Ceny zlata i stříbra na začátku týdne výrazně klesají. Zlato se brzy ráno propadlo o více než osm procent a stříbro téměř o devět procent, později se pokles částečně zmírnil. Na trh dál dopadají důsledky konfliktu na Blízkém východě a s nimi spojené obavy z růstu inflace.
Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.
Cena zlata poprvé překonala hranici 4900 dolarů, tedy 101 200 korun, za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a očekávaní snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed). Na nové rekordy stouply i ceny stříbra a platiny, napsala agentura Reuters.
Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?
Stříbro se poprvé v historii dostalo nad 90 dolarů za unci, zlato mezitím vystoupalo na nové maximum. Investory znervózňují útoky na nezávislost Fedu i rostoucí geopolitické napětí. Drahé kovy znovu plní roli bezpečného útočiště.
Dnes na burzách klesají aktiva spjatá s USA; dolar, americké dluhopisy či americké akcie. Hantýrkou investorů, mezinárodní investoři „prodávají Ameriku“. Děje se tak za časného asijského obchodování, leč též v rámci obchodování a termínovými kontrakty na americké akcie. Burzy v USA se teprve otevřou, stejně jako ty evropské.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Kryptoměny vloni udělaly krok do hlavního proudu financí, ale zároveň přišly o auru jednoduché investiční pohádky. Regulace, ETF a velké peníze změnily pravidla hry – a trh ukázal, že bez iluzí je krypto mnohem tvrdší disciplína.
Petr Pavel vnímá usnesení vlády o letadlu mířícím na červencový summit Severoatlantické aliance spíše jako cestovní plán, tedy kdy a kam poletí vládní stroje, než jako potvrzení složení delegací. Prezident to řekl novinářům v Chile. Předpokládá, že o tom bude jednat s premiérem 👴 Andrejem Babišem. Schůzka by se měla konat nejspíš příští týden.
Slovensko má první baterii izraelského systému protivzdušné obrany Barak MX, chrání jaderné elektrárny, oznámil podle médií ministr obrany 👨 Robert Kaliňák. Všech šest baterií by Slovensko mělo obdržet do roku 2030.
Realitní skupina CPI Property Group českého miliardáře 👨 Radovana Vítka ovládla kancelářský komplex Einsteinova Business Center v Bratislavě za stovky milionů korun. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Vítkova skupina koupila od slovenské firmy SJP Invest prostřednictvím své společnosti CPI Europe (dříve Immofinanz) za 265 milionů korun 40procentní podíl ve firmě International Property Development (IPD), která komplex vlastní.
Izrael a Libanon se dohodly na desetidenním příměří, oznámil na své síti Truth Social americký prezident 👴 Donald Trump. Klid zbraní podle něj začne dnes pozdě večer středoevropského letního času. Trump předtím hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem.
Pražská burza se v závěru dnešního obchodování dostala do mírné ztráty, index PX 📉 oslabil o 0,2 procenta na 2683,75 bodu. Nedařilo se akciím Erste Bank, Monety ani pojišťovny VIG, naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ rostly.
Ministr zahraničních věcí 👨 Petr Macinka (Motoristé) si v souvislosti s výhrůžkami dvěma českým společnostem předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, aby tato vyjádření české straně vysvětlil, uvedl mluvčí ministerstva Adam Čörgő. Ruské ministerstvo obrany ve středu zveřejnilo seznam evropských firem, které vyrábí drony pro Ukrajinu.
Energetická společnost UCED z investiční skupiny Creditas získala stavební povolení pro stavbu nové 🏭 paroplynové elektrárny v Chomutově. Rozhodl o tom Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který rozhodnutí zveřejnil na úřední desce. Upozornil na to server Ekonomický deník.
Chebští zastupitelé ✅ schválili memorandum o spolupráci a vstup německé automobilky Daimler Truck do Strategického podnikatelského parku (SPP) v Chebu. Vyrábět má bezemisní a dieselové nákladní tahače. Podle současných plánů by nová továrna mohla začít vyrábět v roce 2029.
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy ❌ rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale ❌ odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovně-právní spory týkající se kolektivních vyjednávání.