Česko čeká na začátku roku 2023 další, třetí přímá volba prezidenta. Zájem projevily desítky lidí, bývalých i současných politiků, podnikatelů, lidí z akademické sféry. Kdo má jaké šance, jak se mění jejich naděje na zvolení, kdo ještě ohlásí kandidaturu, jak se vyvíjí veřejné mínění a preference kandidátů? Po deseti letech skončí éra Miloše Zemana. Kdo jej na Hradě vystřídá? Petr Pavel, Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Karel Janeček, Josef Středula, Miloš Vystrčil?
O post na Pražském hradě usilují přes tři desítky lidí, zatím největší šance mají bývalý armádní generál Petr Pavel a expremiér a šéf ANO Andrej Babiš, byť zatím kandidaturu oficiálně nepotvrdili. Seznam kandidátů a kurzy sázkových kanceláří na jejich vítězství nalezete zde.
Základní informace:
Zvolen může být každý občan České republiky, který má volební právo a dosáhl před prvním kolem volby 40 let.
Funkční období prezidenta je pět let. Maximálně může být každý zvolen pouze dvakrát po sobě.
Podat kandidaturu může každý zájemce, který získá podporu nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, anebo petici za jeho kandidaturu podepíše 50 tisíc a více lidí.
Prezidentská volba se uskuteční podle zákona ve lhůtě 60 dnů před skončením mandátu současné hlavy státu Miloše Zemana, nejpozději však 30 dnů před koncem mandátu. Zemanovo funkční období vyprší 8. března 2023.Uvolní-li se úřad prezidenta před vypršením mandátu, musí se volby uskutečnit do 90 dnů.
Volba je od roku 2013 přímá, do té doby volil hlavu státu Parlament ČR, tedy Poslanecká sněmovna a Senát. Prvním a zatím jediným vítězem přímé volby je Miloš Zeman. Bývalý premiér za ČSSD před devíti lety porazil ve druhém kole Karla Schwarzenberga z TOP 09, v roce 2018 proti Zemanovi ve finále neuspěl nestraník Jiří Drahoš.
Kandidáti na prezidenta ČR – kdo je kdo a jaké mají šance?
Neúspěšní kandidáti z prezidentské volby v roce 2018, aktivní i vysloužilí politici, byznysmeni, osoby známé i neznámé, uznávané i kontroverzní, i jeden komik, u něhož není jasné, jestli si prostě zase nedělá jen legraci. Seznam potenciálních kandidátů na prezidenta ČR čítá na desítky jmen a další přibývají. Co jsou zač a jak jim věří sázkové kanceláře? Bookmakeři v červnu nejvíce věří Andreji Babišovi a Petru Pavlovi. Ani jeden z nich kandidaturu zatím nepotvrdil, ale expremiér „pro jistotu“ 16. května vyrazil v obytném voze na celorepublikovou „cestu za voliči“.
Než šéf odborů Josef Středula na výročním kongresu odborů oznámil, že jeho kandidatura na prezidenta je reálná, byl kurz na jeho vítězství u Tipsportu 17:1. Byl na pátém místě, první byl generál Petr Pavel s kurzem 2,4 ku jedné, druhý Andrej Babiš, 3,15:1. Den poté, kdy Středula poprvé reálně přiznal ochotu kandidovat, na něj sázková kancelář zvedla kurz na 14 ku jedné. Posunul se před Danuši Nerudovou na čtvrté místo.
Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron v prvním kole prezidentských voleb porazil krajněpravicovou rivalku Marine Le Penovou a společně s ní postupuje do kola druhého, ukazují projekce zveřejněné francouzskými médii po uzavření volebních místností. Macrona podle odhadů agentur Ifop, Opinionway nebo Ipsos volilo o čtyři až šest procent více hlasujících než Le Penovou.
Soudce v Los Angeles vyjádřil názor, že Donald Trump se na konci svého prezidentského mandátu pravděpodobně snažil bránit Kongresu ve výkonu funkce a dopustil se tak těžkého zločinu. Stanovisko, o němž informují americká média, souvisí s událostmi z 6. ledna 2021, kdy vyvrcholila Trumpova neúspěšná snaha zneplatnit jeho porážku v prezidentských volbách. Tehdejší demonstrace před Kapitolem skončila útokem tisíců demonstrantů na sídlo Kongresu ve Washingtonu.
