EU rozděluje nový plán na migranty. Česko je mezi státy, které chtějí tvrdší postup
Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.
Evropskou unii čeká další ostrý střet o migraci. Minulotýdenní summit podle bruselského serveru Politico ukázal, že členské státy rozděluje nejen otázka rychlejšího navracení migrantů, ale také to, kdo má platit případná návratová centra ve třetích zemích.
Spor spojuje dvě mimořádně citlivá témata současné evropské politiky: migraci a budoucí dlouhodobý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Podle Politica může zásadní střet mezi oběma tábory přijít na zasedání Evropské rady na konci října.
Migrace sice nebyla hlavním tématem posledního summitu, přesto se v pátek ráno uskutečnila takzvaná migrační snídaně. Účastní se jí státy, které prosazují přísnější migrační politiku. Krátce poté se na veřejnost dostal dopis podepsaný zástupci 19 zemí EU.
Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.
„Prodali nám sen.“ I zastánci brexitu dnes mluví o hořkém vystřízlivění
Politika
Signatáři v něm tvrdí, že migrační politika Unie musí přinést konkrétní výsledky, které lidé skutečně pocítí. „O tom, kdo může vstoupit do našich zemí a zůstat v nich, se musí vždy rozhodovat demokraticky,“ stojí v dokumentu. Podle jeho autorů také nelze připustit, aby převaděči vydělávali obrovské částky a migrace sloužila jako nástroj politického tlaku.
Dopis podepsal i český premiér Andrej Babiš. Připojili se k němu také představitelé Dánska, Itálie, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Švédska.
Podle diplomatických zdrojů z EU dopis překvapil zejména Francii. Kdyby za ním stály jen italská premiérka Giorgia Meloniová a dánská premiérka Mette Frederiksenová, nešlo by podle jednoho ze zdrojů o zásadní problém. „Když ho ale podepsalo 19 zemí, stal se z toho obrovský problém,“ citovalo Politico unijního diplomata.
Státy v dopise ocenily nedávné schválení návratového nařízení, které má urychlit a zefektivnit návraty neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Norma má zároveň usnadnit vznik návratových center mimo Evropskou unii.
Současný systém prý nefunguje
Právě návratová centra patří k nejspornějším bodům nové migrační politiky. Měla by sloužit především lidem, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, kteří pobývají v EU neoprávněně nebo u nichž bylo vydáno rozhodnutí o vyhoštění. Namísto čekání na deportaci v členském státě by mohli být přesunuti do centra mimo EU, odkud by se organizoval jejich návrat.
Podporovatelé těchto center tvrdí, že současný systém nefunguje. Jeden z diplomatů ze země, která návratová centra prosazuje, upozornil, že skutečná míra návratů migrantů je nižší než 30 procent. „Pokud ji nedokážete zvýšit, krajní pravice bude dál posilovat,“ řekl.
Írán a USA se podle Kataru a Pákistánu dohodly na cestovní mapě k finální dohodě do 60 dní. Diplomatický průlom ale dál ohrožují boje v Libanonu, spor o Hormuzský průliv i napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem.
Průlom ve Švýcarsku. Írán a USA se dohodly na cestovní mapě k míru
Politika
Problematické zkušenosti
Kritici ale varují, že není jasné, jak by podobná centra v praxi fungovala a zda by v nich byla dodržována lidská práva. Připomínají také problematické zkušenosti s podobnými modely, například britský plán přesouvat žadatele o azyl do Rwandy.
Proti návratovým centrům se vymezil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Nejsem si jistý, že právě o tom je Evropa,“ řekl po skončení summitu. Dodal, že si není jistý, zda podobné řešení odpovídá základním principům, na nichž byla Evropa vybudována. Zároveň uvedl, že nikdy neviděl návratové centrum ve třetí zemi, které by skutečně fungovalo.
Další spornou otázkou jsou peníze. V závěru dopisu 19 států vyzývá Evropskou komisi, aby členské země v jejich úsilí dál podporovala, včetně finančních prostředků. Podle Politica to naznačuje snahu využít na podobné projekty peníze z unijního rozpočtu.
Právě o ten se povede v příštích letech tvrdé vyjednávání. A pokud se debata o migraci propojí s rozpočtem EU, může se z návratových center stát jedno z nejvýbušnějších témat letošního podzimu.
