Spolu s novou verzí elektronické evidence tržeb Sněmovnou úspěšně prošla i řada daňových změn, a to formou legislativních přílepků. Tato kombinace budí dojem politického výměnného obchodu.
Vládní návrh na znovuzavedení EET ve středu prošel prvním čtením. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že systém přinese přes 14 miliard korun ročně. Část opozice tomu nevěří a mluví o „digitalizaci nedůvěry“.
Elektronická evidence tržeb se má od příštího roku vrátit do praxe. Podle ministryně financí Aleny Schillerové má být nová verze EET jednodušší, méně administrativně náročná a spravedlivější vůči podnikatelům, kteří řádně odvádějí daně. Stát si od ní slibuje až 15 miliard korun ročně navíc do veřejných rozpočtů.
Více než polovina malých a středních firem a podnikatelů, konkrétně 52 procent, očekává od znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) více byrokracie. Takřka čtyři z deseti podniků a živnostníků míní, že novinka přinese více digitalizace a bezhotovostních plateb a omezení šedé ekonomiky a více bezhotovostních plateb. Vyplývá to z dubnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi 400 subjekty. Vláda očekává, že případné zavedení EET zřejmě od ledna 2027 přinese do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun.
Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.
Po návratu školkovného, slevy na studenta či EET vláda vytáhla a přerovnala další šuplík po své předchůdkyni. Bude vracet státní příspěvek na penzijní připojištění či spoření vybrané části důchodců. Je to nesystémové a do budoucna to může zadělat na další opravdu velké problémy.
Nové ekonomické strategii, kterou schválila vláda před týdnem, lze vytknout snad jen jedno: že se všechno nedá během krátkého volebního období stihnout. Vláda má na uskutečnění změn první dva roky, upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Evidence tržeb se vrací v nové podobě. Podle šéfky financí Schillerové nebude povinná pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínos EET ministerstvo vyčíslilo až na 15 miliard korun ročně.
Nová verze elektronické evidence tržeb (EET), kterou chce zavést rodící se vláda ANO, SPD a Motoristů, by měla začít platit od ledna 2027. Podle budoucí ministryně financí Aleny Schillerové má systém nově zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky, aby se předešlo zbytečné administrativě.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
