Zajímá nás
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel je stále i den před volbami největším sázkovým favoritem na post prezidenta republiky. Druhý je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Třetí Nerudová si pohoršila výrazně – ještě v pondělí činil kurz na její vítězství 5:1, nyní je to mezi 10 až 14:1.
Zeptali jsme se favoritů prezidentské volby, Petra Pavla a Danuše Nerudové, jakého prezidenta Česká republika potřebuje a proč právě oni jsou tou správnou volbou. Redakce Newstream oslovila také Andreje Babiše, ten ale rozhovor odmítl. 
Proč chtějí kandidáti na Hrad? Podívejte se
Newstream TV
Kurzy (vždy k jedné) na vítěze prezidentských voleb podle kurzů sázkových kanceláří k 12. lednu 2023:
Babiš by ve druhém kole prohrál s Pavlem i Nerudovou
V jednom se průzkumy již delší dobu shodují – rozhodovat se bude mezi třemi hlavními favority. Jsou jimi někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel, expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Preference dalších kandidátů pro první kolo, které se koná již tento pátek a v sobotu, jsou hluboce pod deseti procenty a šance mizivé, vyplývá z průzkumů agentur Median, Ipsos, STEM a Kantar.
Poslední předvolební průzkumy před 1. kolem přímé volby prezidenta ČR v roce 2023:
Půlnoc z pondělí na úterý znamenala ze zákona konec zveřejňování nových předvolebních průzkumů týkající se preferencí kandidátů na prezidenta ČR. Jak se liší jejich výsledky? Čtěte níže ve shrnutí.
Souhrn posledních předvolebních průzkumů. Jak se liší jejich výsledky?
Prezidentské volby 2023
Hlavní pozornost však přitahují odhady pro druhé finální kolo. Z těch posledních zveřejněných vyplývá, že všechny finální souboje by podle agentur Median, Kantar a STEM vyhrál Pavel, a to jak nad Babišem, tak Nerudovou.
Naopak Babiš by souboj podle všech tří průzkumů prohrál jak s Pavlem, tak s Nerudovou. Nejtěsnější odhady se týkají souboje Pavla a Nerudové, kdy dokonce podle STEM budou rozdíly naprosto minimální.
Vše o volbě prezidenta ČR čtěte zde:
Na Andreje Babiše je v této chvíli vsazeno přes dvacet milionů korun u sázkové společnosti Tipsport. Na vítězství generála Petra Pavla, kterého sázková kancelář poněkud trapně uvádí jako Pavla Petra, asi v duchu čert to vem, Petr nebo Pavel, dali lidé přes šestnáct milionů korun. Třetí nejvyšší sázky jsou na Danuši Nerudovou, šest a půl milionu korun.
Dalibor Martínek: Půjde Babiš do vězení, nebo na Hrad? Češi na dotačního lotra sázejí miliony korun
Názory
O Hrad se utkají v abecedním pořadí:
- bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš,
- poslanec SPD Jaroslav Bašta,
- podnikatel Karel Diviš,
- senátor Pavel Fischer,
- senátor Marek Hilšer,
- bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová,
- bývalý vysoký představitel armády a NATO, armádní generál ve výslužbě Petr Pavel,
- bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.
Vše o volbě prezidenta ČR čtěte zde
Přihlášku do voleb s potřebným počtem podpisů dodalo v termínu do 8. listopadu 21 zájemců o Hrad. Ministerstvo vnitra odmítlo do voleb zaregistrovat Karla Diviše a Karla Janečka, kteří se odvolali k soudu. Skupina senátorů pak u Nejvyššího správního soudu napadla kandidaturu Denisy Rohanové kvůli podpisům pod její přihláškou od senátorů, kteří již nejsou ve funkci. NSS 13 prosince rozhodl, že Diviš do voleb může, zatímco Janeček s Rohanovou ne. Celkem tak bylo registrováno devět kandidátů. Janeček poté neuspěl ani u Ústavního soudu.
Sedmá volba prezidenta ČR – a třetí přímá obyvateli – se blíží. Jak a kdy se jako volič zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb? Kdo může volit, jak volit ze zahraničí, jak je to s hlasovacími lístky? Zde je přehled základních informací ke třetí přímé volbě prezidenta ČR, jejíž první kolo se uskuteční 13. a 14 ledna 2023 a případné druhé kolo o dva týdny později, sestavený na základě informací ministerstva vnitra.
Jak volit prezidenta republiky? Základní informace pro voliče
Prezidentské volby 2023
Odborový předák Josef Středula však pět dnů před volbami překvapil, když se v přímém přenosu prezidentské „superdebaty“ na České televizi vzdal kandidatury a podpořil Danuši Nerudovou. Jeho rozhodnutí je o to zajímavější, že ke kandidatuře jej přemlouval i prezident Miloš Zeman, který však minulý týden veřejně podpořil Andreje Babiše.
