Cenné kovy po měsících neuvěřitelného růstu výrazně propadly. Zlato proti vrcholu z ledna odepsalo již více než 15 procent, stříbro pak kleslo o více než třetinu. A i další vývoj je značně nejistý, protože převažujícím sentimentem na trhu je nyní prodej těchto komodit. Zejména stříbro ale zároveň v očích řady investorů může představovat celkem zajímavý investiční příběh.
Ceny zlata a stříbra pokračují ve výrazném poklesu a navazují tak na prudký páteční výprodej, během něhož cena stříbra klesla až o 30 procent. Podle analytiků stojí za propadem kombinace několika faktorů: posilující americký dolar, snaha investorů vybírat zisky po dlouhém období výrazného růstu a také rozhodnutí komoditní burzy CME zvýšit požadavky na maržové obchody. To prodražuje spekulace financované vypůjčenými penězi a nutí investory uzavírat pozice.
Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.
Cena zlata poprvé překonala hranici 4900 dolarů, tedy 101 200 korun, za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a očekávaní snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed). Na nové rekordy stouply i ceny stříbra a platiny, napsala agentura Reuters.
Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?
Stříbro se poprvé v historii dostalo nad 90 dolarů za unci, zlato mezitím vystoupalo na nové maximum. Investory znervózňují útoky na nezávislost Fedu i rostoucí geopolitické napětí. Drahé kovy znovu plní roli bezpečného útočiště.
Dnes na burzách klesají aktiva spjatá s USA; dolar, americké dluhopisy či americké akcie. Hantýrkou investorů, mezinárodní investoři „prodávají Ameriku“. Děje se tak za časného asijského obchodování, leč též v rámci obchodování a termínovými kontrakty na americké akcie. Burzy v USA se teprve otevřou, stejně jako ty evropské.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Některé čerpací stanice v Moskvě a na severu Ruska začaly zavádět limity na nákup pohonných hmot. Napsal to server The Moscow Times, který krok spojil s měsíce trvajícími ukrajinskými vzdušnými útoky na významné ruské rafinerie. Portál zároveň píše, že opatření jsou zřejmě zaměřena na prevenci panických nákupů a hromadění pohonných hmot, vzhledem k tomu, že palivové nádrže většiny osobních aut pojmou méně, než činí některé zavedené limity.
Izraelské údery zabily v Libanonu od 2. března, kdy začal nynější konflikt, již 3516 lidí a 10 674 jich zranily. Dle agentury NNA to uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Liberecký kraj uspěl s připomínkami k návrhu akceleračních zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj. Na území kraje počítal návrh s pěti lokalitami pro výstavbu větrných elektráren v Ralsku a na Semilsku, vytipovány byly bez konzultace s obcemi, kterých se to přímo týká.
Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů, prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starosti mimořádné situace.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl o 0,15 procenta na 2526,96 bodu. Dolů burzu táhly především zlevňující akcie zbrojovek Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ a bankovní skupiny Erste, které patřily k nejobchodovanějším. Vyplývá to z výsledků obchodování na pražské burze.
Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou dnes pořádal úřad vlády, to řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří s téměř 563 miliardami korun, výdaje jsou zhruba o 15 miliard vyšší než příjmy, a pojišťovny čerpají rezervy z předchozích let.
Evropská komise navrhla soubor opatření zaměřených na 📈 posílení evropských kapacit v oblasti polovodičů, čipů, umělé inteligence i cloudových služeb. Cílem je snížit závislost na amerických technologických gigantech, což by mohlo vyostřit napětí v transatlantických vztazích, poznamenala agentura Reuters.
Skupina EP Group miliardáře Daniela Křetínského vloni více než 📈 zečtyřnásobila čistý zisk na 4,55 miliardy eur (zhruba 110 miliard korun) z 1,11 miliardy eur v předchozím roce. Její tržby vzrostly o více než 140 procent na 66,84 miliardy eur (přes 1,6 bilionu korun). Vyplývá to z výroční zprávy podniku.
Evropský parlament přejde z Googlu na francouzský internetový vyhledávač Qwant. Chce tak 📉 snížit závislost Evropy na amerických technologiích, uvedla dnes agentura Reuters. Změna nastane automaticky. Uživatelé si ale budou i nadále moci zvolit jiné vyhledávače.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) nesouhlasí s třímilionovým peněžitým trestem za podněcování k nenávisti, který mu dnes uložil Obvodní soud pro Prahu 1 za kontroverzní předvolební plakáty. SPD se proti verdiktu odvolá a je připravena pokračovat až k Ústavnímu soudu, řekl novinářům šéf hnutí a Sněmovny 👨 Tomio Okamura.