Udržitelností k lepšímu fotbalu, hodnotnějším nemovitostem a menším ztrátám finančnictví
Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Udržitelnost se v obecném povědomí točí hlavně kolem uhlíkové stopy, na pozadí zájmu zůstává neméně důležitá biodiverzita. Kdysi téma pro přírodovědce a ochranáře dnes stále více zajímá i banky. Důvod je jednoduchý. „Nejnovější studie ukazují, že více než polovina světového HDP je přímo závislá na ekosystémových službách a na stavu biodiverzity,“ vysvětluje Blanka Beranová, která řídí aktivity v oblasti udržitelnosti v ČSOB.
Českým příkladem této závislosti může být kůrovcová kalamita, která snížila výnosy v lesnictví. Celosvětově rezonuje cena kakaa, jejíž prudký růst v posledních letech se spojuje právě se ztrátou přírodních podmínek pro pěstování této plodiny. Základním úkolem bank je přitom řídit kapitál a zároveň rizika s jeho umisťováním spojená. „Úbytek biodiverzity má přímý dopad na stav ekosystému. Stav ekosystému pak má dopad na dodavatelsko-odběratelské řetězce, které následně ovlivňují bonitu klienta,“ vysvětluje Beranová význam tématu.
Poslechněte si epizody podcastu Trendy v udržitelnosti
Také v pojišťovnictví míří udržitelnost k jádru byznysu. Faktory jako změna klimatu se totiž přímo zhmotňují v pojistné matematice. „Rizika spojená s klimatickou změnou jsou součástí risk managementu již delší dobu, do pojišťovnictví silně zasahují a ten trend je aktuálně velmi intenzivní,“ říká manažerka Kamila Šimonová, která je šéfkou oddělení řízení rizik a také ESG Leader tuzemské dcery Allianz.
Zdůrazňuje přitom, jak je pro pojišťovnu zásadní práce s nejrůznějšími daty, která při dostatečném detailu a kvalitě umožňují zohlednit nastávající trendy. „Spolupracujeme například s poskytovateli povodňových modelů, kteří umí připravit projekce pro jednotlivé lokality a jsou schopni v modelech zohlednit různé typy rizik,“ přibližuje Šimonová. I vlivem klimatické změny ovšem vznikají rizika tak vysoká, že jsou v podstatě nepojistitelná. „Cena, kterou by klient musel za takové pojištění zaplatit, by z jeho strany byla neakceptovatelná,“ dodává manažerka Allianz.
Největší konference o sociální udržitelnosti roku je tu. Good Company Circle 2025, kterou pořádá portál newstream.cz, nabízí vystoupení desítek výrazných osobností českého byznysu i společenského života, jako jsou Tomáš Sedláček z Knihovny Václava Havla, kněz Zbigniew Jan Czendlik, Francesco Kinský Dal Borgo a Tereza Zavadilová z newstream.cz, autorka knihy Éra X.
Hodnoty je potřeba aktivně prosazovat, myslí si účastníci konference GCC
Filantropie
Těžko hledat obor, který by udržitelnost míjela. Takový je dnes alespoň investorský pohled. Jak vysvětluje country managing partner advokátní kanceláře DLA Piper Miroslav Dubovský, pro investory je důležité, aby firmy, do nichž chtějí vložit peníze, byly transparentní a měly pokrytá sociální a environmentální rizika. Reálnou situaci by měl ukazovat jejich ESG reporting. Společnostem, které udržitelnost stále přehlíží, se to proto nemusí vyplatit i z pohledu investiční atraktivity.
„Pokud kupujete firmu, která se činnostem souvisejícím s reportingem dosud nevěnovala, ať už z jakéhokoli důvodu, během procesu due diligence se to zjistí. Pak je ve hře otázka, zda by nebylo fér poskytnout kupujícímu slevu, protože dostat takovou firmu do nějakých parametrů očekávaných investorem by stálo úsilí, čas a peníze. A budou i investoři, kteří nebudou ochotní investovat do firmy, která nemá splněné domácí úkoly,“ poznamenává Dubovský.
Nutné zlo versus cesta k efektivitě a síle
Udržitelnost se jako velký společenský trend nevyhnutelně ocitá pod vlivem společenských nálad. Evropská komise letos představila řadu iniciativ, kterými reagovala na klesající konkurenceschopnost evropských firem a jejich výhrady k požadavkům zelené transformace. Velký ohlas měl balíček Omnibus zmírňující některé udržitelné regulace. Ředitelka pro brand strategii a komunikaci v Komerční bance Hana Libecajtová to nevnímá jako odklon od vytyčených cílů, spíše jako snahu o nastavení realističtější cesty k nim.
Téma udržitelnosti ale podle ní zůstává polarizující a například zkratka ESG ve veřejném povědomí není zapsána příznivě. „Dělali jsme průzkum mezi firmami a 80 procent jich považuje nefinanční reporting a administrativu s tím spojenou za obtěžující. Vnímají to naprosto negativně,“ načrtla realitu Libecajtová. Nelze se tomu příliš divit, protože zatím z udržitelnosti plynuly spíš povinnosti než přínosy. Evropa totiž celé téma uchopila za regulatorní konec, čímž se z něj stalo nutné zlo.
Lepšímu přijetí udržitelnosti by podle zástupce šefredaktora e15 Jana Novotného pomohla lepší komunikace, v níž ale Evropa mnohdy selhává. Přijímaná opatření jsou obvykle spojována se záchranou planety, což může fungovat na voliče ve vyspělých západoevropských zemích. Na východní Evropu to funguje o poznání hůře, protože opozice argumentuje otázkou: proč bychom my měli zachraňovat svět, když jsme ještě ani ekonomicky nedotáhli Západ?
