Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Nejen v Brně bylo rušno. V Praze se demonstrovalo za Českou televizi a rozhlas

V centru Prahy na akci spolku Milion chvilek protestují lidé na podporu ČT a ČRo
ČTK
 nst
nst

Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.

Demonstranti protestují proti návrhu zákona, který má mimo jiné převést financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků na státní rozpočet. Zároveň kritizují další kroky ministra kultury Oty Klempíře za Motoristy, včetně rozpočtových škrtů, plánovaných změn v rozhodování o dotacích ze Státního fondu audiovize nebo způsobu odvolání jeho předchůdce Martina Baxy ze správní rady Pražského jara.

Po 16:30 se účastníci vydali pochodem před Úřad vlády. Akci pořádá spolek Milion chvilek, který už na začátku května v Praze zorganizoval protest se stejným názvem Ruce pryč od médií. Tehdy se ho podle pořadatelů zúčastnily desítky tisíc lidí. Minulý týden se demonstrace konaly také v dalších krajských městech.

Podle Milionu chvilek je čas, aby ministr kultury rezignoval. „Místo aby českou kulturu chránil, ji opakovaně poškozuje,“ řekl předseda spolku Mikuláš Minář. Dav na jeho slova reagoval skandováním „Oto, zabal to“. Minář kritizoval i další kroky vlády, například přesun některých agend z úřadu vlády. Protestu se zúčastnili také zástupci neziskových organizací.

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář ČTK

180 tisíc podpisů

Organizátoři chtějí do Strakovy akademie doručit petici se 180 tisíci podpisy za stažení zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře.

„Klempířův zákon na zestátnění médií je takový paskvil, že proti němu mají stovky výhrad i ministerstva spadající pod ANO. Podle odborníků je nejenom zfušovaný, je i nebezpečný. A především – je neopravitelný,“ uvedl spolek Milion chvilek v pozvánce na akci.

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili náměstí v Brně

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili náměstí v Brně. Zněl husitský chorál

Dominikánské náměstí v Brně zaplnily tisíce odpůrců sudetoněmeckého sjezdu. Demonstrací zněl husitský chorál, lidé nesli české vlajky i transparenty proti sudetským Němcům a na pódiu vystoupili mimo jiné Miloš Zeman, Kateřina Konečná či Ľuboš Blaha.

Přečíst článek

Podle návrhu ministra kultury by Česká televize a Český rozhlas měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna má začít platit od příštího roku.

Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Ministerstvo financí tento týden uvedlo, že požaduje přepracování návrhu, protože podle něj obsahuje velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zásadní připomínky už dříve vzneslo také ministerstvo vnitra a výhrady mají i téměř všechny další resorty.

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Po vládě požadují, aby od záměru ustoupila. Ministerstvo kultury už dříve uvedlo, že cílem návrhu není veřejnoprávní instituce oslabit nebo poškodit, ale nastavit stabilní, transparentní a dlouhodobě udržitelný systém jejich fungování.

Související

Zelenskyj odmítl německý plán pro Ukrajinu. V EU nechce být bez hlasu

Volodymyr Zelenskyj a Friedrich Merz
ČTK
 nst
nst

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl německý návrh, podle kterého by Ukrajina mohla získat přidružené členství v Evropské unii. Podle textu serveru Politico by takový model Kyjevu sice přinesl některé výhody, zároveň by ale Ukrajinu ponechal uvnitř evropského bloku bez plnohodnotného hlasu.

„Bez Ukrajiny nemůže existovat úplný evropský projekt a místo Ukrajiny v Evropské unii musí být také úplné – plné a rovnocenné,“ uvedl Zelenskyj v příspěvku na síti X.

Ukrajinský prezident zdůraznil, že Kyjev chce pokračovat v plnohodnotných přístupových jednáních. Za důležité označil otevření vyjednávacích oblastí, smysluplný pokrok v rozhovorech i práci „na sto procent“ pro bezpečnost a ukrajinské občany.

Návrh na přidružené členství prosazuje německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj by Ukrajina mohla získat zvláštní status, který by jí umožnil účastnit se například jednání Evropské komise a Evropské rady.

Postupný přístup k rozšiřování Evropské unie ve čtvrtek podpořila také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola. Kandidátské země by podle ní mohly na cestě k plnému členství získat přístup k jednotnému trhu, celní unii, roamingovému prostoru nebo programům Erasmus a Horizont.

Zelenskyj ale takový model odmítá jako nedostatečný. V dopise evropským lídrům podle agentury Reuters zdůraznil, že Ukrajina rychle pokračuje v reformách potřebných pro plné členství v EU. Zároveň připomněl, že Kyjev podle něj brání před ruskou agresí celý sedmadvacetičlenný blok.

„Bráníme Evropu – plně, ne částečně a ne polovičatými opatřeními,“ uvedl podle Reuters Zelenskyj v dopise. „Bylo by nespravedlivé, aby Ukrajina byla v Evropské unii, ale zůstala bez hlasu,“ dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho americký protějšek Donald Trump

Putin by nakonec mohl litovat invaze na Ukrajinu, řekl Si Trumpovi

Čínský prezident Si Ťin-pching měl během jednání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat svého rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Zhodnotila rozhovor lídrů americká strana.

Přečíst článek

Dopis Zelenskyj adresoval předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a kyperskému prezidentovi Nikosi Christodulidisovi, jehož země nyní vykonává rotující předsednictví v Radě.

