahý dopad cel i v ČR loni částečně tlumil.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Evropské miliardy dál tečou do Česka. Saldo se ale ztenčuje

Money

Česká republika zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Loni získala téměř 78 miliard korun navíc. Je to ale méně, než rok předtím. Ministryně financí Alena Schillerová slibuje přísnější dohled nad čerpáním evropských peněz.

ČTK

Přečíst článek

Vztahy mezi americkými a grónskými vědci ochladly poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně hovořil o možnosti převzetí kontroly nad Grónskem. Napětí už vedlo k pozastavení některých společných výzkumných projektů a komplikuje plánování budoucí spolupráce, píše agentura Bloomberg.

Podle Rossse Virginieho, emeritního profesora environmentálních studií na Dartmouth College, byl klimatický program, který vedl společně s grónskými kolegy, přerušen na základě vzájemné dohody. Důvodem byly obavy z politického napětí a jeho dopadu na další spolupráci. „Přímá spolupráce je nyní pozastavena, dokud si neujasníme, jak by mohla vypadat budoucí podoba společné vědecké diplomacie, zejména v oblasti vzdělávání a práce s mladými studenty,“ uvedl profesor, kterého cituje agentura Bloomberg.

Přerušení terénních prací

Další američtí vědci podle informací agentury své aktivity v Grónsku omezili nebo pozastavili už na začátku letošního roku, ještě předtím, než Trump zostřil rétoriku o možné anexi ostrova. Někteří výzkumníci terénní práce přerušili z respektu k místním vědcům a komunitám.

Ačkoli Trump v poslední době své výroky o převzetí Grónska zmírnil, napětí nadále brzdí výzkum, který je klíčový pro pochopení klimatických změn v Arktidě i jejich globálních dopadů. Grónsko patří k oblastem, které se oteplují nejrychleji na světě, a jeho ledový příkrov obsahuje dostatek vody na to, aby globální hladina oceánů stoupla zhruba o sedm metrů.

Vědci se zaměřují mimo jiné na destabilizaci grónského ledového štítu a na možné dopady tání na Atlantickou meridionální cirkulaci (AMOC), klíčový oceánský proud ovlivňující klima v Evropě i Severní Americe. Podle odborníků tento proud slábne, což by mohlo vést k výrazným změnám počasí v řadě regionů.

Projekty za desítky milionů dolarů

Významná část výzkumu v Grónsku je financována americkou Národní vědeckou nadací (NSF), která podporuje i celoročně fungující výzkumnou stanici Summit Station na vrcholu grónského ledového příkrovu. Podle Bloombergu NSF v současnosti financuje 19 aktivních projektů v Grónsku s celkovým rozpočtem 26 milionů dolarů.

Jeden z grónských vědců působících ve státní instituci uvedl, že místní výzkumníci jsou nyní opatrnější při přijímání amerického financování i při spolupráci s americkými kolegy, protože se obávají politických souvislostí a možného tlaku ze strany Washingtonu.

„USA jsou řízeny jako cirkus“. Bílý dům zveřejnil AI snímek Trumpa s tučňákem a grónskou vlajkou

Politika

Bílý dům na sociální síti X zveřejnil umělou inteligencí vygenerovaný snímek prezidenta Donalda Trumpa s tučňákem, jak prochází zasněženou horskou krajinou. Obrázek, na němž je grónská vlajka, okamžitě vzbudil na sociálních sítích posměšné reakce.

ČTK

Přečíst článek

Obavy sdílí i oceánografka Fiamma Straneová z Harvardovy univerzity, která se podílela na společném prohlášení amerických vědců na podporu Grónska. Podle ní je nyní mnohem obtížnější rozjíždět nové projekty financované z federálních zdrojů USA, protože grónská strana je vůči takové spolupráci výrazně obezřetnější.

Bloomberg připomíná, že nejde o první geopolitický zásah do arktického výzkumu. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byly přerušeny či omezeny projekty zahrnující ruské vědce, což vedlo ke ztrátě části klíčových klimatických dat. Geopolitické napětí tak dál komplikuje práci klimatologů v době, kdy jsou jejich poznatky stále naléhavější.