Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.
Možnost investovat do kryptoaktiv prostřednictvím veřejně obchodovaných fondů znamenal pro bitcoin klíčový bod zlomu. Potvrzuje to úspěch fondu IBIT, který uvedl investiční kolos BlackRock. Ten se stal nejrychleji rostoucím ETF v historii a podle agentury Bloomberg hrál právě tento fond zásadní roli v růstu ceny bitcoinu v letošním roce.
Je to jízda. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem se kryptoměny odbrzdily a cena těch hlavních vylétla skoro na dvojnásobek. A optimismus nekončí: největší fond světa BlackRock doporučuje bitcoin do portfolií.
Investiční společnost BlackRock koupí za 12 miliard dolarů (287,6 miliardy korun) soukromou úvěrovou firmu HPS Investment Partners.
Objem spravovaných prostředků americké společnosti BlackRock, která je největším světovým správcem aktiv, dosáhl díky růstu trhů rekordní hodnoty 10,5 bilionu dolarů (přes 250 bilionů korun, tedy více než stonásobek rozpočtu České republiky). Společnost díky vyšším poplatkům za investiční poradenství a správu v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 36 procent.
Americká společnost BlackRock, která je největším světovým správcem investic, převezme v transakci za 12,5 miliardy dolarů (281,4 miliardy korun) firmu Global Infrastructure Partners (GIP).
„I přesto, že se konsensus mezi investory a analytiky letos výrazně posunul od recesního scénáře, investiční ředitelé Rick Reider (BlackRock) a Vincent Mortier (Amundi) si myslí, že recese je naopak pravděpodobnější,“ píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Medvěd ještě běhá po lese, ale už se na něj brousí nože. Jako první se do řady na poválečnou obnovu Ukrajiny postavila těžká váha, americký investiční gigant BlackRock. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude poválečná obnova Ukrajiny největším ekonomickým projektem v Evropě.
ESG má přinést zelenou revoluci v investování. Ambici měnit svět nyní těžce poznamenává vleklá válka na Ukrajině. Proti strategii udržitelného investování se stupňuje odpor hlavně v USA. Američtí republikáni dokonce ESG označili za levicovou ideologii, která brání rozvoji ekonomiky. O svém názoru, že není nic důležitějšího než zisk, jsou skálopevně přesvědčení a Wall Street chtějí od „levicové politiky“ osvobodit.
Více než tři čtvrtiny lidí zvažuje při výběru zaměstnavatele hodnotovou orientaci firem. A nejde jen o nejmladší generaci zaměstnanců, kritéria udržitelnosti zajímají všechny věkové skupiny stejně, ukazuje průzkum UniCredit Bank.
Udržitelnost se stává čím dál důležitějším kritériem pro investory. Velké společnosti začínají výrazně rozšiřovat své zelené portfolio a opouštějí „špinavé“ byznysy. To paradoxně může být prostor pro velké tuzemské hráče, kteří mají mezinárodní ambice, naznačuje například plán miliardáře Pavla Tykače.
Obava ministra zahraničí a předsedy strany Motoristé Petra Macinky, že by Ústavní soud při rozhodování o případné kompetenční žalobě stranil prezidentovi Petru Pavlovi, je podle předsedy soudu Josefa Baxy 👎 nesmyslná. Soud je nezávislý a nestranný, řekli Baxa i bývalý člen soudu Jaromír Jirsa. Kompetenční žaloba je jedna z možností, jak vyřešit patovou situaci kolem poslance Motoristů Filipa Turka, kterého prezident nechce jmenovat ministrem životního prostředí.
Dokument o bilaterálních bezpečnostních zárukách mezi Spojenými státy a Ukrajinou je v podstatě hotov, nyní jej zbývá dokončit s americkým prezidentem 👴 Donaldem Trumpem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už téměř čtyři roky se západní pomocí brání ruské agresi, tento týden jednaly v Paříži delegace Ukrajiny, USA a také zemí koalice ochotných v čele s Británií a Francií.
Írán ❌ nemá zájem rozpoutat válku s Izraelem ani se Spojenými státy, v případě napadení je však připraven se bránit. Dnes o tom informovala agentura AP s odvoláním na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, který to uvedl během své návštěvy Bejrútu.