Serge Damian dostal před lety velký úkol. Měl pro nadnárodní skupinu CSG připravit první ESG report. Tehdy CSG naskočilo na trend udržitelnosti. V současnosti jsou data, která dokázal ve skupině najít, setřídit a interpretovat, zcela zásadní pro investory i fungování konkrétních firem. „Čím dál více lidí u nás vidí, že to není diktát, ale svého druhu audit pro řízení rizik,“ říká Damian.
Serge Damian z CSG: ESG report už přináší reálné investice
Leaders
„Mně tady vždycky přijde zajímavý příklad Číny,” říká Jan Novotný s tím, že v asijské zemi je hlavní hybnou silou zelených změn snaha o technologický pokrok. „Dnes se tam prodává nejvíce elektromobilů na světě, buduje se tam nejvíce bezemisních energetických zdrojů a nikdo v první řadě neřeší záchranu planety, ale efektivitu, ekonomickou soběstačnost a sílu té země. Pokud by se tenhle aspekt více zdůrazňoval i v Evropě, dokázalo by to podle mě přitáhnout mnohem víc lidí,” soudí Novotný.
Energetika pro každého a auta na plyn
Prostor pro takový směr komunikace otevírá třeba energetika. Nedávná energetická krize v Česku prohloubila energetickou chudobu, tedy situaci, kdy domácnosti mají problém platit účty za energie a musí omezovat jejich spotřebu na úkor kvality svého života. Probíhající energetická transformace, za níž je především snaha dekarbonizovat výrobu energií, nabízí velkou příležitost, jak řešit najednou nejen klimatickou krizi a závislost na dovozu fosilních paliv, ale zároveň také energetickou chudobu, soudí Karolina Filo, vedoucí oddělení udržitelnosti v E.ON Česká republika.
Na jedné straně se podle ní otevírá energetický trh a z účasti na něm mohou těžit i ti, kteří dříve takovou možnost neměli. Zároveň bude k dispozici sociální klimatický fond. Jeho využití se bude teprve řešit, ale určitě by mohl podle Filo pomoci se zřizováním fotovoltaik na střechách, zateplováním domů nebo podporou lidí v nájmu, kteří bývají obětmi energetické chudoby nejčastěji.
Neexistuje jediný opravdu protržně smýšlející ekonom, který by odsuzoval elektromobilitu jako takovou. Nebo jakoukoli jinou technologickou změnu.
Lukáš Kovanda: Slabinou elektroaut není jejich pohon, ale byrokraté
Názory
Energetika je dnes na nejednom rozcestí a výsledné směřování může překvapit. Například plyn se dnes zdá být palivem minulosti, protože Evropská unie chce odejít od fosilních zdrojů. Podle některých je ale naopak cestou budoucnosti, a to v dopravě. Je za tím jednoduchá aritmetika. Doprava v Česku spotřebuje za rok tolik energie, že převést ji na elektrický pohon by vyžadovalo zdvojnásobit produkci elektřiny. Plyn proto zůstává smysluplnou alternativou.
„Pokud se nám podaří nahradit jej co nejvíce biometanem, splníme tím hned několik úkolů najednou,“ říká Jan Kolečko, manažer čisté mobility ve firmě Innogy. Vyčištěný bioplyn, který je chemicky identický se zemním plynem, by znamenal snížení závislosti na fosilních palivech a přechod na obnovitelný zdroj energie, který přináší snížení emisí.
Konkurenční výhoda pro developery a fotbalové kluby
Zelenou transformaci táhnou především inovace, a to nejen v oblasti snižování dopadů na životní prostředí. Nové přístupy zároveň skýtají konkurenční výhody. Například v developmentu už dnes nestačí postavit dobrý projekt. Je třeba se stále více zabývat tím, jak v něm lidé žijí, jak se cítí a zda tam rádi tráví čas. Sociální stránka věci je téma pro komunitní management.
Developerská společnost Crestyl se jím začala zabývat před pár lety v souvislosti s výstavbou areálu DOCK v pražské Libni. Postupně se tato disciplína podle komerční ředitelky firmy Lenky Preslové stává z benefitu pro uživatele a obyvatele projektu strategickým nástrojem. „Myslím si, že skrývá velký potenciál k tomu, aby hodnota a konkurenceschopnost nemovitostí rostly,“ říká Preslová.
Stranou dnes v udržitelnost nezůstává ani sport. Například nadace Tipsport, která již osmým rokem zastřešuje benefiční aktivity stejnojmenné skupiny, má dnes jako stěžejní projekt Sport bez odpadu. „S Institutem pro cirkulární ekonomiku Incien vypracujeme analýzu odpadového hospodářství fotbalového klubu a navrhneme opatření, která sníží objem generovaného odpadu či napomohou jeho recyklaci. Za dva roky se zapojilo již osm klubů z nejvyšší ligy,” vysvětluje ESG manažer skupiny Tipsport Martin Šlapák.
Z výsledků zatím vychází, že až 70 procent směsného odpadu z provozu klubů tvoří položky, které se dají roztřídit a část z nich i recyklovat. Proti špičkovým klubům v zahraničí je to ostrý kontrast. „Třeba v aréně Bayernu Mnichov to mají vyřešeno tak, že 90 procent odpadu dokážou recyklovat a z deseti procent si vyrobí energii,” říká Šlapák.
Udržitelná opatření ve sportu mohou podle něj přinést i netušené benefity. „Nejde jen o společenskou či globální zodpovědnost. Když se klub začne chovat udržitelně a odpovědně, může získat nové partnery, lepší financování, díky němuž dosáhne na lepší hráče, kteří mu přinesou lepší výsledky,” předkládá výhody Šlapák.
Čtěte více o projektu [ta] Udržitelnost
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
