Německý kancléř Friedrich Merz označil rozhodnutí Spojených států dočasně povolit nákup části ruské ropy za chybu. Podle Berlína může takový krok oslabit sankční tlak na Rusko a nepřímo přispět k financování války na Ukrajině.
Uvolňovat nyní protiruské sankce je podle německého kancléře Friedricha Merze chybou. Řekl to na tiskové konferenci po jednání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem na vojenské základně za polárním kruhem. Reagoval tak na rozhodnutí Spojených států, které na 30 dní povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. „Uvolňovat sankce teď – ať už z jakéhokoli důvodu – považujeme za chybu,“ uvedl Merz. Dodal, že se o americkém kroku dozvěděl až dnes ráno.
Rozhodnutí Washingtonu oznámil ve čtvrtek večer na sociální síti X americký ministr financí Scott Bessent. Podle něj má dočasná výjimka pomoci stabilizovat světové trhy s energiemi. Ruský vyslanec Kirill Dmitrijev, který o tématu ve středu jednal s americkými představiteli na Floridě, uvedl, že opatření se může týkat zhruba 100 milionů barelů ruské ropy.
Zelenskyj vyzývá Trumpa: Zvyšte tlak na Putina, ne na mě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zesílil tlak na Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit na Moskvu, nikoli na Kyjev, aby souhlasil s příměřím po více než čtyřech letech války.
Americký krok kritizovala také německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Podle ní existuje riziko, že nákupy ruské ropy budou nadále plnit „válečnou kasu“ ruského prezidenta Vladimira Putina.
Napjatá situace panuje také na světových trzích s ropou. Ceny této suroviny ve čtvrtek prudce vzrostly a přiblížily se hranici 100 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Po zprávě o americké výjimce ceny při ranním obchodování v Asii krátce mírně klesly. Na trzích v posledních dnech zvyšuje nervozitu také konflikt na Blízkém východě po americko-izraelském útoku na Írán.
Lukáš Kovanda: Pohonné hmoty zdražily v Česku 11krát víc než na Slovensku
V České republice zdražily benzín a nafta v reakci na válku v Íránu na poměry zemí EU nadprůměrně. Ve dnech 2. až 9. března totiž stoupla cena benzínu v Česku v přepočtu do eur o 6,9 procenta a nafty o 16,3 procenta. V průměru tak tyto pohonné hmoty zdražily o 11,6 procenta. To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která zveřejnila Evropská komise (viz graf níže). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kursu jednotlivých zemí EU.
Spojené státy přistoupily k uvolnění části sankcí v době, kdy se členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) chystají uvolnit část svých strategických ropných rezerv. Celkem by mělo na trh přijít asi 400 milionů barelů ropy.
Německo už oznámilo, že ze svých zásob uvolní 2,64 milionu tun ropy, což odpovídá přibližně 19,5 milionu barelů. Celkové německé rezervy podle ministerstva hospodářství činí asi 19,5 milionu tun, tedy zhruba 144 milionů barelů. Berlín tak plánuje uvolnit přibližně 14 procent svých zásob. Podobný krok avizovala i řada dalších členských zemí IEA včetně Spojených států.
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.
Bleskové útoky na Írán nebo Venezuelu, které odporují zvyklostem i mezinárodnímu právu, rozpočtová politika, která nedává smysl nebo nespočet celních eskapád. Americký prezident Donald Trump dokáže zásadně měnit směr v klíčových politických otázkách v horizontu několika hodin. To nevypadá, že by se rozhodoval na základě důkladných analýz nebo že sleduje nějaký propracovaný plán.
Americký prezident je dost možná nejmocnější člověk planety, přesto to však ještě v nedávné historii vypadalo, že ani on s lecčím pohnout nemůže, či jen velmi obtížně a zdlouhavě. V Trumpově druhém mandátu je to jiný příběh, věci se dějí jako by jen stačilo, aby luskl prstem. Je to tím, že je Trump konečně efektivní a rázný vůdce – a jak on sám proklamuje, nejlepším prezidentem?
