Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Za svobodná veřejnoprávní média. Tisíce lidí vyšly v neděli do ulic

demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Česku a proti novele zákona o jejich financování
profimedia.
 ČTK

Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.

V Brně se dnes sešlo asi 3000 lidí. V průvodu pochodovali centrem města. Počet lidí pro ČTK odhadl tajemník městské části Brno-střed Petr Štika. Lidé se sešli na náměstí Svobody, tam jich bylo do 1000, poté vyšli přes Zámečnickou a Veselou na Joštovu a dál na Beethovenovu, kde má redakci Český rozhlas Brno. Ulici zaplnili celou.

V Českých Budějovicích se v 17.00 účastníci průvodu potkali před budovou Českého rozhlasu, kde je pozdravili zaměstnanci rozhlasu a České televize a na fasádu vyvěsili nápis Děkujeme. Odtud se pak pochod Ruce pryč od médií vydal na náměstí a cestou jako symbol vezl Večerníčka zavřeného v kleci. "Do pochodu se zapojilo přes 1000 účastníků, odhaduji to tak na 1200 či 1300 lidí," řekl ČTK za organizátory Tomáš Kuboušek.

Reforma nebo ničení systému?

Stovky lidí s transparenty, českými vlajkami, píšťalkami a bubny prošly Plzní. Lidé se sešli na náměstí T. G. Masaryka, kde zazněly výzvy politikům: Ruce pryč od veřejnoprávních médií. Poté se vydali po Klatovské třídě zhruba na kilometr vzdálené náměstí Míru, přidávali se k nim další podporovatelé. Došli před plzeňské studio rozhlasu. Na jeho fasádě bylo srdce a nápis Díky!, z oken mávali zaměstnanci. Demonstranti se pak přesunuli do parku, kde několik z nich vyjádřilo obavy zejména z toho, že se Česko vydává cestou východních autoritářských zemí. Návrh zákona o veřejnoprávních médiích označili za paskvil.

"Bez jakékoli diskuse chtějí zničit systém, který tady fungoval desítky let. Cílem je média veřejné služby oslabit a udělat z nich hlásnou troubu politiků a státní propagandu," zaznělo na mítinku. Jan Valdman z Iniciativy Veřejnoprávně řekl, že v současné době se novináři bojí politiků, místo aby se politici báli veřejnoprávních médií. "Koncesionářské poplatky si platíme proto, že v kritické chvíli dostaneme pravdu, a ne propagandu," řekla studentka médií Dita Sládková.

Koalice se shodla na zrušení poplatků za média, upravila harmonogram

Vláda projedná finanční smyčku kolem veřejnoprávních médií koncem května

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.

Přečíst článek

V Hradci Králové průvod podle odhadu policie čítal několik stovek lidí. Z Masarykova náměstí demonstranti šli s transparenty a za bubnování a pískání kolem regionálního studia Českého rozhlasu k budově kongresového centra Aldis, kde sídlí regionální redakce ČT. Před Aldisem se konal mítink s projevy. Demonstrující předali pracovníkům redakcí rozhlasu a televize krabičky se vzkazy na jejich podporu. Pracovníci redakce ČT dali do osmi oken Aldisu velký nápis Děkujeme. "Akce se obešla bez narušení veřejného pořádku," řekl ČTK mluvčí policie Martin Stránský.

V Pardubicích vyrazilo na pochod podle odhadu policie přibližně 250 lidí. Pochod začal na třídě Míru u sochy Jana Kašpara a po třídě Míru pokračoval přes Pernštýnské náměstí k sídlu redakce rozhlasu. Akce skončila zhruba v 18:15 státní hymnou u Automatických mlýnů. "Obešla se bez narušení veřejného pořádku," řekla ČTK mluvčí policie Iveta Kopecká.

V Liberci se podle zjištění ČTK v 17.00 sešlo několik stovek lidí s českými vlajkami a transparenty s hesly jako "Ruce pryč" nebo "Neberte nám svobodná média". Za hlasitého bubnování se vydali na pochod městem. Trasa vedla ze Soukenného náměstí kolem obchodního centra Bláha přes ulice Moskevská, Felberova, Gutenbergova a Jablonecká po park Paměti národa.

Ministr kultury Oto Klempíř

Klempíř chce rychle prosadit změny ve financování ČT a ČRo. Opozice mluví o paskvilu

Ministr kultury Oto Klempíř počítá s tím, že vláda rychle prosadí zákon měnící financování médií veřejné služby. Česká televize a Český rozhlas by podle návrhu už neměly být placeny z koncesionářských poplatků, ale pevnou částkou ze státního rozpočtu. Opozice, odborníci i vedení obou médií návrh kritizují.

Přečíst článek

V Ústí nad Labem se kvůli podpoře Českého rozhlasu a České televize sešlo odhadem 100 lidí. ČTK o tom informovala mluvčí policie Veronika Hyšplerová. Lidé se vydali z Mírového náměstí směrem k budově, kde sídlí Český rozhlas Sever.

