Třetí přímá volba prezidenta ČR se uskutečnila ve dvou kolech 13. a 14. ledna a poté o dva týdny později. Českým prezidentem se stal armádní generál ve výslužbě a dřívější vysoký představitel NATO Petr Pavel, který ve druhém kole porazil expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Načasování, které nemohlo přijít vhodněji. Christine Lagardeová opustí čelo Evropské centrální banky o devět měsíců dříve, než měla. Emmanuel Macron tak dostává šanci spolurozhodnout o jejím nástupci ještě před francouzskými prezidentskými volbami. A tím také vyšachovat ze hry Marine Le Penovou, pokud by se jí podařilo získat prezidentský úřad.
Petr Pavel by podle Miloše Vystrčila neměl mít prezidentskou volbu automaticky jistou ani u současné opozice. Demokratické strany by měly postavit vlastního kandidáta a Pavla podpořit až případně ve druhém kole proti zástupci vládního tábora. Předseda Senátu zároveň tvrdí, že Andrej Babiš se snaží Pavla před volbami oslabit, protože ho vnímá jako nejsilnějšího soupeře.
Marine Le Penová se počtvrté chystá do boje o Elysejský palác. Tentokrát ale jako politička odsouzená za zneužití veřejných peněz, které soud nařídil elektronický náramek. Francii tak možná čeká kampaň, v níž nebude největší otázkou politický program, ale to, kam všude smí kandidátka bez souhlasu probační služby. Francie tak testuje, kolik politické absurdity ještě její republika unese.
Donald Trump se ani po letech nedokáže odpoutat od porážky v prezidentských volbách v roce 2020. Podle analýzy agentury Reuters za posledního půl roku nejméně 107krát zopakoval nepravdivé tvrzení, že mu vítězství ukradli. Téměř dvě třetiny republikánů mu přitom věří.
Petr Pavel zůstává nejsilnějším jménem pro příští prezidentskou volbu. Podle průzkumu STEM/MARK je jediným z nabízených možných kandidátů, kterého by volila nebo možná volila nadpoloviční většina lidí. Andrej Babiš za ním zaostává o devět procentních bodů.
Jean-Luc Mélenchon se znovu pokusí dobýt Elysejský palác. Čtyřiasedmdesátiletý levicový politik oznámil, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách. Půjde už o jeho čtvrtý pokus stát se prezidentem. Informoval o tom server Politico.
Polský premiér Donald Tusk přišel s vážným obviněním: kryptoměnová firma s vazbami na Rusko měla financovat domácí politiky i vlivné akce před prezidentskými volbami. Spor o regulaci kryptoměn tak přerůstá v otázku bezpečnosti a zahraničního vlivu.
Stávající prezident Volodymyr Zelenskyj a bývalý armádní velitel, nyní velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj by získali nejvíce hlasů, kdyby se prezidentské volby na Ukrajině konaly už tuto neděli. Dvojici favoritů s odstupem následoval nynější vedoucí prezidentské kanceláře, bývalý šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, napsal server Ukrajinska pravda o výsledcích aktuálního průzkumu společnosti Socis.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová uvedla, že nebude kandidovat na prezidentku, pokud jí soud uloží povinnost nosit elektronický náramek. A to ani v případě, že by jí byl zrušen pětiletý zákaz kandidatury, který si nyní odpykává.
Francie vstupuje do předvolební fáze, která se neodehrává jen na mítincích, ale i v zákulisí státních institucí a zasedaček velkých firem. Jak upozorňuje server Politico, prezident Emmanuel Macron urychluje klíčová personální jmenování, aby ochránil svůj odkaz a omezil manévrovací prostor případného krajně pravicového nástupce. Agentura Reuters zároveň popisuje, že Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly zatím nedokázalo přesvědčit francouzskou podnikatelskou elitu.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) nebude kandidovat do Senátu ani v prezidentských volbách. Nadále bude vykonávat svůj poslanecký mandát, informoval na síti X. Se svými spolupracovníky založil think-tank nazvaný Politické fórum, který by podle něj měl systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie zejména mezi mladými lidmi.
