Pražská burza má za sebou další úspěšný týden. V krátkém obchodním období na přelomu roku posílila již pošesté v řadě a opět se dostala na nové historické maximum. Hlavní index PX vzrostl o 1,1 procenta na 2700,6 bodu. Nejvíce se dařilo akciím společnosti Photon Energy, zatímco největší ztráty zaznamenaly cenné papíry firmy Gevorkyan.
Pražská burza pokračovala v růstové sérii i během zkráceného obchodního týdne. Obchodovalo se pouze tři dny, přesto burza dokázala ve dvou seancích růst a jen v pondělí mírně oslabila. V úterý a zejména v pátek se index PX dostal na nová maxima. V pátek dokonce poprvé v historii uzavřel nad hranicí 2700 bodů.
„Pražské burze se v uplynulém zkráceném týdnu opět dařilo a prodloužila tak růstovou sérii na šest týdnů v řadě. Rekordní hodnoty vylepšovala v úterý i v pátek,“ uvedl makléř společnosti Wood & Company Hoang Long Le.
Tohle se může Donaldu Trumpovi vymstít. Americké burzy vynášejí hůř než zbytek světa, Praha je naopak v čele
Akcie zahrnuté do indexu S&P 500 v letošním roce nabídly průměrný výnos 17,4 procenta. To je sice solidní, ale ve srovnání s dalšími světovými burzami jde o nejhorší výsledek od roku 2009. Naopak výrazně lépe se dařilo pražské burze.
Nejvýraznější růst zaznamenaly akcie společnosti Photon Energy, které během týdne posílily o 7,52 procenta na 10,86 koruny. Dařilo se také akciím společnosti Primoco, jež vzrostly o 5,5 procenta na 1150 korun, a pojišťovací skupině VIG, jejíž cenné papíry přidaly 2,76 procenta na 1638 korun.
Růst zaznamenaly rovněž bankovní tituly. Akcie Erste Group posílily o 1,8 procenta na 2493 korun, Komerční banka si připsala 1,12 procenta na 1178 korun a Moneta Money Bank vzrostla o 0,62 procenta na 193,60 koruny. Akcie společnosti Doosan Škoda Power zpevnily o 0,12 procenta na 420 korun.
Santa rally dorazila včas. Tim Cook obul Nike a Wall Street nadělovala rekordy
Americké akcie v dnešním zkráceném obchodování zpevnily, indexy S&P 500 a Dow Jones uzavřely na rekordech. Investoři nakupovali akcie napříč sektory a využívali příznivé nálady, která se na trzích objevuje před koncem roku. Zájem byl například o akcie Nike, kde k růstu přispěla zpráva, že ředitel společnosti Apple Tim Cook nakoupil těchto akcií za tři miliony dolarů. Dolar na devizových trzích mírně zpevňoval k hlavním měnám.
Na opačné straně trhu skončily akcie společnosti Gevorkyan, které odepsaly 0,81 procenta a uzavřely na 244 korunách. Mírně oslabily také akcie energetické společnosti ČEZ, a to o 0,46 procenta na 1295 korun. Cenné papíry Kofoly klesly o 0,41 procenta na 483 korun a akcie Philip Morris ČR o 0,22 procenta na 18 520 korun. Akcie zbrojařské skupiny Colt CZ Group zůstaly mezitýdenně beze změny na 742 korunách.
Za celý loňský rok zaznamenala pražská burza mimořádně silný růst. Index PX posílil o 52,6 procenta, což představuje nejvyšší roční zhodnocení od roku 2004.
Lukáš Kovanda: Agrofert „zaslepit“ nelze. Smiřme se s tím
Česko podlehlo mýtu, že firmu jako Agrofert lze vložit do slepého fondu. Ne, možné to není; ani v ČR, ani v USA, kde se to nezdařilo prezidentu Carterovi a Trump už na to zcela rezignoval.
Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.
Rok 2026 nebude pro Prahu rokem jedné dominantní stavby. Naopak se v něm začnou kumulovat efekty investic připravovaných posledních deset až patnáct let a zároveň se nastaví pravidla, podle nichž se metropole bude rozvíjet v dalších dekádách. Právě tato kombinace z něj činí jeden z klíčových roků pro pražský realitní trh.
Město dokončí několik důležitých infrastrukturních projektů, rozjede nové tramvajové tratě, posune transformaci brownfieldů a zároveň by mělo schválit nový Metropolitní plán.