V Jihlavě se pochodu zúčastnilo několik stovek lidí. U kina Dukla v parku dostali placky a letáky a vydali se na náměstí k budově rozhlasu, kde jim z oken mávali zaměstnanci s cedulemi "Děkujeme". "Bylo to příjemné a milé a lidé byli vstřícní. Zazpívali jsme si Modlitbu od Marty Kubišové a děti kreslily na chodníku," popsala atmosféru za organizátory Marie Bohuňovská.

Bubínky a sirény v akci

Zhruba půlkilometrový pochod vytvořili dnes vpodvečer Olomoučané v centru města. Prošli přitom od Terezské brány přes tržnici, Dolní a Horní náměstí až k budově Českého rozhlasu Olomouc, kde zaplnili polovinu Pavelčákovy ulice. Jejich protest vzbuzoval pozornost po celé trase, lidé byli vybaveni píšťalkami, bubínky, tamburínami i sirénami. Na transparentech nechyběly nápisy jako "Olomouc podporuje kulturu" nebo "Nésu hlópé, poslóchám Český rozhlas". Do protestu, který vyvrcholil před budovou rozhlasu také kulturním doprovodem a společnými písněmi, se zapojili podle zjištění ČTK lidé napříč generacemi, nechyběli senioři, ale i rodiny s malými dětmi. Podle odhadu zpravodaje přišlo více než 300 lidí.

Na Jiráskově náměstí v centru Ostravy se ve vytrvalém dešti sešlo okolo 300 lidí. Účastníci přijeli i z řady jiných měst v kraji. Někteří měli české vlajky. Řečníci kritizovali návrh zákona, podle nějž by mimo jiné měly být ČT a ČRo místo poplatku financovány ze státního rozpočtu, a upozornili na nejasnou budoucnost jejich regionálních studií. "Rozvoj regionů bez médií veřejné služby je téměř nemyslitelný. Nenechme si je vzít, nenechme si vzít rozvoj našich regionů," řekla například Monika Horsáková z Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby Slezské univerzity Opava. Na závěr demonstrace se účastníci vydali na pochod k ostravským redakcím ČT a ČRo, kde vyjádřili podporu a poděkování jejich zaměstnancům.

Související

Stávková pohotovost a tlak na Klempíře. Spor o financování veřejnoprávních médií se vyostřuje

Přečíst článek
Shromáždění a pochod spolku Milion chvilek na podporu Českého rozhlasu a České televize

Babišova vláda pod tlakem ze zahraničí. Mezinárodní federace novinářů žádá stažení návrhu na financování médií

Přečíst článek

Interny v regionech jsou poloprázdné, vlna stárnutí je ale podle ÚZIS brzy zaplní

ilustrační foto
profimedia.cz
 ČTK

Téměř tři čtvrtiny z více než 300 tisíc lidí ročně hospitalizovaných na interních odděleních nemocnic jsou podle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) senioři. Vyplývá to z prezentace ředitele ÚZIS Ladislava Duška a místopředsedy České internistické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Hauera na jednání výboru pro zdravotnictví. Oddělení oblastních nemocnic mají lůžka obsazená průměrně z 61 procent, některá i méně než z 30 procent. Odborníci ale kvůli očekávanému stárnutí populace varují před jejich rušením.

Před pěti lety bylo v tuzemsku lidí starších 65 let 2,1 milionu a z nich více než 203 tisíc starších 85 let. Podle predikcí bude v roce 2040 seniorů 2,6 milionu a pětaosmdesátníků a starších 469 tisíc, v polovině 21. století pak počty vzrostou na více než tři miliony lidí nad 65 let a půl milionu starších 85 let.

"Teď tu máme nějaký počet lidí nad 85 let, za deset let jich budeme mít 2,5krát tolik. A čím starší a komplexnější lidé jsou, tak tím méně potřebují superspecialisty," uvedl Hauer. Vhodná je pro ně podle něj právě péče internistů, kteří vidí jejich zdravotní stav jako celek.

Průměrná doba hospitalizace na interním oddělení je šest dní. "72 procent těch pacientů je starších 65 let starších, a jak tahle kohorta poroste, samozřejmě extrémně poroste tlak na ta interní lůžka," dodal.

Rozdíly mezi regiony a centry

Předloni bylo v Česku asi 7500 lůžek na asi 300 interních nemocničních odděleních, více než 5500 bylo v regionech, necelých 500 v krajských a asi 1500 ve fakultních nemocnicích a na dalších specializovaných pracovištích. Zatímco fakultní nemocnice je měly obsazené v průměru téměř ze 76 procent, regionální pracoviště z 61 procent. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jsou ale oddělení obsazená i jen z 20 procent.

Reálnou potřebu hospitalizací ale podle Hauera ještě ovlivňují pacienti, kteří by na interních lůžkách sice ležet nemuseli, ale není pro ně jiná forma péče. "Suplují léčebny dlouhodobě nemocných a podobná zařízení. Nemáme udělané zdravotně sociální pomezí, abychom jasně řekli, pro kterého pacienta prostě už neumíme zdravotně nic udělat," vysvětlil. Jde o lidi, které není možné propustit domů, ale kapacity jinde pro ně nejsou.

