Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Karel Pučelík: Vláda odborníkům naslouchat nebude. Stejně jako ta předchozí. Z ekonomické debaty jen bolí mozek

Vláda zruší svůj ekonomický poradní orgán NERV
iStock
Karel Pučelík

Váda ruší NERV, opozice to kritizuje, celé kauza nás vede k mnohem závažnějšímu problému. Odborná ekonomická politika se u nás takřka nepěstuje. Opozice kritizuje vládu za amatérství, jen aby se začala chovat na chlup stejně, jen co se role obrátí. Dokud tenhle kruh nepřetneme, nikam se nedostaneme.

Kabinet Andreje Babiše zrušil Národní ekonomickou radu vlády. Podle ministryně financí Aleny Schillerové vlastně není potřeba, svých odborníků prý má vláda kolem sebe dost. O tom ostatně není pochyb, jenže to povětšinou nejsou experti na ekonomiku, nýbrž na politický marketing. Lze očekávat, že se ekonomická politika vlády bude řídit právě jím spíše než nejnovějšími poznatky z ekonomické teorie i praxe.

Je pochopitelné, že vláda těleso, jako byl NERV, kolem sebe nechce. Babiš i Schillerová tuší, že by s jejich politikou patrně nesouhlasili, takže proč si udržovat tým kritiků, když na veřejnosti se jich najde dost. Vláda myslí politicky, což je v éře populismu běžná věc, pro českou ekonomiku to však nejspíš bude znamenat další sadu ztracených let. Přinejlepším.

Když se jen tak letmo podíváme, jaká skupina ekonomu i „ekonomů“ se na orbitě vlády pohybuje, může z toho zamrazit v zádech. Jen namátkou - za Motoristy zvolený poslanec Vladimír Pikora a jeho bývalá manželka Markéta Šichtařová ze Svobodných/SPD. Dříve společně předpovídali krize, které nikdy nepřišly, dnes už hledají budoucnost našeho hospodářství každá sám. Jejich analýzy však stále mají podobnou logiku jako věštění z čajových lístků. Nebo takový Miroslav Ševčík, u jehož posledních mediálních výstupů člověk jen těžko věří, že někdo takový mohl tak dlouho vést jednu z nejvýraznějších ekonomických fakult.

Vláda ztracených let

Zrušení NERV je bezpochyby škoda, ale není radno přistupovat ani na hru opozičních stran. Ty krok tvrdě kritizují jako ztrátu nezávislosti, expertízy a transparentnosti v hospodářské politice. Mají pravdu, tomu všemu konec skupiny opravdu nahrává. Zároveň to však nevylučuje, že ze strany bývalé vládní koalice se jedná o klasické politické divadlo.

NERV byl poradní orgán, takže jeho potenciální dopad na praktickou politiku byl vždycky limitovaný. Nutným předpokladem úspěchu takové instituce je naslouchající vláda, která má zájem závěry expertů nějakým způsobem proměňovat v praxi. Takto osvícená však vláda Petra Fialy zpravidla nebývala. Její někdejší členové dnes kritizují své nástupce, že odborníky ignorují, přitom ještě nedávno se sami utápěli v chaosu politiky bez ekonomických jiných vizí.

Ne, minulá vláda nemá moc co kritizovat. Pro osvěžení paměti si připomeňme slova exministra financí Zbyňka Stanjury. „U nás nevládnou experti. Já se bojím vlády expertů, protože ti jsou odborníci vždy na nějakou oblast a vláda má za to opatření politickou odpovědnost jako celek,“ řekl Deníku N. Stanjuru, řekněme kariérního politika bez žádného ekonomického vzdělání, pramálo zajímalo, co si myslí špičky v oboru. Ekonomickou politiku nijak zvlášť neposunula, pokud vůbec.

Vláda odborníky po ruce měla, ale moc je neposlouchala. Politici ODS patrně podlehli přesvědčení, že penězům rozumí, protože je mají a mají je rádi. „Sociální“ lidovci místo moderní sociální politiky naháněli body stylem Výměny manželek vozením se po menšinách. Ještě k tomu marně. Starostové neustále zlepšovali komunikaci, aniž by měli co komunikovat. Piráti ztráceli duši v establishmentu. A co dělala TOP 09? Co vlastně dělala?

