Rusko má zájem vyřešit konflikt na Ukrajině politickými a diplomatickými prostředky, ale situace nikoliv jeho vinou uvázla na mrtvém bodě, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko invazi do sousední země vede skoro tři a tři čtvrtě roku.
Výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho ruském protějšku Vladimiru Putinovi, že „zcela zešílel“, rezonuje napříč politickým světem. Slova šéfa Bílého domu už okomentoval například francouzský prezident Emmanuel Macron, ale i Kreml.
Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia (CPC).
Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s USA a evropskými lídry.
Arménská vláda schválila návrh zákona o vstupu země do Evropské unie; podle dokumentu, který má ještě přijmout parlament, tím Arménie oznamuje začátek procesu získání členství v EU. Premiér Nikol Pašinjan současně upozornil, že o vstupu do EU může rozhodnout jedině celostátní referendum a že ještě dříve by Jerevan měl s Bruselem vypracovat cestovní mapu integrace. Kreml zareagoval varováním, že nelze být současně v EU a v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU), která Arménii skýtá četné výhody, uvedla ruská média.
Ruský prezident Vladimir Putin během nedělní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině a o situaci na bojišti, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin s Ficem podle něho jednali také o vzájemných vztazích a energetice. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova se oba vyslovili pro obnovení vztahů mezi svými zeměmi.
Rusko plně podporuje iniciativu maďarského premiéra Viktora Orbána týkající se příměří s Ukrajinou a výměny válečných zajatců, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven k dialogu se Spojenými státy, prohlásil mluvčí Kremlu a dodal, že až po inauguraci nového prezidenta v lednu se ukáže, zda se v USA změnila nálada. Mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur také prohlásil, že neví o tom, že by se Putin chystal gratulovat Donaldu Trumpovi k jeho předpokládanému vítězství v prezidentských volbách.
Jako „novinářskou kachnu“ odmítl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov tvrzení jihokorejského ministra obrany, že Severní Korea pravděpodobně vyslala své vojáky, aby pomohli Rusku ve válce proti Ukrajině. Ministr to uvedl přede dvěma dny.
Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobody projevy a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena.
Kreml se neobává, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozilo zatčení při nadcházející návštěvě Mongolska. Podle agentury AFP to řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Středoasijská země je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na Putina vydal loni zatykač v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Obce se obávají nedostatku peněz na financování nepedagogických pracovníků ve školách, které od letošního roku přebírají místo státu. Problémy se zajištěním peněz budou mít více než tři čtvrtiny obcí, uvedlo v tiskové správě Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).
Novým starostou New Yorku se po složení přísahy stal 34letý demokrat Zohran Mamdani, který je prvním muslimským starostou tohoto největšího amerického města. Do úřadu bude slavnostně uveden odpoledne místního času,
Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném dnes na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády také doufá, že letošní rok bude rokem míru.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky. Letos bude vlivem odstávek pro výměnu paliva výroba o něco nižší.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.