Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům
Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.
V teoretické rovině se věnujete výzkumu působení architektonického prostoru na člověka. Je architektura podstatnou součástí života člověka? Dá se od její úrovně i úroveň společnosti?
Architektura vždycky byla odrazem společnosti. Tedy to, jaká je, vypovídá mnohé o zemi, v níž se staví. Uvedu jen příklad. V Praze, když se má něco postavit, okamžitě se řeší, zda to nebude narušovat panorama Prahy. Nicméně ohlédneme-li se do historie, tak každá epocha přece přinášela vyšší a vyšší stavby. Na Staroměstském náměstí se nejprve stavěly nízkopodlažní měšťanské domy, na něž se v přímé úměře s tím, jak společnost bohatla, začala přidávat patra další. A to je i princip mrakodrapů, člověk potřebuje jít neustále výš. V Praze ale mrakodrapy nechceme. Jsme tak konzervativní. Kvůli zachování panoramatu v podstatě neumožňujeme růst.
Navíc v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel v Praze bude brzy nedostatek volných pozemků k výstavbě. Měli bychom tedy stavět ve městech výš, i proto abychom nezabírali krajinu za nimi?
Nemusíme stavět jenom mrakodrapy, ale můžeme víc využívat volných ploch. Stavět v brownfieldech se nám už daří. V Praze je například stále hodně volných proluk. Veřejnost ale zahušťování měst není příliš nakloněná. Obává se zvýšení dopravy, zácp. Ve skutečnosti je to ale naopak. Nápor na dopravu je mnohem větší, když se lidé začnou stěhovat za města.
Jakou stavbu by Praha potřebovala?
Potřebovala by ikonickou stavbu. Poslední, kterou jsme postavili, je Tančící dům. I když to je dnes už vlastně historická stavba. V 90. letech, kdy ji stavěli, měla hodně kritiků.
Naposledy veřejnost popudil projekt na Novou halu Hlavního nádraží. Co to o nás vypovídá?
Stále nejsme připraveni na moderní architekturu. A to značí velký problém. Praze se budou vyhýbat nejenom zahraniční architekti, ale i investoři. Projekt na hlavní nádraží může vzbuzovat negativní emoce. Já ho nicméně vnímám jako velmi zajímavou stavbu, která skvěle reaguje na Fantovu budovu.
Kapverdy nejsou jen synonymem pro luxusní dovolenou, ceny tamních nemovitostí přináší i zajímavé investiční příležitosti. Apartmány nebo vily tam začali kupovat i Češi. Vyjde je to totiž levněji než v Česku.
Na chatu do Afriky? Na Kapverdách se dá koupit apartmán za milion
Reality
Veřejnosti spíš vadí, že jí musí ustoupit budova Nové haly.
Samozřejmě pokud něco bouráte, tak stavba, která přijde potom, by měla být daleko lepší. Jakýmkoliv zásahem, i rekonstrukcí, musíte zkrátka zvyšovat hodnotu.
Celý rozhovor s Erikem Petrusem čtěte v novém vydání magazínu Realitní Club. Magazín je v tištěné verzi k dostání v síti PNS nebo online i ve formě předplatného. Elektronickou verzi aktuálního čísla zakoupíte i v našem e-shopu.
I letos soutěžní přehlídka České ceny za architekturu nabídne exkurzi napříč tuzemskými stavbami. O prestižní ocenění se ucházejí rekonstrukce trafo stanice, typová chatka nebo prodejna Lidlu. Podívejte se na redakcí vybrané projekty.
Nejčastěji se v Česku staví do 30 milionů a mnohem víc se rekonstruuje, ukazuje architektonické klání
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