Rok před inaugurací nového prezidenta České republiky považují sázkové kanceláře za favorita třetí přímé volby generála Petra Pavla. Těsně za ním následuje bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). V první pětce jsou podle sázkových kanceláří také bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Oficiálně svou kandidaturu zatím potvrdilo více než deset žen a mužů, další se tak chystají učinit v následujících měsících.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond. Fialův kabinet to však i kvůli inflaci a pandemii zatím otevřeně odmítá. Ale nejspíš mu nezbyde nic jiného.
Bývalý premiér Andrej Babiš na celostátním sněmu podle očekávání znovu obhájil pozici předsedy hnutí ANO. Obdržel 76 z celkových 95 hlasů, tedy 80 procent. Prvním místopředsedou se stal Karel Havlíček.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Karel Schwarzenberg se stal finalistou historicky první přímé prezidentské volby v Česku. Ač byl zkušený politik a šéf diplomacie zvyklý na tvrdá jednání, přímý boj o nejvyšší post v zemi je docela jiná disciplína.
Kandidatura na prezidentku? Kdyby byly volby nyní, jdu do toho. Budou ale až za rok a půl, takže nyní chci dokončit svou práci na univerzitě. Mandát mám do ledna příštího roku, pak se uvidí, prozradila Danuše Nerudová newstream.cz při natáčení pořadu Victory Club.
Tržby ze služeb mobility zahrnujících aplikace pro půjčování aut, sdílení jíst a jízdních kol by měly do roku 2030 celosvětově dosáhnout 660 miliard USD (15,4 bilionu korun). Ve srovnání s rokem 2020 to představuje nárůst o téměř 40 procent. Vyplývá to ze studie organizace Oliver Wyman Forum a Institutu dopravních studií při Kalifornské univerzitě v Berkley.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes bude schvalovat dividendu z loňského zisku. Ministerstvo financí podalo protinávrh ve výši 48 korun za akcii před zdaněním. Resort zároveň navrhuje posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Představenstvo společnosti navrhuje dividendu 44 korun, podle odborníků si ale ministerstvo prosadí svůj návrh, jelikož je držitelem téměř 70 procent akcií firmy.
Kladno a okolí bývalo několik staletí úzce spjato s těžbou uhlí. Postupně zde vzniklo 33 dolů. Mezi nimi byl důl Schoeller, známý jako Šelerka. Tento důl, který se začal hloubit koncem 19. století, se zapsal do historie jako poslední místo, kde se v regionu dobývalo černé uhlí. Těžba zde - a tím i v celé oblasti - byla ukončena před 20 lety, 29. června 2002.
Pražský magistrát nechá prověřit prodej pozemků v Lysolajích v roce 2017, který inicioval obviněný a dnes již bývalý primátorův náměstek a starosta Lysolají Petr Hlubuček (dříve STAN). Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Pozemky podle vyjádření zastupitelů mohly být prodány pod cenou.
Dolní komora britského parlamentu posunula do další fáze legislativního procesu návrh zákona, kterým chce vláda jednostranně přetvořit část dohody o brexitu týkající se uspořádání v Severním Irsku. Opatření, které Evropská unie považuje za protiprávní, podpořilo ve druhém čtení 295 poslanců, zatímco proti jich hlasovalo 221.
Divize německé strojírenské společnosti Siemens koupí za 1,58 miliard USD (36,9 miliardy korun) americkou technologickou společnost Brightly Software od soukromého vlastníka Clearlake Capital. Akvizice má rozšířit softwarové aktivity Siemensu a pomoci mu růst rychleji než konkurence.
Akcie ve Spojených státech zahájily nový týden poklesem. Hlavní podíl na na tom měly velké růstové tituly citlivé na vývoj úrokových sazeb, jako Amazon.com, Microsoft a Alphabet.
Zajímá nás
