Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Třetina mladých se smířila s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne, ukázal průzkum

Třetina mladých se smířila s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne, ukázal průzkum
iStock
 nst
nst

Vlastní bydlení zůstává pro mladé Čechy velkým tématem – a zároveň stále hůře dosažitelným cílem. Hypotéku má v současnosti každý šestý člověk do 30 let. Další téměř čtvrtina si ji plánuje vzít během příštích tří let. Přesto se třetina mladých smířila s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne. Nejčastěji uvádějí vysoké ceny nemovitostí a nedostupné hypotéky. Vyplývá to z průzkumu pro společnost Xella, kterého se zúčastnilo 1 050 respondentů ve věku 18 až 30 let.

Hypotéku aktuálně splácí 16 procent mladých lidí, dalších 24 procent si ji chce vzít v nejbližších třech letech. Čtvrtina by si úvěr vzala, ale považuje své příjmy za nedostatečné. Do vlastního bydlení by mladí nejčastěji investovali mezi 2 a 5 miliony korun.

„Mladí přitom nečekají, že situaci za ně někdo vyřeší. Třetina připouští, že na svém vysněném bydlení už nyní pracuje, další třetina věří ve zlepšení své finanční situace. Nejvíc je totiž trápí vysoké ceny nemovitostí a nedostupné hypotéky. A vědí, že s tímto problémem mohou bojovat především tím, že se budou snažit navýšit své příjmy,“ uvedl jednatel Xella pro ČR a Slovensko Igor Forberger.

Petr Michálek, šéf představenstva Skanska Residential

Šéf Skansky: 4,5 procenta je moc. Ideální hypotéka začíná trojkou

Růst cen stavebních prací, nedostatek kapacit a pomalé povolování projektů dnes řeší prakticky všichni developeři. Skanska Residential ale na rozdíl od některých konkurentů projekty nepozastavuje a drží se svých plánů. Šéf společnosti Petr Michálek v rozhovoru mluví o cenách, hypotékách i roli města jakožto developera.

Přečíst článek

Poměr mezi vlastním bydlením a nájmem je u mladých poměrně vyrovnaný. Do vlastního chce v příštích dvou letech investovat 23 procenta mladých, nájem by zvolilo 16 procenta. V Česku přitom podle statistik bydlí ve vlastním zhruba tři čtvrtiny obyvatel.

U rodičů stále žije 35 procent mladých lidí. Ti, kteří se osamostatnili, zamířili v 39 procentech případů do nájmu – ať už s partnerem, přáteli nebo sami. Čtvrtina lidí do 30 let už na vlastní bydlení dosáhla, buď díky dědictví, nebo prostřednictvím hypotéky.

Nemovitosti zdražují

Ceny nemovitostí dál rostou. Podle analýzy Bezrealitky.cz zdražily ve čtvrtém čtvrtletí starší byty, rodinné domy i nájmy meziročně o více než 10 procent. Cena za metr čtvereční staršího bytu dosáhla 118 486 korun, u rodinného domu 66 047 korun. Průměrný nájem činil 374 korun za metr čtvereční.

Petr Borkovec/Partners
video

Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec

Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talk miliardář Petr Borkovec.

Přečíst článek

Hypotéky sice mírně zlevnily, ale zůstávají nákladné. Průměrná sazba podle Swiss Life Hypoindexu na začátku února klesla meziměsíčně o 0,01 procentního bodu na 4,93 procenta. Měsíční splátka úvěru ve výši 3,5 milionu korun sjednaného na 25 let při 80 procentech LTV se snížila na 20 314 korun.

Průměrné mzdy mladých přitom za cenami bydlení zaostávají. Lidé do 24 let vydělávají v průměru 42 tisíc korun, ve věku 25 až 34 let pak 58 tisíc korun. Podle Českého statistického úřadu vydávaly domácnosti loni za bydlení v průměru 8 897 korun měsíčně, což odpovídá 15,9 procent jejich čistých příjmů. Nejvíce zatěžuje rozpočty nájem – domácnosti v nájmu platily průměrně 13 572 korun měsíčně, tedy 30,1 procent svých příjmů.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Jak poznat nebankovní půjčky, kde opravdu půjčí?

