Evropa dramaticky zvyšuje dovoz zbraní. Na region, kde žije jen sedm procent světové populace, připadá už třetina globálních dodávek – a nejvíce z toho těží Spojené státy.

Podle nové analýzy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se Evropa v letech 2021–2025 stala největším příjemcem zbraní na světě. Region absorboval 33 procent veškerého globálního dovozu, což představuje masivní, více než trojnásobný nárůst oproti předchozímu pětiletí.

Přitom v Evropě (bez zahrnutí Ruska) žije jen zhruba sedm procent světové populace. Z Evropy se tak stává svého druhu „ozbrojená bašta“: na obranu sedmi procent globální populace míří hned třetina celosvětově obchodovaných zbraní.

Lukáš Kovanda: Dluh není všechno. A možná ani to hlavní

Názory

Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Válka na Ukrajině mění pravidla hry

Tváří v tvář válce na Ukrajině a rostoucí geopolitické nejistotě zahájily evropské státy rozsáhlou modernizaci armád. Klíčovým hybatelem je ruská invaze z roku 2022 a snaha evropských členů NATO posílit svou obranyschopnost.

Hlavním vítězem této poptávky jsou Spojené státy. Jejich globální export vzrostl o 27 procent a nyní ovládají 42 procent světového trhu.

Do Evropy americké dodávky proudily ještě rychleji – jejich objem se zvýšil o 217 procent a USA se na celkovém evropském importu podílely z 48 procent.

Zbrojení nekončí

Tento trend hned tak neskončí. Evropské státy mají objednány stovky nových letounů i další moderní techniku, která bude do armád přicházet v následujících letech. Přestože objemy transferů rostou, globální hodnoty zatím nedosahují rekordních úrovní z konce studené války.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Co obnáší práce regionální ředitelky v největší tuzemské bance? Pozvání do podcastu #FinŽeny přijala hned trojice regionálních ředitelek České spořitelny, a to Renata Vítková, Zuzana Gabzdylová a Michaela Perman. Jaké byly jejich kariérní cesty? Co rozhodlo o tom, že na nabídku kývly? A co je jejich x-faktor?

Renata Vítková je regionální ředitelkou retailového bankovnictví v jihomoravském regionu. Zuzana Gabzdylová zastává stejnou pozici na severní Moravě. Michaela Perman je také regionální ředitelkou a má na starost oblast jihozápadních Čech, což dle jejích slov obnáší region od Aše po Dačice.

Role všech tří dam se neformálně dá popsat tak, že jsou šéfkami šéfů poboček. A rozhodně mají na co dohlížet – společně totiž zodpovídají zhruba za 150 poboček České spořitelny.

Krok za krokem

Cesta každé z účastnic podcastu do současné pozice byla unikátní. Vítková, která v bankovnictví působí od roku 1993, ji popisuje jako velmi dlouhou. „Začínala jsem jako bankéř v jiné společnosti a v mém životopise je hodně položek, protože jsem vystřídala snad všechny pozice, které v bankovnictví existují. Na každé z nich jsem se ale snažila být výborná,“ říká žena, která dnes řídí region, v němž má Česká spořitelna 400 zaměstnanců. „Neměla jsem ale přehnané ambice. Svou roli mohlo mít i to, že jsem byla ve správnou dobu na správném místě a všimli si mě správní lidé,“ dodává.

video

Úspěch vyžaduje odvahu, houževnatost a otevřenost, říkají Lucie Simpartlová, Lada Kičmerová a Jitka Lucbauerová z Partners

Money

Proč setrvávají skoro dvě dekády v jedné firmě? Díky čemu v ní uspěly? A čím je umí překvapit zástupci nastupující generace? Pozvání do podcastu #FinŽeny přijala trojice úspěšných dam z finanční skupiny Partners, a to partnerka Jitka Lucbauerová, zástupkyně CEO Lada Kičmerová a ředitelka Partners investiční společnosti a Partners Securities Lucie Simpartlová.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Z pohledu Michaely Perman je v průběhu kariéry důležité nebát se udělat zásadní krok dopředu. Současně ale přiznává, že sama by se k němu neodhodlala, nebýt podpory blízkého okolí. „Ženy nemusí mít nutně nižší sebevědomí než muži, ale zvažují širší kontext takového kroku. Sama jsem hodně pochybovala a nešla bych do toho, nebýt podpory manžela a nejbližších spolupracovníků. Ani já jsem neměla tak obrovské ambice, že bych si tvrdě šla za svou vysněnou pozicí a vše tomu podřídila,“ vysvětluje Perman, která má rovněž v bankovnictví obrovské zkušenosti čítající více než 25 let.

Gabzdylová na rozdíl od svých kolegyň nemá zkušenost s jiným finančním ústavem než Českou spořitelnou. Zato se jí ale na startu kariéry podařilo stát se regionální ředitelkou ve zcela jiném byznysu. „Zhruba v pětadvaceti jsem ve společnosti Avon vedla spoustu lidí, kteří pracovali na živnostenský list. Byla jsem mladá a byla to pro mě obrovská škola. Lituji jen, že jsem se tehdy nebyla schopna na chvíli zastavit a vyhodnotit, co se mi děje. Žila jsem hrozně rychle,“ vzpomíná. Po příchodu do České spořitelny strávila asi deset let v podpůrných rolích v rámci vzdělávání. „To mě velmi bavilo a myslím, že jsem v tom byla dost úspěšná. Ale pak jsem začala mít dojem, že mi něco chybí. A tím byl návrat do praxe, kde jsem ostatně také chtěla ověřit, zda to, co vyučuji, skutečně funguje,“ popisuje Gabzdylová. Skrze rotaci si pak šla vyzkoušet novou roli do regionu a z původně dočasné role se pak, po úspěchu ve výběrovém řízení, stala role trvalá. „Chytlo mě to,“ přiznává.

