Architektonickou soutěž na nový přestupní terminál vlakové a autobusové dopravy v Liberci vyhrálo pražské studio OV Architekti. Rozhodnutí poroty bylo podle náměstka primátora Jiřího Janďourka téměř jednomyslné. Město představí tři nejlepší návrhy na přelomu května a června v kulturním centru Linserka.

Terminál společně připravují Správa železnic, Liberecký kraj a město Liberec. Projekt ale závisí na vybudování rychlého železničního spojení z Prahy do Liberce. Bez něj podle generálního ředitele Správy železnic Tomáše Tótha nedává nový terminál smysl.

FOTOGALERIE: Prohlédněte si projekt studia OV Architekti

9 fotografií v galerii

Přestavba nádraží

Nový dopravní uzel má vzniknout přestavbou hlavního libereckého nádraží. Propojí železniční, autobusovou i městskou dopravu. Historická nádražní budova zůstane zachována, areál se ale zbaví nevzhledných pozdějších přístaveb. Přibýt má moderní prosklená odbavovací hala a nástupiště má před počasím chránit lehká prosklená střecha s integrovanými solárními panely.

„Chtěli jsme přinést nějaký charakter, který vám dá svým tvarem najevo, že jste přijeli do Liberce,“ uvedl architekt Štěpán Valouch.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Vítězný návrh řeší většinu dlouhodobých problémů v prostoru mezi vlakovým a autobusovým nádražím. Autobusová stání se mají přesunout blíž ke kolejím, což zkrátí přestupy a zvýší pohodlí cestujících. Důraz má být kladen také na bezbariérovost.

Projekt je navržen tak, aby se dal uskutečňovat po etapách a rozdělit mezi jednotlivé investory. Vedle rekonstrukce historické nádražní budovy počítá studie s moderní přístavbou autobusového terminálu. V sousedství má vzniknout také parkovací dům až pro 600 aut, který by uvolnil prostor na druhé straně ulice pro další výstavbu.

Masaryčka se rozrůstá. Penta postaví další kanceláře za miliardu

Reality

Společnost Penta Real Estate postaví v pražské Hybernské ulici vedle komplexu Masaryčky další kancelářskou budovu. Projekt Hybe už získal stavební povolení. Vyjde na zhruba 1,1 miliardy korun, hotový má být ve třetím čtvrtletí roku 2028. Firma o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Hybe je součástí rozsáhlé proměny Masarykova nádraží, který propojuje centrum metropole s Florencí.

ČTK

Přečíst článek

„Propojením odjezdové a příjezdové haly a doplněním dalších služeb vznikne velký společný odbavovací prostor odpovídající významu pátého největšího města v Česku,“ uvedl hejtman Martin Půta.

Kvůli autobusovému terminálu budou muset ustoupit koleje u výpravní budovy i historická budova peronu. Ta nemá památkovou ochranu a podle návrhu ji nebylo možné začlenit do bezbariérového nádraží.

Náklady projektu odhadl Tóth na 3,5 miliardy korun. Na financování by se měly podílet také kraj a město. Přestavba nádraží ale nezačne dříve než po roce 2035, protože klíčovou podmínkou zůstává rychlé železniční spojení mezi Prahou a Libercem.

Debata o moderním zemědělství v Evropě se často opírá o silné obrazy a emoce, méně už o ekonomickou realitu. Extrémní příklady ze světa, jako jsou vysoce koncentrované velkochovy, přitom nejsou jen kuriozitou. Ukazují limity systému, ve kterém se dnes pohybujeme i my v Evropě.

Zemědělská produkce je ve své podstatě svázána třemi základními faktory: objemem produkce, dopadem na životní prostředí a úrovní welfare zvířat. Tyto faktory nejsou vzájemně posilující, ale naopak v napětí. Zvýšení standardů welfare znamená vyšší náklady na jednotku produkce, typicky o desítky procent. Extenzivnější chovy vyžadují násobně více půdy, což zvyšuje tlak na krajinu. Naopak intenzifikace snižuje nároky na půdu, ale vyvolává otázky ohledně etiky a vnímání veřejností.