Češi mají o hypotéky stále zájem. Jejich objem v září stoupl o 14 procent

Přečíst článek
Praha

Ostuda pro Prahu. Metropole je jednou z nejméně dostupných pro koupi nového bytu v Evropě

Přečíst článek

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Zámek Książ ve Slezsku
Newstream Michal Nosek
Michal Nosek

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Na skalním ostrohu nad hlubokým údolím řeky Pełcznice, jen několik kilometrů od českých hranic, působí Książ jako kulisa historického velkofilmu. Terasové zahrady se kaskádovitě svažují po úbočí, fasády září obnovenými barvami a reprezentační sály znovu hostí gala večery. Jen málokterá památka ve střední Evropě prošla v posledních letech tak dynamickou proměnou.

FOTOGALERIE: Interiéry zámku Książ

Obnova zámku není jednorázovým projektem, ale dlouhodobě řízenou strategií. Restaurátoři postupně vracejí podobu historickým fasádám, kamenným prvkům i střešním konstrukcím. Nejnovější etapa se soustředí na statické zajištění a rekonstrukci rozsáhlých úseků hradeb, jejichž stav byl po desetiletích zanedbání kritický. Paralelně probíhá detailní obnova oken, dveří i kování, často přesně podle dochovaných plánů z počátku 20. století.

Zámek se však nevrací pouze do minulosti. Správa areálu výrazně investuje i do jeho budoucí role. Vyšší patra byla adaptována na kongresové a kulturní prostory, které dnes hostí mezinárodní konference, firemní setkání i společenské akce. Další projekty počítají s rekonstrukcí částí předzámčí a vybraných křídel pro hotelové a gastronomické využití.

Ročně dnes Książ navštíví stovky tisíc lidí. Z někdejší ruiny se stal jeden z hlavních turistických magnetů Dolního Slezska — a zároveň ukázka, že ekonomické oživení památky nemusí znamenat ztrátu autenticity.

Francesco Kinský Dal Borgo
video

AI mi napsala skvělý proslov za 30 vteřin. A to mě děsí, říká hrabě Francesco Kinský dal Borgo

Šlechta v 21. století už nemá politickou moc ani někdejší bohatství. Zůstala jí ale odpovědnost, tradice a péče o zděděné hodnoty. Hrabě Francesco Kinský dal Borgo v rozhovoru s Evou Čerešňákovou v pořadu VIP Eva Talks mluví o tom, proč ho moderní technologie zároveň fascinují i děsí, proč dává přednost životu v lese před bydlením na zámku a co považuje za klíčovou hodnotu svého rodu.

Přečíst článek

Podzemí, které budí respekt

Zatímco nadzemní část vypráví příběh aristokratického luxusu, skutečné tajemství Ksiąže leží hluboko pod ním. Během druhé světové války začali nacisté zámek přestavovat pro potřeby nejvyššího vedení říše. Pod objektem vznikla rozsáhlá síť tunelů, šachet a betonových hal vyražených ve dvou úrovních desítky metrů pod zemí. Podzemí bylo napojeno na gigantický projekt Riese v Sovích horách. Jeden z největších a dodnes ne zcela objasněných stavebních programů Třetí říše.

Na výstavbě pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen a nuceně nasazených dělníků. Mnozí zahynuli vyčerpáním, nemocemi či při popravách. Právě tato lidská tragédie dodnes vtiskuje podzemí tísnivou atmosféru, kterou žádná expozice nedokáže plně zprostředkovat.

Účel podzemního komplexu zůstává nejasný. Historici pracují s několika hypotézami. Od Hitlerova hlavního stanoviště přes zbrojní výrobu až po výzkumné laboratoře či kryt pro vedení režimu. Část tunelů je dnes přístupná veřejnosti, jiné zůstávají uzavřené a slouží výzkumu nebo technickému zázemí.

Spekulace o ukrytých archivech, pokladech či legendárním „zlatém vlaku“ nikdy nebyly prokázány. Přesto k příběhu neoddělitelně patří, a dál přitahují dobrodruhy i hledače záhad.

