Třetí přímá volba prezidenta ČR se uskutečnila ve dvou kolech 13. a 14. ledna a poté o dva týdny později. Českým prezidentem se stal armádní generál ve výslužbě a dřívější vysoký představitel NATO Petr Pavel, který ve druhém kole porazil expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Prezident Petr Pavel se zatím nerozhodl, zda bude v roce 2028 obhajovat mandát. Odmítá ale tvrzení premiéra Andreje Babiše a dalších vládních politiků, že už vede předvolební kampaň. Rozhodnutí chce oznámit v polovině příštího roku a důležitý pro něj bude zdravotní stav i podpora veřejnosti.
Donald Trump se ani po letech nedokáže odpoutat od porážky v prezidentských volbách v roce 2020. Podle analýzy agentury Reuters za posledního půl roku nejméně 107krát zopakoval nepravdivé tvrzení, že mu vítězství ukradli. Téměř dvě třetiny republikánů mu přitom věří.
Petr Pavel zůstává nejsilnějším jménem pro příští prezidentskou volbu. Podle průzkumu STEM/MARK je jediným z nabízených možných kandidátů, kterého by volila nebo možná volila nadpoloviční většina lidí. Andrej Babiš za ním zaostává o devět procentních bodů.
Jean-Luc Mélenchon se znovu pokusí dobýt Elysejský palác. Čtyřiasedmdesátiletý levicový politik oznámil, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách. Půjde už o jeho čtvrtý pokus stát se prezidentem. Informoval o tom server Politico.
Polský premiér Donald Tusk přišel s vážným obviněním: kryptoměnová firma s vazbami na Rusko měla financovat domácí politiky i vlivné akce před prezidentskými volbami. Spor o regulaci kryptoměn tak přerůstá v otázku bezpečnosti a zahraničního vlivu.
Stávající prezident Volodymyr Zelenskyj a bývalý armádní velitel, nyní velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj by získali nejvíce hlasů, kdyby se prezidentské volby na Ukrajině konaly už tuto neděli. Dvojici favoritů s odstupem následoval nynější vedoucí prezidentské kanceláře, bývalý šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, napsal server Ukrajinska pravda o výsledcích aktuálního průzkumu společnosti Socis.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová uvedla, že nebude kandidovat na prezidentku, pokud jí soud uloží povinnost nosit elektronický náramek. A to ani v případě, že by jí byl zrušen pětiletý zákaz kandidatury, který si nyní odpykává.
Francie vstupuje do předvolební fáze, která se neodehrává jen na mítincích, ale i v zákulisí státních institucí a zasedaček velkých firem. Jak upozorňuje server Politico, prezident Emmanuel Macron urychluje klíčová personální jmenování, aby ochránil svůj odkaz a omezil manévrovací prostor případného krajně pravicového nástupce. Agentura Reuters zároveň popisuje, že Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly zatím nedokázalo přesvědčit francouzskou podnikatelskou elitu.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) nebude kandidovat do Senátu ani v prezidentských volbách. Nadále bude vykonávat svůj poslanecký mandát, informoval na síti X. Se svými spolupracovníky založil think-tank nazvaný Politické fórum, který by podle něj měl systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie zejména mezi mladými lidmi.
Akcie české zbrojovky Czechoslovak Group dnes dopoledne ztrácely přes pět procent. Pokud by s takovou ztrátou dnešní obchodování také uzavřely, bude to jejich nejvýraznější jednodenní pokles od vstupu firmy na burzu minulý měsíc. Citelně ztrácejí také další evropské zbrojovky, byť ne tolik jako Czechoslovak Group.
Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru se stanicí BBC naznačila, že by mohla opět kandidovat na post prezidentky Spojených států. Harrisová řekla, že by se jednou možná mohla stát prezidentkou a vyjádřila přesvědčení, že se do Bílého domu v budoucnu dostane žena. Podle BBC se jedná o doposud nejjasnější vyjádření demokratické političky o tom, že by se po loňské porážce v prezidentských volbách od svého republikánského rivala Donalda Trumpa mohla o prezidentský post ucházet ve volbách v roce 2028. Kandidaturu na prezidenta zvažuje také demokratický kalifornský guvernér Gavin Newsom, který to uvedl v rozhovoru se stanicí CBS News.
