Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.

„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.

Předsedkyně EK by měla už na neformálním summitu EU v Kodani, který se koná 1. října, představit unijním lídrům základní body takzvaného plánu obranné připravenosti - tedy kroků, které by měly být splněny do roku 2030. Následně budou plán probírat na svém říjnovém zasedání i ministři obrany zemí bloku a formální prezentace by měla být na summitu EU v Bruselu na konci října. Očekává se, že von der Leyenová už na jednání začátkem října rovněž navrhne možnosti financování právě „zdi proti dronům", napsal bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.

Tusk: Sestřelíme všechna ruská letadla a drony, která naruší polský vzdušný prostor

Politika

Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.

ČTK

Přečíst článek

Slováci a Maďaři nebyli pozváni

Slovenská i ukrajinská média si všímají rovněž toho, že na úvodní páteční jednání nebyly pozvány dva státy, které také leží na hranici EU, a sice Maďarsko a Slovensko, jejichž lídři mají ze zemí EU nejbližší vztah k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Já se tím bavím. To je, jako když stavíte plot a vynecháte čtyři metry. Pokud bych útočil na země NATO, tak bych se vybral tudy, kde ten plot nebude. Považuji to za absurdní,“ reagoval na vynechání Bratislavy z uvedeného jednání místopředseda slovenské sněmovny Tibor Gašpar za nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.

Gašpar před novináři také odmítl, že nepřizvání Slovenska znamená izolaci země. Krok má za politicko-ideologický vzkaz poté, co Bratislava vyjádřila odmítavý postoj k dalšímu balíku sankcí EU proti Rusku, a to mimo jiné až do řešení stávajících klimatických cílů evropského bloku včetně jejich případné úpravy.

„Slovensko a Maďarsko nebyly pozvány k jednání o vytvoření takzvaného ochranného valu proti dronům podél východní hranice EU. Zúčastní se jich všechny země východního křídla, kromě nás! Toto jsou přímé důsledky hazardu s naší bezpečností v podání této vlády,“ reagoval na dění bývalý slovenský ministr zahraničí a člen vedení opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok. „Je třeba říci naplno, jak to je. Partneři nám nevěří a reálně se obávají, že všechny plány vytroubíme do Moskvy. Očekávám, že ministr Blanár veřejnosti okamžitě vysvětlí, proč se tak stalo,“ dodal Korčok s odkazem na ministra zahraničí Juraje Blanára.

Po roce 2022 se v Česku historicky mimořádně zhoršila dostupnost bydlení pro mladé lidi. Přitom mezi lety 2013 až 2022 se převážně zlepšovala. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu. 

Loni v Česku žilo hned 11,3 procenta mladých lidí ve věku od 15 do 29 v domácnostech, pro něž výdaje spjaté s bydlením představují nadměrný náklad. To znamená v domácnostech, které za bydlení dají 40 procent a více ze svého disponibilního příjmu (čili z peněz, které mají skutečně k dispozici, po uhrazení daní či odvodů).

Daný údaj 11,3 procenta patří k nejvyšším v EU a zároveň představuje nejvyšší takový údaj v ČR za posledních více než deset let. Mezi lety 2013 až 2022 se totiž dostupnost bydlení pro mladé v Česku převážně zlepšovala, případně zůstávala poměrně příznivá. Procento mladých, kteří bydlí v domácnostech s nadměrnými náklady na bydlení, kleslo mezi lety 2013 z 11,2 na 6,3 procenta roku 2019. V době covidové pandemie se dostupnost bydlení následně mírně zhoršila zejména kvůli souvisejícím restrikcím, zhoršení situace na trhu práce a snížení disponibilních příjmů mladých lidí.

Poté, zejména po roce 2022, však došlo ke zlomu, takže loni už byla dostupnost bydlení pro mladé takřka nejhorší v celé sledované historii. Hůře v posledních dvaceti letech bylo pouze v krizovém roce 2013, kdy se Česko potýkalo s recesí, a také roku 2008, kdy zase kulminoval růst cen nemovitostí v horečce předcházející světové finanční krizi a souvisejícímu splasknutí cen realit v ČR.

Česko má jedny z nejhorších podmínek pro bydlení v EU. A bude hůř

Money

Kombinace nedostupnosti bytů a vysokých nákladů domácností na bydlení patří mezi hlavní důvody, proč má Česko podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci EU. Z hlediska finanční dostupnosti bydlení je dokonce třetí nejhorší. Zvláště mladí lidé vnímají bytovou krizi jako jeden z největších problémů současnosti.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Roku 2019 bylo bydlení pro mladé v ČR vůbec nejdostupnější v celé historii sledování v podání Eurostatu od roku 2005. Až do roku 2022 zůstala dostupnost bydlení pro mladé relativně příznivá, dlouhodobě nadprůměrná, aby se ovšem poté poměrně dramaticky zhoršila. Tempo zhoršování dostupnosti bydlení v letech 2023 a 2024 je nejvýraznější minimálně za posledních dvacet let, tedy od zmíněného roku 2005.

Dramatické zhoršování dostupností bydlení po roce 2022 odráží obnovení výrazného růstu cen nemovitostí, a to přes poměrně neutěšený vývoj reálných hrubých mezd, které stále ani dnes nedosáhly dvé úrovně roku 2019.

Výrazné zhoršení dostupnosti bydlení pro mladé může být jedním z klíčových důvodů nebývale výrazně klesající porodnosti, kterou tuzemští statistici pozorují zejména právě po pandemii covidu.