Zkáza a rabování

Když do oblasti v roce 1945 dorazila Rudá armáda, byl zámek těžce poškozen. Interiéry byly vyrabovány, umělecké sbírky z devadesáti procent rozkradeny a z knihovny zmizely desítky tisíc svazků. To, co přežilo frontu, zmizelo v následujících letech rukou zlodějů a vandalů.

Po válce objekt dlouho chátral. Bez systematické správy a investic se z kdysi reprezentativního sídla stala polorozpadlá skořápka. První větší opravy začaly až v 70. letech, skutečný obrat však přišel po roce 1991, kdy správu převzalo město Wałbrzych. Tehdy se začal psát příběh postupného návratu mezi evropskou památkovou elitu.

Od pevnosti k luxusní rezidenci

Kořeny Ksiąže sahají do konce 13. století, kdy jej nechal vybudovat slezský kníže Bolko I. Surový  jako velkou pohraniční pevnost. Strategická poloha na skalním ostrohu měla chránit obchodní cesty i hranice jeho panství.

V následujících staletích se hrad proměňoval spolu s dobou. Byl dobýván, přestavován i rozšiřován. Z vojenské pevnosti se postupně stala šlechtická rezidence, která nakonec přešla do rukou rodu Hochbergů, jedné z nejbohatších aristokratických dynastií regionu.

Na přelomu 19. a 20. století zažil Książ poslední velkou éru lesku. Rozsáhlá rekonstrukce přinesla nové reprezentativní sály, moderní technické zázemí i monumentální věž. V té době zde žila i britská aristokratka Daisy, manželka knížete Jana Henryka XV., která proměnila zámek v centrum společenského života evropské elity.

Právě při těchto přestavbách byly objeveny zazděné prostory a lidské ostatky. Nálezy, které dodnes živí legendy o intrikách, trestech i tragédiích ukrytých ve zdech.

Zámek Veleslavín

Zábranský chce zachránit zámek Veleslavín. Praha ho má koupit od státu

Pražský radní Adam Zábranský (Piráti) navrhne vedení metropole, aby město od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odkoupilo zámek Veleslavín v Praze 6. Zábranský dříve odkup odmítal kvůli vysoké ceně, ta ale po mnoha neúspěšných dražbách klesla z 580 milionů na 210 milionů korun, což už považuje za přijatelné. Nemovitost má podle něj zájem převzít Praha 6 a zajistit i nákladnou rekonstrukci.

Přečíst článek

Zámek dvou světů

Dnešní Książ existuje ve zvláštní dvojí realitě. Na jedné straně je symbolem obnovy, místem koncertů, konferencí a kulturních festivalů, obklopeným zahradami a opravenými terasami. Na straně druhé zůstává památníkem válečného megalomanství, jehož podzemní infrastruktura nikdy plně neodhalila svůj účel.

Právě toto napětí mezi krásou a temnotou činí ze zámku fenomén přesahující běžnou turistiku. Návštěvník zde nevstupuje jen do historické památky, ale do prostoru, kde se protínají aristokratické ambice, průmyslová brutalita 20. století i legendy, které odmítají zmizet. Książ tak není jen třetím největším zámkem Polska. Je především jedním z nejvrstevnatějších příběhů, jaké evropské dějiny vytesaly.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Majitel zámku Neustupov Michal Farník

Michal Farník: Rekonstrukce památky je srdeční záležitost. Z hlediska peněz bláznovství

Přečíst článek

Umělá inteligence vstupuje do robotů. Od těch průmyslových po humanoidy s empatií

Umělá inteligence vstupuje do robotů. Od těch průmyslových po humanoidy s empatií
ČTK
Josef Tuček

Robot bude díky umělé inteligenci stále chytřejší, univerzálnější, převezme více úkolů ve výrobě i ve službách, opečuje seniory, soudí Mezinárodní federace robotiky. Rizika takovéhoto vývoje však spíše přehlíží.

Umělá inteligence „žije v počítači“ (na severech, v cloudu). Tam shromažďuje a zpracovává informace. Do „opravdového“, fyzického světa mimo počítač k běžným uživatelům vstupuje zejména viditelným zářením displeje počítače či mobilu, takže si přečteme její výstupy, a slyšitelnými zvuky vyslanými přes reproduktor počítače (či mobilu).