Základní informace:
- Zvolen může být každý občan České republiky, který má volební právo a dosáhl před prvním kolem volby 40 let.
- Funkční období prezidenta je pět let. Maximálně může být každý zvolen pouze dvakrát po sobě.
- Podat kandidaturu může každý zájemce, který získá podporu nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, anebo petici za jeho kandidaturu podepíše 50 tisíc a více lidí.
- První kolo prezidentské volby se uskuteční 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo, pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, 27. a 28. ledna.
- Zemanovo funkční období vyprší 8. března 2023.Uvolní-li se úřad prezidenta před vypršením mandátu, musí se volby uskutečnit do 90 dnů.
- Volba je od roku 2013 přímá, do té doby volil hlavu státu Parlament ČR, tedy Poslanecká sněmovna a Senát. Prvním a zatím jediným vítězem přímé volby je Miloš Zeman. Bývalý premiér za ČSSD před devíti lety porazil ve druhém kole Karla Schwarzenberga z TOP 09, v roce 2018 proti Zemanovi ve finále neuspěl nestraník Jiří Drahoš.
Zbývají necelé dva týdny do prezidentských voleb. Čeká nás v posledních dnech ostré fáze kampaně fair play nebo ještě dojde na nějaké ostré útoky? Zamýšlí se komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Dalibor Martínek: Dravec Babiš proti hrdinovi Pavlovi. Najde se ještě něco ve složkách?
Názory
Kdo jsou hlavní kandidáti:
-
Petr Pavel (61)
Voják, armádní generál ve výslužbě. Před rokem 1989 člen KSČ. Po revoluci účastník vojenských misí na Balkáně či americké invaze do Iráku. V letech 2012 až 2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR, další tři roky působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy v jedné z nejvyšších funkcí NATO.
Je označován za jednoho z hlavních favoritů voleb. Prezidentskou kampaň odstartoval 6. září. Založil iniciativu Spolu silnější, jejímž cílem byla v první fázi pomoc lidem v první linii boje s covidem, později se přeorientovala obecně na krizová řešení. Na jeho podporu také v dubnu vznikla občanská iniciativa Za společného prezidenta.
Hlavní favorité již utrácejí desítky milionů korun. Za co nejčastěji? Kdo je největším dárcem odborového předáka Josefa Středuly? A kolik peněz do kampaně ze svého nasypal například Karel Diviš?
Boj o hrad bude bojem milionářů. Pavel od lidí dostal 40 milionů, Babišovi platí kampaň hnutí
Prezidentské volby 2023
Pavel má také tým expertů, který mu bude v prezidentské kampani radit s energetickou a ekonomickou krizí. Vede ho bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma. První jednání se uskutečnilo ke konci srpna. V týmu jsou vedle Tůmy ekonom Vladimír Bezděk, sociolog Jan Hartl, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková, hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, expert na energetickou bezpečnost Michal Mareš, odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch, místopředsedkyně spolku Komunitní osvětové společenství a expertka na sociální oblast Lucie Poláková a řídící partner makroekonomické konzultantské společnosti OGResearch David Vávra.
-
Danuše Nerudová (43)
Ekonomka, pedagožka. V roce 2018 se jako první žena stala rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, v témže roce byla jmenována předsedkyní poradní Komise pro spravedlivé důchody. Odborně se zabývá nejen důchody, ale i problematikou daní a rovnosti postavení mužů a žen.
„Do naší společnosti se musí vrátit pokora a úcta,“ prohlásila mimo jiné Nerudová v nedávném rozhovoru a videopořadu Newstream TV Victory Club.
Býval kancléřem prezidenta Václava Havla, ministrem, kandidátem na prezidenta. A neustále zůstává bystrým pozorovatelem české politiky a společnosti. Jak Karel Schwarzenberg vidí současné prezidentské volby? Podívejte se na epizodu z pořadu Victory Club s jubilantem Karlem Schwarzenbergem.
Karel Schwarzenberg slaví 85. Jak vidí české dějiny? A co říká o prezidentské volbě? Podívejte se na Victory Club
Newstream TV
Svou kandidaturu potvrdila 31. května. Na její podporu již ale vznikly facebookové stránky Nerudová na Hrad. V politice dosud nepůsobila. Jejím manželem je právník a bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Robert Neruda.
-
Andrej Babiš (68)
Podle žebříčku Forbesu pátý nejbohatší obyvatel ČR s majetkem 4,3 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun) a jedna z nejvýraznějších a také kontroverzních postav české politiky od roku 2013. Zakladatel hnutí ANO, v letech 2013 až 2017 ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), v dalším volebním období do loňského roku premiér. Od roku 2013 je poslancem, po loňských volbách v opozici.
