Sedm hubených let v Česku končí
V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?
Česko má za sebou hospodářsky nečekaně dobrý rok. Ekonomika letos podle všeho přidá znatelně přes dvě procenta. Táhne ji spotřeba domácností, které těží z růstu reálných mezd. Ten by letos měl atakovat pětiprocentní úroveň. Nicméně ani třeba zahraniční obchod nezůstává příliš pozadu. Vždyť jeho přebytek by letos mohl přesáhnout 220 miliard korun a pro změnu tak atakovat historický nominální rekord. A to přitom mělo Česko papírově patřit k zemím, které americká cla prezidenta Donalda Trumpa zasáhnou vůbec nejtíživěji.
Nicméně, rok je v ekonomice poměrně krátká doba. Takže výše řečené zasaďme do kontextu dlouhodobějšího vývoje. Spotřeba domácností sice letos solidně roste, stejně jako reálné mzdy, avšak Česko v uplynulých letech vykazovalo nejhlubší propad právě reálných mezd ze všech zemí OECD. Vlastně jsme spadli do propasti, z níž se nyní drápeme zpět. Drápeme se zpět po velmi příkrém srázu, jak se vlastně při šplhání z propasti náleží, takže vlastně poměrně vysoké tempo růstu reálných mezd není až zase tak překvapivé – je číselným vyjádřením onoho příkrého srázu. Teprve v těchto dnech se průměrná hrubá mzda v Česku dostává v reálném vyjádření – v očištění o inflaci – na úroveň předcovidového roku 2019. To už tak slavně nezní. To spíše jen naznačuje, že se konečně chýlí ke konci doba sedmi hubených let.
Jsme venku z propasti covidu a dopadů války?
Rok 2026 tak ovšem bude rekordní z hlediska kupní síly průměrné hrubé mzdy v Česku. Konečně z daného hlediska předčíme úroveň dosud rekordního roku 2019 a budeme moci konstatovat, že jsme z propasti venku. Z propasti, do níž nás uvrhl nejprve covid a posléze válka na Ukrajině a jejich ekonomické dopady. Pochopitelně, nejtíživějším z těchto dopadů bylo mocné zrychlení inflace. Právě ta může z velké části za to, že Česko spadlo do propasti tak hluboké, hlubší než jiné ekonomicky srovnatelné země. Inflační tlaky českou ekonomiku přitom zcela neopustily.
Vždyť Česká národní banka ponechává svoji základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta. Přetrvávající inflační tlaky zejména v oblasti služeb, ale také možný hlubší deficit státního rozpočtu v roce 2026, rovněž potenciálně proinflační, aktuálně představují klíčové důvody, proč centrální banka sazbu nemění. A měnit jen tak nebude ani v roce 2026. Na stávající úrovni zůstává sazba od první poloviny letošního května a trh většinově soudí, že ČNB ponechá sazbu beze změny v dalších zhruba dvanácti měsících, načež další její pohyb by měl být nahoru. Spíše menšinový názor ovšem má za to, že pro příští rok nadále existuje prostor pro redukci základní sazby.
S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?
Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn
Názory
Například nizozemská banka ING se zatím neobává nárůstu inflačních tlaků v Česku, jejž by podle některých tuzemských komentátorů měly vyvolat navýšené výdaje nové české vlády. Naopak, banka pro příští rok pracuje s možným scénářem trvalejšího poklesu inflace v ČR pod úroveň dvou procent. ING proto dokonce nevylučuje, že Česká národní banka v roce 2026 přikročí ke snížení své základní sazby, neboť právě inflace může dle ING trvaleji klesnout pod úroveň cíle ČNB ve výši dvou procent. A protože je třeba podle ING čekat spíše snížení než zvýšení základní sazby, česká koruna zmírní své dosavadní letošní zpevňování a v příštím roce posílí jen k úrovni 24,00 za euro.
Pražská burza zakončila letošní rok ve skvělé kondici. Index PX v poslední obchodní den posílil na nové historické maximum, když ho nahoru táhly především bankovní akcie. Za celý rok si hlavní ukazatel připsal více než polovinu hodnoty.
Pražská burza uzavřela rok na rekordu. Index PX táhly banky
Trhy
ČNB svojí poměrně přísnou měnovou politikou přispívá ke stlačení inflace na podprůměrnou úroveň v rámci EU. Podle Eurostatu činila meziroční inflace v ČR v listopadu 1,8 procenta, zatímco na Slovensku vykázala hodnotu 3,9 procenta a v Rakousku či Chorvatsku dokonce čtyři procenta. Klíčovým důvodem je fakt, že Evropská centrální banka drží základní sazby citelně níže než ta česká. ECB nastavuje svoji základní depozitní sazbu na úrovni dvou procent. Česko tak vykazuje poměrně nízkou inflaci, neboť platí korunou. Pokud by platilo eurem, bude inflace třeba i více než dvojnásobná, jako je tomu v sousedním Rakousku nebo na Slovensku.
Již vzpomínaný hlubší deficit státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Nová vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro příští rok udržet deficit veřejných financí pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu. Hrubý domácí produkt by měl v příštím roce dosáhnout v běžných cenách sumy 8940 miliard korun, plyne z nejnovější, listopadové prognózy ministerstva financí. Tento údaj vychází z předpokladu letošního reálného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a růstu roku příštího o 2,2 procenta.
Minulá vláda premiéra Petra Fialy počítala pro příští rok se schodkem veřejných financí čítajícím 1,9 procenta, a to při předpokládaném deficitu státního rozpočtu 286 miliard korun. Jestliže by se příští rok měl místo toho schodek veřejných financí v režii již kabinetu Andreje Babiše vyhoupnout na nejvýše tři procenta HDP, značí to za jinak stejných okolností nárůst deficitu státního rozpočtu maximálně na zhruba 384 miliard korun. Což už skutečně není daleko od zmíněné psychologické úrovně 400 miliard korun. Česko tak ani v příštím roce zřejmě nedosáhne na lepší rating.
Přitom celkové ratingové hodnocení Česka se už za působení Fialovy vlády vyvíjelo hůře než za všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto miléniu. Fialův kabinet je totiž vůbec první, jenž začal Česku vládnout v tomto tisíciletí, vládl déle než dvanáct měsíců a přitom se za jeho působení ratingové hodnocení Česka vůbec nezlepšilo. Za působení všech předchozích kabinetů tohoto milénia, které vládly alespoň jeden rok, se vždy zlepšilo.
Stagnace ratingu bude podle všeho charakterizovat i rok 2026. Přesto by mohlo jít o ekonomicky opět docela dobrý rok.
Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. Americká centrální banka Fed snížila sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 procenta, Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny stejně jako Česká národní banka. A co přinese rok 2026? Od ČNB se očekává jestřábí postoj, ECB se nejspíš bude pevně držet dosavadní praxe, ale Fed čeká divoký rok. Bude oznámen nový guvernér, jehož hlavním úkolem bude snížit sazby bez ohledu na inflaci.
Tomáš Kudela: Fed čeká divoký rok. Přijde Trumpův guvernér
Názory
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
