České hospodářství pokračovalo ve druhém čtvrtletí v růstu, jeho tempo však mírně zaostalo za prvním odhadem statistiků. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 1,9 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 procenta. Ekonomiku podpořily útraty domácností, vládní spotřeba, investice i zahraniční obchod
Kabinet rozhodl o ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v minulých letech připravovala doporučení k zásadním hospodářským reformám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové už vláda její další fungování nepovažuje za potřebné.
Po přijetí eura Bulharskem dosáhl podíl zemí eurozóny s horším ratingem, než má Česká republika u agentury Fitch Ratings, historického maxima. Zatímco ještě v roce 2008 měly všechny státy eurozóny lepší hodnocení než Česko, dnes je tomu přesně naopak – více než dvě třetiny eurozóny zaostávají.
Česká ekonomika loni výrazně zrychlila a zařadila se mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Táhla ji především spotřeba domácností, kterou podpořil svižný růst reálných mezd, přesto Češi zůstávají při utrácení opatrní a dál výrazně spoří. Letos by měl růst hospodářství mírně zpomalit – mimo jiné kvůli slabší dynamice mezd a méně příznivému vývoji v zahraničním obchodě.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku výrazně posílila. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 2,8 procenta, nejrychleji od poloviny roku 2022, a překonal očekávání analytiků. Růst podpořila především vyšší spotřeba domácností, rostoucí reálné mzdy i příznivý vývoj zahraničního obchodu, zatímco firmy zůstávají v investicích opatrnější.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky.
Evropská komise vyplatila Česku v přepočtu 38,9 miliardy korun z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Čtvrtá platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost se týká zejména projektů v oblasti energetiky, rozvodných sítí, ale i zdravotnictví.
Hnutí ANO si plánem hospodářské strategie zřetelně říká o vedoucí pozici v příští vládě. Klíčový záměr zvýšit růst české ekonomiky dlouhodobě o více než dva procentní body ale staví na ideálním vývoji situace u nás i ve světě, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Úzké obchodní vazby s Německem a s jeho kdysi mohutným automobilovým průmyslem přitom byly pro region po pádu komunismu léta přínosem. Nyní jsou ale zpomalením růstu nejvíce ohroženy ekonomiky České republiky a Maďarska, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Rok 2024 bude podle portfolio manažerů a ekonomů na trzích podobně složitý jako rok předchozí. Ten sice přinesl nakonec velké zisky, většinu z nich ale dodaly až rapidní nárůsty v posledním čtvrtletí. Navíc se zdaleka nedařilo všem. V letošním roce pak bude mít na trzíc hlavní slovo efekt známý pod zkratkou FOMO, Fear-of-Miss-Out, tedy strach z minuté příležitosti. Kde se tento efekt projeví nejvíc?
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války💣 proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle kterého úřady vyplatí 1️⃣,5️⃣ milionu rublů (asi 370 tisíc Kč) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument. Oblastní úřady stejným výnosem zdvojnásobily odměnu za zverbování Rusů z jiných regionů.