Pokud však má umělá inteligence ve fyzickém, třírozměrném světě manipulovat s hmotou (přesouvat krabice, montovat auta...), vnímat okolní prostor a pohybovat se v něm, musí být napojena na nějaké technické přístroje, které ovládá. Nejlépe na roboty. A to se v rostoucím měřítku právě děje.

Humanoid Appolo

Big Tech sází na humanoidy. Startup Apptronik získal od investorů 520 milionů dolarů

Americký startup Apptronik, který vyvíjí humanoidní roboty poháněné umělou inteligencí, získal v novém investičním kole zhruba 520 milionů dolarů. Ocenění společnosti se tak vyšplhalo na více než 5,5 miliardy dolarů, což představuje přibližně trojnásobek hodnoty oproti prvnímu kolu Series A z loňského roku.

Přečíst článek

Žádné programování, prostě robotu řeknete, co chcete

Mezinárodní federace robotiky se sídlem ve Frankfurtu je reprezentativním neziskovým sdružením více i méně významných světových průmyslových i výzkumných institucí. Její nynější shrnující situační zpráva o vztahu robotů a umělé inteligence konstatuje, že umělá inteligence díky své lepší dostupnosti přestává být v robotice pouhým podpůrným nástrojem a stává se hlavním motorem jejího rozvoje. Tato technologie transformuje továrny, sklady i běžný život.

To vcelku asi každý ví. Výmluvné však může být, že postup je tak rychlý, že jej odborníci zřetelně zaznamenávají, ale nestačí jej kvantifikovat. Dokument popisuje nynější technologický rozmach i vize pro příští desetiletí, ale chybějí v něm (na rozdíl od jiných situačních zpráv robotické federace) aspoň rámcová data o tom, kolik robotů se zabudovanou umělou inteligencí je aktuálně ve světě v provozu. Obecně uvádí, že umělá inteligence je v robotice „již dnes používána“, a že v příštích pěti až deseti letech bude v robotických aplikacích „široce adoptována“.

Humanoid Apollo Apptronik, užito se svolením

Podstatné však je, že dokument bez pochybností předpokládá další rozvoj strojového učení, které umožní strojům na základě dostupných informací a předchozích zkušeností samostatně řešit situace, které nastanou. K tomu se přidává vylepšení počítačově zpracovaného vidění, jež robotům umožňuje přesně identifikovat okolní objekty a pohybovat se v prostoru. Je to tedy další posun od automatizace založené na lidmi naprogramovaných pravidlech k samostatným robotickým systémům, které se budou samy vyvíjet.

Spolupráce s lidmi má být jednoduchá a stále více probíhat na základě hlasem vyslovených povelů, bez nutnosti jejich zapracování do počítačového kódu. Takto by měly být ovládány i velmi složité stroje.

Muskův startup získal od investorů 20 miliard dolarů

Muskův start-up xAI získal od investorů 20 miliard dolarů. Peníze od Nvidie či Kataru chce firma využít na výpočetní výkon pro další generaci chatbota Grok.

Přečíst článek

Pro výrobce výhodné

Robot vybavený umělou inteligencí by měl být schopný zvládat proměnlivé a nepředvídatelné situace, se kterými si tradiční automaty nevědí rady. To má vést k vyšší produktivitě a rychlé návratnosti investic.

Robot bude díky umělé inteligenci stále chytřejší ČTK

Z pohledu ekologické i ekonomické udržitelnosti má umělá inteligence optimalizovat pohyby robotů tak, aby spotřebovávaly méně energie. Vzhledem k přesnosti prováděné práce mají snížit množství odpadu při výrobě a díky prediktivní údržbě se má výrazně prodloužit životnost drahých strojních zařízení, protože případná porucha bude zjištěna ještě dřív, než se stačí projevit.

Hyundai plánuje od roku 2028 nasadit v amerických továrnách humanoidní roboty

Atlas míří do výroby: Hyundai nasadí humanoidní roboty do továren

Jihokorejská automobilka Hyundai Motor plánuje od roku 2028 nasadit v amerických továrnách humanoidní roboty. Mají přispět k automatizaci rizikových a opakujících se výrobních úkolů. Firma, která vyrábí auta i v České republice, to uvedla v pondělí na veletrhu spotřební elektroniky (CES) v Las Vegas.