Pro obchod jsou klíčové zvídavost a cílevědomost, říkají Andrea Sedláková, Kristýna Čeplová a Kateřina Semschová

Money

Jakou pozici v korporátním světě mají dnes call centra? Je lepší mít stálý tým obchodníků, nebo jej často obměňovat novými posilami? A jaké techniky si začínající operátoři a obchodníci osvojují, aby se uměli vyrovnat s častým odmítnutím? Nejen to bylo náplní dalšího dílu podcastu #FinŽeny. Pozvání do studia přijaly tři inspirativní lídryně skupiny Generali Česká pojišťovna, a to regionální ředitelka divize Distribuce Andrea Sedláková, manažerka skupiny SME rovněž v Distribuci Kateřina Semschová a manažerka call centra Kristýna Čeplová.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Mise regionálních ředitelek

Bankovnictví obecně v posledních letech prošlo bouřlivým vývojem, který je do jisté míry dán i technologickým rozvojem. Značných změn tak doznala i role bankéřů a řadu dovedností ve svých pozicích integrují i účastnice podcastu. Dá se říci, co je jejich hlavní misí?

Podle Gabzdylové je to v podstatě finanční osvěta a komplexní finanční péče. „Z hlediska klientely je to jednoduché. Naším cílem je pomoci Česku, aby bylo finančně zdravé, aby každý klient, který nám dává důvěru, odcházel silnější a věděl, že jeho finanční budoucnost je zářivější. A vzhledem k tomu, jak máme zpracovanou současnou strategii a jak dobře proškolené máme týmy, myslím, že je to naprosto unikátní,“ říká Gabzdylová. Na osobní úrovni ale sleduje i trochu jiné cíle. „Těší mě vidět, jak se lidé v mém týmu posouvají a rostou,“ dodává.

Michaela Perman navazuje s tím, že osobně je téměř „posedlá“ zákaznickou zkušeností a její kvalitou. „Po svých lidech chci, aby každý klient, který k nám zavítá, odcházel s tím, že mu ta návštěva něco dala. Aby to mělo smysl, když už do toho investoval svůj čas. Hodně se o tom snažím s lidmi mluvit. A taky chci, aby i moji lidé ve své práci viděli smysl, aby je to bavilo a ne aby chodili do práce jen proto, že za to na konci měsíce dostanou zaplaceno. Oni to totiž klienti poznají,“ vysvětluje svůj pohled.

Vítková vidí svou roli ve vytváření prostředí, v němž lidé ze sebe mohou vydat to nejlepší, baví je to a své práci rozumějí. „Ne vždy je to jednoduché. Každý může mít den blbec, ale myslím, že soukromý a pracovní život bychom měli umět oddělit, když pracujeme ve službách. Klienta nezajímá, že máme špatný den,“ říká.

Čím zaujmete? Zvládnutím úkolů bez detailního zadání, říkají Jitka Chizzola a Blanka Dvořáková

Money

Co vše obnáší strávit desítky let na jedné pozici? Jak přesvědčit nadřízené či akcionáře o svých přednostech? A proč je i pro ostřílené manažerky cenné setkávat se v platformách podporujících ženský leadership? Pozvání do dalšího dílu podcastu #FinŽeny přijaly dvě laureátky síně slávy projektu #FinŽeny, partnerka KPMG Blanka Dvořáková a generální ředitelka pojišťovny právní ochrany D.A.S. Jitka Chizzola.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Podle Vítkové se tento důraz vyplácí, jak dokazují výsledky měření zákaznické zkušenosti. „Když jsem do spořitelny před 11 lety nastoupila, byl parametr NPS (Net Promoter Score měřící loajalitu zákazníků – pozn. red.) mínus 35 a zaměstnanci, včetně manažerů, se styděli za to, že pracují v České spořitelně. Za tu dobu se situace úplně obrátila,“ dodává Vítková.

Co považují účastnice podcastu za svůj X-faktor?

Mají se za typické, nebo netypické bankéřky?

A připadají si kariérně úspěšné?

I to se dozvíte v podcastu #FinŽeny. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na Spotify či Apple Podcasts. Hezký poslech.

Změny jsou fajn, ale musí dávat byznysový smysl, říkají Lenka Glavinić Pivoňková, Monika Škodová a Jitka Cylková

Leaders

Je oblast risk managementu zázemím byznysu, nebo jeho jádrem? Jak coby riskař a auditor nebýt v agilním prostředí financí přílišným sýčkem? A co se účastnicím posledního dílu podcastu #FinŽeny roku 2025 letos nejvíce podařilo a co se jim podaří v roce příštím? Do studia zavítaly manažerka a poradkyně Lenka Glavinić Pivoňková, interní auditorka ve finančním domě Uniqa Jitka Cylková a risk manažerka a členka investiční komise v Moneco Investiční společnosti Monika Škodová.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Když nevidíte vývoj, je v pořádku změnit pozici, říkají Petra Lovčinská, Karin Straková a Soňa Rampulová

Money

Co všechno je třeba zvážit při rozhodování o zásadních kariérních změnách? Jak může s kariérou korporátní manažerky zahýbat mateřství? A proč i v byznysu platí rčení líná huba holé neštěstí? Nejen o tom přišly do dalšího dílu podcastu #FinŽeny diskutovat ambasadorka AI a CX v Raiffeisenbank Petra Lovčinská, zakladatelka projektu Resoneti Karin Straková a zakladatelka Next Generation Legal Business Clubu Soňa Rampulová.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek