Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

EU rozděluje nový plán na migranty. Česko je mezi státy, které chtějí tvrdší postup

Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci
ČTK
 nst
nst

Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.

Evropskou unii čeká další ostrý střet o migraci. Minulotýdenní summit podle bruselského serveru Politico ukázal, že členské státy rozděluje nejen otázka rychlejšího navracení migrantů, ale také to, kdo má platit případná návratová centra ve třetích zemích.

Spor spojuje dvě mimořádně citlivá témata současné evropské politiky: migraci a budoucí dlouhodobý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Podle Politica může zásadní střet mezi oběma tábory přijít na zasedání Evropské rady na konci října.

Migrace sice nebyla hlavním tématem posledního summitu, přesto se v pátek ráno uskutečnila takzvaná migrační snídaně. Účastní se jí státy, které prosazují přísnější migrační politiku. Krátce poté se na veřejnost dostal dopis podepsaný zástupci 19 zemí EU.

Deset let od brexitu: sliby zmizely, papírování zůstalo

„Prodali nám sen.“ I zastánci brexitu dnes mluví o hořkém vystřízlivění

Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.

Přečíst článek

Signatáři v něm tvrdí, že migrační politika Unie musí přinést konkrétní výsledky, které lidé skutečně pocítí. „O tom, kdo může vstoupit do našich zemí a zůstat v nich, se musí vždy rozhodovat demokraticky,“ stojí v dokumentu. Podle jeho autorů také nelze připustit, aby převaděči vydělávali obrovské částky a migrace sloužila jako nástroj politického tlaku.

Dopis podepsal i český premiér Andrej Babiš. Připojili se k němu také představitelé Dánska, Itálie, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Švédska.

Podle diplomatických zdrojů z EU dopis překvapil zejména Francii. Kdyby za ním stály jen italská premiérka Giorgia Meloniová a dánská premiérka Mette Frederiksenová, nešlo by podle jednoho ze zdrojů o zásadní problém. „Když ho ale podepsalo 19 zemí, stal se z toho obrovský problém,“ citovalo Politico unijního diplomata.

Státy v dopise ocenily nedávné schválení návratového nařízení, které má urychlit a zefektivnit návraty neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Norma má zároveň usnadnit vznik návratových center mimo Evropskou unii.

Současný systém prý nefunguje

Právě návratová centra patří k nejspornějším bodům nové migrační politiky. Měla by sloužit především lidem, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, kteří pobývají v EU neoprávněně nebo u nichž bylo vydáno rozhodnutí o vyhoštění. Namísto čekání na deportaci v členském státě by mohli být přesunuti do centra mimo EU, odkud by se organizoval jejich návrat.

Podporovatelé těchto center tvrdí, že současný systém nefunguje. Jeden z diplomatů ze země, která návratová centra prosazuje, upozornil, že skutečná míra návratů migrantů je nižší než 30 procent. „Pokud ji nedokážete zvýšit, krajní pravice bude dál posilovat,“ řekl.

První jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku skončilo, Teherán hovoří o pokroku

Průlom ve Švýcarsku. Írán a USA se dohodly na cestovní mapě k míru

Írán a USA se podle Kataru a Pákistánu dohodly na cestovní mapě k finální dohodě do 60 dní. Diplomatický průlom ale dál ohrožují boje v Libanonu, spor o Hormuzský průliv i napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem.

Přečíst článek

Problematické zkušenosti

Kritici ale varují, že není jasné, jak by podobná centra v praxi fungovala a zda by v nich byla dodržována lidská práva. Připomínají také problematické zkušenosti s podobnými modely, například britský plán přesouvat žadatele o azyl do Rwandy.

Proti návratovým centrům se vymezil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Nejsem si jistý, že právě o tom je Evropa,“ řekl po skončení summitu. Dodal, že si není jistý, zda podobné řešení odpovídá základním principům, na nichž byla Evropa vybudována. Zároveň uvedl, že nikdy neviděl návratové centrum ve třetí zemi, které by skutečně fungovalo.

Další spornou otázkou jsou peníze. V závěru dopisu 19 států vyzývá Evropskou komisi, aby členské země v jejich úsilí dál podporovala, včetně finančních prostředků. Podle Politica to naznačuje snahu využít na podobné projekty peníze z unijního rozpočtu.

Právě o ten se povede v příštích letech tvrdé vyjednávání. A pokud se debata o migraci propojí s rozpočtem EU, může se z návratových center stát jedno z nejvýbušnějších témat letošního podzimu.

