Hospodářská strategie hnutí ANO: realistická šance, nebo politická iluze?
Hnutí ANO si plánem hospodářské strategie zřetelně říká o vedoucí pozici v příští vládě. Klíčový záměr zvýšit růst české ekonomiky dlouhodobě o více než dva procentní body ale staví na ideálním vývoji situace u nás i ve světě, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Plán hospodářské strategie hnutí ANO vyčnívá nad předvolebními ekonomickými programy ostatních politických uskupení jak svým rozsahem takřka 90 stran, tak zevrubností a vnitřní konzistencí. Hnutí ANO si plánem zřetelně říká o vedoucí pozici ve vládě příštího volebního období a dává jasně najevo ambici mít stěžejní slovo při ovlivňování ekonomického směřování České republiky v nadcházejících letech.
Ekonomická transformace, kterou hnutí plánuje, má vyjít na zhruba tři biliony korun, což se zdá být realistický odhad. Česká republika trvale patří k výrazně podprůměrně zadluženým zemím EU, pročež její perspektivní práce s dluhem může být značným impulsem celé ekonomice. Perspektivní práce s dluhem znamená využití deficitního financování výhradně k uskutečnění investic, nikoli pokrývání běžných provozních výdajů. Toto, zdá se, si autoři plánu hospodářské strategie hnutí ANO uvědomují. Správná je i jejich snaha mobilizovat prostředky krajů a obcí, v objemu kolem 550 miliard korun, které jsou nyní nepříliš produktivně uloženy na účtech samospráv. Na to ostatně opakovaně upozorňuje i Národní rozpočtová rada.
Když byl Andrej Babiš v letech 2014 až 2017 ministrem financí v Sobotkově vládě, na jeho poradách bývalo takové ticho, že by byl slyšet i pád špendlíku. Babišův občasný řev byl ovšem slyšet až za dveře. Řídit stát jako firmu, to je Babišův narativ. Newstream přináší sérii profilů lídrů stran kandidujících v říjnových volbách. První je favorit voleb, Andrej Babiš. Následovat ho bude již zítra Petr Fiala a další šéfové stran zase příští víkend.
PROFIL: Babiš, miliardář, kterému už byl Agrofert malý
Názory
Stěžejním financiérem hospodářské transformace má dle hnutí ANO být soukromý sektor, což je ekonomicky smysluplné, neboť soukromý sektor sdílí optimální motivace dané snahou o zisk a současně úsilím vyvarovat se ztráty. Tím by měla být garantována poměrně vysoká míra hospodárnosti v nakládání s investičními zdroji při současné snaze o maximalizaci míry návratnosti.
Nápor na státní rozpočet při zajišťování ekonomické transformace chce hnutí ANO soustředit do prvních dvou let svého možného nadcházejícího vládnutí, tj. do let 2026 a 2027, což dává smysl z hlediska vývoje politického cyklu.
Otázkou však zůstává, zda se ambiciózní opatření podaří naplnit. Zejména z toho důvodu, že bude-li hnutí ANO vládnout, nejspíše nebude vládnout samo, tedy bude muset hledat politický kompromis právě i v ekonomických otázkách. Navíc samo může zejména ve druhé polovině svého případného vládnutí během nadcházejícího volebního období tíhnout k upřednostňování líbivých opatření, tedy deficitnímu financování nikoli výhradně investičních, ale i běžných provozních výdajů čili k takzvanému „projídání budoucnosti“. A to přesto, že nyní slibuje zřízení „fiskální kontrolní věže“.
Klíčový záměr ekonomické transformace zvýšit růst české ekonomiky dlouhodobě o více než dva procentní body tudíž staví spíše na ideálním vývoji jak domácí vnitropolitické situace, tak ovšem i mezinárodní politické, ba geopolitické situace, na niž žádný český politik vliv nemá a mít nebude.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Málokdo by na podzim roku 2013 odhadoval, že se ODS ještě někdy stane vůdčí politickou silou. Jenomže již v lednu následujícího roku se stal předsedou Petr Fiala a začala cesta obrody, která vyvrcholila volebním vítězstvím koalice Spolu v roce 2021. Podaří se Petru Fialovi opět překvapit a bude v čele strany i za rok? Zde je část příběhu tohoto muže, který může do dějin vstoupit mnoha způsoby, a zatím není zcela jisté, jestli to bude příspěvek pozitivní, nebo spíše problematický.
PROFIL: Petr Fiala nabídl spásu ODS. Dneska bojuje o její budoucnost
Názory
Tři z celkem čtyř let aktuálního funkčního období hrál Tomio Okamura nikoli druhé, ale spíše čtvrté housle v opozičním orchestru, který dirigoval Andrej Babiš. Pak ale dokázal koncentrovat antisystémové strany, čímž prokázal jednak nevídaný politický cit, zároveň ambici přestat být jen Miroslavem Sládkem 21. století. Bude to tentokrát stačit na to, aby to dotáhl až do vysněné vlády? Portál newstream.cz pokračuje v Předvolebním auditu profilem lídra třetí nejsilnější strany.
PROFIL: Okamura nasál kompletní scénu dezolátů a míří k nejlepšímu výsledku kariéry
Názory
Když v květnu roku 2021 představovalo uskupení PirSTAN svůj volební program a lídry krajů, stál u dvou mikrofonů Vít Rakušan a Ivan Bartoš. Postavili se na nábřeží naproti Strakovce, sídle vlády. Asi tím chtěli naznačit, kam míří. A to se jim nakonec i povedlo. Vypadali lidově. Bez kravaty. Většina měla na nohou hnědé polobotky, bílou košili, sako. Jako přes kopírák. Asi to byl tenkrát nějaký módní trend. Jediná žena, Olga Richterová za Piráty, mezi zástupem mužů.
PROFIL: Vít Rakušan, šéf Starostů, milenka pro všechny
Názory
