Data a analýzy od KPMG sice vidí český realitní trh v roce 2026 optimisticky, ale přesto je tu pár zásadních věcí, které expertům dělají do budoucna vrásky. A netýká se to jen komplikací kolem nového stavebního zákona či růstu cen nemovitostí. Souvisí to i s řadou dalších oblastí od trhu práce až po nutné změny chování v české společnosti, shodli se odborníci na setkání členů Realitního clubu v restauraci Lví Dvůr v blízkosti Pražského hradu.

Ke zlepšení na českém realitním trhu může podle expertů dojít teprve až v okamžiku, kdy zmizí zbytečné administrativní překážky, které brzdí výstavbu, a když zde budou ze strany státu garantovány i dlouhodobé jistoty. Nejhorší na současné situaci na realitním trhu totiž podle Václava Vidličky z crowdfundingové společnosti Fingood je, když na trhu panuje nejistota a nejsou nastolená jasná pravidla, takže se vůbec neví, co bude dál. A to se týká nejen zjednodušení povolovacích procesů a nastolení smysluplné legislativy bez zbytečných komplikací, ale i finalizace nového stavebního zákona.

Další z klíčových věcí pro rok 2026 by pak podle Jana Sadila z developerské společnosti JRD mělo být i dotažení dlouho očekávaného Metropolitního plánu Prahy. „Nejenže by se tím mohly odblokovat povolovací procesy, ale bude to pro nás znamenat i výzvu, protože budeme mimo jiné také konečně vědět, kde můžeme stavět a kde ne,“ poznamenal Sadil.

21 fotografií v galerii

Nejde ale jen o ceny stavebních materiálů

Novou výstavbu v Česku ale čím dál více komplikují také problémy s rostoucími cenami materiálů a stavebních prací. Jen za posledních 10 let ceny stavebních prací pro bytovou výstavbu vzrostly podle KPMG o 120 procent a u nebytové výstavby o 70 procent. Inflace se přitom zvedla jen o 54 procent. 

Na realitním trhu ale nejde jen o cihly a beton. „Je to i o ceně práce a faktu, že ve stavebnictví chybí především lidé. Zatímco v roce 2008 ve stavebnictví pracovalo přes 267 tisíc lidí, v roce 2016 to bylo už jen 205 tisíc a nyní jsme se dostali na 217 tisíc. Ti lidé, kteří v tomto segmentu byli a nyní tam chybí, se už ale nevrátí a bude třeba vyřešit problém, jak je nahradit,“ upozornil Jan Kupec z KPMG. Chybějící lidé jsou zásadním problém českého realitního trhu, zdůraznil také Pavel Šatný ze společnosti Doornite, která kvůli tomu musela v minulosti hledat své zaměstnance například až na dalekých Filipínách. 

Bez zaměstnanců z ciziny to nepůjde

A obdobné problémy zmiňovali i další odborníci. Podle Vidličky je navíc už nyní zřejmé, že to v Česku do budoucna bez importu cizinců ani nepůjde. A i v tomto ohledu bude nutná podpora státu, aby se celý proces zaměstnávání cizinců zjednodušil a nebyla to akce na dlouhé roky. „Také jsme si najímali zaměstnance v zahraničí. A například s Filipínci to byl proces více než tři čtvrtě roku,“ potvrdil Tomáš Jelínek z realitní společnosti Century 21 a dodal, že by rozhodně ocenil, kdyby se takto zdlouhavý proces zrychlil. Není podle něj vůbec jasné, co na tom trvá tak dlouho, když nejde ani o utečence, ale naopak jde o klasické zaměstnance na základě kontraktů.

