Šestapadesátiletý Pavel Fischer je senátorem za Prahu 12, byl zvolen jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Bývalý diplomat a poradce zesnulého prezidenta Václava Havla, v letech 2003 až 2010 velvyslanec ve Francii a Monaku. Kandidoval již v roce 2018, v prvním kole skončil třetí se ziskem více než půl milionu hlasů, což znamenalo 10,2 procenta. Absolvent oboru francouzština a čeština na Univerzitě Karlově. Nositel monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010). Kandidaturu potvrdil na začátku října.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí udělil senátorovi Pavlu Fischerovi pokutu 25 tisíc korun. Dvojnásobný prezidentský kandidát podle úřadu nezveřejnil u některých dárců všechny potřebné údaje. Fischer už pokutu zaplatil. Uvedl to server iRozhlas.
Senátor Pavel Fischer byl dlouhou dobu považován, a dosud je, za jednoho z favoritů prezidentských voleb. Ale dlouhou dobu se do volebního klání nezapojoval. S oznámením kandidatury dlouho váhal. Účast v prezidentské volbě oznámil až na podzim, zatímco jiní kandidáti během léta sbírali podpisy občanů, objížděli města a obce. Fischer se nominoval do volby díky podpisům Senátorů i poslanců poslanecké sněmovny. Považuje to za svou výhodu. „Každá věc má svůj čas a svůj smysl. Jsem předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Od února jsem byl za pracovním stolem, v autě nebo v letadle,“ vysvětluje Fischer. „Jednal jsem ve Washingtonu, v Berlíně, v Polsku, byl jsem opakovaně na Ukrajině. To je moje povinnost, kterou jsem musel splnit.“
Ráno se probudím a rozhodnu se pro jednoho z kandidátů, řekl mi na firemním setkání nedávno majitel významné společnosti. Žádný kandidát mi nepřipadá ideální, ale hlavně ať to není Babiš, doplnil. A myšlenku ještě rozvedl. Možná by podle něj bylo nejlepší, kdyby na Hradě seděl někdo, kdo bude jen jakýsi ceremoniář. Žádná silná osobnost. Protože jak ukázal Zeman, hradní moc je tak snadné zneužít.
Sedmá volba prezidenta ČR – a třetí přímá obyvateli – se blíží. Jak a kdy se jako volič zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb? Kdo může volit, jak volit ze zahraničí, jak je to s hlasovacími lístky? Zde je přehled základních informací ke třetí přímé volbě prezidenta ČR, jejíž první kolo se uskuteční 13. a 14 ledna 2023 a případné druhé kolo o dva týdny později, sestavený na základě informací ministerstva vnitra.
Vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nenominuje do lednové volby hlavy státu vlastního kandidáta, aby nerozmělňovala hlasy. V prvním kole ani nedá konkrétní doporučení pro jednoho kandidáta. Uvedl to premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala. Koalice nicméně plánuje před prezidentskou volbou spustit informační kampaň. Nechce, aby se na Hrad dostal extremista či populista.
Senátor Pavel Fischer (nezávislý) se rozhodl, že se bude ucházet o účast v prezidentských volbách. Má už dostatek podpisů kolegů senátorů. Uvedl to na Facebooku. Oficiálně svou kandidaturu oznámí v nejbližších týdnech.
Rok před inaugurací nového prezidenta České republiky považují sázkové kanceláře za favorita třetí přímé volby generála Petra Pavla. Těsně za ním následuje bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). V první pětce jsou podle sázkových kanceláří také bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Oficiálně svou kandidaturu zatím potvrdilo více než deset žen a mužů, další se tak chystají učinit v následujících měsících.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
