Přeregulovaná AI nás může ohrozit. Útočníci budou rychlejší než obrana, varuje šéf NÚKIB
Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.
Umělá inteligence s sebou podle ředitele nese mimo jiné mnoho bezpečnostních, etických, socioekonomických, ale také environmentálních výzev. "Z pohledu běžných uživatelů pomáhá s efektivním řešením nejen rutinních, ale dnes i složitých úkolů. Současně ale pomáhá také útočníkům. Zvyšuje sofistikovanost jejich snažení, od deepfake podvodů a průmyslového sociálního inženýrství až po polymorfní malware s horší detekovatelností," uvedl ředitel.
Deepfake je uměle vytvořený nebo upravený obraz, video či zvuk, který realisticky napodobuje skutečného člověka nebo věc. Jako polymorfní malware se označuje škodlivý program, který dokáže měnit svůj kód a tím se brání odhalení.
AI pomůže oběma stranám bojiště
Dobrou zprávou podle ředitele je, že podobné možnosti dává AI také bezpečnostním expertům, kterým usnadňuje a zrychluje detekci hrozeb a umožňuje automatizovanou reakci na ně. NÚKIB nereguluje použití AI nástrojů, pokud jsou ale součástí regulovaného systému, vztahují se na ně povinnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Přílišná regulace, především ve výzkumu a experimentálním užití, má podle Kintra potenciál udělat z uživatelů snazší oběť. "Proti tomu bych chtěl varovat. Pokud totiž nebudeme schopni vyvíjet a užívat AI k vlastní obraně, budeme v lepším případě závislí na tom, jaké služby či nástroje budeme schopni nakoupit v kontrastu s těmi nástroji, které proti nám nasadí útočníci," uvedl Kintr.
Česko i celá EU čelí výraznému nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost, což představuje jednu z největších výzev současnosti, uvedl Petr Procházka z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Z toho důvodu patří zajištění odborníků mezi jednu z hlavních priorit aktualizovaného dokumentu Národní strategie kybernetické bezpečnosti, kterou vláda schválila na konci léta.
NÚKIB: V EU chybí až 200 tisíc specialistů na kyberbezpečnost
Zprávy z firem
Rok 2025 podle něj potvrdil dlouhodobý trend, kterým je rostoucí význam kyberbezpečnosti jako nedílné součásti a základního předpokladu prosperující země. Stejně tak ukázal, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle a zásadně projevit ve skutečném životě. "Vzpomeňme si třeba na červencový blackout, který se dotkl asi půl milionu lidí. Jednalo se sice o technickou závadu, ale tento případ ukázal, jak vážné dopady může mít narušení klíčových vzájemně provázaných a na sobě závislých služeb," uvedl Kintr.
Loni se po letech příprav také podařilo přijmout nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Legislativa sama o sobě podle Kintra lidi před kybernetickými hrozbami neochrání, nicméně jde podle něj o další z dílků do skládačky vedoucí k lepšímu zabezpečení služeb pro občany.
Optimalizace nového zákona
Jedním z velkých témat letošního roku je provoz nového zákona o kybernetické bezpečnosti. "Pracujeme na optimalizaci, v některých případech automatizaci souvisejících procesů tak, abychom i s rostoucím objemem regulovaných subjektů dokázali být přínosným partnerem," uvedl ředitel. Doplnil, že úřad se bude věnovat posílení odolnosti státní správy nebo nemocnic a zdravotnictví obecně. "Určitě nás také čeká práce na proaktivním vyhledávání organizací, které pod zákon spadat mají a doposud ohlášení svých regulovaných služeb neprovedly," doplnil ředitel.
NÚKIB funguje od roku 2017, zajišťuje ochranu systémů, varuje před hrozbami a spravuje regulaci podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Výdaje kybernetického úřadu by letos měly stoupnout na 880 milionů korun z loňských téměř 679 milionů korun. Vyplývá to z návrhu rozpočtu vlády ANO, SPD a Motoristů, který tento týden zveřejnila na webu Sněmovna.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