Americký prezident Donald Trump ČTK
Zní to moc jednoduše na to, aby to byla pravda. Předešlé administrativy fungovaly úplně jinak. Měly svébytné ministry a aparát, zahraniční politika se tvořila na základě dlouhodobé diplomacie, stejně tak ekonomika. Vážily se pro a proti. Trump kolem sebe nemá lidi, kteří by mu bránili v chybných rozhodnutích, ale své nohsledy, hlas zkušených diplomatů a úředníků utlumil.
Důležité je sledovat výsledky, které v případě Trumpovy politiky nejsou nijak zářné. Navzdory tomu, že on sám je tak prezentuje. Zahraniční politika přináší světu spíš chaos než mír a prosperitu, ani domácí ekonomika se nijak zázračně nenastartovala. Ostatně kdyby byl tak skvělý prezident, nemuseli by se republikáni tak obávat podzimních voleb do Kongresu, které pro ně nevypadají nijak zvlášť růžově.
Deportace jednoho migranta stojí Trumpovu administrativu průměrně 133 tisíc dolarů
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.
Pravicoví populisté dokážou vyhrávat volby, o tom jsme se už přesvědčili, ale když se dostanou k vládě, jejich kouzlo často rychle vyprchává. Nejde zdaleka jen o Donalda Trumpa a MAGA.
Pro další příklad můžeme nahlédnout do Británie, kde se v průzkumech daří populistické až krajně pravicové Reform UK. Strana zatím má hrstku poslanců a několik výraznějších regionálních politiků. Někde dokonce vedou komunální orgány. Pozitivní reklamu pro vládnutí ale často nedělají, jejich politika je mnohdy nesmyslná a bizarní. Nigel Farage si to uvědomuje, a proto se rychle snaží vylepšit odborný profil uskupení, a to i tak, že přetahuje výrazné tváře předchozích konzervativních vlád.
A co třeba u nás v Česku? SPD se konečně dostala do vlády, ale své lidí na ministerstva raději nepustila. Motoristé sobě pak předvádějí divadlo, jaké tu dlouho nebylo. Jinak působí hlavně destruktivně, ať jde o klima nebo třeba o kulturu. V zahraničí díky Petrovi Macinkovi Česko vypadá směšně. Zatím se ani nezdá, že by to zmíněným stranám pomáhalo v růstu preferencí. Voliči chtějí změnu, pokud možno pozitivní, ne divadlo. Umí však pravicový populisté i budovat? To zatím neukázali.
Drahý konflikt. První týden války s Íránem stál USA více než 238 miliard
První týden války s Íránem stál Spojené státy podle Pentagonu 11,3 miliardy dolarů (více než 238 miliard korun). Jen během prvního víkendu operací utratila americká armáda za munici přibližně pět miliard dolarů. Informaci poskytl americkému Kongresu Pentagon, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený se situací, který hovořil pod podmínkou anonymity. Konflikt Izraele a Spojených států s Íránem trvá už 13. den.
Teď si leckterý čtenář říká, že jsem zaujatý a můj liberální světonázor (ať už to znamená cokoliv) mi brání vidět realitu. Jenže k napsání tohoto textu mě inspiroval Frank Furedi, v Británii žijící a původem maďarský intelektuál, který je oblíbencem (krajní) pravice. Ten vede bruselský think-tank MCC Brussels, jenž stoji na podpoře Viktora Orbána.
„Můžete vyhrát volby, ale pokud nejste připraveni na jejich důsledky, stanete se svým nejhorším nepřítelem,“ konstatuje osmasedmdesátiletý pravicový teoretik Furedi pro Politico. I když má pro pravicové lídry sympatie, neuniká mu, že úspěch Donalda Trumpa a podobných netkví v tom, že jsou úžasní, ale že „těží ze slabostí jiných hnutí“. V jejich vládní praxi vidí značné mezery.