OBRAZEM: Jak se staví nový most v Praze? Je to komplikovaná stavba, tvrdí jeho stavbyvedoucí
Stavba Dvoreckého mostu, který vzniká mezi Prahou 4 a 5, je komplikovaná z konstrukčního hlediska i geologickými podmínkami, uvedl to stavbyvedoucí Petr Koukolík z firmy Metrostav, která ve sdružení s firmami Strabag a Firesta Fisher pro hlavní město most staví.
Nejviditelnější stavbou roku 2026 bude Dvorecký most, nový vltavský přechod mezi Prahou 4 a 5. Most určený pro tramvaje, cyklisty i pěší bude mít výrazný urbanistický i ekonomický dopad. Z pohledu realitního trhu představuje silný impulz zejména pro jižní část města – Braník, Podolí a širší Smíchov.
Metro samo o sobě nové tratě v roce 2026 nepřinese. Město se soustředí především na modernizaci stávající infrastruktury, což ilustruje i znovuotevření stanice Českomoravská po rekonstrukci.
OBRAZEM: Metro D má první vyraženou stanici. Olbrachtova má kompletní tunely
První kompletně vyraženou stanicí metra D je Olbrachtova. Pražský dopravní podnik (DPP) ji dokončil na prvním úseku linky D Pankrác – Olbrachtova, jehož výstavbu zahájil v dubnu 2022. Ražby ve stanici Pankrác na lince D pokračují a jejich dokončení se očekává ve druhém čtvrtletí 2026. Postup prací na jižním vestibulu stanice Olbrachtova umožní od poloviny prosince otevřít uzavřený úsek ulice Na Strži s jedním pruhem v každém směru.
Bytová výstavba v Praze vstupuje v roce 2026 do fáze stabilizace. Dominují menší a středně velké projekty, roste důraz na energetickou efektivitu a zvyšuje se podíl nájemního bydlení. Klíčovou roli nadále hrají transformační lokality. Smíchov City, největší městský brownfield v Česku, pokračuje v dalších etapách kombinujících bydlení, kanceláře a retail. Rohan City zůstává dlouhodobou sázkou institucionálních investorů na kanceláře a prémiové bydlení v širším centru města.
„Toto hysterické navyšování cen stavebních prací a materiálů v poslední době zásadně zvyšuje ceny nových bytů pro kupující. Ale to nechceme. Jde o přehřátí celého stavebního trhu, které je potřeba zchladit ‚mokrým hadrem na hlavu‘ a dostat do normálu. Proto nyní o rok odkládáme zahájení všech našich nových staveb, které ještě nejsou v prodeji,“ uvedl Kunovský.
Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti
Nákladové nádraží Žižkov čeká zásadní proměna. Sekyra Group po dubnovém odkupu pozemků představila první návrhy dvou rezidenčních bloků nové čtvrti. Stavba by mohla začít už za dva roky.
Ekospol zůstává věrný modelu dostupnějšího vlastnického bydlení. Klíčovým projektem je Ekocity Hostivař s přibližně 800 byty, firma zároveň připravuje nové projekty například v Řeporyjích.
Na mixed-use výstavbu sází Sekyra Group, která rozvíjí Smíchov City a Rohan City jako nové městské čtvrti kombinující bydlení, kanceláře i veřejnou infrastrukturu. Podobný přístup dlouhodobě volí také Passerinvest Group na Brumlovce.
Výrazným hráčem zůstává i Penta Real Estate, která posouvá projekty v okolí Masarykova nádraží, Florence či hlavního nádraží. Po jejich dokončení mají nabídnout tisíce bytů i rozsáhlé kancelářské plochy.
Metropolitní plán jako klíčový test
Z makroekonomického pohledu přichází rok 2026 v době postupného poklesu úrokových sazeb a návratu bankovního financování developmentu. Přetrvávající slabinou však zůstávají pomalé povolovací procesy a politická nestabilita na úrovni města, které mohou tempo rozvoje nadále brzdit.
Zásadním milníkem roku 2026 má být proto schválení Metropolitního plánu připravovaného Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Pro investory je klíčová zejména vyšší předvídatelnost povolovacích procesů.
video
Developery i banky spojuje jedno téma: povolování. Odblokuje rok 2026 realitní trh?
Nový stavební zákon, metropolitní plán Prahy i profesionalizace trhu. Rok 2026 je podle klíčových hráčů realitního a developerského trhu plný zásadních příležitostí, které mohou urychlit výstavbu, rozhýbat investice a změnit vnímání role realitních profesionálů. Přinášíme přehled nejdůležitějších trendů a očekávání napříč sektorem.
