Evropská komise vyplatila Česku v přepočtu 38,9 miliardy korun z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Čtvrtá platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost se týká zejména projektů v oblasti energetiky, rozvodných sítí, ale i zdravotnictví.
Českou ekonomiku čeká v příštím roce oživení, hrubý domácí produkt vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,3 procenta. Hospodářství by měla nastartovat spotřeba domácností, kterým začne znovu růst disponibilní příjem po opadnutí inflační vlny. Růst spotřebitelských cen by měl příští rok zpomalit na 2,9 procenta z letošních 10,8 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.
Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
O udělení mimořádné podpory sektorům zemědělské výroby nejvíce zasaženým dopady války na Ukrajině rozhodla letos v březnu Evropská komise. Česko dostalo od EU 277 milionů korun, dalších 554 milionů korun podpory šlo ze státního rozpočtu. Výběr odvětví, které mimořádnou podporu dostaly, byl v kompetenci členských států.
Před třiceti lety, 18. května 1992, dostali lidé v tehdejším Československu poprvé možnost získat akcie státních podniků převedených do akciových společností. Od toho dne mohli upisovat kupony z kuponové knížky přímo za akcie firem. Dvě vlny kuponové privatizace zrodily první novodobé české miliardáře v čele s Petrem Kellnerem, zatímco mnoho lidí vyšlo téměř naprázdno, i slovo „tunelování“, které Česko nechvalně proslavilo ve světě.
Dva týdny, po které Západ uplatňuje sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, stačily, aby se Putinovo Rusko dostalo na ekonomické dno, píše agentura Bloomberg.
V Česku se letos v říjnu vyrobilo o celou třetinu méně aut než loni v říjnu. Jedná se o zásadní příčinu toho, proč se rekonvalescence české ekonomiky po pandemickém šoku poněkud protahuje. Vždyť nebýt čipového hladomoru – klíčového důvodu propadu automobilové výroby – letošní meziroční vzestup tuzemského průmyslu by byl více dvojnásobný. Takto ale bude příznivou zprávou i to, pokud průmysl letos vzroste o desetinu. Příští rok však bude těžký – ale pak spatříme světlo na konci tunelu.
Objem dividend vyplacených akcionářům letos ve světě vzroste o 10,7 procenta na 1,39 bilionu dolarů (přes 30 bilionů korun), předpovídá to studie, kterou zveřejnila britská investiční společnost Janus Henderson.
Inflace skončila nad prognózou ČNB. Debata bankovní rady bude nyní o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení. Na exportním fóru to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Zahraniční podnikatelé v prvním pololetí koupili 1216 českých firem. V meziročním srovnání je to sice o 1,7 procenta více, předchozí rok byl ale významně poznamenán koronavirovou pandemií, která utlumila akviziční apetit.
Státní dluh klesl ve druhém čtvrtletí o 3,6 miliardy na 2,416 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 225 900 korun, uvedlo ministerstvo financí.
Rakousko upraví svou koncepci ostrahy hranic, aby alpská republika dokázala udržet příznivou bilanci nelegální migrace. Dnes to podle agentury APA oznámil rakouský ministr vnitra 👨 Gerhard Karner, který se dnes v Kittsee setká se slovenským kolegou Matúšem Šutajem Eštokem. Rakousko ve snaze zastavit migranty bez dokladů a pašeráky lidí hlídá hranice mimo jiné s Českem, Slovenskem či Rakouskem.