Úspěšní populisté umí surfovat na vlnách nespokojenosti a frustrace, ale to je málo. Jak uzavírá Furedi: „Jednou z velkých tragédií našeho světa je, že demokracie v národě vyžaduje seriózní politické strany.“ A populisté až na výjimky nenabízí.
Související
Aktualizováno
Trumpův „zlatý věk“? Kdeže. Americká ekonomika nečekaně přišla o 92 tisíc pracovních míst
Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.
Když se člověk blíží k chorvatské Rijece od moře, mezi přístavními jeřáby a kopci nad Kvarnerským zálivem se objeví les kovových konstrukcí, potrubí a vysokých technologických věží. Rozlehlý průmyslový komplex na okraji města je rafinerie Rijeka. Jeden z nejdůležitějších energetických uzlů v jihovýchodní Evropě.
Právě zde dokončila chorvatská společnost INA ze skupiny MOL projekt, který zásadně mění podobu celého zařízení. Modernizace za téměř 700 milionů eur je největší investicí v historii společnosti a patří zároveň k největším průmyslovým projektům, jaké Chorvatsko v posledních desetiletích realizovalo.
Význam projektu však nekončí na chorvatských hranicích. Rafinérská infrastruktura ve střední a jihovýchodní Evropě je navzájem úzce propojená a stabilita těchto zařízení je důležitá i pro Českou republiku. Slovenská rafinerie Slovnaft, která je stejně jako INA součástí skupiny MOL, totiž dlouhodobě zásobuje přibližně 20 procent českého trhu s pohonnými hmotami. Významná část těchto dodávek směřuje především na Moravu a do Slezska.
„Produkty z místní rafinerie mohou být využity i na moravských čerpacích stanicích. Český trh je součástí širšího regionálního systému zásobování palivy. Západ České republiky je standardně zabezpečen dodávkami z jiných ropovodů,“ uvedl ředitel rafinerie Ladislav Nagy.
Nafta skokově zdražila. Litr už stojí přes 40 korun
Rafinerie Rijeka je navíc důležitou součástí širší logistické infrastruktury ve střední Evropě. Ropa do ní přichází především prostřednictvím chorvatského ropovodu Adria, který propojuje přístav Omišalj s rafineriemi v regionu. Právě tento koridor představuje jednu z alternativních tras, jež mohou pomoci diverzifikovat dodávky ropy do střední Evropy.
V Rijece dnes stojí zařízení, které připomíná menší průmyslové město. Desítky kilometrů potrubí propojují obří zásobníky ropy, technologické jednotky, kompresory i chladicí věže. V areálu se pohybují cisterny, servisní vozidla a pracovníci v reflexních vestách. Vysoké ocelové konstrukce vystupují nad přístavní zátoku, zatímco pod nimi probíhají složité procesy přeměny ropy na paliva a další produkty.
Právě v tomto prostředí vznikla nová technologická jednotka, která je srdcem celé modernizace. Takzvaná Delayed Coker Unit. Jde o zařízení, které umožňuje zpracovat zbytky po rafinaci ropy mnohem efektivněji než dříve a získat z nich další hodnotné produkty.
Díky této technologii dokáže rafinerie využít každý barel ropy mnohem lépe než v minulosti. Ze stejného množství suroviny tak vznikne více produktů s vyšší přidanou hodnotou.
Současně se rozšiřují možnosti zpracování ropy. Rafinerie nyní zvládne pracovat s širším spektrem ropných směsí, včetně těžších druhů ropy, které byly dříve technologicky náročné. Celková kapacita rafinerie se díky modernizaci dostává až na čtyři miliony tun ropy ročně.
Jedním z nejviditelnějších výsledků projektu bude změna ve struktuře výroby. Podíl nedostatkového dieselu na celkové produkci má vzrůst přibližně o třetinu. Pro Chorvatsko je to zásadní zejména během letních měsíců, kdy se země zaplní miliony turistů a spotřeba paliv výrazně roste.