Evropský model se dlouhodobě snaží hledat rovnováhu. Problém nastává ve chvíli, kdy se z této rovnováhy stává politický nebo společenský ideál bez vazby na ekonomiku. Produkce potravin je totiž odvětví s nízkými maržemi a vysokou citlivostí na náklady. Jakmile se systém dostane mimo ekonomickou udržitelnost, produkce se přesouvá jinam.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Typickým příkladem je diskuse o extenzivních chovech. Ty přinášejí nesporné benefity v oblasti welfare, ale současně zvyšují náklady, snižují produktivitu a v některých případech i zhoršují environmentální parametry na jednotku produkce. Například u drůbeže může rozdíl v nákladech mezi intenzivním a extenzivním systémem dosahovat 20,50 procenta, zatímco potřeba půdy může být i několikanásobná. To jsou hodnoty, které se přímo promítají do cen potravin.

Do této rovnice vstupuje globální trh. Ten nepracuje s hodnotovými preferencemi, ale s cenou. Produkce v Jižní Americe nebo Asii probíhá při výrazně nižších nákladech, nejen kvůli levnější práci, ale především kvůli odlišným regulatorním rámcům. Rozdíl v produkčních nákladech u hovězího masa může činit i desítky procent. Tyto rozdíly pak určují světové ceny, ke kterým se evropský producent musí vztahovat.

Přísná pravidla pro domácí producenty

Evropská obchodní politika tento tlak dále zesiluje. Otevírání trhu dovozům ze zemí s nižšími standardy vytváří asymetrii: domácí producenti musí splňovat přísná pravidla, zatímco konkurenční zboží vzniká za podmínek, které by v EU nebyly přípustné. I relativně omezené objemy dovozu přitom mohou významně ovlivnit tržní cenu, v některých komoditách jsme v minulosti viděli cenové výkyvy v řádu desítek procent.

Výsledkem je strukturální tlak na evropské zemědělství. Pokud se produkce v Evropě omezí bez odpovídajícího poklesu spotřeby, vzniklý prostor zaplní dovoz. Ten však často přichází z prostředí s nižšími environmentálními i welfare standardy. Z globálního pohledu tak nedochází ke zlepšení, ale k přesunu problému.

Agrofert může opět čerpat dotace. A vyplacené miliardy se vymáhat nebudou, rozhodl fond

Zprávy z firem

Agrofert může znovu čerpat dotace a účastnit se veřejných zakázek. Státní fond dospěl k závěru, že jeho struktura je v souladu se zákonem a premiér Andrej Babiš tak není ve střetu zájmů.

ČTK

Přečíst článek

Hledání rovnováhy

Evropa se tak dostává do paradoxní situace: nastavuje nejvyšší standardy na světě, ale zároveň otevírá svůj trh produkci, která tyto standardy nesplňuje. Tento nesoulad není pouze politickou otázkou, ale především ekonomickým faktem s konkrétními dopady na ceny, soběstačnost i strukturu venkova.

Pokud má být evropský model dlouhodobě udržitelný, je nezbytné vést debatu na základě reálných dat a ekonomických souvislostí. Každé rozhodnutí v oblasti zemědělské politiky má totiž měřitelné důsledky, pro producenty, spotřebitele i krajinu. Ignorování těchto vazeb nevede k ideálnímu stavu, ale k přesunu produkce mimo náš vliv.

Evropské zemědělství nestojí před volbou mezi „dobrým“ a „špatným“ modelem. Stojí před nutností hledat rovnováhu v prostředí, kde globální konkurence žádnou rovnováhu neřeší. A právě v tom spočívá podstata současné výzvy.

Autor je předseda Zemědělského svazu České republiky