Luxusní lázně pod skalami v Adršpachu? Místní se bouří proti Pleskotovu projektu
Adršpach, druhé nejnavštěvovanější místo Královéhradeckého kraje, stojí před velkým dilematem. Studio Josefa Pleskota tu má navrhnout nový hotelový komplex. Místní se ale bouří – obávají se, že další stovky hostů zničí křehkou rovnováhu mezi turismem a přírodou. A nejsou sami: podobné spory o architekturu a krajinu teď hýbou i Beskydami.
Adršpach je turistický fenomén. Každoročně sem míří téměř půl milionu lidí. Podle dat agentury CzechTourism navštívilo Adršpašské skály v roce 2023 celkem 488 tisíc návštěvníků, čímž se oblast stala druhou nejnavštěvovanější destinací Královéhradeckého kraje, hned po Safari Parku ve Dvoře Králové.
V samotné obci funguje 40 ubytovacích zařízení s kapacitou 601 lůžek. A to je podle místních tak akorát. Obec dokonce vyhlásila stop stav na prodej pozemků, aby zabránila dalšímu rozšiřování penzionů a apartmánů. Před několika měsíci přišel návrh, který Adršpach rozdělil jako máloco předtím.
Developerská společnost Crescon ve spolupráci se studiem AP atelier architekta Josefa Pleskota plánuje pod Křížovým vrchem vybudovat hotelový komplex Lázně Pramen Adršpach: ekologickou dřevostavbu se 70 hotelovými pokoji, 95 apartmány a lázeňským provozem.
„Najali jsme mezinárodně uznávaného architekta Josefa Pleskota. Projekt navrhl jako ekologickou dřevostavbu, aby co nejlépe zapadla do krajiny,“ uvedl pro iDnes finanční ředitel Cresconu Radek Zábrodský.
Jenže obyvatelé obce to vidí jinak. Petici proti stavbě podepsalo už přes pět tisíc lidí. „Realizace tohoto projektu by měla závažné a nevratné negativní dopady na přírodní ráz lokality, která je součástí chráněného území a patří k nejcennějším oblastem Česka,“ píší v petici.
Autoři dokumentu varují před scénářem, který už znají z jiných horských oblastí: „Je důvod k obavám, že by mohla vzniknout situace známá ze Železné Rudy, Pece pod Sněžkou nebo Dolní Moravy, kde se z hotelů staly soukromé apartmány a obci zbyla pouze ‘mrtvá stavba’.“
Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.
Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální
Reality
Projekt podle nich navíc neodpovídá územnímu plánu, který umožňuje pouze ubytování malého a středního rozsahu. „Celková kapacita komplexu by překročila počet obyvatel celého Adršpachu,“ upozorňuje text petice.
Adršpach už léta balancuje mezi turistickou ekonomikou a udržitelností. Přetížení infrastruktury je zřejmé – od silnic a parkovišť po vodní zdroje a odpady.
„Naším cílem je zachovat jedinečnou přírodní a kulturní hodnotu Adršpašska a zajistit udržitelný rozvoj obce v souladu s potřebami místních obyvatel i návštěvníků,“ uzavírají autoři petice.
Když se krajina brání architektuře
Adršpach není jediný. Spory o to, kam až může zajít architektura v chráněné krajině, se v poslední době množí. Plánovaná přestavba bývalého hotelu Banka v Trojanovicích na rozsáhlý rezidenční a hotelový komplex narazila na podobně silný odpor. Petici podepsalo přes 1 200 lidí.
„Projekt se nachází v srdci Chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde podle místních i odborníků takto masivní výstavba nemá co dělat,“ uvedl předseda spolku Klidné Beskydy Ondřej Pícha, který petici inicioval.
Podle návrhu developera Arkemax Invest Ostrava by se z původní plochy 3 500 m² měl stát komplex o rozloze 20 000 m², tedy šestinásobný nárůst. Hotel, který měl 23 pokojů, by se po přestavbě změnil na 56 pokojů a téměř 100 bytů či apartmánů.
Nejenom příroda, čistý vzduch a výjimečné výhledy. Beskydy nabízí mnohem víc. Tradiční roubenky i velmi kvalitní soudobou architekturu i design. Vydejte se s námi na procházku za beskydskou architekturou.
Beskydy táhnou. Kvalitou architektury šlapou na paty i Krkonoším
Reality
„Při takovém navýšení kapacity se už nemůže jednat o rekonstrukci, ale o novostavbu. Pak by tento záměr byl i v rozporu s územním plánem,“ uvedl starosta Jiří Novotný (Naše Beskydy – SNK).
Místní se obávají přetížení dopravy, nedostatku vody i narušení krajinného rázu. „Tento projekt není revitalizací, ale nepřiměřenou urbanizací citlivého území,“ dodává Pícha.
Správa CHKO Beskydy zatím oficiální žádost o stanovisko nedostala, ale podle zástupkyně Lenky Vykoukalové bude projekt posuzován s ohledem na vliv na přírodu a krajinu.
Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu. 
Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah
Reality
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