Ropovod Družba by mohl znovu fungovat za šest týdnů, uvedl Zelenskyj. Orbán hrozí politickým tlakem
Poškozený ropovod Družba by mohl být podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského technicky připraven k obnovení provozu zhruba za měsíc a půl. Maďarsko a Slovensko ale Kyjev obviňují, že opravy zdržuje z politických důvodů. Maďarský premiér Viktor Orbán zároveň pohrozil využitím politických a finančních nástrojů, aby si vynutil obnovení dodávek ruské ropy.
Modernizace má ale i geopolitický rozměr. Rafinerie již nebude potřebovat dovážet vakuový plynový olej, tedy surovinu, která byla na evropském trhu často spojována s dovozem z Ruska. Projekt tak snižuje závislost regionu na některých importovaných surovinách.
Podle předsedkyně představenstva INA Zsuzsanny Ortutay představuje modernizace zásadní milník pro budoucnost společnosti.
„Budeme schopni využívat každý barel ropy mnohem efektivněji a zůstat konkurenceschopní po mnoho let. Přínosy tohoto projektu ale přesahují samotnou rafinerii. Znamenají stabilnější dodávky energie pro region a silnější postavení INA jako regionálního dodavatele,“ uvedla při zahajovacím ceremoniálu.
Význam investice zdůraznila také chorvatská vláda. Ministr hospodářství Ante Šušnjar připomněl, že v době geopolitických napětí je robustní energetická infrastruktura jedním ze základních pilířů ekonomické stability. „Silný energetický systém znamená silnější ekonomiku a větší odolnost státu,“ uvedl.
video
Budoucností železnic je elektrifikace. Přechod k ní zajistí akutrolejové vlaky, vodík nahradí diesel, říká Zdeněk Majer ze Stadleru
Švýcarská společnost Stadler patří mezi největší výrobce kolejových vozidel v Evropě. Sází na inovace, ekologii a udržitelnost. Vyrábí vlaky, tramvaje, vozidla metra, ve vysokohorském prostředí známé zubačky, které překonávají velké výškové rozdíly a dnes je globálním lídrem v nízko a bezemisní dopravě prostřednictvím svých vlakových jednotek. Reálně má vyzkoušené i možnosti vodíkového pohonu, který je alternativou k dieselovému pohonu.
Regionální rozměr projektu připomněl i náměstek maďarského ministra zahraničí a obchodu Levente Magyar. Podle něj je energetická bezpečnost zemí střední Evropy neoddělitelně propojená. „Chorvatsko nemůže mít energetickou bezpečnost bez energetické bezpečnosti Maďarska a Maďarsko bez Chorvatska,“ uvedl.
Proměna rafinerie přitom není izolovaným projektem. Společnosti INA a MOL investovaly během posledních dvanácti let do modernizace rafinérské a logistické infrastruktury více než 1,3 miliardy eur. A další investice už jsou na cestě.
Přímo v areálu rafinerie má vzniknout zařízení na výrobu zeleného vodíku. Projekt za více než 60 milionů eur počítá s elektrolyzérem o výkonu 10 megawattů a solární elektrárnou o výkonu 11 megawattů. Vyrobený vodík by měl sloužit především v dopravě, ale využití najde i v samotných výrobních procesech rafinerie.
Na projekt přispěje chorvatský stát grantem až 15 milionů eur z Národního plánu obnovy a odolnosti. Výstavba by měla být dokončena na konci roku 2026 a první produkce zeleného vodíku je plánována na rok 2027.
Rozsah modernizačního projektu je patrný i z čísel. Na výstavbu nových technologických jednotek bylo použito více než deset tisíc tun oceli. Tedy téměř tolik, kolik obsahuje jedna a půl konstrukce Eiffelovy věže. Stavba spotřebovala také šedesát tisíc kubických metrů betonu. Více než polovina zakázek přitom připadla na chorvatské dodavatele.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Přichází embargo EU na ruské ropné produkty. Akcie evropských rafinérií letí vzhůru, cena nafty také
