Jednání o míru. V Petrohradu se setkali zástupci Arménie a Ázerbájdžánu

Předseda arménské vlády Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev spolu jednali během neformálního summitu postsovětského Společenství nezávislých států (SNS) v Petrohradu o mírových dohodách mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Informovala o tom dnes arménská a ruská média s odvoláním na Pašinjanovu mluvčí. Rozhovor se odehrál ještě v úterý.

„Během neformálního summitu SNS se uskutečnily neformální kontakty mezi arménským premiérem a ázerbájdžánským prezidentem. Posoudili otázky spjaté s mírovou agendou mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Jednání bylo v bilaterálním formátu,“ řekla mluvčí Nazeli Bagdasarjanová agentuře Armenpress. Agentura zveřejnila snímek obou představitelů, jak spolu sedí u stolu bok po boku.

FOTOGALERIE: Exodus z Náhorního Karabachu

Ruský list Kommersant na svém webu připomněl, že mluvčí ruského prezident Dmitrij Peskov uvedl, že Arménie a Ázerbájdžán jsou připraveny dokončit mírová jednání a uzavřít mírovou smlouvu. Podle zdrojů deníku by Alijev a Pašinjan mohli mírovou smlouvu podepsat krátce po Novém roku.

Britský návrat roku? O barona „Davea“ nikdo příliš nestojí

Leaders

O nejvíce překvapivý krok letošního roku se v britské politice postaral premiér Rishi Sunak, když šéfem diplomacie jmenoval jednoho ze svých předchůdců, strůjce brexitového referenda Davida Camerona. Otázkou je, komu tím prospěje?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Výměna zajatců

Tento měsíc si Arménie a Ázerbájdžán si na hranicích vyměnily válečné zajatce. Tento krok k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi avizovaly o týden dříve Jerevan i Baku a obě strany zároveň potvrdily záměr urovnat své vztahy a uzavřít mírovou smlouvu. Řada pozorovatelů nicméně na postup ve vyjednáváních nahlíží s opatrností, neboť za poslední tři desetiletí se mezi zeměmi nahromadilo napětí a neshody.

Ázerbájdžán a Arménie vedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30 tisíc mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. Ázerbájdžán ale dobyl zpět řadu území během války v roce 2020.

Smrt Prigožina byla vraždou na objednávku od Putinova člověka, píše The Wall Street Journal

Leaders

Srpnová smrt zakladatele žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenije Prigožina byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska. Kreml to odmítl komentovat, jedná se podle něj o výmysl.

ČTK

Přečíst článek

Po bleskové vojenské ofenzivě z letošního září pak Ázerbájdžán převzal nad Náhorním Karabachem plnou kontrolu a většina z asi 120 tisíc etnických Arménů z regionu uprchla. Arménie během ázerbájdžánské zářijové ofenzívy v Karabachu nezasáhla.

Předchozí válku z podzimu 2020 ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, mírové dohody se však dosud nepodařilo dosáhnout. Sporné zůstává vymezení společné hranice, která je uzavřená a na obou stranách je množství vojáků. V pohraničí se opakovaně odehrávají ozbrojené střety.