Přečíst článek

Práce pro lidi se prý najde

Mezinárodní federace robotiky považuje vliv na pracovní trh za nezpochybnitelný, ale nemusí prý být negativní. Zatímco robot přebírá nebezpečné, fyzicky náročné a nudné úkoly, pro lidské zaměstnance vznikají role nové, tvrdí dokument. To je jistě fajn.

Jenomže trh prý bude žádat inženýry se znalostí umělé inteligence, datové vědce či etiky, uvádí dokument. Pro všechny zaměstnance bude nutné neustálé zvyšování kvalifikace. Kolik pracovníků to reálně zvládne? A kolik z takových vůbec bude opravdu zapotřebí? Na to dokument odpovědět nedokáže.

Giganti rekordně investují do AI

Technologičtí giganti nalijí do umělé inteligence 650 miliard dolarů. Rozjíždí se nevídaný investiční boom

Největší americké technologické firmy plánují letos rekordně zvýšit kapitálové výdaje, aby si zajistily náskok v závodě o umělou inteligenci. Stovky miliard dolarů zamíří především do výstavby datových center a nákupu špičkových čipů. Rozsah investic nemá v moderní historii obdoby a začíná měnit ekonomiku, energetiku i vztahy s místními komunitami.

Přečíst článek

Nebojíme se vzpoury robotů, ale jejich selhání

Obavy běžné veřejnosti, ale i špičkových odborníků z toho, že se umělá inteligence v důsledku stále větší samostatnosti vymkne lidské kontrole, se zčásti odrážejí i v analýze Mezinárodní federace robotiky. Nikoli však tak, že bychom se měli bát případné „vzpoury robotů“, ale spíše jejich funkčního selhání, případně jejich ovládnutí kybernetickými hackery. Robot připojený ke cloudu je zranitelný vůči útokům, které mohou vést až k přímému ovládnutí stroje útočníkem. Jak tomu půjde zabránit (a zda vůbec), je zatím nepříjemně otevřená otázka.

Zpráva robotické federace připomíná i klasický problém „černých skříněk“. Rozhodovací procesy strojového učení jsou často tak složité, že i pro jejich vývojáře představují „skříňku“, do níž nevidí. Nedokážou proto přesně vysvětlit, proč se robot v danou chvíli rozhodl pro konkrétní akci. To podle analýzy vyvolává otázky ohledně právní odpovědnosti v případě nehod.

Lukáš Kintr

Přeregulovaná AI nás může ohrozit. Útočníci budou rychlejší než obrana, varuje šéf NÚKIB

Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.

Přečíst článek

Univerzální robot zvládne úkoly ve službách či v péči o seniory

Federace očekává, že do roku 2035 dojde k masovému rozšíření univerzálních robotů, tedy k přechodu od jednoúčelových strojů k obecné robotické inteligenci, která se dokáže adaptovat na téměř jakékoliv prostředí.

Budoucnost podle ní patří také humanoidním robotům, svou podobou připomínajících lidi. Brzy dokážou rozpoznávat lidské emoce, gesta a výrazy tváře. Uplatnění najdou nejen v průmyslu, ale i v sektoru služeb nebo při empatické péči o seniory, při níž přizpůsobí tón hlasu a pohyby potřebám člověka.

Stárnoucí společnost to bude potřebovat, ať už se nám to líbí, nebo ne.

Kdo se o vás postará ve stáří? No přece roboti

Starých lidí přibývá a mnozí z nich potřebují péči, jakou jim jejich rodina není schopna zajistit. Profesionálních, schopných a také ochotných a chápavých pečovatelů však není dost. Zastoupit je zřejmě dokáže pouze technika a v budoucnu zejména roboti.

Přečíst článek

Související

Robotický pes nese plamenomet. Je to šílený úlet, nebo dálkový vypalovač trávy a ostraňovač sněhu?

Můžete si koupit robotického psa, z něhož šlehají opravdové plameny. Smysl to ale nedává

Přečíst článek
Doporučujeme