Kandidaturu potvrdil po několika odkladech až 30. října, ale o tom, že o Hrad bude usilovat, nikdo příliš nepochyboval. Ostatně si koupil obytný vůz a již v pondělí 16. května vyrazil objíždět republiku a setkávat se s voliči. Setkání ovšem provázejí potyčky jeho příznivců a odpůrců a několikrát zasahovala – podle médií neadekvátně – i policie, jejíž postup nechá ministr vnitro prošetřit. Není to ale podle jeho slov prezidentská kampaň.
Víc zvláštního kandidáta na prezidenta jsme za krátkou dobu přímé volby, teď máme třetí cyklus, ještě neměli. Bývalý premiér a miliardář Andrej Babiš je aktuálně favoritem prvního kola prezidentských voleb s téměř třiceti procenty hlasů. Místo finišování kampaně, televizních rozhovorů a veřejných vystoupení, teď však chodí po soudech kvůli Čapímu hnízdu.
Dalibor Martínek: Babiš je nejpodivnější kandidát na prezidenta. Místo na besedy chodí k soudu
Názory
Babiš má velké množství přesvědčených voličů, ale také řadu velkých kritiků. Hlavním trnem v oku je jeho údajný střet zájmů, a to kvůli vlastnictví největšího tuzemského potravinářsko-zemědělského holdingu Agrofert pobírajícího dotace od státu a EU a toho, že vlastní velká tuzemská média. Vlastnictví firem pobírajících od státu dotace i těch mediálních zákon vládním představitelům od roku 2016 zakazuje. Babiš proto firmy v roce 2017 převedl do svěřenských fondů.
Stále nevyřešenou kauzou je také padesátimilionová dotace pro výstavu centra Čapí hnízdo v Průhonicích z roku 2008, kvůli které jej stíhala a opět chce stíhat policie. Babiš celou dobu odmítá jak střet zájmů, tak dotační podvod a kauzy považuje za vykonstruované. Pražský městský soud čtyři dny před prvním kole prezidentské volby Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo nepravomocně osvobodil.
Francouzský Soud pro vyšetřování závažné trestné činnosti (PNF) také zahájil předběžné vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem nemovitostí Babišem ve Francii, uvedl v srpnu deník Le Monde. PNF podle zjištění novinářů zkoumá podmínky nabytí vily v Mougins na jihu Francie a vyšetřování zahájil v únoru. Babiš poté zopakoval, že veškeré nákupy nemovitostí ve Francii se uskutečnily v souladu se zákony. Detaily o vyšetřování nezná, informaci má z médií, uvedl.
Pražský městský soud dnes nepravomocně osvobodil bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách.
Nevinen. Soud zprostil Babiše obžaloby v kauze Čapí hnízdo
Politika
Slovenské soudy se také od roku 2012 stále zabývají Babišovou žalobou, kterou se snaží vyvrátit, že před rokem 1989 vědomě spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB). Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. V polovině června bratislavský krajský soud zamítl jeho žalobu na to, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie jako agent. Ve vyjádření Babiš zopakoval, že nikdy s StB nespolupracoval a evidován byl bez svého vědomí a že se bude dál soudně bránit.
-
Pavel Fischer (57)
Senátor za Prahu 12, byl zvolen jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Diplomat, bývalý poradce prezidenta Václava Havla, v letech 2003 až 2010 velvyslanec ve Francii a Monaku. Kandidoval již v roce 2018, v prvním kole skončil třetí se ziskem více než půl milionu hlasů, což znamenalo 10,2 procenta. Absolvent oboru francouzština a čeština na Univerzitě Karlově. Nositel monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010). Že bude kandidovat, potvrdil na začátku října, oficiálně tak učiní v následujících týdnech.
-
Marek Hilšer (46)
Lékař, vysokoškolský pedagog, vědec a občanský aktivista. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 působí na její 1. lékařské fakultě jako vyučující a vědecký pracovník; v rámci svého bádání se zaměřuje na boj s rakovinou. V roce 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA.
Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 5. místě se ziskem 454 949 hlasů (8,83 procenta). V říjnu 2018 se stal senátorem za obvod č. 26 – Praha 2.
První boj je za námi. Ministerstvo vnitra oznámilo, kteří kandidáti splnili veškeré náležitosti a skutečně se mohou ucházet o prezidentský post. Přinášíme rozhovory s osmičkou lidí, kteří chtějí na Hrad v unikátním seriálu Kafe s prezidentem.
Prezidentská volba má první poražené. Podívejte se na rozhovory s kandidáty
Prezidentské volby 2023