A jaké další změny se dotknou Čechů

Vzhledem k tomu, že Česko patří v EU k zemím s nejhorší dostupností bydlení pro mladé, bude se do budoucna podle expertů muset změnit také celkový přístup obyvatel k vlastnictví bytů a domů. Podle Jiřího Vančury z Trinity Bank s tím souvisí hned několik věcí. Jednak tu je řada Čechů ze starší generace, kteří stále bydlí ve velkých bytech, a i tyto nemovitosti se v budoucnu objeví na trhu. Dále tu je podle něj trend, že lidé i mimo velká města a lukrativní lokality si začínají čím dál více brát hypotéky i na druhý či třetí byt na secondhandovém realitním trhu. Často to berou jako jedinou možnost uchování hodnoty úspor a rodinného majetku. To ale podle Vančury nedává v takovýchto případech mnohdy smysl.

„U drahých bytů třeba v Praze nemám takové obavy z poklesu cen. Jiná otázka to je u secondhandových bytů v menších městech, které jsou často starší a budou například nutně potřebovat nákladné rekonstrukce. To si ale právě lidé takto investující v regionech často neuvědomují a domnívají se, že ceny nemovitostí nemohou nikdy klesnout. Očekávají, že se takto zajistí třeba na stáří, což se jim nemusí vyplatit,“ poznamenal Vančura.

A s tím nakonec souvisí i nutnost dalšího vzdělávání obyvatel. Problém podle Jana Hrubého z RE/MAX totiž je, že většina lidí v Česku investování do nemovitostí vůbec nerozumí a bude tak nutné zajistit, aby se i v tomto ohledu zlepšovala finanční gramotnost.

Série výmluv, kvůli kterým si Češi nepojišťují domy a byty. Neříkáte je také?

Money

„Mně se to nemůže stát“, totální neznalost nebo celková nedůvěra ve smyslu pojištění. To je několik málo důvodů, kvůli kterým Češi kašlou na pojištění svých nemovitostí. A není jich málo. Více jak milion a půl. Proč se nepojišťují a jaké faktory lidi přimějí se pojistit, a jaká je minimální pojistka, kterou by měli mít? Zeptali jsme se v tuzemských pojišťovnách.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Mikrobyty jsou trend. Přečtěte si, kdy máte šanci na ně získat hypotéku a kdy nikoli

Money

S tím, jak rostou ceny nemovitostí, začínají být v kurzu i netypické nemovitostní prostory, které donedávna moc zájemců o koupi ještě nelákaly. Už i hypoteční statistiky ale registrují rostoucí trend nákupu o byty s atypickými a miniaturními dispozicemi. Za jakých podmínek máte tedy šanci na takovéto nemovitosti získat hypotéku?

Věra Tůmová

Přečíst článek

Udržitelnost už není doplňkem architektury, ale jejím novým jazykem a letošní přehlídka DIPLOM.KY to potvrzuje s nebývalou silou. Ze 114 diplomových prací vystupují projekty, které s odvahou přehodnocují materiály, města i krajinu.

Udržitelná architektura už dávno není okrajovým zájmem, ale stává se novou gramotností. A právě tuto proměnu letos s nebývalou intenzitou ukázala soutěžní přehlídka DIPLOM.KY, kterou každoročně pořádá Česká komora architektů. Do 26. ročníku se přihlásilo 114 absolventů z českých architektonických škol a jejich společným jmenovatelem byla snaha hledat řešení, která přesahují estetiku i funkci. V centru pozornosti stála udržitelnost, recyklace, dostupné bydlení, role komunity a vztah města a krajiny.

17 fotografií v galerii

Když předsedkyně poroty, architektka Jana Janďourková Medlíková, mluvila o letošních diplomkách, zmiňovala „odbornou jistotu“ i schopnost mladých autorů reagovat na výzvy dneška. Slova, která mohou znít jako fráze, ale právě v letošní sadě oceněných prací dostávají velmi konkrétní podobu.

Cirkulace jako manifest

První místo získal projekt, který v sobě spojuje odvahu, architektonickou disciplínu i pozorné čtení městského prostředí. David Budil z Akademie výtvarných umění v Praze navrhl Cirkulární centrum Plzeň jako dům poskládaný z opakovaně použitých železobetonových prvků, kolejových nosníků a dalších materiálů nalezených v okolí města.