Související

Podle schváleného nařízení bude rozhodnutí o návratu automaticky spojeno s povinností opustit členský stát EU okamžitě nebo ve stanovené lhůtě

Návratová centra mimo EU. Europoslanci schválili zpřísnění návratů lidí bez povolení k pobytu

Přečíst článek
Brusel uznal migrační tlak na Česko

Brusel uznal migrační tlak na Česko. To požádá o osvobození od solidárních příspěvků

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Babiš straší dražšími hypotékami. Banky k nim ale teď nemají důvod

Lukáš Kovanda: Babiš straší dražšími hypotékami. Banky k nim ale teď nemají důvod
Profimedia
Lukáš Kovanda

Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky

Z cen hypoték se stává zásadní politické téma. Premiér Andrej Babiš viní Českou národní banku z jejich zdražování. K němu by podle něj mělo dojít v důsledku zvýšení základních úrokových sazeb centrální banky z konce minulého týdne, prvního po takřka čtyřech letech.

Banky už zdražily dopředu

Banky však pro zdražování hypoték nemají prakticky žádný důvod. Už totiž zdražily v uplynulých týdnech a měsících. ČNB vlastně zvýšením svých sazeb jejich zdražení spíše už jen potvrzuje. Trh totiž v režimu vyšších úrokových sazeb – tedy těch klíčových pro hypoteční sazby – „jede“ už delší čas, v podstatě od prvních dní války v Íránu na přelomu února a března. Lze tak říci, že trh zvýšení sazeb ČNB plně očekával a do svých – tržních – sazeb jej už plně započítal předtím, než samotný krok ČNB minulý týden nastal.

Prognózy dalšího zdražení jsou přehnané

V médiích se přitom v těchto dnech objevují i takové analytické prognózy, podle nichž banky v reakci na zvýšení základní úrokové sazby ČNB zvýší sazby hypoték o dalších až 0,3 procentního bodu. To je ale krajně nepravděpodobné. Ačkoli právě na těchto prognózách může Babiš stavět svou kritiku centrální banky.

Rozhodují swapy, ne jen sazba ČNB

Banky ovšem v praxi stanovují sazby hypoték mnohem spíše podle sazeb úrokových swapů než podle základní sazby ČNB. A to nejvýše se čtyřměsíčním zpožděním, jak plyne z loňské výzkumné zprávy ČNB.

Zdroje bank v červnu spíše zlevňují

Korunové úrokové swapy, například tříleté či pětileté, narostly zhruba před čtyřmi měsíci – viz graf Bloombergu, zachycující konkrétně pětiletý swap – zejména v důsledku zesílení inflačních očekávání kvůli uzavření Hormuzského průlivu. Od té doby swapy kolísají kolem zvýšené úrovně, ale dále nerostou. Právě teď jsou na stejné úrovni jako začátkem března. V červnu dokonce v porovnání s květnem dochází poprvé od začátku války k meziměsíčnímu poklesu průměrné měsíční pětileté swapové sazby; měsíční průměry zachycují přímky na grafu níže. Pokles činí osm bazických bodů, neboli 0,08 procentního bodu.

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Bankám tak navzdory zvýšení sazeb ČNB jejich zdroje, jimiž hypotéky kryjí, mírně zlevňují. Alespoň tedy v červnu v porovnání s květnem. I z toho je zřejmé, proč je krajně nepravděpodobné, že hypotéky budou nyní zdražovat, navíc hned „až o 0,3 procentního bodu“, jak tvrdí někteří analytici. Proč by měly zdražovat až o 30 bazických bodů, když jim zdroje o osm bazických bodů zlevňují? To by předpokládalo, že v Česku náhle přestal existovat jakýkoli konkurenční boj mezi bankami.

ČNB další zdražení hypoték nespustí

Banky už tedy růst swapů plně promítly do sazeb hypoték, přičemž současně swapy dále nerostou, ba dokonce mírně klesají. Banky tudíž vskutku prakticky nemají žádný důvod nyní hypotéky dále zdražovat, a to ani v důsledku zvýšení základní sazby ČNB.

Další komentáře Lukáše Kovandy

Související

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Lukáš Kovanda: Koruna má tendenci oslabovat. Obchodníci čekali, že ČNB „do toho bouchne“ ještě více

Přečíst článek

Inflace v Česku patří k nejnižším v Evropě. Tři důvody, proč se to povedlo

Přečíst článek

Británie míří k sedmému premiérovi za deset let. Starmer končí jako šéf labouristů

Keir Starmer
ČTK
 ČTK

Keir Starmer končí v čele Labouristické strany, premiérem ale zůstane do volby nástupce. Británii tak čeká další politický otřes a možná už sedmý premiér za poslední dekádu.

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce vůdce Labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer to řekl novinářům před premiérským úřadem v londýnské Downing Street.

Sedmý premiér za dekádu

Nový šéf strany by měl být známý do září, kdy se znovu sejde britský parlament. Británii se tak otevírá cesta ke jmenování sedmého předsedy vlády za posledních deset let, připomínají agentury. Necelé dva roky poté, co Starmer v parlamentních volbách dosáhl drtivého vítězství a slíbil, že ukončí chaos v britské politice, dnes mimo jiné řekl, že je zřejmé, že si strana přeje jeho odchod.

