Kauza údajných výhrůžných zpráv směrem k prezidentovi neukazuje jen právní limity. Odhaluje styl politiky, který zaměňuje odvahu za hulvátství a odpovědnost za marketing. A Motoristé sobě v ní nepůsobí jako alternativa, ale jako problém.

Začněme fakty. Policie věc odložila. Nepravomocně. Jinými slovy, nepodařilo se prokázat trestný čin. To ale není totéž jako potvrzení, že se nic nestalo. V rovině politiky otázky zůstávají. Policie tak ukončila prověřování esemesek, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zasílal na Pražský hrad. 

Podle dostupných informací šlo o komunikaci, kterou Petr Pavel označil za pokus o nátlak v personální věci. To není banální spor ani ostřejší výměna názorů. Pokud hlava státu mluví o vydírání, nejde to odbýt větou, že nejde o trestný čin.

Dalibor Martínek: Diplomatické embryo Macinka se nemělo stát ministrem zahraničí

Názory

Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Macinkova obrana stojí právě na tomhle minimu. Nezaznívá jasné vysvětlení, co přesně psal a proč to mělo být v pořádku. Místo toho přichází procesní argument. Policie nic neprokázala. Jenže politická odpovědnost není totéž co trestní právo. Politik nemusí být odsouzen, aby se prokázalo, že jednal špatně.

Podstata problému je jinde: pokus ovlivňovat prezidenta zákulisní komunikací v personálních otázkách. To není autenticita ani ostrý styl. Je to obcházení standardní politické soutěže. Jde o snahu získat vliv jinak než otevřeně.

Přehřáté turbo

Motoristé sobě se stylizují do role svěžího hráče. Jenže to, co předvádějí, není svěžest. Spíš kombinace hlučnosti a ega, která vydává neomalenost za odvahu. V takovém podání se politika mění v soutěž, kdo si dovolí víc. Nebo, jak se to nosilo v páté třídě základní školy. Kdo dočůrá dál. A pak se tím za školou může pochlubit. Zhruba to zatím Motorisé předvádějí. Krom destrukce je za nimi jen objevný nápad, aby lidé chodili po schodech. 

Celá kauza tak nestojí na paragrafu, ale na úsudku. Na schopnosti rozlišit mezi legitimním tlakem a nepřijatelným nátlakem. A právě tady Macinkova reakce selhává: místo vysvětlení přichází mlžení, místo reflexe bagatelizace. V duchu principu spalovacího motoru. Nasátí, stlačení, pak výbuch a nezbytný výfuk smradu. A tak stále dokola.

Pokud chtějí Motoristé působit jako seriózní alternativa, budou muset změnit tón. Méně afektu, víc odpovědnosti. Jinak zůstanou tím, čím teď působí. Hlasitou skupinou zvláštních postav, která si plete viditelnost s relevancí, a drzost se strategií.

Dvě největší americké ropné společnosti, ExxonMobil a Chevron, v prvním čtvrtletí výrazně snížily zisky kvůli výpadkům dodávek způsobeným konfliktem s Íránem. Přesto jejich výsledky překonaly očekávání analytiků, a to navzdory prudkým výkyvům cen ropy a napětí na globálním energetickém trhu.

Zisk dvou největších amerických ropných firem ExxonMobil a Chevron se v prvním čtvrtletí meziročně prudce snížil. Poškodily je výpadky dodávek kvůli válce s Írán. Čistý zisk Chevronu se v období od ledna do března snížil o 36 procent na 2,2 miliardy dolarů (45,6 miliardy Kč) a zisk Exxonu klesl o 45 procent na 4,2 miliardy dolarů. Výsledky obou firem ale překonaly odhady analytiků.

Ceny ropy byly během prvních dvou měsíců roku nízké, protože se očekávalo, že jí bude na trhu přebytek. Po útoku Spojené státy a Izrael na Írán 28. února ale náhle prudce vzrostly. Zvýšily se o 57 procent, protože válka způsobila jedno z největších narušení dodávek ropy v historii.

Ropaři pod tlakem

„Globální energetický systém je nadále pod extrémním tlakem,“ řekl v rozhovoru se zpravodajským serverem CNBC generální ředitel Chevronu Mike Wirth. Dodal, že svět bude čelit rostoucím cenám ropy, dokud nebude znovu otevřen Hormuzský průliv.

Chevron není ve srovnání s ostatními firmami v oboru na těžbě na Blízkém východě příliš závislý. Z tohoto regionu pochází méně než pět procent jeho produkce. Těžba v Spojené státy zůstala na vysoké úrovni a již třetí čtvrtletí po sobě překročila dva miliony barelů denně, uvedla společnost.

Naopak ExxonMobil na Blízkém východě vyprodukuje zhruba 20 procent své ropy a plynu. To je jeden z největších podílů ve srovnání s konkurenty, píše agentura Reuters.