Je to stavba, která nevyužívá recyklované prvky jen jako technický detail, ale jako tématický rámec celé architektury. Budilův dům je výrazný, mnohovrstevnatý, a přitom pevně zakotvený v městské struktuře. Dotváří rozpadlý blok u křižovatky U Jána a zároveň představuje novou interpretaci nárožní stavby v dnešním městě.

Porota ocenila „vyzrálou architekturu, která dokáže být někdy měkká a jindy technicistně strohá“, ale vždy drží jednotný jazyk. Cirkulární centrum není utopií ani provokací. Působí jako velmi uvěřitelný model, jak by mohly české městské brownfieldy získat nový život a zároveň jak může architektura reagovat na dostupnost materiálů a na klimatickou situaci.

Z továrny na zdravotnickou techniku luxusní bydlení: Byty u Vltavy startují na 6 milionech

Reality

Projekt Bydlení META Modřany dosáhl nejvyššího bodu hrubé stavby první etapy a směřuje k dokončení začátkem roku 2027. Rekonverze původního administrativního objektu přinese 183 bytů, školku i nové obchodní prostory.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Škola jako městský organismus

Druhé místo patří Haně Sauko z pražské UMPRUM. Její projekt Škola – komunita – město zasazuje vzdělávání do širšího společenského rámce. V areálu bývalé Pragy navrhla takovou školu, která není uzavřeným objektem, ale prostupnou součástí města. Nabízí flexibilní klastrové učebny, prostory pro komunitní aktivity i městský charakter, který se nesnaží izolovat děti od reality, ale naopak je s ní kultivovaně propojovat. Návrh je přesvědčivý právě tím, že spojuje teorii s urbanistickou i architektonickou praxí. Škola zde funguje jako živý, měnící se organismus.

Vyráběly se tu vejtřasky i bombardéry. Teď tu sídlí umění. V budoucnu se v Pragovce bude i bydlet

Reality

V budově E Factory se v minulosti vyráběla auta a bombardéry, po rekonstrukci je centrem českého umění. Na jednom z největších brownfieldů v Praze chce investor vytvořit novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, školami i parkem. 

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Třetí místo získala Valentýna Zítková z Fakulty architektury ČVUT. Její práce Obec k obci sedá vychází z detailní analýzy sedmi obcí a hledá jemné, dlouhodobé zásahy, které mohou vést k jejich přirozenému rozvoji. Zítková svým přístupem dokazuje, že architektura není jen otázkou velkých gest. Často tkví v drobných, precizně promyšlených zásazích, které dokážou měnit krajinu i životní rytmus komunity. Kvalita jejího grafického zpracování navíc pozvedla projekt na velmi profesionální úroveň.

Jedním z nejzajímavějších momentů letošní přehlídky bylo čestné uznání pro práci Marie Školové z Mendelovy univerzity v Brně. Její projekt Haldy a město se věnuje postindustriálním ostravským uhelným haldám, které dosud stojí někde na hraně mezi industriální pamětí a nevyužitým potenciálem.

Školová vytvořila katalog hald, který kombinuje systematickou typologii, míru potřebných zásahů a návrhy možného rozvoje. Od nové smíšené čtvrti Zárubek po rekreační nebo výzkumné krajiny nabízí práci, která má jak emocionální sílu, tak jasnou urbanistickou logiku. Její přístup je důkazem, že krajina se může stát rovnocenným aktérem městské budoucnosti. Zejména tam, kde jeden průmyslový příběh končí a jiný může začít.

Druhé čestné uznání porota udělila Matěji Šépkovi z FA ČVUT. Jeho projekt Kostel a komín pracuje s nevyužívanou kotelnou na sídlišti Řepy a mění ji v komunitní a duchovní centrum. Jde o návrh, který s úctou k původní industriální stavbě otevírá nový typ sakrálního prostoru. Velkorysá dřevěná střešní konstrukce se světlíky přináší světlo dovnitř, zatímco starý komín se proměňuje ve výraznou dominantu - novodobou věž.

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Reality

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Reality

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům

Reality

Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.

Petra Nehasilová

Přečíst článek