Spojené království

Britští premiéři za posledních 10 let

Od brexitového referenda prošla Británie mimořádně rychlým střídáním lídrů: v Downing Street se během dekády vystřídalo šest premiérů.

Premiérů 6 od roku 2016
Nejkratší mandát 49 dní Liz Truss
Současný stav Starmer rezignace oznámena
2010–2016
David Cameron Konzervativní strana
V poslední dekádě zasahuje už jen závěr jeho mandátu po referendu o brexitu.
2016–2019
Theresa May Konzervativní strana
Vedla vládu během první fáze brexitových jednání.
2019–2022
Boris Johnson Konzervativní strana
Dovedl zemi k dokončení brexitu a vládl během pandemie covidu.
2022
Liz Truss Konzervativní strana
Nejkratší premiérský mandát v moderních britských dějinách.
2022–2024
Rishi Sunak Konzervativní strana
Pokusil se stabilizovat vládu po období politických a tržních otřesů.
2024–dosud
Keir Starmer Labour Party
Premiérem od července 2024; v červnu 2026 oznámil rezignaci.

„Otázka, kterou si nyní moje strana klade, zní, zda jsem tím nejvhodnějším kandidátem, který by nás měl vést do příštích parlamentních voleb. Slyšel jsem, jak na tuto otázku odpověděla moje parlamentní frakce, a tuto odpověď přijímám s pokorou,“ řekl Starmer chvějícím se hlasem v emotivním projevu, v němž poděkoval za podporu svým kolegům a vzdal hold i své manželce a dětem.

Proces nominací nástupce začne 9. července, řekl Starmer. Favoritem je přitom jeho hlavní vnitrostranický rival a bývalý starosta Manchesteru Andy Burnham, který minulý týden zvítězil v doplňovacích volbách do parlamentu a dnes se má stát poslancem. Burnham dokázal zvýšit zisky labouristů v oblasti o deset procent, zatímco ve většině dalších regionů země popularita strany v poslední době klesá na úkor Reform UK či zelených. Průzkumy ukazují, že 56letý Burnham je nyní nejoblíbenějším politikem Labouristické strany.

První jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku skončilo, Teherán hovoří o pokroku

Průlom ve Švýcarsku. Írán a USA se dohodly na cestovní mapě k míru

Írán a USA se podle Kataru a Pákistánu dohodly na cestovní mapě k finální dohodě do 60 dní. Diplomatický průlom ale dál ohrožují boje v Libanonu, spor o Hormuzský průliv i napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem.

Přečíst článek

Nejméně populární premiér

Třiašedesátiletý Starmer je naopak dva roky po vítězství v celostátních volbách jedním z nejméně populárních britských premiérů od doby, kdy se začalo s průzkumy. Stalo se tak poté, co politické zvraty, skandály a obvinění z nerozhodnosti zhatily realizaci změny, kterou kdysi slíbil. Starmerovu pozici také výrazně oslabilo jeho rozhodnutí jmenovat Petera Mandelsona velvyslancem ve Spojených státech navzdory jeho známým vazbám na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Asi čtvrtina labouristických zákonodárců pak Starmera vyzvala k rezignaci, když strana v květnu utrpěla tvrdou porážku v komunálních volbách a když kvůli jeho vedení odstoupili někteří vysoce postavení kolegové, včetně ministrů obrany a zdravotnictví. Podle britské agentury PA jeho odchod požadovalo více než 100 labouristických poslanců. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting se hodlá o post lídra labouristů rovněž ucházet, uvedla stanice Sky News s odvoláním na informovaný zdroj.

Každý kandidát na lídra si ovšem musí zajistit podporu nejméně pětiny poslanců strany. Labouristé mají v současnosti ve sněmovně 403 mandátů, takže pětinu představuje 81 poslanců včetně samotného vyzyvatele. Pokud se do vnitrostranického klání kvalifikuje více než jeden kandidát, rozhoduje o vítězi hlasování všech členů strany a přidružených organizací, jako jsou odborové svazy. Vítěz se následně stane předsedou vlády poté, co dosavadní premiér složí demisi do rukou panovníka.

Ačkoli o časovém harmonogramu výběru lídra oficiálně rozhoduje řídící orgán strany, Starmer dnes uvedl, že nominace budou zahájeny 9. července a uzavřeny před parlamentními prázdninami, které jsou naplánovány na 16. července. Pokud by došlo k vnitrostranickému klání o post lídra, mělo by být završeno do zahájení nové parlamentní schůze, které je naplánováno na 1. září, napsala agentura Reuters.

Starmer uvedl, že o svém rozhodnutí dnes ráno informoval krále Karla III., a slíbil, že bude podporovat svého nástupce.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na Starmerovo oznámení ocenila jeho úsilí o oživení vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií po brexitu a také jeho podporu Ukrajině.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související