České hospodářství pokračovalo ve druhém čtvrtletí v růstu, jeho tempo však mírně zaostalo za prvním odhadem statistiků. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 1,9 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 procenta. Ekonomiku podpořily útraty domácností, vládní spotřeba, investice i zahraniční obchod
Kabinet rozhodl o ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v minulých letech připravovala doporučení k zásadním hospodářským reformám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové už vláda její další fungování nepovažuje za potřebné.
Po přijetí eura Bulharskem dosáhl podíl zemí eurozóny s horším ratingem, než má Česká republika u agentury Fitch Ratings, historického maxima. Zatímco ještě v roce 2008 měly všechny státy eurozóny lepší hodnocení než Česko, dnes je tomu přesně naopak – více než dvě třetiny eurozóny zaostávají.
Česká ekonomika loni výrazně zrychlila a zařadila se mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Táhla ji především spotřeba domácností, kterou podpořil svižný růst reálných mezd, přesto Češi zůstávají při utrácení opatrní a dál výrazně spoří. Letos by měl růst hospodářství mírně zpomalit – mimo jiné kvůli slabší dynamice mezd a méně příznivému vývoji v zahraničním obchodě.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku výrazně posílila. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 2,8 procenta, nejrychleji od poloviny roku 2022, a překonal očekávání analytiků. Růst podpořila především vyšší spotřeba domácností, rostoucí reálné mzdy i příznivý vývoj zahraničního obchodu, zatímco firmy zůstávají v investicích opatrnější.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky.
Evropská komise vyplatila Česku v přepočtu 38,9 miliardy korun z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Čtvrtá platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost se týká zejména projektů v oblasti energetiky, rozvodných sítí, ale i zdravotnictví.
Hnutí ANO si plánem hospodářské strategie zřetelně říká o vedoucí pozici v příští vládě. Klíčový záměr zvýšit růst české ekonomiky dlouhodobě o více než dva procentní body ale staví na ideálním vývoji situace u nás i ve světě, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Úzké obchodní vazby s Německem a s jeho kdysi mohutným automobilovým průmyslem přitom byly pro region po pádu komunismu léta přínosem. Nyní jsou ale zpomalením růstu nejvíce ohroženy ekonomiky České republiky a Maďarska, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Rok 2024 bude podle portfolio manažerů a ekonomů na trzích podobně složitý jako rok předchozí. Ten sice přinesl nakonec velké zisky, většinu z nich ale dodaly až rapidní nárůsty v posledním čtvrtletí. Navíc se zdaleka nedařilo všem. V letošním roce pak bude mít na trzíc hlavní slovo efekt známý pod zkratkou FOMO, Fear-of-Miss-Out, tedy strach z minuté příležitosti. Kde se tento efekt projeví nejvíc?
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
