Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům

Erik Petrus
Se svolením Erika Petruse
Petra Nehasilová

Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.

V teoretické rovině se věnujete výzkumu působení architektonického prostoru na člověka. Je architektura podstatnou součástí života člověka? Dá se od její úrovně i úroveň společnosti?

Architektura vždycky byla odrazem společnosti. Tedy to, jaká je, vypovídá mnohé o zemi, v níž se staví. Uvedu jen příklad. V Praze, když se má něco postavit, okamžitě se řeší, zda to nebude narušovat panorama Prahy. Nicméně ohlédneme-li se do historie, tak každá epocha přece přinášela vyšší a vyšší stavby. Na Staroměstském náměstí se nejprve stavěly nízkopodlažní měšťanské domy, na něž se v přímé úměře s tím, jak společnost bohatla, začala přidávat patra další. A to je i princip mrakodrapů, člověk potřebuje jít neustále výš. V Praze ale mrakodrapy nechceme. Jsme tak konzervativní. Kvůli zachování panoramatu v podstatě neumožňujeme růst.

Navíc v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel v Praze bude brzy nedostatek volných pozemků k výstavbě. Měli bychom tedy stavět ve městech výš, i proto abychom nezabírali krajinu za nimi?

Nemusíme stavět jenom mrakodrapy, ale můžeme víc využívat volných ploch. Stavět v brownfieldech se nám už daří. V Praze je například stále hodně volných proluk. Veřejnost ale zahušťování měst není příliš nakloněná. Obává se zvýšení dopravy, zácp. Ve skutečnosti je to ale naopak. Nápor na dopravu je mnohem větší, když se lidé začnou stěhovat za města.

Jakou stavbu by Praha potřebovala?

Potřebovala by ikonickou stavbu. Poslední, kterou jsme postavili, je Tančící dům. I když to je dnes už vlastně historická stavba. V 90. letech, kdy ji stavěli, měla hodně kritiků.

Naposledy veřejnost popudil projekt na Novou halu Hlavního nádraží. Co to o nás vypovídá?

Stále nejsme připraveni na moderní architekturu. A to značí velký problém. Praze se budou vyhýbat nejenom zahraniční architekti, ale i investoři. Projekt na hlavní nádraží může vzbuzovat negativní emoce. Já ho nicméně vnímám jako velmi zajímavou stavbu, která skvěle reaguje na Fantovu budovu.

Na kolik vyjde apartmán na Kapverdách.

Na chatu do Afriky? Na Kapverdách se dá koupit apartmán za milion

Kapverdy nejsou jen synonymem pro luxusní dovolenou, ceny tamních nemovitostí přináší i zajímavé investiční příležitosti. Apartmány nebo vily tam začali kupovat i Češi. Vyjde je to totiž levněji než v Česku.

Přečíst článek

Veřejnosti spíš vadí, že jí musí ustoupit budova Nové haly.

Samozřejmě pokud něco bouráte, tak stavba, která přijde potom, by měla být daleko lepší. Jakýmkoliv zásahem, i rekonstrukcí, musíte zkrátka zvyšovat hodnotu.

Celý rozhovor s Erikem Petrusem čtěte v novém vydání magazínu Realitní Club. Magazín je v tištěné verzi k dostání v síti PNS nebo online i ve formě předplatného. Elektronickou verzi aktuálního čísla zakoupíte i v našem e-shopu.

Rekonstrukce trafo stanice na bydlení

Nejčastěji se v Česku staví do 30 milionů a mnohem víc se rekonstruuje, ukazuje architektonické klání

I letos soutěžní přehlídka České ceny za architekturu nabídne exkurzi napříč tuzemskými stavbami. O prestižní ocenění se ucházejí rekonstrukce trafo stanice, typová chatka nebo prodejna Lidlu. Podívejte se na redakcí vybrané projekty.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Daniela Baráčková a Jakub Filip Novák ze studia No Architects

Velikost kvalitu bydlení neurčuje. Pohodlně žít se dá i na dvaceti metrech, říkají architekti

Přečíst článek
Architektka Dagmar Štěpánová

V kostarické džungli žije i navrhuje. I v Evropě je zajímavá práce, říká architektka Dagmar Štěpánová

Přečíst článek
Doporučujeme