Třetí přímá volba prezidenta ČR se uskutečnila ve dvou kolech 13. a 14. ledna a poté o dva týdny později. Českým prezidentem se stal armádní generál ve výslužbě a dřívější vysoký představitel NATO Petr Pavel, který ve druhém kole porazil expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Americký prezident Donald Trump po vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách středoevropské zemi pogratuloval. Na sociální síti Truth Social napsal, že si vybrala vítěze.
Kabinet Donalda Tuska si od prezidentských voleb slibuje, že mu uvolní cestu k větším a liberálnějším reformám. Vládní kandidát Rafał Trzaskowski do prvního kola šel jako favorit. Karola Nawrockého, který je podporován konzervativní opozicí, však porazil jen těsně. K tomu se dařilo i krajní pravici. Výsledky znamenají jediné - Donalda Tuska čeká napětí až do konce.
Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. S odkazem na téměř úplné výsledky to uvedla agentura AFP. Po sečtení více než 90 procent odevzdaných hlasů měl Dan podporu přibližně 54 procent hlasujících, zatímco jeho volební rival, krajně pravicový politik George Simion, obdržel kolem 46 procent hlasů. Simion se přitom po uzavření volebních místností prohlásil za vítěze.
Zpřesněný odhad výsledku prezidentské volby v Polsku ukazuje na konání druhého kola, které je naplánované na 1. června. Podle průzkumu, který zveřejnila stanice TVN24, se v něm utkají provládní kandidát Rafal Trzaskowski, kterému odhad přisuzuje 31,2 procenta hlasů, a opoziční politik Karol Nawrocki, který by mohl získat 29,7 procenta hlasů. Rozdíl mezi nimi se s novým odhadem snížil. Podobný výsledek ukazuje i propočet na základě sečtených hlasů.
Nedělní polské prezidentské volby nebudou jen symbolickým hlasováním o symbolické hlavě státu. Výsledek může vládu osvobodit a dát jí konečně prostor k reformám, v opačném případě bude nadále prezident působit jako písek ve soukolí Tuskovy koalice.
Jak dlouho potrvá soudní zákaz podpisu smlouvy k výstavbě dukovanských bloků? Dle expertů to bude 6 až 8 měsíců, bude-li tedy soud postupovat formálně.
První kolo opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta. Na druhém místě s velkým odstupem skončil bukurešťský primátor Nicušor Dan s 20,99 procenta hlasů. Třetí je s 20,07 procenta hlasů kandidát proevropské menšinové vlády Crin Antonescu, který již podle agentury Reuters uznal porážku. O budoucí hlavě rumunského státu tak rozhodne druhé kolo 18. května, ve kterém se střetnou Simion a Dan.
V Rumunsku se zítra v atmosféře frustrace a znechucení velké části společnosti z vývoje v zemi v posledních letech uskuteční opakované prezidentské volby. Konají se poté, co ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu. I nyní má nejlepší vyhlídky na volební vítězství kandidát označovaný jako ultranacionalista a populista. Případná výhra Georgeho Simiona by způsobila těžkou hlavu západním partnerům Rumunska, které má strategickou pozici na východním křídle NATO.
Francouzský soud zakázal symbolu tamější krajní pravice kandidovat v příští prezidentských volbách. Ambiciózní, populistické a antiimigrační Národní sdružení rozsudek uvrhl do nejistoty. Může vůbec pomýšlet na další úspěchy bez jména Le Pen v čele? Po zvolení Donalda Trumpa i po jeho soudních třenicích se však další vývoj těžko odhaduje.
Dosluhující americký prezident Joe Biden uvedl v rozhovoru pro server USA Today, že mohl vyhrát listopadové volby proti Donaldu Trumpovi.
Zvláštní americký vyšetřovatel Jack Smith požádal federálního soudce, aby se dále nezabýval obžalobou Donalda Trumpa z pokusu zvrátit výsledky prezidentských voleb z roku 2020. Zdůvodnil to tím, že Trump se v lednu vrátí do funkce hlavy státu. Informují o tom agentury Reuters a AP, které připomínají dlouhodobou politiku amerického ministerstva spravedlnosti, jež chrání úřadující prezidenty před stíháním.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