Plochá ekonomická debata

Ekonomická politika trpěla a stále trpět bude. Problémem však není to, že bychom neměli k dispozici odborníky, nebo že by si své poznatky nechávali pro sebe. V médiích najdeme plno odborně zdatných hlasů, které přicházejí s „evidence based“ návrhy. Bohužel v české politice je to taková libůstka pro fajnšmekry.

I aktuální kauza nám dává pocítit, jak je debata o ekonomické politice bezzubá. Schillerová prý experty vyhnala, protože se chystá utrácet. Přijde deficit! Deficit je takové magické zaklínadlo. Samozřejmě je důležité mít finance v udržitelném stavu, ale u nás debata sklouzává k tomu, že úspěšnost ministra financí se poměřuje deficitem.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Vláda zrušila svou Národní ekonomickou radu. Poradní orgán končí po letech fungování

Kabinet rozhodl o ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v minulých letech připravovala doporučení k zásadním hospodářským reformám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové už vláda její další fungování nepovažuje za potřebné.

Přečíst článek

Přirovnávat ekonomiku k domácnosti je naprostá hloupost, ale pro její oblibu si tuto bezduchou analogii pro jednou vypůjčím. Domácnost by si neměla žít nad poměry, nasekávat dluhy. To je rozumné, že? Ale taková rodina, která si nic nepůjčuje, nemá dluhy, ale většinu rozpočtu utratí za dovolenou v Egyptě, děti nevzdělává a krmí je nejlevnějším lančmítem a nechává je spát na podlaze. Taková rodina je rozpočtově odpovědná, ale přijde vám zároveň rozumná? Ale přesně takové nesmysly děláme v ekonomické politice.

Long story short – rozpočet bez deficitu dlouho nebudeme mít, to není v našich silách. Když už ale ten obávaný deficit máme, měli bychom se ptát, kam ony peníze směřují. To totiž není podružná otázka, to je ta nejdůležitější otázka dneška. Dobře to nedávno vysvětlil v pořadu Českého rozhlasu Chyba v sytému Jiří Rusnok. „Dnes máme deficit vysoko nad 2 procenta HDP, ale už tam nejsou ty produktivní investice, které by nás dostaly nad tříprocentní růst, který mají třeba Poláci. Ti dnes mají vyšší deficity i celkové zadlužení, ale nižší úroky, protože trhy jim věří, že investují do něčeho, co má smysl,“ uvedl někdejší premiér.

Deficit ať si třeba vezme čert. Nyní je čas se ptát, jestli jsou utrácené peníze investicemi, které se v budoucnu vyplatí.

Související

Michal Nosek: Jak vyhrát průzkum: jezdit, běhat a hádat se jen s podprůměrem

Prezident Petr Pavel
Profimedia.cz
Michal Nosek

Aktuální průzkum agentury CVVM potvrdil, že Češi nejvíc věří prezidentovi. Možná proto, že se mu podařilo proměnit úřad v kombinaci státnictví, životního stylu a pečlivě dávkované odvahy. Ideálně namířené tam, kde nehrozí politický karambol.

Existují dvě cesty k vysoké důvěře. Buď měníte zemi, nebo měníte dojem. Petr Pavel zjevně vsadil na druhou, podstatně bezpečnější disciplínu. A dělá ji velmi dobře.

Zatímco vláda vyrábí konflikty, prezident vyrábí obrazy. Jednou v sedle motorky, podruhé v běžeckém, potřetí na olympiádě, mezi tím summit, vlajka, úsměv, hashtag. Úřad hlavy státu se tak posunul k estetice. 

Je to zvláštní paradox: čím méně zasahuje do domácí politiky, tím víc roste jeho kredit. A když už zasáhne, dělá to s taktickou bojovníka, který si vybírá jen zápasy, jež už jsou rozhodnuté.

