Šestapadesátiletý Pavel Fischer je senátorem za Prahu 12, byl zvolen jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Bývalý diplomat a poradce zesnulého prezidenta Václava Havla, v letech 2003 až 2010 velvyslanec ve Francii a Monaku. Kandidoval již v roce 2018, v prvním kole skončil třetí se ziskem více než půl milionu hlasů, což znamenalo 10,2 procenta. Absolvent oboru francouzština a čeština na Univerzitě Karlově. Nositel monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010). Kandidaturu potvrdil na začátku října.
Senátor Fischer dostal za prezidentskou kampaň pokutu. Stejně jako Pavel nebo Nerudová
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí udělil senátorovi Pavlu Fischerovi pokutu 25 tisíc korun. Dvojnásobný prezidentský kandidát podle úřadu nezveřejnil u některých dárců všechny potřebné údaje. Fischer už pokutu zaplatil. Uvedl to server iRozhlas.
Senátor Pavel Fischer byl dlouhou dobu považován, a dosud je, za jednoho z favoritů prezidentských voleb. Ale dlouhou dobu se do volebního klání nezapojoval. S oznámením kandidatury dlouho váhal. Účast v prezidentské volbě oznámil až na podzim, zatímco jiní kandidáti během léta sbírali podpisy občanů, objížděli města a obce. Fischer se nominoval do volby díky podpisům Senátorů i poslanců poslanecké sněmovny. Považuje to za svou výhodu. „Každá věc má svůj čas a svůj smysl. Jsem předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Od února jsem byl za pracovním stolem, v autě nebo v letadle,“ vysvětluje Fischer. „Jednal jsem ve Washingtonu, v Berlíně, v Polsku, byl jsem opakovaně na Ukrajině. To je moje povinnost, kterou jsem musel splnit.“
Ráno se probudím a rozhodnu se pro jednoho z kandidátů, řekl mi na firemním setkání nedávno majitel významné společnosti. Žádný kandidát mi nepřipadá ideální, ale hlavně ať to není Babiš, doplnil. A myšlenku ještě rozvedl. Možná by podle něj bylo nejlepší, kdyby na Hradě seděl někdo, kdo bude jen jakýsi ceremoniář. Žádná silná osobnost. Protože jak ukázal Zeman, hradní moc je tak snadné zneužít.
Sedmá volba prezidenta ČR – a třetí přímá obyvateli – se blíží. Jak a kdy se jako volič zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb? Kdo může volit, jak volit ze zahraničí, jak je to s hlasovacími lístky? Zde je přehled základních informací ke třetí přímé volbě prezidenta ČR, jejíž první kolo se uskuteční 13. a 14 ledna 2023 a případné druhé kolo o dva týdny později, sestavený na základě informací ministerstva vnitra.
Vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nenominuje do lednové volby hlavy státu vlastního kandidáta, aby nerozmělňovala hlasy. V prvním kole ani nedá konkrétní doporučení pro jednoho kandidáta. Uvedl to premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala. Koalice nicméně plánuje před prezidentskou volbou spustit informační kampaň. Nechce, aby se na Hrad dostal extremista či populista.
Senátor Pavel Fischer (nezávislý) se rozhodl, že se bude ucházet o účast v prezidentských volbách. Má už dostatek podpisů kolegů senátorů. Uvedl to na Facebooku. Oficiálně svou kandidaturu oznámí v nejbližších týdnech.
Rok před inaugurací nového prezidenta České republiky považují sázkové kanceláře za favorita třetí přímé volby generála Petra Pavla. Těsně za ním následuje bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). V první pětce jsou podle sázkových kanceláří také bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Oficiálně svou kandidaturu zatím potvrdilo více než deset žen a mužů, další se tak chystají učinit v následujících měsících.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.