Zelenskyj vyzývá Trumpa: Zvyšte tlak na Putina, ne na mě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zesílil tlak na Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit na Moskvu, nikoli na Kyjev, aby souhlasil s příměřím po více než čtyřech letech války.
Vyplývá to z rozhovoru, který Zelenskyj poskytl serveru Politico a deníku Welt v prezidentském paláci v Kyjevě.
„Potřebujeme jednání. Podporujeme je. Rusku nevěříme, ale věřím, že Američané skutečně chtějí tuto válku ukončit. Doufám, že nám pomohou, ale potřebujeme větší tlak na Rusko, ne na mě,“ řekl ukrajinský prezident.
Podle Zelenského jsou Ukrajinci po letech války unavení, morálka v zemi ale zůstává vysoká a Kyjev není připraven přijmout ruské požadavky na předání rozsáhlých území na východě země.
Evropské vlády kritizují předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za to, že podle nich během prvních dnů americko-izraelských úderů proti Íránu překročila své pravomoci a vystupovala jako hlavní představitelka Evropské unie v zahraniční politice. Uvedl to server Politico s odvoláním na diplomaty, unijní úředníky a zákonodárce z několika evropských zemí.
Evropské vlády kritizují von der Leyenovou: V krizi s Íránem prý překročila mandát
Politika
Trump kritizoval Zelenského
Zelenského vyjádření přichází týden poté, co Trump podle Politica znovu kritizoval ukrajinského prezidenta a vyzval ho, aby začal jednat o mírové dohodě. Americký prezident zároveň uvedl, že více věří ochotě Putina uzavřít příměří než Zelenského.
Trump se po návratu do Bílého domu v lednu 2025 podle Politica opakovaně vyjadřoval způsobem, který znepokojil Kyjev i jeho evropské spojence. Ukrajinského prezidenta například označil za „diktátora“ a obvinil ho z rozpoutání války, přestože invazi zahájilo Rusko v únoru 2022.
Nejisté bezpečnostní záruky
Zelenskyj zároveň uvedl, že Spojené státy zvažují poskytnutí bezpečnostních záruk, které by mohly být součástí případné mírové dohody. Podle něj ale zatím není jasné, jak by takové závazky měly vypadat.
Ukrajinský prezident také upozornil, že jakékoli bezpečnostní garance by musely schválit národní parlamenty a americký Kongres, aby je budoucí administrativy nemohly snadno zrušit.
Spor s Orbánem
Zelenskyj v rozhovoru ostře kritizoval také maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten podle něj blokuje evropskou finanční pomoc Ukrajině a přebírá ruské narativy.
Maďarsko spolu se Slovenskem podle Politica zdržuje půjčku Evropské unie ve výši 90 miliard eur, která má v příštích letech podpořit ukrajinskou ekonomiku a obranný průmysl.
Ukrajinský prezident proto vyzval evropské státy, aby připravily alternativní plán financování pro případ, že se Orbánovo veto nepodaří překonat. „My i Evropa tento plán B potřebujeme. Naši evropští partneři vědí, že nebráníme jen ukrajinské hodnoty, ale svobodu celé Evropy,“ uvedl Zelenskyj.
První týden války s Íránem stál Spojené státy podle Pentagonu 11,3 miliardy dolarů (více než 238 miliard korun). Jen během prvního víkendu operací utratila americká armáda za munici přibližně pět miliard dolarů. Informaci poskytl americkému Kongresu Pentagon, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený se situací, který hovořil pod podmínkou anonymity. Konflikt Izraele a Spojených států s Íránem trvá už 13. den.
Drahý konflikt. První týden války s Íránem stál USA více než 238 miliard
Money
Ukrajina pomáhá v Perském zálivu
Zelenskyj v rozhovoru potvrdil také vyslání ukrajinských specialistů na dronovou válku do oblasti Perského zálivu. Ti mají pomáhat americkým spojencům bránit se proti íránským útokům bezpilotními letouny typu Shahed, které Rusko používá proti Ukrajině.
Kyjev by na oplátku rád získal moderní americké rakety PAC-3 pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Zelenskyj ale upozornil, že jejich dostupnost může být omezená, protože je americká armáda využívá také k obraně oblasti Perského zálivu.