Typickým příkladem jsou jeho střety s Filipem Turkem a Petrem Macinkou. Vypadá to jako tvrdý politický souboj, ale ve skutečnosti jde o reputačně bezrizikový sport. Postavit se politikům, kterým většina veřejnosti stejně nevěří, je něco mezi morálním gestem a exhibičním zápasem. Prezident u toho vypadá rozhodně, a přitom mu nehrozí, že by přišel o body. Je to politická formule: vymezuj se směrem dolů, popularita půjde nahoru.

Krátká paměť

Zbytek žebříčku CVVM už tolik nepřekvapí. Adam Vojtěch s Karlem Havlíčkem připomínají, že pandemie zanechala nejen dluhy, ale i zvláštní druh otužilé důvěry. Alena Schillerová s Andrejem Babišem dokazují, že pevné voličské jádro funguje i v atmosféře trvalé nedůvěry.

A pak je tu opačný pól. Filip Turek se sedmdesáti procenty nedůvěry, číslem tak vysokým, že už připomíná bezpečnostní varování. Tomio Okamura drží svou stabilní disciplínu „dvě třetiny proti mně“ a Macinka potvrzuje, že k vyvolání nedůvěry není třeba ani masivní známost, stačí pouze správný tón. 

Prezidentova důvěra roste. Ne protože by měnil směr země, ale protože mění její náladu. V éře permanentního politického hluku se totiž nejcennější komoditou nestává rozhodnutí, nýbrž dojem, že někdo drží klid. A Petr Pavel tuto roli pochopil dřív než ostatní.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vysvětluje rozpočet ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé obě)

Stanislav Šulc: Motoristické dilema aneb Jak podpořit obří schodek a zůstat rozpočtově zodpovědný

Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?

Přečíst článek

Související

Petr Macinka (Motoristé) a Jindřich Rajchl (SPD)

Michal Nosek: Macinka ukázal, že nemá žádný „plán B“. Chce prostě jen počkat

Přečíst článek

EIB loni v Česku podpořila projekty za 1,93 miliardy eur, meziročně to bylo méně

Evropská investiční banka uvolnila Česku půjčku 5,1 miliardy korun na stavbu Pražského okruhu
ČTK
 ČTK

Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,93 miliardy eur (46,8 miliardy korun), což je meziročně méně než předloni. Největší část prostředků směřovala do modernizace železnic, silniční infrastruktury a energetiky. Česko podle viceprezidenta EIB Marka Mory patří ve střední Evropě k nejúspěšnějším zemím ve využívání financování banky.

V roce 2024 EIB podpořila v Česku projekty za 2,47 miliardy eur (tehdy 62,6 miliardy korun). Loňský objem financování tak představuje pokles zhruba o pětinu.

Nejvíce peněz směřovalo do dopravy. EIB poskytla 480 milionů eur (11,6 miliardy korun) na zvýšení bezpečnosti železnic a dalších 200 milionů eur (4,8 miliardy korun) na rozvoj regionálních železničních sítí. Částka 205 milionů eur (pět miliard korun) podpořila výstavbu úseku Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi.

V energetice banka poskytla 100 milionů eur (2,4 miliardy korun) na rozvoj přenosové soustavy společnosti ČEPS. Další prostředky směřovaly do rozvoje měst a bydlení. Brno získalo rámcovou půjčku 121 milionů eur (2,9 miliardy korun) na investice do městské infrastruktury. Na projekty dostupného nájemního bydlení v Praze, které buduje Česká spořitelna, šlo 60 milionů eur (1,4 miliardy korun).

Mora upozornil, že Česko patří ve středoevropském regionu k premiantům ve využívání prostředků EIB. Srovnatelně velké Maďarsko loni získalo 700 milionů eur (17 miliard korun) a Slovensko, jehož populace je zhruba poloviční, přibližně 500 milionů eur (12,1 miliardy korun).

Objem financování by podle Mory mohl být letos obdobný jako loni. EIB se chce zaměřit zejména na transformaci bývalých uhelných regionů, rozvoj dopravní infrastruktury a měst, zdravotnictví, obnovitelné zdroje energie a podporu malých a středních podniků.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Rok silných výnosů, ale opatrných investorů. Češi dál volí jistotu

Přečíst článek
Doporučujeme