Dalibor Martínek: Sto dní do voleb. Babiš u soudu, Fiala má Blažka. Babo raď
Je to takový hezký termín k zamyšlení, sto dní do voleb. Což je právě teď. Tak si to v rychlosti prosvištěme, protože za pár dní jsou prázdniny, kdy na politiku nikdo nemá náladu, ani politici. Ti obvykle odjíždějí na měsíční dovolenou.
Na volby se dá dívat z mnoha pohledů. Takže první. Dva měsíce se teď nebude dít nic. Budou prázdniny, a lidé nemají na politiku náladu. Ani politici nemají na politiku náladu, pojednou na dovolenou. Všechno začne v září.
Piráti sice nyní ohlásili své předvolební heslo Nakopneme to. Přišli s tím trochu pozdě, před prázdninami. Ostatní strany už „makají“. V případě Pirátů je komické, že „nakopnou“, podle svých plakátů, i dostupné bydlení. K tomu lze jen podotknout, že kdyby se povedl stavební zákon, který Ivan Bartoš zcela zabil, bydlení by bylo dostupnější. Místo práce však tato strana vytáhla hesla.
Ale OK, hesla k volbám patří, každý si nějaké musí nakonec vymyslet. Opět vtipné je, že politické strany k vymýšlení hesel využívají marketingové skupiny a platí jim neskutečné peníze, miliony korun. Takže, což takhle něco vymyslet sám, když už chci hlas lidu?
Společnosti vlastněné městy reálně určují kvalitu života ve městech. Jak pohodlně, bezpečně a čistě se nám žije, zajišťují vodu, teplo, světlo na ulicích, svážejí odpadky, vozí nás tramvajemi a opravují chodníky. Sedí na majetku za stovky miliard korun a patří mezi největší zaměstnavatele. Ale správa a řízení tohoto majetku je jedna hluboká tragédie, systémová chyba a neefektivita. Je čas na zásadní řez.
David Ondráčka: Městské firmy jsou kolosy na hliněných nohách, taková komunální mocenská zóna bez kompasu
Názory
O všechno jde každý den
ODS pod Petrem Fialou má apelativní heslo „Teď jde o všechno“. No, o všechno jde každý den. Pro hlavní vládní stranu jde spíš o to, jestli se udrží u moci, nebo bude v opozici. Druhá varianta je pravdě podobnější. Politolog Fiala nepřesvědčil svůj elektorát o kompetenci v ekonomických otázkách. Vztah k Ukrajině a Rusku, tam se průsečík najde. Ale za čtyři roky nepřišly žádné myšlenky, spíše činy, které by posunuly Česko vpřed. Ano, premiér se účastnil například konference Hospodářské komory „Česko na křižovatce“. A dalších. Ale jaký je výsledek. Řeči a řeči.
Česko je možná na křižovatce. Ale nic se nemění. Vláda se nehýbe. Pomalé úřady, které vládnou, mnoho nařízení, málo efektivity. A potom ještě přijde kauza Blažek, kdy tento voluntarista dá své straně poslední ránu.
Podle posledních předvolebních průzkumů kauza Blažek zatím neovlivnila předvolební preference. Spolu si drží dvacet procent. Podle posledního průzkumu STEM je to 20,4 procenta voličů. Ale je červen, v září se to sečte.
Je Babiš vinen nebo nevinen v kauze dotace na Čapí hnízdo? Soudy nad tím dumají osmnáct let. Osvobozují ho nebo znovu obviňují. Je to pro české soudnictví trapné.
Dalibor Martínek: Už se s tím smiřme. Čapí hnízdo Babišovi vaz nezláme
Názory
Babiš premiérem? Asi jo
Hlavní rival vlády, který se třese na vládnutí, chodí po soudech. Andrej Babiš se marně snaží přesvědčit českou veřejnost, že si nevzal nezákonně padesát milionů na Čapák. Peníze sice vrátil, ale když někoho bodnete do zad, a potom řeknete promiň, tu kudlu vyndám, tak to nevymaže původní akt. Že si s tím české soudy osmnáct let nevědí rady je jejich tragédie. Ale české veřejnosti nějaká ta zlodějina evidentě nevadí, Babiš asi bude premiérem. Soudy potom nějak zámázne, vždyť bude mít ministra spravedlnosti.
Karty v předvolební hře jsou jako vždy vlastně rozdány stejně. Polovina voličů vůbec nepřijde, druhá polovina se rozdělí na dvě poloviny. Jako vždy, elektoráty se nemění. Bez ohledu na kauzy jednotlivých účastníků. Babiš u soudu, Fialův Blažek. Voličům je to vlastně jedno. Už nelze mluvit o pravici (každý se musí postarat sám o sebe) a levici (o všechny se postará stát za peníze těch, kteří pracují). To v Česku neexistuje. Už je to jenom hra o osobnosti. V uvozovkách. Okamura, Babiš, Fiala, Turek. Jsou to osobnosti, které posunou tuto zemi dál? Za Fialu bych hlas dal, ale ujela mu ekonomika.
O co se vlastně hraje v nadcházejících volbách, na které si po prázdninách zase vzpomeneme. Ví to vůbec někdo? Politikům samozřejmě o miliardy vybrané od nás, daňových poplatníků. Nad kterými budou mít dohled. K tomu služební auto s majáčkem. Snad zas někdo nebude krást. Klíčová otázka zní, zda existuje nějaká strategie, jak být jako země opět velký. Nebo poprvé velký. Podnikatelé rádi připomínají, že Česko patřilo mezi dvacet nejvyspělejších zemí světa, před sto lety. Chceme to znovu? Je hlavním tématem voleb školství, důchody, zdravotnictví, armáda? O co vlastně tomuto státu jde.