Palác Broadway se v elektronické aukci státu prodal za téměř 878 milionů korun. Naopak zámecký areál Štiřín u Prahy zůstává bez kupce i po opakovaném snižování vyvolávací ceny. O řopících nemluvě, ty se prodají pokaždé.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Praha žádá méně zástavby, více zeleně. Radnice posílají připomínky k novému Metropolitnímu plánu
Po přijetí eura Bulharskem dosáhl podíl zemí eurozóny s horším ratingem, než má Česká republika u agentury Fitch Ratings, historického maxima. Zatímco ještě v roce 2008 měly všechny státy eurozóny lepší hodnocení než Česko, dnes je tomu přesně naopak – více než dvě třetiny eurozóny zaostávají.
Po včerejším přijetí eura ze strany Bulharska vzrostl podíl zemí eurozóny, které mají u agentury Fitch Ratings horší rating než Česká republika, na historicky rekordních více než sedmdesát jedna procent. Již od loňska tak poprvé v historii platí, že horší rating než Česko má více než dvě třetiny států platících eurem.
V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?
Lepší rating než Česko vykazuje podle agentury Fitch pouze šest zemí eurozóny. Jde o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Hned tři z těchto zemí – Finsko, Rakousko a Irsko – však mají rating lepší pouze o jediný stupeň, a spadají tak do stejné kvalitativní kategorie jako Česká republika. Všechny ostatní státy eurozóny, včetně nejen Francie, ale také Belgie, Estonska, Slovinska či Španělska, mají nejen horší rating než Česko, ale zároveň i rating nižší kategorie.
Rating nejvyšší („tříáčkové“) nebo druhé nejvyšší („dvouáčkové“) kategorie, do níž patří i Česká republika, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z jednadvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko. Přitom Finsku agentura Fitch zhoršila rating loni koncem července ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating rovněž loni, a to začátkem června, také z AA+ na AA. Irsko naopak patří k nemnohým zemím eurozóny, jejichž rating se zlepšuje – loni koncem května mu jej Fitch zvýšila z AA- na AA.
Česká republika drží rating AA- nepřetržitě od začátku srpna 2018, tedy již více než sedm let. Je přitom pozoruhodné, že za tuto dobu byl stav českých veřejných financí předmětem četných, často vášnivých debat – politických, odborných i veřejných. Z pohledu mezinárodně respektované ratingové agentury Fitch se však hodnocení Česka nezměnilo ani jedním směrem. Jak se říká, doma není nikdo prorokem.
Celkem patnáct z jednadvaceti zemí eurozóny, tedy více než sedmdesát jedna procent, má nyní horší rating než Česká republika. Jde o dosud nejvyšší podíl v historii. Ještě začátkem března 2008 přitom měly všechny státy eurozóny lepší rating než Česko – včetně Řecka a Slovinska, které přijalo euro v roce 2007, i Kypru a Malty, jež vstoupily do eurozóny v roce 2008.
Zatímco tedy v březnu 2008 mělo sto procent zemí eurozóny lepší rating než Česká republika, nyní – v lednu 2026 – je to již pouze zhruba dvacet devět procent. Tento vývoj odráží výrazné zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny za posledních necelých osmnáct let, zatímco Česká republika dokázala své veřejné finance v tomto období dále zlepšovat.
Agentura Fitch potvrdila Slovensku rating, varuje však před sílícími ekonomickými limity
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska na stupni A-. Výhled ratingu zůstává stabilní, což signalizuje, že Fitch v dohledné době jeho změnu neočekává. Agentura upozornila, že na rating Slovenska má příznivý vliv členství země v Evropské unii a v eurozóně. Zároveň však poukázala na rostoucí státní dluh a omezení pro hospodářský růst ve středně dlouhém období.
Pouze tři země eurozóny dnes mají lepší rating než Česká republika o více než jeden stupeň. Jde o Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují nejvyšší možné hodnocení AAA. Tyto tři státy jsou zároveň jedinými zeměmi eurozóny s ratingem vyšší kategorie než Česko.
Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česká republika (AA nebo AA-). Všech ostatních patnáct zemí eurozóny, včetně nováčka Bulharska, pak vykazuje rating nižší kategorie než Česko, tedy „jednoáčkové“ nebo ještě horší hodnocení.
Maďarsko následuje Mexiko či Argentinu. Dojednal Orbán měnovou unii s USA?
Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.
