Dnes připadá na sto lidí v produktivním věku (20–64 let) přibližně 32 seniorů starších 65 let, do roku 2050 tento počet vzroste na 50 až 60 seniorů na sto pracujících. Nikoho zodpovědného to nemůže nechat v klidu. Neřešení penzí v této situaci zavání státním bankrotem a každá normální vláda by to řešila.
Budoucnost důchodů v Česku vyžaduje jak aktivní zapojení občanů, tak reformy ze strany státu. „Kombinace systémových změn a odpovědného individuálního přístupu je cestou, jak zajistit důstojné stáří i příštím generacím,“ píše ve svém komentáři analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška.
Změny důchodů v režii Fialovy vlády, včetně dnes schválených úprav, ušetří roku 2050 českým veřejným financím 300 miliard ročně v dnešních cenách. Fatálním problémem je, že na nich není shoda napříč politickým spektrem.
Poslanci se v tomto týdnu opět vrhnou na „reformu“ penzí. Čeká se „krutá řež“ mezi opozicí a koalicí. Čeká se, že opoziční poslanci budou dlouhé hodiny u pultíku řečníka spílat vládě. Argumenty si jeden ani nechce představovat, asi to bude něco ve smyslu, že vláda je asociální. V různých variacích. A čeká se, že si koalice po dlouhých řečech, které by normálního člověka unudily k smrti, nakonec protlačí svou. Takže, nač ten tyátr.
Číně docházejí peníze v důchodovém fondu. Poprvé od 50. let 20. století tak bude „postupně zvyšovat“ věk odchodu do penze. Zákonodárci schválili návrhy na zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu z 50 na 55 let pro ženy dělnických profesí a z 55 na 58 let pro ženy z nedělnických profesí, tzv. bílé límečky. Muži se dočkají zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu bez rozdílu profesí z 60 na 63 let. Současný věk odchodu do důchodu v Číně patří k nejnižším na světě, informuje BBC.
Vzhledem ke stavu veřejných financí a nepříznivému demografickému vývoji se generace budoucích důchodců budou muset na penzi připravit samy, uvádí poradenská firma FinGo.
Vláda vydala nařízení, že důchodcům přibude k současným penzím v průměru 355 korun měsíčně. Nechme stranou, že o důchodech rozhoduje jakýsi výnos vlády, což trošku připomíná Rakousko-Uherskou monarchii, kdy se život lidí měnil výnosem vrchnosti.
Více a smysluplně investovat je pro Čechy stále složité. Podle nedávného průzkumu Broker Consulting až 70 procent Čechů udává, že se v investicích neorientuje. Od letošního roku je na trhu navíc další možnost, Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má Čechy více motivovat k investicím a to hlavně na stáří. Jak nejlépe s DIP investovat a co je při investování na důchod klíčové, abyste se nedostali do patové situace, přibližují šéf společnosti Investika Petr Čížek a Martin Novák z Broker Consulting.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46 tisíc korun. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Picodi ze 44 zemí světa, na kterou upozornila investiční platforma Portu.
Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.
Všichni asi trochu tušíme, že Češi na tom stále nejsou s finanční gramotností moc dobře. Odborníci i média bijí na poplach už řadu let, přesto školství ani rodiče zatím nebyli schopni jednat. Důkazem, že bylo potřeba něco dělat už dávno, je bezradnost Čechů v době rekordní inflace, která je jen za loňský rok připravila o více než 15 procent úspor. Jen málokdo z nich věděl, kam peníze uložit, aby o ně nepřišel, natož aby je zhodnotil. Obávám se, že pokud mladou generaci nenaučíme smysluplně spořit a investovat, tak na to ve stáří doplatí.
