Energetická skupina ČEZ loni vykázala čistý zisk 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun méně. Pokles tak činil 5,8 procenta. Hlavním důvodem byly vyšší odpisy, vyplývá z výsledků, které dnes společnost zveřejnila.

Navzdory meziročnímu poklesu hospodaření firma překonala své původní odhady pro loňský rok.

Zisk snížily odpisy a levnější elektřina

Za nižším čistým ziskem stály především vyšší odpisy, které meziročně vzrostly o 13,1 miliardy korun. Ovlivnilo je zejména začlenění plynárenské společnosti GasNet, kterou ČEZ koupil v roce 2023. Roli sehrálo také rychlejší odepisování uhelných aktiv.

Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) dosáhl 137 miliard korun, což je meziročně asi o 400 milionů méně. Negativně se na něm projevily zejména nižší realizační ceny elektřiny a slabší výsledky obchodování s komoditami.

Naopak pozitivní vliv mělo právě začlenění GasNet, výsledky distribuce elektřiny a prodeje energií i vyšší výroba v jaderných elektrárnách.

Pražská burza je malý rybník. Investoři utíkají do private equity, rizika ale podceňují

Money

Češi masově vrhají úspory do soukromého kapitálu. Marketéři tak evidentně dělají svou práci dobře. Není to ale bez rizika, shodli se účastníci diskusního panelu na téma kapitálový trh pátého ročníku Global Investment Summitu (GIS). Stoupající oblibě private equity či venture kapitálu ovšem nahrává fakt, že český trh s veřejně obchodovanými firmami je malý a málo likvidní. Navíc ze srovnání se zahraničím vychází jako chudý příbuzný.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Klíčový zisk pro dividendu klesl

Zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro výši dividendy, klesl meziročně o více než tři miliardy korun na 28,1 miliardy korun.

Podle dividendové politiky firmy, která počítá s výplatou 60 až 80 procent očištěného zisku, by letošní dividenda mohla činit přibližně 31 až 42 korun na akcii. Celkově by tak akcionáři mohli dostat 17 až 23 miliard korun.

Definitivní návrh dividendy ale představenstvo zveřejní později a schválit jej musí valná hromada. Loni ČEZ vyplatil dividendu 47 korun na akcii, celkem 25,3 miliardy korun.

Tržby mírně klesly

Provozní výnosy skupiny meziročně klesly o tři procenta na 333,4 miliardy korun.

„Daří se nám naplňovat strategii rozvoje zákaznických segmentů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Naše jaderné elektrárny dosáhly historicky nejvyšší výroby elektřiny, když překonaly hranici 32 terawatthodin,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Podle něj výsledky potvrzují stabilitu společnosti v období proměny české energetiky.

Aktualizováno

Pavel Tykač je druhým největším akcionářem ČEZ

Money

Český podnikatel a majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač vlastní tři procenta akcií společnosti ČEZ s hodnotou kolem 19,4 miliardy korun. Akcie drží prostřednictvím firmy Belviport Trading registrované na Kypru. Tykač to oznámil České národní bance a upozornil na to Ekonomický deník. Server Kurzy.cz připomněl, že za posledních deset let neměl žádný z minoritních akcionářů firmy tak velký podíl.

ČTK

Přečíst článek

Letos ČEZ čeká nižší zisk

Pro letošní rok společnost očekává pokles ziskovosti. Provozní zisk EBITDA by měl dosáhnout 103 až 108 miliard korun a očištěný čistý zisk by se měl pohybovat mezi 27 a 31 miliardami korun.

Investice skupiny loni činily 56,1 miliardy korun, tedy zhruba stejně jako o rok dříve. Dalších 5,8 miliardy korun z dotačních programů firma využila především na posílení distribučních sítí.

Spotřeba elektřiny v distribuční síti ČEZ vzrostla o 1,3 procenta na 34,1 terawatthodiny, zatímco distribuce plynu v síti GasNet, která pokrývá asi 80 procent území Česka, stoupla o sedm procent na 63,3 terawatthodiny.

Skupina ČEZ patří mezi největší energetické společnosti v zemi. Většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží přibližně 70 procent akcií. Vláda ANO, SPD a Motoristů v posledních týdnech oznámila plán na plné ovládnutí firmy, který chce dokončit ještě v tomto volebním období.

