Cenné kovy po měsících neuvěřitelného růstu výrazně propadly. Zlato proti vrcholu z ledna odepsalo již více než 15 procent, stříbro pak kleslo o více než třetinu. A i další vývoj je značně nejistý, protože převažujícím sentimentem na trhu je nyní prodej těchto komodit. Zejména stříbro ale zároveň v očích řady investorů může představovat celkem zajímavý investiční příběh.
Ceny zlata a stříbra pokračují ve výrazném poklesu a navazují tak na prudký páteční výprodej, během něhož cena stříbra klesla až o 30 procent. Podle analytiků stojí za propadem kombinace několika faktorů: posilující americký dolar, snaha investorů vybírat zisky po dlouhém období výrazného růstu a také rozhodnutí komoditní burzy CME zvýšit požadavky na maržové obchody. To prodražuje spekulace financované vypůjčenými penězi a nutí investory uzavírat pozice.
Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.
Cena zlata poprvé překonala hranici 4900 dolarů, tedy 101 200 korun, za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a očekávaní snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed). Na nové rekordy stouply i ceny stříbra a platiny, napsala agentura Reuters.
Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?
Stříbro se poprvé v historii dostalo nad 90 dolarů za unci, zlato mezitím vystoupalo na nové maximum. Investory znervózňují útoky na nezávislost Fedu i rostoucí geopolitické napětí. Drahé kovy znovu plní roli bezpečného útočiště.
Dnes na burzách klesají aktiva spjatá s USA; dolar, americké dluhopisy či americké akcie. Hantýrkou investorů, mezinárodní investoři „prodávají Ameriku“. Děje se tak za časného asijského obchodování, leč též v rámci obchodování a termínovými kontrakty na americké akcie. Burzy v USA se teprve otevřou, stejně jako ty evropské.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters. Po porážce Fideszu expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Na stranickém sjezdu Fideszu ale hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI.
Číst více
