Putinův vliv v Arménii slábne. Volby vyhrál proevropský Pašinjan
Arménský premiér Nikol Pašinjan ustál parlamentní volby a potvrdil prozápadní kurz země. Jeho strana Občanská smlouva získala po sečtení hlasů ze všech volebních místností 49,8 procenta hlasů. Podle agentury AFP volby poznamenané hrozbami ze strany Ruska potvrdily, že Arménie se dál odklání od Moskvy směrem k Evropské unii.
Druhé místo obsadila Silná Arménie rusko-arménského miliardáře Samvela Karapetjana se ziskem 23,3 procenta. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Volební účast dosáhla 59 procent.
Pašinjan se už v noci po volbách prohlásil za vítěze. Výsledek označil za historický a slíbil, že Arménie bude pokračovat ve sbližování se Západem. Zároveň uvedl, že chce dál rozvíjet vztahy s Ruskem.
Výsledek Pašinjanovy strany je natolik silný, že bude moci sestavit vládu bez koaličních partnerů, zvolit premiéra, přijmout vládní program a schválit rozpočet a většinu zákonů, řekl agentuře AP Richard Giragosian, ředitel nezávislého Centra regionálních studií v Jerevanu. Dodal ale, že Pašinjan nezískal většinu potřebnou ke změnám ústavy bez konání referenda.
Jeho hlavní rival Karapetjan naopak výsledek zpochybnil. Volby označil za ostudné a tvrdí, že je provázely represe. Podle něj byly zatčeny desítky lidí z jeho kampaně. Arménský vyšetřovací výbor oznámil, že se zabývá 59 případy možného porušení volebních pravidel, včetně opakovaného hlasování. Zadrženo bylo devět osob.
Sám Karapetjan je od konce prosince v domácím vězení a je souzen kvůli obvinění z veřejných výzev ke svržení vlády. V neděli ho dovezla do volební místnosti eskorta. Když odhlasoval, dopravila ho zase domů.
Zhoršené vztahy s Ruskem
Výsledek voleb je významný i kvůli rychle se měnícím vztahům mezi Jerevanem a Moskvou. Arménie byla dlouho spojencem Ruska a na svém území hostí ruskou vojenskou základnu. V posledních letech se ale vztahy prudce zhoršily.
Jerevan vyčítá Moskvě, že Arménii neochránila během bojů se sousedním Ázerbájdžánem. Ten v roce 2023 při bleskové operaci znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desetiletí trvající vládu tamních arménských separatistů.
Arménie se navíc připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu, což Moskva označila za nepřátelský krok. Později prakticky zmrazila účast v Ruskem vedené Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti a loni přijala zákon, který deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.
Rusko na proevropský kurz Jerevanu reagovalo v posledních dnech zákazem dovozu některých arménských zemědělských a potravinářských produktů. Omezení se týká například květin, minerální vody, brandy nebo vybraných druhů čerstvé zeleniny.
Británie, Francie a Německo podpořily návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog s Ruskem. Podle agentury AFP to uvedli lídři těchto zemí po jednání v Londýně.
Evropa se staví za Zelenského. Chce přímý dialog s Putinem, Moskva schůzku odmítá
Politika
Vladimir Putin zároveň Arménii vzkázal, že nemůže usilovat o členství v EU a zároveň zůstat v Ruskem vedené Euroasijské hospodářské unii. Podle něj jde Jerevan cestou Ukrajiny, proti níž Rusko od února 2022 vede útočnou válku.
AFP připomíná, že Kreml čelí obviněním, že se volby snažil ovlivnit ve svůj prospěch. Analytici upozorňovali na dezinformace na internetu, aktivity hackerů a šíření proruského narativu, který líčil spolupráci se Západem jako nebezpečnou.
