Technologičtí giganti nalijí do umělé inteligence 650 miliard dolarů. Rozjíždí se nevídaný investiční boom
Největší americké technologické firmy plánují letos rekordně zvýšit kapitálové výdaje, aby si zajistily náskok v závodě o umělou inteligenci. Stovky miliard dolarů zamíří především do výstavby datových center a nákupu špičkových čipů. Rozsah investic nemá v moderní historii obdoby a začíná měnit ekonomiku, energetiku i vztahy s místními komunitami.
Americké technologické společnosti Alphabet, Amazon, Meta Platforms a Microsoft chtějí v letošním roce společně investovat až 650 miliard dolarů (zhruba 13,4 bilionu korun). Peníze půjdou především na budování a rozšiřování datových center, která tvoří páteř rozvoje umělé inteligence.
Vedle samotných serverů firmy masivně nakupují také specializované AI čipy, síťovou infrastrukturu, úložné systémy či záložní energetické zdroje. Meziročně mají jejich kapitálové výdaje vzrůst asi o 60 procent, což znamená další prudké zrychlení globální výstavby výpočetních kapacit.
Kolik utratí jednotliví hráči
Největší investici plánuje Amazon, který chce letos vynaložit až 200 miliard dolarů. Alphabet počítá s částkou kolem 185 miliard, Meta až se 135 miliardami a Microsoft by mohl za fiskální rok investovat zhruba 105 miliard dolarů.
Každý z těchto plánů by samostatně představoval rekordní roční kapitálové výdaje v rámci poslední dekády. V součtu jde o investiční vlnu, která je srovnatelná jen s největšími infrastrukturními obdobími americké historie — například s telekomunikační expanzí 90. let nebo budováním železnic v 19. století.
Závod, v němž vítěz bere vše
Podle analytiků vnímají technologické firmy výpočetní výkon pro AI jako trh typu „vítěz bere většinu“. Kdo vybuduje největší a nejvýkonnější infrastrukturu, bude schopen trénovat nejpokročilejší modely, přilákat zákazníky a upevnit dominantní postavení. Obří investice jsou proto i obrannou strategií — žádná z firem nechce technologicky zaostat.
Tlak na energii i komunity
Rychlá výstavba datových center ale přináší i vedlejší dopady. Tato zařízení spotřebovávají obrovské množství elektřiny a vody na chlazení. V některých regionech už nyní zvyšují tlak na energetické sítě a vyvolávají obavy z růstu cen pro ostatní odběratele.
Developerské projekty se zároveň dostávají do sporů s místními komunitami, které se obávají zátěže infrastruktury i životního prostředí.
Kontrast s tradičním průmyslem
Rozsah investic technologických firem vynikne i ve srovnání s ostatní ekonomikou. Podle odhadů Bloombergu plánuje 21 velkých amerických průmyslových společností — včetně automobilek, zbrojařů, železnic či ExxonMobilu — letos dohromady investovat asi 180 miliard dolarů. Čtveřice technologických gigantů tak utratí více než trojnásobek.
Nervozita investorů
Navzdory dlouhodobému potenciálu vyvolaly oznámené výdaje i obavy na trzích. Akcie některých firem po zveřejnění plánů klesly, protože investoři zpochybňují rychlost návratnosti tak obrovských částek.
Spolehlivost sítí a ochrana dat před jejich falšováním i úniky. To jsou dnes hlavní témata nejen pro firmy, ale také pro kritickou infrastrukturu státu, kde na chyby není ani nejmenší prostor. „Když volám kolegovi a nedovolám se, zkusím to za chvíli znovu. Ale když volám záchranku, druhý pokus už obvykle nemám,“ říká Martin Bajer ze společnosti TTC Marconi, která v oblasti kritické infrastruktury a kritické komunikace působí coby poskytovatel technologických řešení. 
Kritická infrastruktura vstupuje do nové éry, prim hraje rychlá síť a umělá inteligence
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