Ukrajina podala žádost o členství v Evropské unii krátce po začátku ruské invaze v únoru 2022. Oficiální status kandidátské země získala o několik měsíců později a přístupová jednání začala v roce 2024.

Související

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili náměstí v Brně. Zněl husitský chorál

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili náměstí v Brně
ČTK
 ČTK

Dominikánské náměstí v Brně zaplnily tisíce odpůrců sudetoněmeckého sjezdu. Demonstrací zněl husitský chorál, lidé nesli české vlajky i transparenty proti sudetským Němcům a na pódiu vystoupili mimo jiné Miloš Zeman, Kateřina Konečná či Ľuboš Blaha.

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Na demonstraci iniciativy Obrana národa 2 přišlo několik tisíc lidí. Potlesk sklidil bývalý prezident Miloš Zeman. Řekl, že sudetští Němci byli fanatickou součástí nacistického hnutí a také později vystupovali proti českým zájmům. Lidé podle něj mají vystavit podporovatelům brněnského sjezdu účet u voleb.

Hovořila také předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, expremiér Jiří Paroubek nebo slovenský europoslanec Ľuboš Blaha (Smer-SD), podle kterého je sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně provokace a snaha o přepisování dějin. „Udělejme vše pro to, aby se u nás už nikdy žádný sudetoněmecký sjezd nekonal,“ řekla Konečná. Řada řečníků při dvouhodinové demonstraci varovala před prolamováním Benešových dekretů.

Policejní mluvčí Pavel Šváb odhadl účast na demonstraci na 2500 lidí, tajemník městské části Brno-střed Petr Štika na 4000. Před tím odpůrci sjezdu prošli centrem Brna od hlavního nádraží na Dominikánské náměstí. Sudetští Němci dnes měli program na výstavišti, tedy zhruba o dva kilometry dále. Jejich předák Bernd Posselt na výstavišti řekl, že do Brna přijeli s poselstvím lásky, a nikoliv nenávisti.

Při demonstraci na náměstí se mezi lidmi odehrálo několik hádek, mírnil je antikonfliktní tým. „Krátce před půl čtvrtou zasahovali policisté u konfliktu několika osob ve Veselé ulici, kde slovní výměna skončila strkanicí. Dvě osoby jsme museli zajistit pro neuposlechnutí výzvy úřední osoby,“ uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Šest lidí ošetřili zdravotníci kvůli kolapsovým stavům, uvedla mluvčí záchranky Michaela Bothová. Na většinu plochy náměstí svítilo v horkém dni slunce, mezi účastníky byla řada seniorů.

Bývalý prezident Miloš Zeman na demonstraci v Brně ČTK

„Domů do říše“

V čele průvodu šel muž v oděvu husitského kazatele, zněl také chorál Ktož jsú boží bojovníci. Lidé nesli české vlajky, někteří také moravské, případně prapory se zkratkou KSČM. Nepotřebujeme se usmiřovat, stálo na jednom z transparentů. Nápisy na dalších posílaly sudetské Němce „domů do říše“, případně jim jinými slovy sdělovaly, že nejsou v Brně vítaní. Na demonstraci se objevily transparenty s tváří Edvarda Beneše. Objevovala se také kritika prezidenta Petra Pavla nebo předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

Exprezident Zeman řekl, že sudetští Němci se podíleli na nacistické perzekuci v protektorátu. Sudetoněmecké spolky podle něj později vystupovaly proti českým zájmům. „Nestačí jen rozjitřovat se nad obludností sněmu, který se koná v blízkosti Kounicových kolejí,“ uvedl Zeman. Právě v Kounicových kolejích nacisté popravovali české vlastence a Zeman místo dnes před demonstrací navštívil. Zeman demonstrujícím navrhl, aby ve všech typech voleb, včetně příštích prezidentských, nevolili politiky, kteří brněnský sjezd podpořili, případně se proti němu nepostavili.

Bernd Posselt

Dnešek je skutečnou nabídkou k míru, řekl v Brně Bernd Posselt

Sudetští Němci poprvé pořádají svůj sjezd v České republice. V Brně mluvili o usmíření, stavění mostů i historickém okamžiku. Bavorský premiér Markus Söder označil setkání za den naděje a radosti, zatímco šéf krajanského sdružení Bernd Posselt zdůraznil, že do Česka přijeli s poselstvím lásky, nikoli nenávisti.

Přečíst článek

Sjezd se poprvé koná na českém území. Sudetští Němci přijeli na pozvání festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi národy, kulturami i náboženstvími a má záštitu prezidenta Pavla. Sjezd i festival předznamenala čtvrteční pieta za oběti holokaustu na hlavním nádraží, v pátek se Češi a Němci usadili u dlouhého stolu na Moravském náměstí.

V sobotu se vydala z Pohořelic do Brna Pouť smíření, která připomíná divoký odsun Němců. Dnes se na výstavišti konal hlavní sjezdový program s projevy politiků. Jednotlivé akce SdL provázejí od čtvrtka protesty lidí, kteří připomínají zločiny nacismu a podíl sudetských Němců na rozbití předválečného Československa, případně odmítají prolamování Benešových dekretů. Společný program Meetingu Brno a sudetských Němců uzavře v pondělí pieta v Kounicových kolejích.

Související

Demonstrace proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení

Sudetoněmecký sjezd v Brně mohl posílit vztahy s Německem. Politici z něj udělali „absurdní divadlo“, říká expertka

Přečíst článek
Doporučujeme