Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Dodávky ruské ropy ropovodem Družba do České republiky zatím pokračují bez přerušení, využívány jsou totiž operativní zásoby ropy na Slovensku. Uvedla to společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Směrem na Slovensko jsou ovšem dodávky dál zastaveny, ropovod je dočasně odstavený kvůli technickým problémům způsobených výpadkem proudu na Ukrajině.
Maďarská petrochemická společnost MOL, která působí i v ČR, více než zdvojnásobila čtvrtletní zisk. Výsledky reportuje v den, kdy sněmovna jedná o dani z mimořádných zisků, která se má vztahovat vedle bank právě také na energetické a petrolejářské firmy.
Ukrajina potvrdila, že obdržela peníze za tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Podle agentury RIA to oznámila ruská státní společnost Transněfť, která je monopolním provozovatelem ropovodů v Rusku. Znamená to, že obnovení dodávek ropy jižní větví ropovodu do České republiky už nestojí nic v cestě. Podle slovenského přepravce ropy Transpetrol budou dodávky do Česka obnoveny večer. Na Twitteru brzké obnovení dodávek ropy přes Družbu potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), podle něhož se podařilo najít po právní i technické stránce nejlepší způsob, jak odblokovat platbu za tranzit.
Dodávky ropy do Česka ropovodem Družba by mohly být obnoveny v pátek, nebo v sobotu. České televizi to řekl předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Ropa už podle něj teče na Slovensko i do Maďarska. Mero vlastní a provozuje ropovody Družba a IKL na českém území.
Slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Ukrajiny a Ruska zaplatila tranzitní poplatky za přepravu ropy jižní větví ropovodu Družba. Ukrajina již platbu obdržela a dodávky ropy byly obnoveny během dnešního odpoledne. Trasa ropovodu vede přes Slovensko také do České republiky.
Do České republiky neproudí ruská ropa. Ukrajina zastavila její dodávky jižní větví ropovodu Družba. Ruská strana tvrdí, že jí západní sankce znemožňují provést platbu za přepravu přes ukrajinské území. Je ale možné, že Kreml rozjíždí další hru a své dodávky omezuje uměle, jako tak podle mnohých činí v případě plynu potrubím Nord Stream 1.
Snížení spotřební daně z paliv ani po měsíci čeští řidiči nepocítili. Vydělávají na něm ale hlavně polští a maďarští čerpadláři, kteří za rekordní marži prodávají produkci z ruské ropy.
Maďarský MOL šokuje a zavádí maximální denní odběr pohonných hmot 50 litrů. Může se to dotknout také Čechů, kteří přes Maďarsko vyrazí na každoroční dovolenou do Chorvatska. MOL měl limit již doposud, ale činil 100 litrů na den, což se běžných řidičů nedotklo.
Novým majoritním akcionářem společnosti Aero Vodochody je maďarská společnost SI 13 Aero Zrt, ve které je většinovým vlastníkem Zsolt Hernádi. Podíl v Aeru odkoupil od maďarského podnikatele Kristófa Szalaye-Bobrovniczkého. Menšinový podíl patří nadále českému Omnipolu, uvedl mluvčí Aera Vodochody Lukáš Hora.
Akcie firem jako ČEZ nebo MOL podle expertů ochrání úspory před inflací. Cenné papíry českého polostátního gigantu by měly podle některých z nich stoupnout o 40 procent během následujících 12 měsíců.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