Zatímco technologické akcie letos zpomalují, energetický sektor se vrací do centra pozornosti investorů. Akcie ropných těžařů od začátku roku výrazně rostou, v případě velkých hráčů klidně o desítky procent. Pomáhají jim vyšší ceny ropy, geopolitické napětí i přesun kapitálu z technologických titulů do tradičních odvětví.

Energetické společnosti patří letos mezi nejvýkonnější sektory světových akciových trhů a výrazně překonávají širší indexy, jako je S&P500. Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška vzrostl například sektorový ETF fond XLE od začátku roku o více než 18 procent. Pro srovnání, růst indexu S&P 500 je v lehce záporný. 

„Růst akcií energetického sektoru je tažen především rotací kapitálu z předražených technologických titulů do defenzivních aktiv s reálnou hodnotou,“ vysvětluje Míšek. Největší zisky si podle něj zatím připisují velké americké společnosti ExxonMobil a Chevron, jejichž akcie od začátku roku posílily přibližně o 26 až 27 procent.

Podobně to vidí také analytik XTB Tomáš Cverna. „Akcie těžařů rostou kontinuálně od začátku roku, kdy se začaly zvyšovat geopolitické rizikové přirážky na ropě. Nejprve kvůli dění ve Venezuele a později kvůli válce v Íránu,“ říká Cverna. Další vývoj sektoru bude podle analytiků do velké míry záviset na tom, jak dlouho bude trvat současné napětí na Blízkém východě. Čím déle budou přetrvávat obavy o dodávky ropy, tím větší dodatečné zisky budou těžařům proudit. Pokud se situace v zálivu vyřeší v řádech týdnů, korekce ceny ropy bude podle Míška rychlá.

„Pokud by vysoké ceny ropy začaly výrazněji zatěžovat americkou ekonomiku, spotřebitele i finanční trhy, mohl by být Bílý dům pod tlakem hledat rychlejší diplomatické řešení. V takovém případě by se cena ropy mohla vrátit blíže svým předkrizovým úrovním kolem 65 až 76 dolarů za barel,“ dodává. Spolu s tím by se podle něj postupně snížily i valuace ropných společností, které se nyní pohybují nad dlouhodobými průměry.

Ropa roste. Ne všichni těžaři si ale pískají

Trhy

Ropa od začátku roku přidává asi deset procent, přesto akcie těžařů reagují velmi rozdílně. Trh už nesází plošně na růst komodity. Rozhoduje schopnost generovat stabilní cash flow a vracet peníze akcionářům. Energetika se mění z jednoduché sázky na selektivní investiční disciplínu.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Energetika může těžit i z boomu umělé inteligence

Vedle geopolitiky se podle analytiků začíná objevovat ještě jeden faktor, který může energetickému sektoru dlouhodobě pomáhat – rychle rostoucí spotřeba energie spojená s rozvojem umělé inteligence.

„Dalším důležitým faktorem je znatelný hlad po energiích spojený s AI a výstavbou energeticky náročných datových center,“ říká Míšek.

Velké technologické firmy podle něj stále častěji narážejí na limity obnovitelných zdrojů a hledají stabilnější zdroje energie. Jednou z možností je například zemní plyn.

Společnost ExxonMobil například oznámila plán vybudovat plynovou elektrárnu určenou pro napájení datového centra a zároveň investuje do infrastruktury pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Firma odhaduje, že dekarbonizace datových center by mohla do roku 2050 tvořit významnou část jejího trhu v oblasti technologií carbon capture. Podobnou příležitost vidí i Chevron, který chce využít svou produkci plynu a energetickou infrastrukturu.

Přestože energetické firmy letos patří k nejvýkonnějším sektorům trhu, analytici upozorňují, že další vývoj akcií ropných těžařů tak bude podle nich záviset především na geopolitické situaci a na tom, zda se současné napětí na energetických trzích promění v dlouhodobější trend. Pokud by napětí polevilo a ceny ropy začaly opět klesat, může současný růst ropných akcií poměrně rychle vystřídat korekce.

Evropské burzy ožily, trhy sází na brzký konec konfliktu s Íránem

Trhy

Evropské akcie obnovily růst. Investory povzbudila slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že válka s Íránem by mohla brzy skončit. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce před polednem rostl o 1,95 procenta na zhruba 606,5 bodu.

nst

Přečíst článek

Nafta skokově zdražila. Litr už stojí přes 40 korun

Money

Nafta na českých čerpacích stanicích během jediného dne zdražila o více než korunu a překročila hranici 40 korun za litr, informovala společnost CCS.

ČTK

Přečíst článek