Nová vláda ANO, SPD a Motoristů vzniká na mafiánském principu, kdy se budoucí členové vzájemně vydírají. Na dnešní demonstraci organizace Milion chvilek na pražském Staroměstském náměstí to řekli její členové Mikuláš Minář a Lukáš Hilpert. Vyzvali politiky, aby se chovali tak, aby se lidé nemuseli scházet na náměstích. Zájmy České republiky jdou podle Milionu chvilek s novou vládou stranou, k moci se podle nich derou lidé, kteří si myslí, že pravda, úcta, moc i spravedlnost jsou na prodej.
Desetitisíce studentů a příznivců opozice dnes v Bělehradě protestovaly proti vládě, požadovaly vyhlášení předčasných voleb a konec dvanáctileté vlády prezidenta Aleksandara Vučiče, píše agentura Reuters. Kritici obviňují vládu z korupce a potlačování médií.
Ve stovkách amerických měst se chystají protesty proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi před vojenskou přehlídkou, kterou šéf Bílého domu pořádá na své 79. narozeniny k letošnímu 250. výročí vytvoření amerického pozemního vojska. Demonstrace, které by mohly vojenskou přehlídku zastínit, se chystá uspořádat koalice prodemokratických, odborových a liberálních aktivistů pod názvem No Kings (Žádní králové). Trump pohrozil potlačením případných protestů.
V Los Angeles začal v noci na dnešek SELČ po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa, platit noční zákaz vycházení v části centra města ve snaze zastavit rabování a vandalismus. Informovaly o tom tiskové agentury.
Americká armáda oznámila, že vyšle na 700 příslušníků námořní pěchoty do Los Angeles, kterým v posledních dnech zmítaly nepokoje. Mají zde pomoci chránit federální pracovníky a majetek, uvedly světové agentury. Armáda tak potvrdila dřívější informace zdroje agentury Reuters. Kalifornský guvernér Gavin Newsom nasazení námořní pěchoty stejně jako předtím Národní gardy ostře kritizoval.
Řada střeleb souvisejících s drogami se smrtelnými následky v srdci města, kde sídlí instituce EU, ukázala, jak daleko Brusel klesl: bankrot, násilí a zločiny jsou téměř na denním pořádku, napsal list Politico.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
Slovenský premiér Robert Fico navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
