Po přijetí eura Bulharskem dosáhl podíl zemí eurozóny s horším ratingem, než má Česká republika u agentury Fitch Ratings, historického maxima. Zatímco ještě v roce 2008 měly všechny státy eurozóny lepší hodnocení než Česko, dnes je tomu přesně naopak – více než dvě třetiny eurozóny zaostávají.
Hnutí ANO si plánem hospodářské strategie zřetelně říká o vedoucí pozici v příští vládě. Klíčový záměr zvýšit růst české ekonomiky dlouhodobě o více než dva procentní body ale staví na ideálním vývoji situace u nás i ve světě, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Úzké obchodní vazby s Německem a s jeho kdysi mohutným automobilovým průmyslem přitom byly pro region po pádu komunismu léta přínosem. Nyní jsou ale zpomalením růstu nejvíce ohroženy ekonomiky České republiky a Maďarska, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Rok 2024 bude podle portfolio manažerů a ekonomů na trzích podobně složitý jako rok předchozí. Ten sice přinesl nakonec velké zisky, většinu z nich ale dodaly až rapidní nárůsty v posledním čtvrtletí. Navíc se zdaleka nedařilo všem. V letošním roce pak bude mít na trzíc hlavní slovo efekt známý pod zkratkou FOMO, Fear-of-Miss-Out, tedy strach z minuté příležitosti. Kde se tento efekt projeví nejvíc?
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Českou ekonomiku čeká v příštím roce oživení, hrubý domácí produkt vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,3 procenta. Hospodářství by měla nastartovat spotřeba domácností, kterým začne znovu růst disponibilní příjem po opadnutí inflační vlny. Růst spotřebitelských cen by měl příští rok zpomalit na 2,9 procenta z letošních 10,8 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.
Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
O udělení mimořádné podpory sektorům zemědělské výroby nejvíce zasaženým dopady války na Ukrajině rozhodla letos v březnu Evropská komise. Česko dostalo od EU 277 milionů korun, dalších 554 milionů korun podpory šlo ze státního rozpočtu. Výběr odvětví, které mimořádnou podporu dostaly, byl v kompetenci členských států.
Před třiceti lety, 18. května 1992, dostali lidé v tehdejším Československu poprvé možnost získat akcie státních podniků převedených do akciových společností. Od toho dne mohli upisovat kupony z kuponové knížky přímo za akcie firem. Dvě vlny kuponové privatizace zrodily první novodobé české miliardáře v čele s Petrem Kellnerem, zatímco mnoho lidí vyšlo téměř naprázdno, i slovo „tunelování“, které Česko nechvalně proslavilo ve světě.
Dva týdny, po které Západ uplatňuje sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, stačily, aby se Putinovo Rusko dostalo na ekonomické dno, píše agentura Bloomberg.
V Česku se letos v říjnu vyrobilo o celou třetinu méně aut než loni v říjnu. Jedná se o zásadní příčinu toho, proč se rekonvalescence české ekonomiky po pandemickém šoku poněkud protahuje. Vždyť nebýt čipového hladomoru – klíčového důvodu propadu automobilové výroby – letošní meziroční vzestup tuzemského průmyslu by byl více dvojnásobný. Takto ale bude příznivou zprávou i to, pokud průmysl letos vzroste o desetinu. Příští rok však bude těžký – ale pak spatříme světlo na konci tunelu.