Stárnutí populace se podle Hauera nevyhýbá ani lékařům internistům, kteří patří mezi nejstarší mezi obory. Téměř polovina z 1357 byla podle dat z roku 2023 starší 50 let a pětina starší 70 let. Nové se podle něj nedaří do oboru, ze kterého postupně vznikla kardiologie, diabetologie nebo onkologie, příliš přilákat, loni atestovalo 73 internistů.

Tichý zabiják plic. Češi jsou v jeho odhalení napřed

Nenápadný kašel, zadýchávání nebo únava. Příznaky, které lidé často podceňují. Za nimi se ale může skrývat vážné onemocnění – plicní fibróza. Lékaři varují, že klíčem k úspěšné léčbě je včasný záchyt. Ten dnes stále častěji umožňuje i vyšetření původně určené pro odhalení rakoviny plic. A Češi ve screeningu udávají tempo.

Přečíst článek

Obor podle Hauera netáhne zájemce ani proto, že si často v nemocničním provozu na sebe nevydělá a nemocnice na něj musí doplácet z jiných provozů. Problém je to podle Duška zejména v regionálních nemocnicích. "Oblastní zdravotnická zařízení měla v roce 2024 v úhradové vyhlášce nižší základní sazby pro úhradu paušálních CZ-DRG, než byly jejich náklady," řekl na jednání Dušek. CZ-DRG je systém oceňování nemocniční péče. Krajské a fakultní nemocnice podle něj dostávaly více peněz, než byly jejich náklady.

Zdravotní pojišťovny, současné i minulé vedení ministerstva zdravotnictví dlouhodobě upozorňují na nutnost transformace lůžek akutní nemocniční péče, kterých je v Česku nadbytek. Vznikat by měla lůžka dlouhodobé a následné péče, za které ale nemocnice dostávají ještě nižší úhrady než za lůžka akutní, například právě internu. Rozdíl mezi reálnými náklady ošetřovacího dne v následné péči je podle ÚZIS zhruba 500 korun, při přepočtení na počet pacientů za rok asi 1,7 miliardy.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Vláda projedná finanční smyčku kolem veřejnoprávních médií koncem května

Koalice se shodla na zrušení poplatků za média, upravila harmonogram
ČTK
 ČTK

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.

Podle předlohy by ČRo a ČT měly místo poplatků od domácností a firem dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. ČT by tak příští rok podle záměru měla hospodařit s 5,74 miliardy korun, letos má 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků. Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.

Ministr kultury Oto Klempíř

Klempíř chce rychle prosadit změny ve financování ČT a ČRo. Opozice mluví o paskvilu

Ministr kultury Oto Klempíř počítá s tím, že vláda rychle prosadí zákon měnící financování médií veřejné služby. Česká televize a Český rozhlas by podle návrhu už neměly být placeny z koncesionářských poplatků, ale pevnou částkou ze státního rozpočtu. Opozice, odborníci i vedení obou médií návrh kritizují.

Přečíst článek

"Už skončilo připomínkové řízení k tomu návrhu zákona o veřejnoprávních médiích. Ano a tak, jak jsem vám slíbil - přišly tam stovky připomínek, tak my na to budeme mít speciální koalici 25. května a do 22. května nám naši kolegové představí, co všechno tam (v chystaném zákoně) je. Budeme se o tom bavit a když se koaličně domluvíme, tak to půjde na vládu," řekl ve videu Babiš.

Opozice se podle premiéra bude moci vyjádřit při projednávání ve Sněmovně. Do diskuse by se pak měla zapojit i vedení obou médií. "A když teda se připravíme na koalici, tak pozveme generálního ředitele České televize a generálního ředitele Českého rozhlasu a budeme se veřejně bavit o tom, co v rámci toho zákona navrhujeme. A určitě nechceme mluvit do obsahu," řekl Babiš.

Inspirace ze zahraničí?

Zopakoval, že ze státního rozpočtu se hradí média veřejné služby v 17 zemích. Dodal, že veřejnoprávní sdělovací prostředky v mnoha státech šetří a propouštějí.

O poklesu příspěvků od státu na zahraniční vysílání podle Babiše jednala i poslední rada vlády pro národnostní menšiny. Český rozhlas kvůli seškrtání podpory od ministerstva zahraničí pro Radio Prague International snížil o čtvrtinu počet jeho zaměstnanců. Premiér míní, že rozhodnutí vedení o omezení zahraničního vysílání při snížení finanční podpory má teď "politický podtext", podle Babiše ale škrtala i minulá vláda.

Související

Stávková pohotovost a tlak na Klempíře. Spor o financování veřejnoprávních médií se vyostřuje

Přečíst článek
Shromáždění a pochod spolku Milion chvilek na podporu Českého rozhlasu a České televize

Babišova vláda pod tlakem ze zahraničí. Mezinárodní federace novinářů žádá stažení návrhu na financování médií

Přečíst článek
Doporučujeme