V Česku má stávka vždy jednu zásadní slabinu. Organizuje se tak ohleduplně, aby pokud možno nikomu nepřekážela. Účastníci se projdou, zapískají si, zabubnují a vrátí se domů s pocitem, že demokracii pro dnešek s úsměvem a pokorou ubránili. Demokracie by se mohla ozvat příkřeji, ale zatím nedostala píšťalku.
Francouzské nepokoje začínají být problémem i pro finanční trhy. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002, index CAC 40 za poslední měsíc ztratil 4,5 procenta a investoři sledují, zda politická krize neohrozí rozpočtové škrty a už tak slabý ekonomický růst.
Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Donald Trump a J. D. Vance využili sobotní nepokoje ve Francii k dalšímu útoku na evropskou migrační politiku. Americký prezident vyzval k uzavření hranic, jeho viceprezident obvinil „západní liberály“, že do Francie a dalších zemí importovali problémy třetího světa. Oba zároveň varují, že podobný vývoj by mohl čekat i Spojené státy.
Francie zažila jednu z nejbouřlivějších protestních sobot poslední doby. Proti vysokým životním nákladům vyšly do ulic statisíce lidí, demonstrace ale na řadě míst přerostly ve střety s policií, rabování a útoky na úřady. V celé zemi bylo zadrženo kolem 1200 lidí, z toho rekordních 855 v pařížské aglomeraci, a zranění utrpělo 150 policistů.
Kritika premiéra Andreje Babiše a jeho vlády dominovala demonstraci Milionu chvilek na pražském Staroměstském náměstí. Zhruba hodinu a půl dlouhá akce měla především mobilizovat voliče před říjnovými komunálními a senátními volbami. Předseda spolku Mikuláš Minář zároveň oznámil, že další demonstrace se uskuteční nejpozději 17. listopadu.
Prahou odpoledne prošly desítky tisíc lidí v barevném oblečení s duhovými doplňky, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje do večerních hodin program. I kvůli nedávném útoku na podobnou akci v Berlíně na pražský průvod dohlížely stovky policistů a antikonfliktní tým.
Stovky zaměstnanců České televize v černém protestovaly na Kavčích horách proti změně financování veřejnoprávních médií. Varují před škrty, omezením výroby pořadů a propouštěním stovek lidí.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Dominikánské náměstí v Brně zaplnily tisíce odpůrců sudetoněmeckého sjezdu. Demonstrací zněl husitský chorál, lidé nesli české vlajky i transparenty proti sudetským Němcům a na pódiu vystoupili mimo jiné Miloš Zeman, Kateřina Konečná či Ľuboš Blaha.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
